30. září
Pardubický podzim opět skončil fiaskem
Podle pořadatele Pardubického podzimu 2002 Lukáše Klepka skončí tímto festivalem činnost jeho Blue Bird Music Agency.
Obavy z toho, že třetí ročník festivalu organizovaného agenturou Blue Bird Music Agency skončí fiaskem, se bohužel naplnily.
Lukáš Klepek, hlavní pořadatel přehlídky, která letos nesla název Pardubický podzim 2002, totiž v minulosti "proslul"
především tím, že účinkujícím nezaplatil vůbec nebo až dodatečně. Od sobotního odpoledne, kdy akce začala, se dalo tušit,
že má zaděláno na další silný "kabát" ostudy.
I tři hodiny po začátku programu by se platící diváci v Sýpce na Příhrádku dali téměř spočítat na prstech, a přestože večer
se návštěvnost zlepšila, bylo jasné, že festival bude i letos prodělečný. Otrávení byli nejen diváci, kteří chtěli vidět své oblíbené
formace v akci, ale i muzikanti. Kapely, jež měly být největšími hvězdami Pardubického podzimu 2002, sice dorazily, ale nehrály.
Klepka klepnout přes prsty
"Pořadatel nedodržel ani jednu z dohod. Nezajistil hudební nástroj, o který jsme ho prosili, a oznámil nám to až čtyři hodiny
před původně plánovaným začátkem vystoupení, takže jsme se museli vracet pro náhradní," svěřil se nám zpěvák Dan Bárta s
první patálií, která jeho soubor potkala.
"Po vlastních zkušenostech s organizátorem a po několika negativních zprávách o něm jsme usoudili, že aby všechno dopadlo
tak, jak má, budeme požadovat platbu předem. I když jsme byli ochotni ze svých požadavků slevit, pořadatel se poté, co
oddaloval plánovaný začátek našeho vystoupení, přiznal, že peníze nemá," vysvětloval Dan Bárta, proč s Balzar triem v Sýpce
nehrál.
Podle jeho slov je tento způsob reakce na počínání Lukáše Klepka jednou z metod, jak pořadatele takového ražení vychovat.
"Nebo ho klepnout přes prsty, aby si to nedovolil příště a neušil na účinkující opět podobnou boudu".
Bártovi bylo líto fanoušků
Dan Bárta byl se svým souborem hodně zklamán, že v Pardubicích nemohl předvést své umění.
Ze stejného důvodu jako on odmítla vystoupit i kapela Ivana Myslikovjana a skupina Švihadlo.
Pořadatel Lukáš Klepek nám bezprostředně po akci oznámil, že tímto festivalem skončí činnost Blue Bird Music Agency.
26. září
Pardubický podzim na Příhrádku
Festival, jehož první ročník se konal na pardubickém zámku a druhý skončil fiaskem na Kunětické hoře, se letos poprvé
utáboří v nově otevřeném prostoru Špejcharu na Příhrádku, který byl celý minulý týden základnou Ostrovů neklidu.
"Jde o krásný prostor v centru města, který nabízí široké využití," konstatoval pořadatel Pardubického podzimu 2002 Lukáš
Klepek, proč se rozhodl pořádat festival právě tam.
"A hlavně je krytý, takže v případě nepříznivého počasí by pro nás šlo o menší riziko," přemítal organizátor přehlídky,
která začne v sobotu úderem třinácté hodiny.
Návštěvníci se mohou podle jeho slov těšit na skupiny Švihadlo, Duklu vozovnu, East Park, Nukleární vokurky, Jet Beat,
nebo třeba na "akustického" Dana Bártu a Samsona Lenka se svou partou.
"Všichni účinkující jsou potvrzeni," hlásil nám včera Lukáš Klepek, který se letošní ročník rozhodl okořenit výstavami a
DVD projekcemi.
"Petr Václavek se na festivalu představí s velkoplošnými obrazy, pardubický soubor Mim s poezií tvořenou obrazem,"
poznamenal organizátor přehlídky, která letos upustila od přídavného jména "hudební".
26. září
Ocenění budou udělena také letos
Pardubické zastupitelstvo rozhodlo o tom, kdo za letošní rok získá městské ceny. Medaili města Pardubice dostane Marta
Novotná za mnohaleté prosazování zájmů seniorů, architekt Miroslav Řepa za dlouhodobé tvůrčí architektonické působení
a Rudi Weis za deset let práce na rozvíjení partnerských vztahů Pardubic s holandskými partnerskými městy. Ocenění
Osobnost roku 2001 patří autorovi a kurátorovi expozice českého skla na pardubickém zámku Ivo Křenovi. Pětici
osobností, které obdrží čestné ocenění od pardubického magistrátu, doplňuje také Josef Jirásek, lékař, člen Klubu
přátel Pardubicka a Společnosti pro rozvoj Pardubicka. Jirásek se podílel na založení Univerzity Pardubice. Bývalý lékař
bojoval i za vznik pardubického studia Českého rozhlasu a nyní prosazuje také samostatné studio České televize. Stříbrnou
Medaili města Pardubic slavnostně převezme s ostatními v říjnu. „Jsem už dlouhou dobu patriotem svého města a věnoval
jsem spoustu času pardubickým záležitostem, takže myslím, že si to ocenění zasloužím," řekl Jirásek. Patriotismus je
podle něho stále potřebný, protože je ještě mnoho věcí, kterých Pardubice na rozdíl od jiných měst nedosáhly. „Podívejte
se například na časopis Rozhlas. I když regionální rozhlasové studio již v omezeném rozsahu vysílá, v programu ho
nenajdete. Nebo rozhlasové frekvence - většinou slouží vysílání Hradce," poukazuje důchodce. Za svůj cíl nyní považuje
takové postavení pardubického studia Českého rozhlasu, které by se vyrovnalo královéhradeckému. „Pardubice vysílají jen
pět minut na začátku regionální relace," zlobí se Jirásek a jedním dechem mluví o právu na krajské televizní vysílání, o špatném
dálničním napojení kraje a chybějících obchvatech Pardubic. „Je potřeba do toho pořád fedrovat a tlačit, jinak se nic nezmění,"
prohlašuje odhodlaně. Stříbrné medaile razí pro pardubický magistrát mincovna v Jablonci nad Nisou, ostatní ocenění mají formu
listin.
26. září
V sobotu divedelní premiéra thrilleru
Že pardubické divadlo přichází s hrou, která se bude od tradičních vaudevillů, komedií či frašek dost lišit, je zřejmé jen
z pohledu na divadelní program. Je plný komiksových postaviček se zbraněmi v rukou, u úst bubliny s výroky typu Bože,
zabil jsem svého nejlepšího kamaráda a sem tam se mihne i peprnější výraz. Divadelní thriller Jako naprostý šílenci
amerického dramatika Williama Mastrosimoneho spatřil světlo světa teprve v roce 1998 a je zřejmé, že řeší problémy
současného světa. Scénář hry připomíná událost, která šokovala svět v roce 1969, kdy se šílený vrah Charles Manson
se svými kumpány vloupal do vily režiséra Romana Polanského a zavraždil tu jeho těhotnou přítelkyni Sharon Tateovou
a několik dalších osob. V Mastrosimoneho hře se do vily známého herce, režiséra, scénáristy a producenta vloupají dva
skoro šestnáctiletí kluci, jeho skalní fanoušci. Chtějí si v praxi vyzkoušet všechno, co kdy viděli ve filmu. Jejich nápady se
nezastaví před ničím stejně jako možnosti filmařských triků. „Představa jednoho z nich o tom, co je normální, je naprosto
vyšinutá. Reklamy, filmy, seriály, komiksy či videohry vytváří zkreslený obraz reality, který se velmi agresívně vrývá do
podvědomí," říká dramaturgyně Jana Pithartová. Mastrosimoneho hra Jako naprostý šílenci, jejíž název je záměrně uváděn
v hovorové podobě, byla zatím jako jediná přeložena do češtiny.
Hra se hrála a hraje v několika dalších českých divadlech.
Postavu herce Russe Rigela vytvoří Zdeněk Rumpík, jeho milenku
Jennifer Bartonovou ztvární Kristina Jelínková. Dva výrostky si zahrají Tomáš Kolomazník a Petr Brychta. Premiéra začíná
v sobotu v 19 hodin.
26. září
Rekonstrukce parku je u konce
Rekonstrukce parčíku u Základní školy Bratranců Veverkových v Pardubicích za zhruba sedm milionů korun po dvou
měsících končí. Zítra předá stavební firma bývalé staveniště jako novou pardubickou odpočinkovou zónu. „Lidé zde
najdou opravené chodníky, nově upravenou okolní zeleň, lavičky či pouliční osvětlení," upřesnila Alena Blažková z
úseku investic Magistrátu města Pardubic, který stavební práce uhradil z městského rozpočtu. Opravy stihla stavební
firma v daném termínu. „Při rekonstrukci chodníků se vyskytly problémy s tím, že se tímto místem lidem hůře
procházelo, ale stavbaři je stačili opravit do námi požadovaného termínu, tedy do začátku školního roku. Ostatní
práce se už obešly bez problémů, přestože jsme se obávali nepřízně počasí," vysvětlila Blažková. Rekonstrukce
parčíku u základní školy není jedinou opravou odpočinkové části města, kterou magistrát letos zahájil. Brzy se výrazně
změní i tvář jednoho z největších pardubických parků, a to Bubeníkových sadů, které se rozkládají v úseku od Matičního
jezera po Prokopův most. „Během oprav tohoto parku stavbaři zlikvidují asfaltové plochy a cesty, které opatří kamennou
dlažbou. Některé cesty se rozšíří, další se přetrasují a povedou jinudy. Podstatných úprav se dočká také stromové patro,
probírkou projdou i skupiny keřů," uvedl Jaroslav Jonáš z tiskového úseku Magistrátu města Pardubic. Tato etapa
rekonstrukce Bubeníkových sadů přijde městskou pokladnu na více než jedenáct milionů korun. „Hotova bude
nejpozději do konce listopadu tohoto roku," dodal Jonáš.
26. září
Škola se otevře veřejnosti
Ve středu 2. října v 10 hodin bude slavnostně otevřena zrekonstruovaná škola v ulici Bratranců Veverkových včetně nové
tělocvičny, hřiště a přilehlého parku. Rekonstrukce si vyžádala z městské pokladny více než 126 milionů korun. "Je to
největší investiční akce města za poslední nejméně čtyři roky, nepočítáme-li rekonstrukci hokejové arény, kterou
financoval Městský rozvojový fond," říká náměstek pardubického primátora Jiří Razskazov.
Rekonstrukce školy započala v prosinci roku 1999 a probíhala v pěti etapách, také proto, aby bylo možné zachovat školní
výuku. Budova původní Novoměstské obecné a měšťanské školy chlapecké a dívčí z roku 1911 byla zrenovována skutečně
zgruntu. Dostala nové příčky, podlahy, dlažby, okna, novotou se skví i fasáda a střechy včetně plechování. Zcela nově byly
v půdních prostorách vybudovány tři učebny jazyků, dvě počítačové učebny a překrásná učebna pro hudební a výtvarnou
výchovu. Všechny podkrovní učebny s přiznanými trámy působí netradičním a velmi estetickým dojmem.
Ve třetím patře vznikly špičkově vybavené učebny chemie a fyziky, které mohou školákům závidět i studenti leckteré střední
školy. Dětem budou sloužit i nové dílny pro pracovní výchovu se samostatným skladem a zcela nová knihovna se studovnou.
Špičkově vybavena je i kuchyň s jídelnou, která má denní kapacitu 700 obědů. Školní družina má kapacitu 150 dětí. Úplně
nové jsou dvě tělocvičny - jedna velká a jedna menší gymnastická - se samostatnými šatnami a sociálním zařízením. V patře
nad nimi získala škola speciální učebnu vaření a šití. Sportovcům bude sloužit kromě tělocvičny také nové venkovní hřiště s
asfaltovým povrchem a dvěma rozběhovými dráhami, zbývající pozemek za školou je určen pro výuku pěstitelských prací.
Zrekonstruovaná škola má 30 kmenových tříd s maximální kapacitou 910 žáků. Pro ně je v suterénních šatnách připraveno
700 uzamykatelných skříněk, ti nejmenší se budou převlékat v klasických klecích.
Nová škola i nově upravený parčík s pomníkem vynálezců ruchadla vytvoří za kostelem sv. Jana Křtitele další z krásných
zákoutí našeho města. Veřejnost se o tom může přesvědčit hned v den slavnostního otevření školy, tedy ve středu 2. října.
Od 14 do 17 hodin pořádá škola den otevřených dveří.
26. září
Studenti se přiotrávili durmanem
Durmanem a muchomůrkou červenou si chtěli zpestřit vyučovací den čtyři žáci pardubické střední průmyslové školy
potravinářské technologie. Během vyučování začali semena durmanu, která mají podobně jako jiné drogy navodit příjemné
pocity, pojídat. Všichni skončili v nemocnici, jedna dívka s těžkou otravou dokonce na jednotce intenzivní péče. „Semena
durmanu a několik muchomůrek červených přinesla do školy teprve patnáctiletá dívka a nabídla je dalším třem spolužákům.
Poté, co semena durmanu snědli, se jim však náhle udělalo silně nevolno. Když to třídní učitelka zjistila, tak se ihned obrátila
na policii," uvedla tisková mluvčí pardubické policie Hana Kvasničková. Dívka, která houby a semena do školy přinesla, však
mezitím uprchla. „Viděla, co se stalo spolužákům, lekla se, co způsobila a utekla," popsala mluvčí. Další dívku a dva chlapce,
kteří ve škole zůstali, policisté převezli na lékařské vyšetření. „Lékaři zasáhli včas, jedovaté látky ještě nestihly v jejich těle
způsobit takovou paseku. Při pátrání po dívce, která drogy do školy přinesla, ale šlo o každou minutu," řekla Kvasničková.
Dívku nakonec policisté našli až po dvou hodinách v centru města. Její stav byl podle mluvčí velmi vážný. „Bylo jí hodně
špatně. Byla okamžitě převezena do pardubické nemocnice, kde skončila na dětské jednotce intenzívní péče," dodala mluvčí.
Nyní byla dívka převezena do královéhradecké fakultní nemocnice. Lékaři se k jejímu zdravotnímu stavu odmítají vyjádřit.
Podle zpráv, které mají policisté, je však již mimo ohrožení života. Studenti měli podle policejní mluvčí štěstí, že se nestihli
pustit do muchomůrek. „Kdyby durman a muchomůrky zkombinovali, dopadli by o hodně hůře," poznamenala. Durman je
poměrně starou drogou, kvůli silně kolísavému množství toxické a psychotropní látky v semenech však také zákeřnou.
Množství jedu totiž u durmanu závisí například na počasí a přírodních podmínkách, ve kterých byl pěstován. Správná
dávka se pak narkomanovi odměřuje velmi těžce. Muchomůrka červená je podle znalců drogové scény mezi mládeží novým
hitem. "Nejčastěji se jen olizují její kloboučky," uvedl mladík, který si nepřál být jmenován. Případ studentů pardubické
střední školy nyní vyšetřují kriminalisté, kteří mají podle mluvčí důvodné podezření ze spáchání trestného činu nedovolené
výroby a držení psychotropních látek a jedů.
26. září
Parkovací dům je trnem v oku
Obyvatelé sídliště Karla IV. v centru Pardubic se vloni těžce smiřovali se stavbou parkovacího domu mezi jejich paneláky.
Nakonec se nechali přesvědčit a teď, kdy stavba vrcholí, se zvedá nová vlna protestů a petic, lidé skřípou zuby, protože se
cítí být podvedeni. Obyvatelé ze sídliště, stejně jako kdysi novináři na tiskové konferenci magistrátu, byli ujištěni o tom, že
parkovací dům bude mít dvě podzemní podlaží a jen čtyři nadzemní. V těchto dnech už je ale hotovo pět podlaží nad zemí
a bednění, které se zvedá nad posledním patrem, nemusí být zároveň střechou, protože pod zemí ani jedno podlaží není.
"O změně projektu nás nikdo neinformoval, ta strašná krychle nám roste rovnou do oken," postěžoval si starší muž,
který vycházel z vedlejšího domu. "Ne, to je omyl, staví se přesně podle veřejné projektové dokumentace, která byla
vyvěšena na úředních deskách. Připouštím, že i mě dost překvapilo, že lidé neměli k tomuto projektu, na kterém je skutečně
šest podlaží nad zemí, žádné připomínky," řekl pak později na dotaz, kdy a proč byla schválena změna projektu
vedoucí pardubického stavebního úřadu Jiří Vopršal. "Taky už teď moc nevěříme, že stěny budou obloženy skleněnými
panely a že budeme uchráněni před hlukem a emisemi," varoval muž v děravém svetru a pantoflích, který původně vyběhl
jen vynést odpadky. "Doplácíme na to dávno. Zabrali nám parkoviště u domu a teď za parkování kilometr od baráku platíme
pět tisíc. Doufali jsme, že když tady bydlíme, tak budeme moci v části toho parkovacího monstra mít svá stání za režijní
cenu. Teď nám nabízejí parkovací plac za 30 tisíc ročně," přisolil si další nájemník z Karloviny. Nájemníci si zároveň stěžují i
na průběh stavby, ale nekritizují jen hluk a prach ze staveniště. "Plno dělníků tady na stavbě jsou cizinci. Ulice jsou pro ně
veřejné záchody a sklepy v našich domech noclehárny. Mám dvě dospívající dcery a večer bych je pro kompot do sklepa
neposlala," přidala se asi 40letá žena s nákupními taškami.
24. září
Mostek se začne opravovat ještě letos
Oprava kamenného mostku na pardubickém zámku začne ještě letos - hlavní práce jsou pak naplánovány do jarních
měsíců příštího roku. Kraj přitom poskytl na rekonstrukci dotaci ve výši jeden a půl milionu korun - celkové
náklady ale zřejmě přesáhnou částku dva a půl milionu. Ředitel východočeského muzea František Šebek pak
dodává, že tato oprava rozhodně nebude poslední:
"Je potřeba dodělat další úsek hradeb, protože ten je v takovém stavu, že hrozí jejich zřícení. Je potřeba dodělat
parkánový příkop a parkánovou hradbu, která je ve špatném stavu, to nám umožní zprovoznit dlouho toužebně
očekávanou kavárnu v přízemí zámku. Je potřeba dodělat kamenný most mezi Zámkem a Příhrádkem, kde se naklání
sochy a každý jaro může nastat to, že se sochy zřítí. Letos uděláme to, že je sejmeme a dokaď mostek nebude opravený,
tak tam sochy nebudou. Ještě pár maličkostí a potřebujeme dodělat restaurátorský práce, aby opravené části Zámku už
jenom nezely prázdnotou a mohli tam návštěvníci chodit."
23. září
Na zámek přijel Vilém z Pernštejna
Ani vzpoura, která se zrodila na zámku, nevyvedla z míry pardubického patrona Viléma z Pernštejna, na jehož počest
se v sobotu konal pátý ročník Zámeckých slavností pod erbem Zubra.
Muž, jemuž byla na jediný den znovu svěřena vláda nad městem, měl přehled o všem, co se tam "šustlo". Potlačil i večerní
rebelii, s níž si nevěděl rady ani římský císař Leopold I., který se v Pardubicích skryl se svým dvorem.
Jinak měly zámecké slavnosti poklidný ráz. Dopoledne byly zahájeny průvodem, jenž vedl centrem města na zámek. Na
Příhrádku se k postavám v dobových kostýmech připojil ředitel Východočeského muzea František Šebek. Když měl
předat jeho vrchnosti Vilémovi z Pernštejna klíč od zámku, musel ho varovat, aby si stoupnul trochu na stranu, protože
mostek je tak chatrný, že by mohlo dojít ke kalamitě.
Během dne si návštěvníci mohli prohlédnout vojenská ležení z různých historických období a míst. Kromě repliky orientálního
stanu vyrostly na zámku například tábory z dob Třicetileté války či 10. století, který si vzal na starosti šermířský spolek Hersir.
Na nádvoří vzniklo i dobové tržiště, kde mohli zájemci spatřit a vyzkoušet historické zbraně, zajít do čajovny, zastřílet si z
luku, hodit sekyrou, vyrobit svíčku z včelího vosku, sledovat při práci dráteníka nebo si koupit výrobky z keramiky či kůže.
"Bohužel nepřijelo několik trhovců, které odradilo počasí. Netušili, že prohloupili," řekl Pavel Konvalina, jeden z šéfů
pořádajícího Šermířského divadla Zubři, které své umění předvedlo také při večerním představení. To mělo navodit
atmosféru plesu na oslavu podpisu robotního patentu. Vystoupili na něm všichni účinkující, kteří se na pátém ročníku
slavností vystřídali.
Publikum bavil například výtečný dívčí kvartet specializující se na středověkou muziku Psalteria a stejně kvalitní soubor
historických tanců Hortus Gracia. Zahanbit se nenechali ani domácí šermíři posíleni o pražskou Červenou kumpanii a
Green Regiment. Líté souboje byly podpořeny nejen skvělou muzikou, ale i pyrotechnickými efekty. Oheň ve svém
vystoupení hojně využívalo také fakírské duo In Flamenius, které nadchlo diváky zajímavou choreografií ve stylu divokých
španělských rytmů. Po polykání a plivání ohně si člen brněnské dvojice začal přejíždět těsně nad rukama ohnivým plamenem,
což mohlo hlavně dámy inspirovat jako nejlevnější a účinná forma depilace.
Miláčkem publika se stal kejklíř a šoumen Vojta Vrtek, který symbolicky propojil dvě významné víkendové akce v
Pardubicích - zámecké slavnosti a festival Ostrovy neklidu. Do svého náročného, ale vtipného "zubřího" programu si
připravil mimo jiné žonglování se srpem, hrncem či hořícími pochodněmi. Potom udržel v ústech třímetrovou tyč,
na jejímž konci bylo vajíčko.
23. září
Ostrovy neklidu skončily
V Divadle 29 včera večer skončil druhý ročník (nejen) divadelního festivalu uprostřed města Ostrovy neklidu, který
Pardubákům nabídl šestidenní maraton zajímavých divadelních, hudebních a výtvarných projektů alternativní kultury.
Snahou víkendového programu bylo předvést pokud možno co nejvíce představení v centru Pardubic. V pátek
odpoledne například kroužily městem trolejbusy s bludnými rybáři a "mluviči" z Jednotky/Unit, která měla celý festival
na starost bar v Sýpce. Tam bylo rušno hlavně díky večerním videoprojekcím.
Nejprve reklama, pak kumšt
Sousední Příhrádek ožil už při pátečním představení vynikajícího kejklíře Vojty Vrtka, který divákům předvedl část
svého umění. Výtečný žonglér znalý obchodních triků si nejprve udělal reklamu hlásnou troubou, aby jeho vystoupení
sledovalo co nejvíce lidí.
"Šoubyznys bez reklamy není možný," konstatoval kejklíř.
I s promrzlými prsty předvedl návštěvníkům žonglování s šesti balónky, noži a jízdu na originálním kole - půlkoni (jak
stylové ve městě, které ho má ve znaku). Jeho vystoupení bylo plné humoru a živého kontaktu s publikem.
Poté se ke slovu přihlásil déšť a "chůdaři" z Kvelbu museli mít zřejmě vztek. Dlouhá cesta z Českých Budějovic pro
ně nebyla žádným medem a ani uplakané pardubické uvítání jim asi na dobré náladě nepřidalo. Přesto se průvod starým
městem přece jen uskutečnil a poutal velkou pozornost místních obyvatel.
Sobota patřila především královéhradeckým Nejhodnějším medvídkům, kteří si na festival připravili dva "kousky".
Poněkud netradiční loutkové představení s malými marionetami Drak a flaška bylo na Příhrádku určeno hlavně dětem, ale
na své si při něm přišli i dospělí. Poté se "Medvídci" přesunuli do Divadla 29, kde za dvě hodiny předvedli po svém upravené
drama méně známého řeckého autora S. T. Gyrose Chilliastra.
Ostrovy neklidu vyrostly o víkendu také na zahradě domu čp. 104 v Kostelní ulici, kde bydlí pardubická keramička
Alexandra Prokopová. Po vypalování ohnivého chrliče přišla tentokrát na řadu keramická ryba.
"Pod tělem obří ryby i přímo v něm hořel oheň, který spolykal hromadu dřeva a haldu koksu," řekla Alexandra
Prokopová, podle níž se při vypalování dosahuje teploty kolem 1200 stupňů Celsia.
"Rybu jsme pálili v milíři z šamotových cihel," doplnila.
Podle autora keramické ryby Matěje Plecháčka hladký průběh vypalování tohoto pozoruhodného díla trochu
zkomplikovalo nepříznivé počasí.
"Dodali nám mokrý koks," uvedl pro náš deník student oktávy litomyšlského gymnázia.
23. září
Pardubická umělecká škola je v UNESCO
Základní umělecká škola Polabiny v Pardubicích je jednou ze dvou českých škol, které se mohou pochlubit tím, že jejich jméno
figuruje na seznamu škol přidružených k UNESCO. Polabinská škola se o tom, že se stanou přidruženou školou
UNESCO, dozvěděla na konci srpna. „Na začátku všeho byla výzva generálního ředitele UNESCO na podporu umělecké
výchovy a tvořivosti jako základu kultury míru, která vznikla v roce 1999. My jsme se již rok před tím rozhodli, že pro
naše děti, které žijí v betonovém sídlišti, rozjedeme vlastní nadstavbový projekt, který jsme nazvali Art vade mecum a který
dovede děti do historické části města," říká o počátcích projektu, díky kterému se dostali na seznam Spojených národů pro
výchovu, vědu a kulturu, ředitel školy Jindřich Pavlík.
Polabinská umělecká škola se spojila s kulturními organizacemi na starém městě, tedy s galerií, muzeem a divadlem a
také Kulturním domem Dubina. Před dvěma lety společně s dubinským kulturním domem vytvořili projekt Zrcadlo umění.
„S tímto projektem jsme také seznámili představitele pardubického magistrátu, kteří ho prohlásili za jarní část městského
festivalu," pokračuje Pavlík. Nad festivalem převzala záštitu senátorka Jaroslava Moserová. „Projekt velice podporovala
a byla iniciátorkou toho, že jsem se spojil s Českým výborem pro UNESCO. Zareagovali jsme podle jeho pracovníků na
tu výzvu generálního ředitele jako jediní a doporučili nám podat si žádost o přidružení naší školy do UNESCO," říká
ředitel. Polabinská škola se chce k myšlence připojit i činy. Přihlásila se k jednomu z témat vypsaných ve výzvě s názvem
Výchova k udržování a záchraně kulturního dědictví. Navazuje tím na své dřívější projekty. „Součástí naší činnosti v
UNESCO bude spolupráce se školami v zahraničí. Zřejmě budeme spolupracovat jak se školami ze států Evropské unie,
se školami z kandidátských zemí i z těch, které se na kandidaturu teprve chystají. Zahraniční spolupráci zahájíme v příštím
roce," dodal Pavlík, podle jehož názoru je české umělecké školství ve světě svým systémem ojedinělé. Organizace Spojených
národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) je mezivládní specializovanou organizací systému OSN založenou roku
1946. Mezi hlavní cíle UNESCO patřila vždy mimo jiné podpora míru a mezinárodní spolupráce prostřednictvím vzdělání.
Postupně se začaly hromadit nové myšlenky a nápady týkající se výchovy a vzdělávání k mezinárodnímu porozumění. Roku
1953 byl zahájen Projekt přidružených škol UNESCO. Přidružené školy propagují ideály a principy UNESCO
prostřednictvím zcela konkrétních pilotních projektů.
23. září
V pivovaru se pilo a tančilo
Na pivovarském dvoře vyhrávala dechovka Pernštejnka, na rožni mistři kuchařští opékali sele a děti se mohly vyřádit v
nafukovacím hradu nebo se svézt na historické hasičské stříkačce. Ale hlavně pivo teklo proudem. V sobotu se v areálu
pardubického pivovaru sešli na desátém ročníku dnů piva milovníci pardubického zlatavého moku, aby ochutnali třeba nejen
svou oblíbenou dvanáctku, ale i známého devatenáctistupňového tmavého Portera. Rodiče, kdož vzali do pivovaru i své děti,
se hned po vstupu přestali obávat, že akce není pro jejich potomky vhodná a že se jim nebude líbit. Všechny, kteří si na
své první pivo budou muset ještě několik let počkat, okouzlil téměř osmdesát let starý hasičský vůz. V něm požárníci z
Křižanovic celé odpoledne vozili nadšené děti po pivovaru a blízkém okolí. „Stříkačka je stále funkční. Není to tak
dlouho, co jsme s ní vyhrávali různé soutěže," řekl řidič vozu František Paulus, který byl stejně jako ostatní hasiči z
Křižanovic oblečen do historické uniformy. Hasič ani nelitoval, že musí dbát na pravidla silničního provozu a sám
nemůže pivo ochutnat. „Nevadí, naše hasičská jednota má s pivovarem partnerskou dohodu, já si to vynahradím někdy
jindy," usmál se František Paulus. Dospělí mezitím ochutnávali vzorky piv. Jednoznačně nejžádanějším druhem byl tmavý
devatenáctistupňový Porter.
Pivovarským dvorem se nesla vůně rožněného selete a grilovaných klobás. Celou atmosféru pak dotvářela malá
výstava historických motocyklů Harley-Davidson. „Pardubický pivovar by měl takovéto akce pořádat častěji,"
navrhl Stanislav Moravec, který se vzápětí se slovy, že k dobrému pití patří samozřejmě i dobré jídlo, zařadil do
fronty na pečené prasátko.
22. září
Dům na třídě Míru se měl zrekonstruovat, nikoliv zbourat
Na místě čtyřpatrového domu čp. 90 na třídě Míru v centru Pardubic zeje hluboká jáma. Městský rozvojový fond,
který zde staví, měl přitom podle vydaného stavebního povolení dům pouze rekonstruovat. Za porušení stavebního
zákona mu nyní hrozí pokuta v řádu desítek až stovek tisíc korun. Porušení zákona potvrdil vedoucí stavebního
úřadu pardubického magistrátu Jiří Vopršal. „Podle vydaného stavebního povolení mělo zůstat zachováno první
nadzemní podlaží a suterény, kde jsou i cenné středověké sklepy s klenbami. Teprve 16. září jsme ale dostali od
Městského rozvojového fondu sdělení, že vzhledem k technickému stavu objektu je nutná úplná demolice. Ta už
ale proběhla, takže stavebník jednal v rozporu se zákonem a informaci nám podal pozdě . Stavební úřad zahájí řízení
o správním deliktu a my můžeme uložit pokutu až do jednoho milionu korun," dodal Jiří Vopršal. Po porovnání
situace se stavebním povolením a dokumentací může stavební úřad dodatečně povolit změnu stavby, tedy celkovou
demolici. Ředitel Městského rozvojového fondu Aleš Kopecký porušení zákona přiznává. „Je pravda, že jsme v
pracích předběhli úřední postup a vybourali jsme stěny všech nadzemních podlaží i v suterénu. Měli jsme požádat
včas o změnu stavebního povolení. Zdivo bylo velmi nesoudržné a statik je doporučil odstranit. Cenné historické
sklepy ale zachováme. Nehodlám se se stavebním úřadem hádat a soudit, myslím, že se domluvíme po dobrém,"
sdělil Kopecký. Podle právničky pardubického stavebního úřadu Kateřiny Veselé řeší v těchto dnech rozpory verzí
stavebního úřadu a investora státní stavební dohled. „Ten porovná vydané stavební povolení a stavební dokumentaci
se skutečně provedenými pracemi na staveništi. Podle jeho závěrů pak můžeme postupovat dál," vysvětluje Veselá.
Na problémy při stavbě a opravách městských objektů upozorňují také někteří zastupitelé. „Je to další případ, kdy se
nedostatečně provedl stavebně technický průzkum stavby. Stalo se to už například u rekonstrukce zimního stadionu,
spolkového domu nebo objektu lázní. Pak se prostě vyhlásí havarijní stav a stojí to ohromné peníze. Zimní stadion stál
proti odhadům o čtvrtinu více," zlobí se zastupitel Václav Snopek a upozorňuje, že město by mělo více dbát na
dodržování smluv se stavebními firmami. „Stavební firmy musí dodržet rozpočet a termíny, jinak má magistrát nemilosrdně
vymáhat penále. Na odhady nákladů existuje jasná metodika. Nechápu, proč jsou takové vícenáklady a rezervy při stavbě
se vždy vyčerpají," kritizuje běžnou praxi Snopek.
