Nejprve něco málo z historie tohoto města, která se začala psát roku 1295. Tehdy vydal papež Bonifác VIII bulu, ve které potvrzuje cyriacký klášter s kostelem sv. Bartoloměje v Pardubicích. O tom, kde tento klášter stával se před nedávnem vedly spory. Tato listina je zároveň první dochovanou zmínkou o Pardubicích. Někdy v průběhu 13. století zde vzniká tvrz s malým panstvím. Osídlování Pardubic napomáhala blízkost brodu přes Labe u soutoku s Chrudimkou na cestě spojující Hradec Králové a Chrudim. Roku 1340, kdy byl majitelem pardubického panství Arnošt z Dubé, byla obec povýšena na město. Významnou osobností byl však jeho syn Arnošt z Pardubic, rádce krále Karla IV a první český arcibiskup.

V době husitských válek docházelo k úpadku města. K dalšímu rozmachu došlo až v období pánů z Pernštejna po roce 1491, kdy koupil pardubické panství pan Vilém z Pernštejna. Za doby vlády tohoto výzamného šlechtického rodu došlo opravdu k rozkvětu města. Pernštejnové přestavěli dřívější hrad na překrásný zámek, kde měli své rodové sídlo. Roku 1507 zachvátil město velký požár, kdy lehlo celé popelem. Pernštejnové nechali tudíž vystavět město nové. Roku 1538 ale Pardubice vyhořely znovu a tak byly postaveny znovu, tentokrát už z kamene. V této době byla zvýšena a přestavěna dřívější pražská, dnešní Zelená brána. Své jméno má podle měděné střechy a měď, jak je známo vlivem oxidace zelená. Z této doby pochází také rčení "Stkví se jako Pardubice". V roce 1539 byl zcela přestavěn i kostel sv. Bartoloměje v goticko-renezančním stylu, ze kterého si Pernštejnové vytvořili rodovou hrobku. Pohřben je zde však pouze pan Vojtěch z Pernštejna, nejvyšší hofmistr království českého a syn Viléma z Pernštejna. Za Jana z Pernštejna a zejména za Jaroslava z Pernštejna již dochází k úpadku Pardubic a roku 1560 bylo město prodáno českému panovníkovi. Začíná tak éra "komorního města".

Třicetiletá válka město ještě více zbídačila. K novému rozmachu dochází až v polovině 19. století, kdy 20. srpna 1845 přijel do Pardubic první vlak po první české parní železnici z Olomouce do Prahy. Ve druhé polovině 19. století bylo město postupně napojeno na další železniční tratě a docházá tak k rozkvětu města. Vznikají průmyslové podniky jako lihovar, cukrovar, Prokopova továrna na mlýnské stroje, Fantova rafinérie minerálních olejů a další. Dochází k rozvoji kultury, sportu a dalších odvětví. Roku 1874 se poprvé běžel dnes světoznámý dostih Velká pardubická. Centrem kultury se stává dnes již neexistující hotel Veselka, roku 1909 bylo postaveno městské divadlo. Roku 1903 se v Bubeníkových sadech uskutečnila Východočeská výstava.

Na počátku 20. století se Pardubice stávají kolébkou českého letectví, kdy roku 1910 uskutečnil ing. Jan Kašpar první dálkový let z Pardubic do Prahy. Po první světové válce dochází k dalšímu rozmachu průmyslu. Vzniká Explosia - dnes Semtín a také Telegrafia, později Tesla. V roce 1931 jsou Pardubice dějištěm Celostátní výstavy tělesné výchovy a sportu. V té době byl postaven i hotel Grand, muzeum, dnes střední průmyslová škola potravinářské technologie. V období 2. světové války byly Pardubice terčem 3 náletů spojeneckého vojska. Po válce se započalo s výstavbou nových čtvrtí, ještě ve čtyřicátých letech to bylo sídliště Dukla. Roku 1951 byla zavedena trolejbusová doprava. Roku 1959 bylo vybudováno nové vlakové nádraží, jelikož stará budova byla při jednom z náletů za války poškozena. V šedesátých letech se začalo stavět sídliště Polabiny na pravém břehu Labe. Dnes jsou Pardubice sídlem Univerzity Pardubice se 4 fakultami, je tu mezinárodní civilní letiště, jsou důležitou železniční křižovatkou, plánuje se do budoucna vybudování přístavu. Město s dnes již téměř sto tisíci obyvately je sídlem Pardubického kraje. Každoročně se zde koná letecký den pod názvem Aviatická pout, dostihový závod Velká Pardubická a plochodrážní závod o Zlatou přilbu.