10. ledna
O integrovaný systém není zájem
Od prvního ledna mohou cestující mezi Pardubicemi a Hradcem Králové využít možností dopravního integrovaného systému
VYDIS. Ten jim nabízí například koupi jednodenní jízdenky, která platí jak pro přepravu Českými drahami, tak pro vozy obou
městských přepravců. Všechny druhy jízdenek VYDIS, jež jsou cenově zvýhodněny, je možné využít pro libovolný počet
jízd a přestupů v zakoupených zónách. O služby VYDIS není ale mezi občany Pardubic prozatím příliš velký zájem. Podle
mluvčího Dopravního podniku města Pardubic Martina Hodného si v jejich prodejních místech jednodenní jízdenku doposud
zakoupili pouze čtyři lidé.
"Doufáme, že se to rozběhne, je to hlavně pro lidi," říká Martin Hodný.
"Jedná se o to, abychom lidem usnadnili cestování mezi krajskými městy." Lepší situace je pak podle Martina Hodného u pěti a
třicetidenních jízdenek.
Tisk jednodenních jízdenek zajišťuje Dopravní podnik města Pardubic a poskytuje je i hradeckému dopravci a Českým drahám.
Ty zase tisknou vícedenní jízdenky.
10. ledna
Rozvoj města blokují restituce
U malometrážních bytů na pardubickém sídlišti Polabiny by mohlo být nové parkoviště. O několik set metrů dál by velkou
zelenou louku nemusely křižovat jen blátivé vyšlapané pěšiny. V centru Pardubic by lidé mohli z obchodní Pasáže
procházet, stejně jako kdysi, přes malý park přímo do sousední Smilovy ulice. Pokud se ovšem spolu na takovém
řešení dohodne město a vlastníci pozemků, kteří je získali v restituci. Míst, kde vrácení pozemků původním majitelům
komplikuje další rozvoj, je v Pardubicích několik. Přestože jednání s majiteli nebývají ve většině případů konfliktní, správu
města tyto vztahy ztěžují. "Už řadu let leží ladem například pozemek v sousedství obchodního domu Meinl u Bělehradské
ulice na sídlišti Polabiny. S majiteli jsme se alespoň domluvili, že louku třikrát za rok posekáme a za to na ní můžeme
pořádat pouť," říká starosta druhého městského obvodu Pardubic Jiří Srbek. Původní plány počítaly s tím, že se na louce
postaví sídlištní centrum s poštou a policejní služebnou. "S majiteli jsme sice o dalším využití pozemků jednali, ale na ničem
konkrétním jsme se nedomluvili. Sami pozemky využívat nechtějí a zřejmě počítají s tím, že je prodají nějakému investorovi,"
sdělil vedoucí stavebního odboru polabinské radnice Tomáš Řezanina. Restituční řízení zkomplikovalo i využití pozemků
u křižovatky ulic Bělehradská a Hradecká, kde měl vzniknout nový supermarket. Investor však stavbu ani nezahájil a
pozemky vrátil městu, které je vzápětí vydalo zpět restituentům. "Podle našich informací se o parcely zajímá další provozovatel
sítě supermarketů a s jedním z majitelů se snad již dohodl," řekl Řezanina. "Pozemky na sídlištích se vydávat
neměly. Jsou to většinou plochy, které majitelé nemohou prakticky nijak využívat. Sousední Hradec Králové pozemky na
sídlištích nevydával," říká starosta Polabin Srbek. Kromě sídliště komplikují restituce rozvoj Pardubic i v centru města.
Tam před šesti lety získal zpět majitel
pozemek, přes který vedl chodník pro pěší spojující obchodní třídu Míru se souběžnou Smilovou ulicí. Místo volného
průchodu je nyní pozemek obehnán cihlovou zdí. Magistrát několikrát usiloval o dohodu s vlastníkem, ale bezúspěšně.
"Pasáž je v městské architektuře zastřešenou obchodní ulicí, kde lidé mohou nakupovat, posedět v kavárně, ale také
pouze procházet do dalších ulic. Pokud by se ji podařilo znovu propojit se Smilovou ulicí, oživí se významná část
středu města," vysvětluje důležitost průchodu architekt Jan Klimeš. Další letitý spor musel pardubický magistrát řešit na
dostihovém závodišti, kde postavil stájové boxy a paddock, který zasahoval na soukromý pozemek vydaný majitelům
právě v restituci. Protože se s majiteli město nedohodl na pronájmu, odkoupení ani na výměně pozemků, stáje na konci
loňského roku rozebral a postavil na jiném místě. Jen několik týdnů po vyřešení sporu se však o pozemky pod závodištěm
přihlásili další tři noví restituenti.Od lhůty, kdy
lidé mohli naposled uplatnit své restituční nároky, přitom již uplynulo osm let. "Je možné, že podobné situace se budou
ještě do konce letošního roku ojediněle objevovat. V současné době máme vyřízeno 97 % z objemu všech restitučních
nároků a k dořešení zbývají už jen opravdu jednotlivé případy," řekl vedoucí Pozemkového úřadu v Pardubicích Petr
Dudycha.
9. ledna
Kritika zabrala
Příjemným konstatováním při hodnocení včerejšího dne byla skutečnost, že chodníky v centru města začínají být opět schůdné
i pro běžné chodce nepoužívající na obuvi speciální hřeby. Zapříčinilo to jak počasí s teplotou kolem nuly, tak samotní
majitelé domů a obchodů. Ti totiž vyrukovali do ulic a pustili se všemi dostupnými prostředky do boje s ledem, který byl
zejména pro lidi se sníženou pohyblivostí takřka nepřekonatelnou překážkou při přesunu vpřed.
Pravděpodobně však zabrala včerejší kritika. Tolik lidí se škrabkami a lopatami v rukou jsme totiž v pardubických ulicích hodně
dlouho neviděli...
8. ledna
Z nábřeží třída
Zastupitelé města Pardubic, kteří se sejdou ve středu poprvé v tomto roce, budou opět rozhodovat o změně názvu ulice.
Tentokrát se jedná o Sukovo nábřeží, které nese toto pojmenování od února 1990 rozhodnutím tehdejšího plenárního
zasedání Městského národního výboru. Na veřejnosti i na úřadech se však v průběhu let vžil název jiný, a to Sukova
třída. Používá jej mimo jiné Policie ČR, evidence obyvatel pardubického magistrátu i okresní úřad. Primátor Jiří Stříteský
proto navrhuje, aby se označení Sukova třída stalo rozhodnutím zastupitelů oficiálním.
8. ledna
Nebezpečí číhá na parkovištích
Ani z hlubokých závějí nebo jízdy se sněhovými řetězy do horských středisek nemají pardubičtí řidiči v těchto dnech takový
strach jako z obyčejného parkování. Na neuklizených a zamrzlých parkovištích je totiž nyní pravděpodobnost nabourání
automobilu nejvyšší. Žena kráčející s nákupní taškou po chodníku je rychlejší než vedle jedoucí automobil. Vtom se za
jejími zády ozve plechový náraz. Osobní automobil neudržel při parkovacím manévru na ledovém krunýři stopu a svezl
se bokem na sousední vůz. Tentokrát vše skončilo jen drobným škrábancem, ale bezmála dvacet řidičů, kteří se o
víkendu pokoušeli na sídlištích v Pardubicích zaparkovat, takové štěstí nemělo. "K ničemu jinému než k podobným
šťouchačkám na parkovištích a účelových komunikacích prakticky nevyjíždíme," říká šéf oddělení dopravních nehod
pardubické policie Karel Pešek. Že se v Pardubicích nyní bourá převážně na parkovištích, potvrzuje i víkendová statistika.
"Vyšetřovali jsme na dvacet takových nehod, které byly bez zranění, ale se škodou přes čtyři sta tisíc korun. Čím jsou
automobily dražší, tím rostou i škody při drobných haváriích," uvedla policejní mluvčí Hana Fojtíková. Na některých
slepých ulicích a parkovištích na sídlišti Polabiny se vozidla zimní údržby neobjevila od Vánoc. Uježděný sníh pokryl
postupně led, na kterém automobily jen s obtížemi drží směr.
Služby města, které mají úklid takových komunikací na starost, připouští,
že se všemi parkovišti plán zimní údržby nepočítá. "Nestačily by na to přidělené peníze. Nyní jsme se ale s vedením města
a městskou policií dohodli, že podle aktuální situace budeme plán upravovat," sdělil provozní náměstek Jiří Vacek. Dříve
než správci silnic však situaci zřejmě vyřeší počasí. Včera se v Pardubicích oteplilo a na řadě míst ledový krunýř povolil.
8. ledna
Zima stála Pardubice již milióny
O silnice první, druhé a třetí třídy a většinu chodníků v Pardubicích se během celého roku starají Služby města Pardubic.
Na letošní zimní údržbu vyčlenili městští radní tři miliony korun, tuhá zima však způsobila, že už nyní služby určené
peníze vyčerpaly. "Za zimní údržbu jsme utratili již tři miliony dvě stě tisíc korun a překročili jsme tak limit daný městem
zhruba o dvě stě tisíc korun. Údržba však bude pokračovat ve stejné míře jako doposud, radní mě ujistili, že se v
městském rozpočtu peníze najdou," řekl provozní náměstek společnosti Služby města Pardubic Jiří Vacek. Nadbytečné
výdaje způsobené letošní zimou chtějí radní hradit z rezervního fondu. "Vydal jsem písemné rozhodnutí, ve kterém dávám
pokyn, aby se v údržbě pokračovalo ve stejné míře i přesto, že předčasně došly finanční prostředky. Máme svůj
rezervní fond, díky kterému toto období překleneme. Deset let byly takové zimy, že stanovený rozpočet stačil, ale
letos je to jinak. Předpokládáme, že navíc letos budeme muset zaplatit čtyři až pět milionů korun, především za
opravu mrazem zničených silnic a chodníků," sdělil náměstek pardubického primátora Rostislav Šmahel a dodal, že v
případě dalších dlouhotrvajících mrazů mohou být výdaje na opravy ještě vyšší. O chodníky v Pardubicích se však
nestará jen město. Již několik let platí vyhláška, která nařizuje majitelům domů v případě, že sněží nebo mrzne, před svým
domem odklidit sníh nebo provést posyp. Obyvatelé města si však stěžují na nedostatečnou
údržbu chodníků v celých Pardubicích, a ne jen před domy neukázněných majitelů. Dodržování vyhlášky o
odklízení sněhu a posypu chodníků kontroluje městská policie. Nedbalé majitele domů však nepokutuje.
Kvůli přívalům sněhu musely pardubické služby zvýšit počet lidí starajících se o zimní údržbu
silnic a chodníků. "Letos jsme museli zavést pohotovostní změny v dílnách a přesunuli jsme na zimní údržbu i lidi z jiných
provozů kvůli ledovce, která se udělala na chodnících. Proto náměstek primátora Šmahel nařídil, že budeme ošetřova t i
chodníky, které nejsou v plánované údržbě. Sypali jsme tedy i mezi domovními bloky na všech větších pardubických
sídlištích Dukla, Dubina a Polabiny," popsal situaci v podniku v době největších sněhových přívalů a mrazů Vacek.
Pohotovostní službu držela správa ještě tuto sobotu a neděli. "To souviselo se silným mrazem, který začal koncem
minulého týdne. Obávali jsme se, aby nezačalo sněžit," vysvětlil Vacek.
8. ledna
Město i kraj chtějí obchvat urychlit
Radní Pardubického kraje i magistrátu krajského města chtějí, aby chystaný obchvat Pardubic získal statut komunikace první
třídy, čímž by se hlavním investorem stal opět prostřednictvím ministerstva dopravy stát. Tím by se urychlila jeho výstavba,
jejíž začátek je plánován na rok 2003. Obchvat měl být totiž stavěn jako silnice druhé třídy a po převedení těchto silnic ze
státu na kraje musí peníze na akci zajistit region. "S náměstkem primátora se kvůli tomu sejdeme zítra, obě zastupitelstva tento
návrh schválila již před vánočními svátky. Předložit ho chceme v Praze příští týden, podle posledních předběžných zpráv
by měl být přijat," řekl krajský radní zodpovědný za dopravu Jiří Kubínek. Městští radní podpořili záměr především proto,
aby nenastaly průtahy se zahájením stavebních prací. "Obchvat je v patové situaci. Začátkem září minulého roku jsme
poslali na ministerstvo dopravy investiční záměr, oni si ho prohlédli a v říjnu nám odepsali, že vzhledem k tomu, že silnice
druhé třídy přebírá kraj, s tím nic dělat nebudou. Kraj na to ale samozřejmě nemá finanční prostředky. Převedením
plánované komunikace na silnici první třídy by se mohl celý problém vyřešit," uvedl náměstek pardubického primátora
Rostislav Šmahel. Výstavba první více než tříkilometrové trasy jihovýchodního obchvatu má přijít na téměř čtyři sta
milionů korun.
7. ledna
Studená voda otužilcům nevadila
Ani jedenáctistupňový mráz neodradil téměř šedesát otužilců, aby se v sobotu odpoledne v Pardubicích ponořili do
ledového Labe. Teplota vody se pohybovala okolo nuly. Atraktivní podívaná přilákala stovky diváků, kteří odvážlivcům
ve vodě fandili ze břehu v zimních bundách a čepicích. "Takové podmínky jsou pro otužilce přímo ideální. Podle počtu
účastníků soudím, že mrazivé počasí nikoho neodlákalo. Jsou tady účastníci ze Slovenska a dokonce jeden Belgičan,"
řekl jeden z hlavních pořadatelů a moderátor akce Josef Žák. Nejstarším účastníkem 31. ročníku pardubického závodu
byl devětaosmdesátiletý Ladislav Nicek z Olomouce.
Pořadatelé připravili pro účastníky čtyři tratě od sta do 750 metrů, největší počet se přihlásil na nejkratší
stometrovou trať, jedenáct odvážlivců okusilo trať nejdelší na 750 metrů. "Za těchto podmínek je otužilý plavec
schopný vydržet v takové vodě zhruba okolo dvaceti minut," říká čtyřiasedmdesátiletý předseda oddílu plaveckých
sportů TJ Synthesia Pardubice Jaroslav Hrdina.
7. ledna
Smutné ohlédnutí za šampionátem
Byl to úspěšný šampionát, posteskli si před finále hokejového mistrovství světa juniorů pardubičtí podnikatelé, organizátoři i
zástupci města. Smutek z naprostého selhání české reprezentace, která se po dvou titulech z předchozích let propadla až
na 7. místo, poznamenal jinak spokojené hodnocení velkolepého hokejového festivalu. Na finálový den se Pardubice
připravovaly celý rok. Měl to být večer, kdy město nepůjde spát a bude až do rána slavit třetí titul českých hokejových
juniorů v řadě. Po střechu naplněná aréna, tisícovky lidí, na které už vstupenky nezbyly. Bubny, trumpety, pomalované
obličeje fanoušků v hokejových dresech. A místo tradičního přání do nového roku se očekávala otázka: Tak jak to finále
dopadne? Poté, co český tým vypadl již ve čtvrtfinále, bylo ale v Pardubicích všechno jinak. Ulice byly v pátečním
odpoledni klidné a hovory se častěji než k finálovému souboji Kanady s Ruskem stáčely k nezvykle mrazivému počasí.
"Bezpečnostní opatření před finálovým zápasem jsou standardní. Žádné speciální posily jsme do služby povolávat
nemuseli," sdělila policejní mluvčí Hana Fojtíková. Po vyřazení českého mužstva na Nový rok návštěvnost dalších zápasů
výrazně poklesla a na lidech byl sportovní smutek poznat. Právě
finálový souboj totiž přivedl do Pardubic několik významných hostů. Z Polska ohlásila návštěvu velvyslankyně
Kanady a v hledišti usedl i ruský velvyslanec. O zajímavé hosty měly díky mistrovství postaráno i pardubické restaurace,
které pořadatelé zařadili na seznam oficiálních hokejových podniků šampionátu. "Jindy míváme po Novém
roce vždy několik dní zavřeno, protože lidé moc do restaurací nechodí. Tentokrát ale bylo otevřeno a na základě doporučení
hokejového průvodce k nám přišla řada hostů," sdělila Lucie Loudová z restaurace Bazalka. Žádná zvláštní přání podle
ní hokejoví návštěvníci neměli.
5. ledna
Juniorské mistrovství přilákalo méně lidí, než se čekalo
Před startem mistrovství primátor Pardubic odhadoval, že v Pardubicích bude pobývat až čtyři tisíce lidí, které sem přiláká
vrcholový hokej. Předpokládal přitom, že velkou část z nich budou tvořit návštěvníci ze zahraničí - sportovci, jejich příbuzní,
členové realizačních týmů a novináři.
"Skutečnost bude určitě střízlivější, ale zase ne o tolik," mínil včera primátor Jiří Stříteský, který ještě neměl v ruce materiály o
počtu ubytovaných lidí v pardubických hotelech.
"Není tady možné sehnat lůžko. Naše delegace ze Švédska spí v ubytovně na veterině a část v Lázních Bohdanči."
Běžný obyvatel města však ve středu Pardubic příliš cizí řeč nezaslechne. Například Informační centrum na třídě Míru sice
zaznamenalo zvýšenou míru návštěv cizinců, ale jde v souhrnu pouze o desítky lidí. V žádném případě ne stovky či tisíce,
jako tomu bývá v době konání Zlaté přilby Pardubice, Velké pardubické steeplechase či šachového turnaje Czech Open.
Nejvíce dotazů směřovalo na ubytování, služby ve městě, památky, doprovodné akce a možnosti nákupů.
Ukazuje se, že Pardubice mají malou ubytovací kapacitu, že
by potřebovaly ještě jeden hotel. Hovořit však o tom, že by ve městě pobývaly tisíce cizinců, tato čísla jsou asi nadnesená.
Také Východočeské muzeum se stalo cílem nepatrného počtu cizinců v době konání šampionátu. Podle informací z pokladny
například ve čtvrtek prohlédlo zdejší expozice deset Kanaďanů, včera pak pouze čtyři další cizinci.
Již v průběhu mistrovství si někteří stánkaři v hokejové areně posteskly, že mají menší tržby, než se kterými počítali.
Jiří Stříteský včera připustil, že šampionát možná nepřinesl taková očekávání z pohledu některých místních podnikatelů,
jak ale tvrdí, pro propagaci města má velký význam.
"Volal mi bratranec z Toronta, že se dívá na zápasy. Přenosy tam měli, a to je nesmírně důležité," uvedl primátor.
4. ledna
Silnice na Pardubicku opět průjezdné
Sněhová kalamita dala silničářům i desítkám dalších organizací, které jim účinně vypomáhaly, pořádně zabrat. Během noci ze
středu na čtvrtek se však podařilo zprůjezdnit i poslední úseky, i když v mnoha případech pouze jednoproudově. Kalamitní
stav byl odvolán včera v 17 hodin.
Včera ráno byl zpovozněn alespoň jeden jízdní pruh na silnici II/342 ze Svinčan do Hákle. Tím došlo k odstranění nesjízdnosti
poslední silnice druhé třídy v pardubickém okrese.
Podobný stav byl včera i u silnic třetí třídy, které ještě ve středu večer vykazovaly jedenáct zcela nesjízdných úseků. Po
zprůjezdnění silnice II/333 z Lázní Bohdanče do Dolan a ze Starých Ždánic do Libišan byly postupně prohrnuty i silnice
na úsecích Žáravice - Chýšť, Jeníkovice - Jezbořice, Jeníkovice - hranice okresu, Pravy - Křičeň, zadní spojka mezi
Ostřešany a Chrudimí, Choteč - Časy, Ředice - Komárov, Dašice - Časy, Koloděje - Veská - Zminný a Kostěnice -
Dvakačovice. V ranních hodinách se jednalo o průtah jedním jízdním pruhem, během dne se však postupně cesta na všech
inkriminovaných úsecích rozšiřovala na původní šířku.
"Včera se začaly mírně solit i některé úseky silnic I. třídy," konstatoval vedoucí referátu obrany OkÚ Pardubice Jaroslav
Novák.
"Situace se postupně stabilizovala, přestože v průběhu noci došlo u některých sypačů k jejich zapadnutí do příkopu."
Postěžoval si, že přislíbená sůl (200 tun), která měla dorazit k silničářům včera dopoledne, ještě do místa určení nedorazila.
Pochválil však účinnou pomoc všech organizací, firem i armády během kritických hodin.
"Zjišťovali jsme, jaké počasí můžeme očekávat během nejbližších dnů. Hydrometeorologický ústav i pardubické letiště nám
sdělily, že vítr i sníh by se měl v tyto dny uklidnit. Pouze by se měly prohloubit mrazy. Toto slunečné počasí by mělo vydržet až
do pondělí. Do té doby bychom měli stav na našich silnicích stabilizovat," sdělil Novák.
Zcela samostatnou kapitolou jsou však chodníky. Udržovat je v provozuschopném stavu je povinností každého majitele
domu před kterým se nachází. Z dobrých osmdesáti procent je však chůze po nich doslovným horrorem. Dokud se nikomu
nic nestane, je klid. Ale pozor, pokud dojde k úrazu, je za něj zodpovědný právě majitel, který své povinnosti nesplnil. A pak
se platí...
Z důvodu sněhové kalamity nejezdily spoje MHD včera do Srnojed.
4. ledna
Pardubice zahájily přesvědčovací kampaň
Přesvědčovací kampaň chystá v obcích, které sousedí s Pardubicemi, primátor města Jiří Stříteský. Sedmi obcím, které
spojení s Pardubicemi zatím zvažují, chce magistrát nabídnout řadu výhod. Například zavedení linek městské dopravy
či hlídky městské policie. Obce by také podle primátora díky spojení s Pardubicemi získaly ze státního rozpočtu více peněz.
Pardubice však nelákají obce do své náruče nezištně. Cílem krajského města, ve kterém nyní žije přes devadesát dva tisíc
lidí, je překročit v průběhu několika let hranici sto tisíc obyvatel. Město by poté poskočilo do vyšší kategorie koeficientu,
podle kterého se rozdělují daně a přilepšilo by si tak zhruba o dvě stě milionů korun ročně. Mezi těmito obcemi jsou například
Mikulovice, Hostomice či Staré Jesenčany. Podle primátora je snaha je přimět k tomu, aby ještě do podzimních komunálních
voleb vypsali o připojení k
Pardubicím referendum. I kdyby však Pardubice uspěly a připojily sedm obcí, počet jejich obyvatel by stoupl pouze na
zhruba 95 tisíc. "Děláme to s výhledem do budoucna, sto tisíc obyvatel prostě chceme dosáhnout," řekl primátor.
A co vlastně Pardubice
obcím výměnou za ztrátu samostatnosti nabízejí? "Jezdila by k nim městská doprava, hlídky městské policie, nemusely
by platit příspěvky pardubickým školám za děti, které tam posílají. Nemusely by platit ani příspěvky na dopravu. Ale hlavně
by se výrazně zvýšil jejich podíl na rozdělených daních. V případě, že by Pardubice dosáhly sto tisíc obyvatel, u většiny obcí
téměř dvojnásobně," míní Stříteský. Například tři sdružené obce by podle primátora mohly vytvořit nový městský obvod,
takže by zůstaly částečně samosprávné. "I tam, kde by obvod nevznikl, by působil osadní výbor, který by měl při
rozhodování významný hlas," řekl primátor. Pardubice vyhlásily svůj plán dosáhnout během několika let sto tisíc obyvatel na
podzim roku 2000. Již tehdy se bez úspěchu snažily přesvědčit k připojení některé okolní vesnice. I nyní se však obce staví
k aktivitám magistrátu zdrženlivě. "Záleží na tom, co nám skutečně závazně nabídnou. Zatím to byly jen takové řeči. Do voleb
ale žádné referendum nebude, nic takového jsme ve volebním programu neměli. Musí o tom rozhodnout až další zastupitelé,"
uvedla například starostka Mikulovic Eva Klosová. Součástí plánu Pardubic je i přilákání nových investorů, které přivedou do
města nové pracovníky. Pro ty chce město stavět byty a tak z nich učinit nové obyvatele. Odborníci se však k plánu rychlého
nárůstu počtu obyvatel města stavěli již v době jeho vyhlášení skepticky. "Je to pěkný plán, uskutečnitelný ale tak za patnáct let,"
řekl například zástupce ředitelky pardubického úřadu práce Petr Klimpl. Vedoucí katedry sociální geografie na
Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy Zdeněk Čermák byl ještě pesimističtější. "Osm tisíc obyvatel může do Pardubic
přijít tak za dvacet let. V nejbližších pěti letech je to nereálná úvaha," řekl.
3. ledna
Kalamita zasáhla i Pardubicko
Poprvé za poslední dlouhé roky si hustě padající sníh vyžádal i v pardubickém okrese nutnost vyhlásit okresním úřadem
oficiálně sněhovou kalamitu (stejně tak ji vyhlásil i Krajský úřad Pardubického kraje na celém svém území).
Krátce před devátou hodinou ráno byl včera vyhlášen na Pardubicku kalamitní stav. V této době bylo evidováno dvacet zcela
neprůjezdných úseků a desítky vozidel uvězněných v závějích.
"Něco takového jsem za svou šestadvacetiletou působnost u silnic ještě nezažil," prohlásil Václav Ouhrabka, pověřený
řízením provozu správy a údržby silnic v Pardubicích - Doubravicích. "Nasadili jsme veškerou techniku, kterou máme k
dispozici. Silnice pouze prohrnujeme, sůl používáme jen výjimečně, protože její účinek je za této situace minimální."
V boji se sněhovými jazyky napomáhají silničářům i další organizace vlastnící odklízecí techniku. Okresní operativní štáb ve
spolupráci se Správou a údržbou silnic, Policií ČR a Armádou ČR zajistil i nasazení speciální těžké techniky na nejkritičtějí
úseky. Mezi ně patřila například silnice mezi Starými Čívicemi a Heřmanovým Městcem, kde uvízlo na otevřených úsecích
v závějích přes 40 automobilů. Provoz alespoň v jednom pruhu zde byl za spoluúčasti Policie ČR obnoven kolem 13. hodiny.
O hodinu dříve byla zprůjezdněna podobným způsobem i silnice I/36 mezi Volčí a Chýští.
"Když projedeme trasu jedním směrem a vracíme se po ní zpět, je vše ve stejném stavu, jako tomu bylo před naším příjezdem.
Přesto se snažíme udržet silnici alespoň na této hranici sjízdnosti," komentoval stav této vysoce frekventované vozovky
Václav Ouhrabka.
Doslova nerovný boj vedli silničáři i se silnicí II/255 mezi Černou za Bory, Žižínem, Úhřetickou Lhotou až na hranice
okresu. Zapadlo zde i vyprošťovací vozidlo, a tak zde bylo v tomto směru stále více než rušno. Podobná situace byla
i na čtyřkilometrovém úseku silnice II/333 ze Starých Ždánic přes Pohránov do Libišan, který byl i přes neustálé
prohrnování prakticky stále zavátý, místy i více než metrovou vrstvou sněhu. Půl dne v ní strávil i zafoukaný sypač.
Stejně tak se však na obdobných úsecích dařilo i dalším třem. Během dne byla postupně uvolněna i dvacítka automobilů
uvězněných na silnici mezi obcemi Horní Roveň a Platenice.
Problémy mělo i pardubické letiště, kde byla nasazena takřka veškerá vojenská technika, navíc bohužel v dosti zastaralém
stavu. Ten vstup do Nového roku byl tentokrát dosti dramatický...
Nejen sněhová, ale i pšeničná kalamita ohrožovala dopravu na našich silnicích. O práci tak měli postaráno pracovníci
pardubické
záchranné služby, kteří byli přivoláni do Nového Města u Chlumce nad Cidlinou, kde automobil s posádkou pacientů
mířících
do Lázní Bohdanče zavalil havarovaný kamión s obilím. Až na utrpěný šok a poškozené auto se však posádce naštěstí nic
vážného nestalo.
Pardubičtí hasiči měli v úvodních dnech nového roku rovněž napilno. Netrápily je však požáry, ale sníh. Vzhledem k tomu,
že vlastní jeřáb a další vyprošťovací techniku, byli v jednom kole. Vděčni jim byli především řidiči kamiónů a autobusů,
které zaváté silnice svedly mimo krajnici a kde již traktor se svými silami nestačil.
Jak nám sdělil pracovník OkÚ Pardubice Evžen Báchor, v odpoledních hodinách kolem 14.30 hodin byly zprovozněny
veškeré silnice první třídy, 80 procent silnic druhé a přibližně 50 procent silnic třetí třídy. Ze silnic II. třídy zůstávaly
v tuto dobu nadále zcela nesjízdné silnice z Lázní Bohdanče do Dolan, ze Starých Ždánic do Libišan, z Hostovic do
Úhřetické Lhoty a ze Svinčan do Hákle. K nim se přidružilo i jedenáct úseků silnic třetí třídy.
3. ledna
Sbírka na oponu potrvá až do konce května
Do konce ledna očekává ředitel Východočeského divadla v Pardubicích Petr Dohnal, že se na zvláštním účtu divadla
nashromáždí částka již kolem sta tisíce korun. Peníze budou určeny na rekonstrukci původní secesní opony, která byla
zničena v roce 1931 při požáru divadelní budovy.
Veřejná sbírka byla slavnostně zahájena na Štědrý večer o půlnoci a certifikát s číslem jedna obdržel pardubický primátor
Jiří Stříteský, když věnoval divadlu pět tisíc korun. Symbolicky se tak stal majitelem půl metru čtverečního opony. Pozadu
nezůstal ani krajský hejtman Roman Línek, který do sbírky přispěl stejnou částkou a vedení divadla mu při nejbližší vhodné
příležitosti předá certifikát s pořadovým číslem 2.
Sbírka na oponu potrvá do konce května a divadlo by potřebovalo vybrat částku 1,2 miliónu korun. Zatím největší mecenáš
daroval šestnáct tisíc korun. Těm, co věnují částku nad pět tisíc korun, budou certifikáty předávány přímo na pódiu před
začátkem divadelního představení. První slavnostní událost se odehraje 12. ledna na premiéře hry Slaměný klobouk. Petr
Dohnal odhaduje, že certifikát si převezme kolem deseti lidí.
Pro běžné návštěvníky, kteří chtějí také pomoci obnově stylové opony, jsou určeny pohlednice v hodnotě čtyřiceti korun.
První série o tři sta kusech je již vyprodána.
3. ledna
Hrou roku se stali Pokrevní bratři
Konec každého roku s sebou přináší trochu bilancování a pohledů zpět. Za uplynulým rokem 2001 se ohlédli také herci
a herečky Východočeského divadla Pardubice, a především diváci. Poslední den starého roku vyhlašovali divadelníci
nejoblíbenější inscenace minulého roku, tak jak je zvolilo na šest set hlasujících diváků. "Mezi diváky získal největší oblibu
muzikál Willyho Russella Pokrevní bratři v režii Petra Novotného," řekl mluvčí divadla Radek Smetana.
Muzikál, který Russell napsal v roce 1983, vypráví příběh matky,
které se narodí dvojčata a ona nemůže obě uživit, proto se jednoho syna vzdá. Tématem, které patří spíše do
proletářských románů, způsobil Russell v nablýskaných muzikálových vodách velký šok. Na jeviště totiž vyběhly
ušmudlané děti v roztrhaném oblečení, jejichž matka se musí ohánět, aby je uživila. Hlavní roli paní Johnstonové
vytvořila v muzikálu dlouholetá členka pardubického souboru Jindra Janoušková. Na druhém místě skončilo
představení anglického dramatika Dava Freemana Dovolená s rizikem, které nastudovala Jana Uherová. Trojici
nejoblíbenějších her uzavřel další muzikál Noc na Karlštejně, jenž režíroval František Laurin. Hodnověrnou kulisou
pro tuto hru o Karlu IV. byl v letních měsících hrad Kunětická hora, který nahrazoval Karlštejn. Hudbu k slavnému
muzikálu napsal Karel Svoboda a texty písní Jiří Štaidl. Zatímco ve známém filmovém zpracování si roli Karla IV.
zahrál Vlastimil Brodský, na hrad u Pardubic pozvalo divadlo Radoslava Brzobohatého. Novinářskou cenu získalo drama
Henrika Ibsena Nápadníci trůnu v režii Michaela Taranta. Nejprodávanější inscenací roku se stala Noc na Karlštejně, kterou
shlédlo třináct tisíc diváků. "Východočeské divadlo odehrálo za letošní sezónu čtyři sta sedmdesát představení. Přívítali
jsme také sto tisícího návštěvníka, který navštívil představení Noc na Karlštejně," dodal Smetana.
3. ledna
Počet městských obvodů se pravděpodobně zvýší
Tradičním setkáním s vedením radnice zahájili včera ráno nový rok zaměstnanci magistrátu.
Primátor města Jiří Stříteský upozornil na nejdůležitější úkoly právě začínajícího roku. Bude to zejména zabezpečení trojích
voleb a přebírání kompetencí od okresního úřadu, který má v tomto roce ukončit svoji činnost.
Primátor přopomněl, že 60 procent jeho činnosti přejde na magistrát, čímž z okresního úřadu na magistrát přejde 120
až 160 zaměstnanců.
Po komunálních volbách začnou pracovat i úřady dosud neobsazených městských obvodů. Podle primátora jich však nejspíš
bude víc, než původně plánovaných sedm.
"Některé okolní obce se totiž rozhodly, že se spojí s Pardubicemi," vysvětlil Stříteský.
"Zatím jich je sedm, ale věřím, že se nám o oboustranných výhodách takového spojení podaří přesvědčit i další. Chceme,
aby město co nejdříve překročilo hranici sto tisíc obyvatel, která je důležitá z hlediska daňových příjmů. O tom, kolik obcí
se nakonec připojí, rozhodnou jejich občané v referendu. Proto zatím ani nevíme, kolik dalších obvodů v Pardubicích vznikne."
Jiří Stříteský se dále zmínil o nutnosti získat v novém roce další investory do průmyslové zóny. Uvedl také, že město bude
nadále podporovat strategické firmy, jejichž zánik by poznamenal celý region. Jako příklad jmenoval firmu EBA.
2. ledna
V Exilu zvolili hru roku
Členové pardubického ochotnického divadla Exil zhodnotili čerstvě uplynulý rok 2001 a vyhlásili nejúspěšnější hry, herce a
herečky. Ceny nazvané Zlatý Bohouš diváci letos udělovali po třetí. "Pokaždé do soutěže zasáhnou hry představené v
premiéře v daném roce. Letos byly nominovány hry Biletářka, Chytání v žitě, Kouzelná rybí kostička, Mně růžová nevadí,
Pákistán I., Pákistán II., Pákistán III., Veselá skleróza, Zralé víno aneb Tři tamboři," řekl vedoucí ochotnického souboru
(a)Maťák Pavel Kouba. V počtu ocenění nakonec triumfovala hra současného amerického dramatika Louise Harlinga Mně
růžová nevadí, která získala titul hra roku 2001. Na prknech divadla Exil ji nastudoval a režíroval Petr Kouba. Ačkoliv
hra nepatří mezi často uváděné kusy, někteří diváci si ji mohou vybavit z filmového zpracování pod názvem Ocelové
magnólie. "Mně růžová nevadí je hra, která dokonale snoubí prvky moderní tragédie s komedií. Jedná se o příběh šestice
žen, které se scházejí v typicky dámském prostředí, v kadeřnictví. Tady se v období tří let odehrávají jejich drobné
šarvátky, starosti a radosti," říká Kouba, podle něhož je velká část hry zaplněna klábosením, které se pod povrchem
ale mísí se vztahem matky a dcery. Příběh se od nevinného povídání rozehrává až k tragickému zlomu, kdy v jeden
okamžik přichází matka o svoji dceru. "Ale ztráta tu nerodí jen smutek, ale i lásku a nový život," dodává Kouba.
Kromě titulu nejlepší hra roku se v divadle Exil volila mimo jiné nejlepší herečka, herec a režisér a rozdělovala se i
spousta dalších ocenění inspirovaných americkými Oskary. Udělovaly se ceny za nejlepší herecký výkon ve vedlejší
roli, za scénu, kostýmy, výpravu, masky, hudbu i píseň. Nejlepší herečkou se stala Věra Pojmanová, v mužské
kategorii zvítězil Lukáš Udržal a trofej za nejlepší režii získal Petr Kouba.
