9. září
Tarif MHD se příští rok nezvýší, trolejbusy možná i v noci
V pondělí se konala na Hronovické scéně beseda vedení Dopravního podniku města s občany.
Po představení činnosti Dopravního podniku došlo asi po hodině na dotazy přítomných občanů. Vedení Dopravního podniku
upozornilo na žalostný stav autobusového vozového parku a na nedostatek finančních prostředků na jeho obnovu.
Podle návrhu vedení DPMP a.s., by cena jednotlivého jízdného, ale i většiny časových jízdenek měla zůstat na
současné úrovní i v následujícím roce. Živá diskuse se týkala
dopravní obslužnosti sídliště Dubina. Mnozí přítomní si stěžovali na to, že linka číslo 5 nejezdí na Dubinu celodenně, tak jak
to bylo původně přislíbeno. Připomínky se týkaly také stejného číslování spojů linky číslo 5 jedoucích na Dubinu a jedoucích pouze na Židov.
Mnozí přítomní by uvítali, kdyby spoje končící na Dubině měly jiné označení než ty, které končí na Židově. Podobná situace je i
u linky číslo 8, kde část jejích spojů končí na hlavním nádraží. Diskuse se dále věnovala komplikované dopravní situaci
v oblasti právě kolem hlavního nádraží. Zde si přítomní postěžovali na dlouhou a složitou "anabázi" při cestě ze zastávky
Nádraží - lihovar na vlakové nádraží. Zazněl zde názor, že by se tato situace dala vyřešit vybudováním podchodu. Dále si
přítomní lidé posteskli, že ve vozech MHD nejsou hlášeny názvy zastávek, jako je tomu v jiných městech.
Odpovědí jim byl postesk vedení Dopravního podniku na nedostatek financí. Další připomínky se týkaly návaznosti jednotlivých spojů
na přestupních místech. Vzhelem k velké finanční náročnosti kolem 25 miliónů korun, se odkládá plánované zavedení
systému odbavování cestujících čípovéhými kartami, který by umožňoval přestupní tarif.
Nově budovaná trolejbusová trať ulicí Demokratické mládeže by měla sloužit zatím pouze jako manipulační,
výhledově se uvažuje o tom, že by těmito místy jezdily trolejbusy linky číslo 7. Dále by tato trasa měla sloužit pro noční trolejbusový provoz, o
kterém se velmi vážně uvažuje. Uvažuje se o zavedení dvou trolejbusových nočních linek. Jedna by měla jezdit z Dukly
ulicí Demokratické mládeže, třídou Jana Palacha, 17. listopadu, přes Masarykovo náměstí, Sukovu třídu a dále až na Dubinu, druhá
linka by měla jezdit přibližně po trase linky číslo 2, tedy z Polabin, kolem halvního nádraží, třídu Míru do Pardubiček. Uvažuje
se také o zavedení nočního provozu linky číslo 13 v intervalu přibližně 1 hodina. Připomínky z řad občanů se týkaly
také špatné koordinace mezi železniční a městskou dopravou na území města, kdy nádraží Pardubice - Rosice nad Labem
není dopravně obsluhováno MHD, což by mohlo být využívano cestujícími systémem VYDIS. Vedení Dopravního podniku
informovalo, že o této situaci ví, ale díky velmi špatnému silničnímu napojení nádraží Rosice nad Labem, není schopno s tím
cokoliv udělat.
Diskuse se stočila také na téma automobilové dopravy ve městě. V příštím roce by měla být zahájena výstavba kruhové křižovatky
u Dražkovic, v příštích letech se počítá s vybudováním jihovýchodního a severovýchodního obchvatu města, o kterých se stále jen hovoří,
počítá se také s vyřešením situace u Parama a Závodiště postavením nového nadjezdu a rozšíření komunikace na čtyřproudou.
Řešit by se měla také svízelná dopravní situace v Poděbradské ulici, kde by mělo být zbudováno podél Intersparu veřejné osvětlení a
světelná signalizace. Křižovatka u Kalvodů se zatím bohužel měnit nebude, jelikož se v těchto místech
počíta s napojením severovýchodního obchvatu, takže tato oblast bude řešena později.
Diskuze, která trvala více než dvě hodiny se zúčastnilo asi padesát občanů města.
9. září
Vlastníci pozemků přestali blokovat stavbu hráze
Výstavbu protipovodňových hrází v Pardubicích v hodnotě mnoha set milionů korun až dosud blokovali tři majitelé
nevelkých pozemků na pravém břehu Labe. Jednání s nimi vedl magistrát a Povodí Labe přes jeden a půl roku.
Teprve minulý týden zmizelo nebezpečí, že nákladná stavba, na kterou uvolní prostředky Evropská banka pro
obnovu a rozvoj, bude ohrožena. Vlastníci pozemků totiž podepsali na magistrátu smlouvy s investorem a největší
překážka projektu zmizela. „Magistrát již vydal územní rozhodnutí na první etapu stavby, stavební povolení však
zastavilo odvolání několika majitelů pozemků, kteří bez konkrétního důvodu nechtěli pro stavbu protipovodňových
hrází poskytnout své parcely. Jde sice o veřejně prospěšnou stavbu a ve veřejném zájmu může soud pozemky vyvlastnit,
ale zpoždění způsobené těmito spory by bylo značné," řekla vedoucí odboru územního plánování města Iva Lánská. Mezi
majiteli pozemků je také pardubický zastupitel Jan Kovář. „Měli jsme výhrady k tomu, aby protipovodňová opatření
chránila jen pravý břeh a druhý zůstal záplavám napospas. Proto jsme přiměli Povodí Labe, aby nám přislíbilo, že postaví
hráze v břehové hraně také na levé straně řeky. Teprve potom jsme podepsali nájemní smlouvy a smlouvy o budoucím prodeji,"
uvedl Kovář, který tvrdí, že jako člověk zastupující veřejnost si nemůže dovolit jít proti jejím zájmům. Kovář je majitelem
pozemků i na levém břehu a takto zajistil jejich ochranu proti záplavám. Rozsáhlé protipovodňové hráze mají zajistit břehy
Labe v nejohroženějších místech Pardubic. První etapu stavby, brozanskou hrázku, chce Povodí Labe zahájit již letos,
hlavní stavební práce jsou ale naplánované na období let 2003 až 2005. Druhá etapa zabezpečí okolí Labe v úseku od
Polabin k železničnímu mostu, třetí se zaměří na břehy Chrudimky. Půjčku Evropské banky ve výši 230 milionů korun
musí investor vyčerpat do konce roku 2006. Tiskový mluvčí Povodí Labe Václav Jirásek tyto informace potvrzuje.
„Jednání s majiteli pozemků se dlouho vlekla. Čekáme také na metodický pokyn ministerstev zemědělství a financí, jak
postupovat při žádosti o uvolnění finančních prostředků. Je pravda, že pokud by se stavební řízení příliš protahovalo,
nestihneme včas stavbu připravit a celou ji dokončit a všechny peníze od Evropské banky nebudeme moci vyčerpat."
9. září
Oběti připomene Requiem
V Pardubicích vrcholí přípravy na největší domácí vzpomínkovou akci k loňským útokům na Světové obchodní centrum v New
Yorku, nazvanou Valící se Requiem. Podobně jako na řadě míst světa rozezní ve středu v podvečer místní arénu známá
Mozartova zádušní mše v podání spojených sborů z východních Čech a sólistů, například pěvkyň Gabriely Beňačkové a
Karly Bytnarové či recitátora Jana Třísky. „Myšlenka na uspořádání řetězce mnoha koncertů v různých částech světa vznikla
na jaře v Seattlu, kdy jeden z tamních sborů uváděl Mozartovo Requiem. Po koncertě oslovila zpěváky žena, jejíž jméno
dnes nikdo neví, s tím, že ji v polovině napadlo, že by bylo krásné, kdyby tuto skladbu zpívali 11. září sbory z celého světa.
Navíc, kdyby se našlo tolik účinkujících, aby někdo hrál nebo zpíval za každého zemřelého. Myšlenka vedení sboru zaujala
a začalo ji postupně naplňovat," líčí vznik unikátního projektu jedna z pořadatelek pardubického koncertu Jarmila Zbořilová.
Organizační štáb v Seattlu začal postupně obesílat sbory po celém světě a díky kontaktům z dřívějšího hostování ve Spojených
státech, dorazil fax i pardubickému sboru Iuventus Cantans. Sbormistra Vlastislava Nováka myšlenka zaujala a ihned
kontaktoval Komorní filharmonii, která se na projektu podílí stejně jako místní konzervatoř. Novák oslovil amatérské sbory
z celých východních Čech jejichž zpěváci spolu se zhruba padesáti hudebníky filharmonie budou označeni visačkou se
jménem jedné ze seznamu obětí. „Původně jsme si jich objednali dvě stě, ale pomalu začínáme pochybovat, že nám to bude
stačit. Vedle stálých členů sborů, kterých je dnes jedenáct, se hlásí i jejich někdejší pěvci, ale i řada sólových zpěváků, kteří
si chtějí Mozartovo Requiem při této příležitosti zazpívat," tvrdí Zbořilová. Problém bude i to, zda se všichni účinkujících
vejdou na koncertní podium. Otázkou bylo, kam takový koncert umístit? „Nejednoduší by byl sál filharmonie, ale jeho více
než čtyři sta míst se nám na tak velkou akci zdálo málo. Koncert pod širým nebem na Pernštýnském náměstí se zdál příliš
riskantní, a tak došlo na zprvu trochu ztřeštěný nápad pronajmout pardubickou Arénu. V tom nám vyšel vstříc pardubický
magistrát, který nám arénu zapůjčil bezplatně a v době konání koncertu bude zdarma parkování i v jejím sousedství," říká
Vladimír Faltys, náměstek Komorní filharmonie Pardubice, která na projektu spolupracuje. Ač je pardubická aréna
projektována jako multifunkční hala a zažila od své rekonstrukce již řadu jiných akcí než jsou hokejová utkání, žádný
z koncertů se nekonal v době, kdy je již v provozu ledová plocha. Ta bude před koncertem překryta speciální podlahou
a bude na ní zřízeno téměř tisíc míst k sezení. Najít pomocníky pro pokládku podlahy byl ale pro pořadatele oříšek.
Velkým problémem bylo také ozvučení arény. „Při zvukové zkoušce, kterou jsme provedli již o prázdninách jsme zjistili,
že je hala sice dobře ozvučená, ale pro takovýto živý koncert to nestačí. V době, kdy jsme již sehnali firmu, která celou
halu pro tento účel speciálně ozvučí, ještě nebylo vyhráno. Česká televize se totiž rozhodla realizovat přímý přenos. Další
rána přišla po týdnu, kdy s podobnou myšlenkou přišel Český rozhlas. Ten nakonec od přenosu ustoupil, ale pořídí záznam
do svého zlatého fondu," říká Faltys. Padesátiminutový koncert doplní Česká televize rozhovory s různými osobnostmi a
dokumentárními záběry z 11. září, které prostřednictvím velkých obrazovek uvidí i diváci v pardubické aréně. Mozartovo
Reqiuem se skládá z dvanácti částí, v každé mezeře odrecituje Jan Tříska text zádušní mše v češtině. Herec, který v
současnosti pobývá v České republice kvůli hostování v Shakespearově inscenaci Krále Leara hrané na pražském hradě,
účinkoval před svou emigrací v řadě oratorních děl.
Výtěžek ze vstupného, které je dobrovolné, bude věnován na sbírku Nadace ADRA na pomoc obětem terorismu a
také postiženým letošním záplavám. Pořadatelé koncertů netrvají na společenském oblečení, vítáni jsou i náhodní
kolemjdoucí. „S oblečením si není třeba dělat hlavu. Diváci nemusí mít ani strach, že by jim byla v hale zima. Bude
vytemperována na příjemnou teplotu jako na jakémkoliv jiném koncertu. Mohou si s sebou přinést i svíčky, které
bude možno zapálit na pietním místě zřízeném před vchodem do arény. Ne však uvnitř, kde je třeba dodržet přísné
protipožární předpisy," uzavírá Zbořilová.
4. září
Pomůže velvyslanec s letištěm?
Na svoji první oficiální návštěvu přijel ve středu do Pardubic ruský velvyslanec Igor Savolskij s doprovodem. Dopoledne
ho přijal primátor města Pardubic ing. Jiří Stříteský. Seznámil vzácného hosta s městem, jeho průmyslem, kulturou i sportem.
Ruský velvyslanec uvedl, že vztahy Ruska s Českou republikou jsou v poslední době na velmi dobré úrovni. Připomněl velmi
dobré zkušenosti ruské strany s pardubickým Plynostavem, který staví na Kamčatce plynovod, zdůraznil také, že hokejoví
příznivci v Rusku dobře znají a oceňují pardubický hokejový tým. "Rusko překonalo ekonomickou krizi z roku 1998 a
v současné době má naše hospodářství stoupající tendenci," prohlásil Igor Savolskij. "Myslím si, že je to velmi
příznivá doba pro hospodářskou spolupráci. Máme o její rozvoj velký zájem."
Primátor Jiří Stříteský odpověděl, že také česká strana má o hospodářskou spolupráci zájem. Právě proto zařadila radnice
do velvyslancova programu setkání s vedením krajské hospodářské komory a s představiteli některých pardubických firem
a institucí. "Rád bych využil této příležitost a požádal vás o pomoc," obrátil se poté primátor na velvyslance a seznámil
ho se skutečností, že město Pardubice je stoprocentním vlastníkem letiště. "Už šest měsíců vedeme jednání s jednou ruskou
leteckou společností o spolupráci na určitém projektu," pokračoval primátor. "Jde o to, že by asi dvakrát týdně létal
spoj na lince Pardubice - Moskva, který by k nám přivážel ruské turisty. Tady by byl pro ně připraven turistický
program s okružními jízdami po celém Česku. Využili bychom tak příznivé polohy Pardubic přímo v centru
republiky." Igora Savolského tento projekt evidentně zaujal. Učinil si pár poznámek a přislíbil, že se pokusí najít cestu,
jak pomoci. Další jednání na toto téma pak proběhlo v rámci setkání ruské delegace s hospodářskou komorou a podnikateli.
4. září
Stoletá voda by zaplavila město
Největší sídliště Pardubic Polabiny je pod vodou a záchranáři odvážejí na člunech mezi panelovými domy do bezpečí
desítky lidí k supermarketu Globus, kde končí hladina Labe. Pod vodou je část chemického závodu v Semtíně, nová
pardubická aréna a v historickém jádru se voda zastavila před Pernštýnským náměstím. Přibližně to by mohli lidé v
Pardubicích vidět, kdyby nyní do města dorazila stoletá voda. „Pardubice v podstatě chráněné proti velké vodě nejsou,"
řekl vedoucí referátu životního prostředí pardubického okresního úřadu Otto Sigmund. Podle něj by velká voda
neohrozila jen lidi v zatopených oblasetch. „Byl by to problém pro celé město. Voda by zatopila i čističku chemického
závodu v Semtíně a v tomto případě nelze vyloučit únik nebezpečných látek. Chemička s námi ale spolupracuje na tom,
aby odstranila možná rizika," uvedl Sigmund. Další potíže lidem však může připravit zahlcená městská kanalizace.
„Pokud by v Labi byla zvýšená hladina a na město by se sneslo větší množství srážek, voda z kanálů nebude mít kam
odtékat a mohla by se rozlít ve městě," upozornil Sigmund. Škody v Pardubicích by podle něj způsobilo rozvodněné Labe,
protože v okolí řeky chybí protipovodňové hráze. Naopak rozvodněná Chrudimka by neměla obyvatele města ohrozit.
Řeka je totiž ve městě chráněna zvýšenými břehy a hrázemi, takže uvnitř Pardubic by žádné škody nezpůsobila . Povodí
Labe chce vybudovat protipovodňové hráze, které by Pardubice ochránily před stoletou vodou. První etapa ochrany
Pardubic před stoletou vodou by měla být zahájena příští rok na jaře výstavbou hrázky na pravém břehu Labe nad
městem. „Celkem by si ochrana města měla do roku 2005 odhadem vyžádat asi 200 milionů korun," řekl mluvčí
Povodí Labe Václav Jirásek. Město je podle něj nyní připraveno maximálně na padesátiletou vodu.
Při stoleté vodě by v Pardubicích přítok Chrudimky zvedl hladinu Labe. To by bylo již rozvodněné. „Zátopové pásmo
Labe začíná již před Hradcem Králové," řekl Jiří Kladivo z Povodí Labe. Voda z Labe by se za Pardubicemi vylila
do okolní krajiny, částečně by zasáhla Přelouč a za ní by se zátopové jezero ještě více rozšířilo. „Ohroženy by byly
například obce Kladruby, Břehy nebo Mělice," řekl vedoucí referátu životního prostředí pardubického okresního
úřadu Otto Sigmund. Obraz velké plochy zalité vodou byv Pardubickém kraji byl vidět již jen u Nemošic a Dvakačovic,
kde se Chrudimka rozlévá i po přívalových deštích. Na jiných místech jsou ohroženi jen obyvatelé v těsné blízkosti řek.
V okolí Chrudimky musí se zaplavením počítat obyvatelé třítisícového sídliště U Stadionu v Chrudimi. Jinak v úseku mezi
Svídnicí a Pardubicemi by velká voda připravila o střechu nad hlavou spíše jen desítky domů. Mohla by se opakovat situace
z letošního srpna, kdy hladina Chrudimky v Trhové Kamenici se zvedla o dva metry a řeka poničila několik domů v nedaleké
Travné.
Spolehlivé informace o možném dopadu stoleté vody tak zatím pro Pardubický kraj nabízí jen Povodí Labe
v Hradci Králové. Tam každému zájemci bezplatně zjistí, zda jeho nemovitost by ohrozila stoletá voda.
„Poradíme i jak polohu přesně zaměřit podle nivelačního bodu, případně odkážeme na někoho, kdo vládne
nivelačním přístrojem a kde nejblíže se taková značka nachází," řekl hydrolog Jiří Kladivo. Vše překvapivě zadarmo.
4. září
Velká voda v historii Pardubicím několikrát zahrozila
Velká voda zasáhla Pardubice za posledních dvě stě let desetkrát. Velké škody například voda způsobila v roce 1804.
Tehdy se Chrudimka a voda z umělého kanálu Halda rozlily skrz Bílou bránu a zaplavily přízemí domů v Perštýnské
ulici a pod Sklípky. Zničeny byly mlýny u mostu přes Chrudimku, most před Zelenou branou, voda prolomila hráz u
děkanství a zaplavila Karlovu ulici. Při povodni byl stržen dřevěný Labský most, takže musel být vystavěn nový. O
třicet let později ztížila velká voda život obyvatelům Pardubic v zimním období od listopadu 1833 do února 1834. V
listopadu v důsledku velkých dešťů a teplého počasí stoupla hladina Labe a povodeň kulminovala až 26. ledna 1834
a přetrvávala až do 6. února, kdy řeka zamrzla . V červnu roku 1883 rozvodněná Chrudimka a Halda zaplavila Bílé
předměstí, kde voda vyplavila přízemí domů a část Zeleného předměstí. Labe se ze svých břehů v úseku Pardubice -
Přelouč vylilo dále v letech 1896, 1899, 1917, 1920 a 1938, ani jednou už ale nedošlo k ničemu, co lze označit slovem
katastrofa. Pardubice minula i velká povodeň v roce 1997.
4. září
Pět kandidátů na primátora
Budou mít Pardubice staronového primátora Jiřího Stříteského? Nebo do křesla primátora zasedne opět po letech žena,
sociální demokratka Slavěna Broulíková? Možný je i comeback Libora Slezáka, který doprimátoroval před čtyřmi lety
či nástup radního a architekta Miroslava Petráně. Kdo bude novým primátorem Pardubic určí až první listopadový víkend
a následné politické dohody. Již nyní sestavené kandidátky stran však říkají jasně, kdo se s kým utká. Nepříliš známá
podnikatelka a členka Rady ČTK Slavěna Broulíková v minulosti neúspěšně usilovala o post senátorky. Svoji kampaň
nechce stavět na razantní kritice předchozího vedení města. „Do velkých sporů jít nechceme, některé významné věci
bychom ale chtěli zlepšit. Například vnitřní dopravu ve městě, parkování. Máme i krásná sportoviště pro vrcholový
sport, arénu či závodiště, se sportování široké veřejnosti je to ale horší," uvedla Broulíková. Programem ODS bude
naopak zdůrazňování úspěchů, kterých město pod vedením primátora Stříteského dosáhlo. „Chceme oslovit lidi přímo
na mítincích, budeme rozdávat brožury. Žádnou konfrontaci však nechystáme, vše bude slušné, nechystáme ani žádné
překvapení," uvedl městský radní Jaroslav Kňava, který kandiduje na čtvrtém místě kandidátky ODS do městského
zastupitelstva.
Když Libor Slezák před čtyřmi lety primátorské křeslo opouštěl, říkal, že má politiky dost.
„Chci se věnovat své profesi," prohlásil tehdy. Čtyři roky byl zaměstnán v pardubické společnosti Era,
která vyrábí radiolokační techniku, stihl však pracovat i jako městský radní. Nyní chce zpět do velké politiky.
„Jsem připraven být opět primátorem, už vím, do čeho jdu," řekl již na jaře Slezák. Věřil tehdy v nominaci
Unie svobody i v podporu lidovců. Jeho přání vyšlo jen napůl. Slezák je jedničkou unionistů, ti se však rozhodli
jít do voleb sami. Kromě soupeřů, se kterými počítal, mu proto přibyl další, lídr KDU - ČSL Petr Tomšů.
Osmatřicetiletý muž, jehož jméno není v pardubické komunální politice příliš známé, je podnikatelem v oblasti
potravinářství. „Léta pracuje v komisi města pro nebytové prostory, byl i v podnikatelské komisi," poznamenala
krajská tajemnice KDU - ČSL Hana Demlová. Do boje o primátora může vstoupit ještě Sdružení pro Pardubice,
které má v současné pardubické městské radě silné tříčlenné zastoupení a je možné, že uspěje i v příštích volbách.
Lídr sdružení na pardubického muže číslo jedna Miroslav Petráň říká, že je na funkci primátora připraven. „V
případě našeho vítězství s tím počítám," sdělil. A jaké volební ambice má nynější vedení města? Primátor chce být zvolen
opět, na funkci prvního náměstka aspiruje znovu Jiří Razskazov, který je až na pátém místě kandidátky ODS. Před ním
jsou však kromě primátora jen tři kandidáti na místa starostů městských obvodů. „ODS s ním na místo náměstka počítá,"
řekl Kňava. Další náměstek Rostislav Šmahel je dvojkou na kandidátce Unie svobody. „Zda budu opět náměstek,
rozhodnou až volby a další jednání, v rámci strany však dostane přednost Libor Slezák," uvedl Šmahel. Nejmladší
náměstek Michal Koláček dal vale ODA a kandiduje za Sdružení pro Pardubice na čtvrtém místě.
4. září
Primátor bude hrát divadlo
V jednom z projektů pardubického ochotnického divadla Exil se jako herec objeví také primátor Jiří Stříteský.
Zahraje si jednu z postav živých obrazů z historie Pardubic jak město přišlo ke svému znaku. Projekt se jmenuje
Magie koně a za nápadem stojí pardubická sochařka a keramička Saša Prokopová. Ta také nabídla jednu z rolí
primátorovi. Magie koně bude představení, v němž bude příběh líčit vypravěč a jeho slova budou doplňovat němé
historické obrazy. Na konec bude na jevišti vypálen keramický kůň, jehož socha by měla zdobit Tyršovy sady asi
tři roky, než ji rozdrolí déšť. Kromě Stříteského by se měla v projektu objevit i herečka Východočeského divadla
v Pardubicích Lída Vlášková. Po premiéře v Tyršových sadech budou moci diváci vidět příležitostně Magii koně i
na jevišti divadla Exil. S představením by herci měli vyjíždět také do partnerských měst Pardubic, kde by měla zůstávat
na památku.
4. září
V sobotu na dražbu koní
Ojedinělou akci, aukci koní, připravují na sobotu organizátoři celostátní výstavy Koně v akci. Podle organizátorů se
na výstavě sejdou stovky exemplářů různých plemen. „Raritou budou dva koně plemene Pasofino dovezení z Kolumbie.
Jsou to zřejmě jediné dva exempláře chované v České republice," řekl Jiří Černý z pořádajícího Dostihového spolku
Pardubice. Výstava, která začíná v pátek a potrvá do neděle, chce představit především laickému divákovi všechna
plemena chovaná v Česku i to, k čemu je lze využít. Prezentovat se budou i řemesla a obory úzce spjaté s chovem a
využitím koní, ale i zemědělské školy, učiliště a významné farmy. S trasou Velké pardubické se mohou návštěvníci
seznámit při projížďce "konibusem". Do sobotní aukce, která začne ve 14:00, je zatím přihlášeno zhruba 20 koní,
Černý však předpokládá, že nakonec si kupci budou moci vybírat z mnohem více zvířat.
3. září
Dopravní chaos vládne v Pardubicích
Dopravní chaos, stovky rozčílených řidičů a řada drobných nehod, tak to včera po většinu dne vypadalo v ulicích Pardubic.
Městští a krajští zastupitelé se totiž nedokázali dohodnout a zahájili stavební práce na dvou důležitých dopravních místech
Pardubic současně. Se začátkem školního roku navíc začalo v pardubických ulicích jezdit více městských autobusů a
trolejbusů. „To není doprava, to je dvěma slovy obrovský chaos. Jel jsem ze sídliště Dukla do centra, což je asi kilometr
a půl, patnáct minut. Nemluví tohle za vše?" vyjádřil své pocity řidič Tomáš Vlašinský. „Čekám tu na trolejbus číslo pět,
který měl podle jízdního řádu přijet už před sedmi minutami," postěžovala si důchodkyně Věra Loudská, která stála na
zastávce městské hromadné dopravy U Grandu v centru města. Úředníci povolili uzavření několika důležitých ulic ve městě
a v okolí najednou. Zatímco město opravuje ulici S. K. Neumanna, kvůli kraji je zase uzavřen most v Nemošicích.
Opravuje se i Milheimova ulice. „Z Chrudimi se tak valí všechna auta rovnou přes centrum, a proto je podle mě úplně
ucpané. Nedej bože, aby se stala nějaká nehoda, to bych pak asi ty lidi nikam nedovez," postěžoval si řidič autobusu
městské dopravy . Pardubické ulice nemusely být tak zatížené, kdyby se zástupci kraje a města dokázali mezi sebou lépe
dohodnout a nespustili důležité stavby současně. Situaci už ale nyní změnit nemohou, a řidiči proto budou dál v
Pardubicích zažívat dlouhé minuty čekání v kolonách. „Musíme se z toho ponaučit do budoucna, aby se něco takového
už nestalo. Město ale vědělo o našich záměrech, a přesto proti našim plánům nic nenamítalo," uvedl krajský radní
zodpovědný za dopravu Jiří Kubínek. „Opravu ulice S. K. Neumanna jsme měli již naplánovanou dlouho dopředu a nyní
už s tím nic dělat nelze," dodal náměstek pardubického primátora Rostislav Šmahel. Horší dopravní situaci ve městě ovlivnil i
větší počet autobusů a trolejbusů. „Oproti letním měsícům jezdí nyní o osmnáct autobusů a dvacet pět trolejbusů víc.
Pětiminutové zpoždění proto mnohdy nebylo výjimkou," řekl ředitel Dopravního podniku města Pardubic Dalibor Haken.
Policisté včera zaznamenali několik drobných nehod. Podle mluvčí pardubické policie Dany Dolanové policie posílila hlídky.
„Celý tento týden platí zvláštní opatření, ale provoz je příliš velký," vysvětluje Dolanová.
