27. února
Co e doma uvaří s Trávníčkem
V nové komedii Východočeského divadla Pardubice se objeví nesmrtelný princ a televizní moderátor Pavel Trávníček.
Zaskakuje za pardubického Petra Hübnera, který kvůli nemoci nepokračuje ve zkoušení komedie Raye Cooneyho pod
názvem Co se doma uvaří (to se doma sní). Hübner nyní dohrává ostatní představení, ale zkoušení nové komedie pro něj
bylo velmi náročné, a tak vedení divadla angažovalo do hry právě Trávníčka. "Požádali jsme pana Trávníčka o záskok,
protože si myslíme, že je to správný člověk na správném místě. Je nesmírně těžké za deset zkoušek, které na to má,
nazkoušet takovouto komedii. Pavel Trávníček je ale zkušený a navíc se dobře učí text," řekl ředitel divadla Petr Dohnal.
Trávníček není ve Východočeském divadle poprvé. Před třemi lety tam nazkoušel hru Pan Hamilkar, takže prostředí
divadla zná. "Cooney je můj oblíbený autor, před lety jsem od něj dělal znamenitou komedii Teď ne darling. Cooney bere
život jako žert a dokáže si s ním pohrávat. Líbí se mi, že dovede přiznat, že na některých hrách spolupracuje s
dalšími autory, opisují od sebe," říká herec. V divadle zatím probíhají zkoušky s jevištní nápovědou, zkouší se každý
den, někdy dvoufázově. "Je to obdivuhodný výkon od všech zúčastněných. Pavel je mistr, již po první zkoušce chodil bez
textu," míní Dohnal. Podle něho ale není vyloučené, že se Hübner do role doktora Mortimera vrátí. Inscenace byla
nazkoušena, a tak se může režie soustředit na hlavního představitele. "Doktor Mortimer, postava, kterou Pavel
Trávníček ve hře ztvárňuje, je role, která drží celou inscenaci pohromadě. Podle něj ta komedie buď jede nebo nejede,"
říká dramaturgyně Jana Pithartová, podle níž je věc velké odvahy v tak krátké době nazkoušet hlavní roli. "Bude to jedna
z nejnapínavějších premiér," uzavřel ředitel Dohnal. Hra Raye Cooneyho v režii Františka Laurina má premiéru v sobotu
2. března v 19.00 hodin v Městském divadle.
27. února
Filmové hody na Dukle
Také v letošním roce bude jednou ze zastávek Projektu 100 kino Dukla. Filmoví labužníci budou mít v Pardubicích pré od
zítřka až do příští středy.
Během sedmi dnů čeká na diváky jako tradičně deset snímků, které se zapsaly do dějin světové kinematografie.
"Chceme, aby se vedle běžné distribuce dostala k pardubickému publiku také časem prověřená kvalitní díla," uvedla
zástupkyně ředitele Domu kultury a kina Dukla Jana Pencová.
V letošním roce však bude tato přehlídka okořeněna zajímavou novinkou. Organizátoři pardubické části se rozhodli do
Projektu 100 vložit tři nejúspěšnější české filmy roku 2001.
Podle zástupkyně ředitele Domu kultury a kina Dukla bylo hlavním důvodem tohoto rozhodnutí blížící se udílení filmových cen
Český lev, které je na programu v sobotu večer.
Návštěvníci tak budou moci opět spatřit v sobotu i v neděli od 16 hodin pohádkového Macha s Šebestovou a jejich kouzelné
sluchátko, od 18 hodin výtvarně laděné Rebely a od 20 hodin Tmavomodrý svět.
"Netypické začátky promítání jsme o víkendu zvolili proto, abychom během jediného dne mohli nabídnout zájemcům všechny
tři české tituly. Uvidíme, jaká bude odezva diváků," pokračovala Jana Pencová, podle které tak filmoví labužníci budou mít
alespoň na výběr.
"Buď mohou přijít na český film, nebo o víkendu nabrat druhý dech. Projekt 100 je poměrně časově náročný maraton, vždyť
v jediný den uvádíme dva tituly."
26. února
Co s kasárnami?
Historický majetek města - bývalá kasárna Hůrka - se sice navrátil zpět městu a další budovy a pozemky budou brzy následovat.
Jak s nimi radnice naloží, není především u opuštěných ubikací jasné.
Tři velké budovy, v nichž po desítky let přebývali vojáci základní služby, a část garáží s cvičištěm byly vráceny armádou zpět
městu před pěti lety.
Bohužel, stav je nyní takový, že na to, co teď funguje, město doplácí. Ročně zaplatí
Pardubice kolem jednoho miliónu korun za ostrahu objektů a další režii, kterou s tímto areálem radnice má. Za nájemné
z pronájmu - především velkých garáží - získá město přibližně šest set tisíc korun.
Nevýraznější otazník je kolem budoucnosti tří velkých budov, které lemují silnici na Sezemice.
"Zvažovali jsme několik alternativ, nechali jsme udělat i určitou studii na to, že bychom je přeměnili na startovací byty pro
mladé rodiny. Zjistili jsme ale, že by zde vycházela cena kolem 18 tisíc korun za metr čtverečný. Dneska umíme stavět na
zelené louce za 15 tisíc," říká náměstek primátora Razskazov, podle něhož ani výběrové řízení na jejich pronájem k ničemu nevedlo a zájemci
si jej rozmysleli.
Nyní se podle Razskazova naskýtá možnost přestavět je na ubytovnu pro zaměstnance tchajwanské firmy Foxconn, ta se ale
doposud nevyjádřila.
"Přemýšleli jsme i o tom, že bychom budovy nabídli pro výstavbu bytů," připustil náměstek také variantu, která znamená
jejich demolici.
26. února
První telefony již za pár dní
První telefony a autorádia značky Panasonic začne vyrábět firma Matsushita Communication Industrial Czech v novém závodě
v pardubické průmyslové zóně 19. března. Matsushita se tak stane historicky prvním podnikem, který v zóně ve Starých Čivicích
zahájil provoz. "Ředitel firmy Akihiro Harada projednal s ředitelkou úřadu práce Janou Klimečkovou obsazování
pracovních míst v nově otvíraných provozech firmy. V dokončeném výrobním areálu, který bude otevřen 19. března,
bude ve dvou divizích na výrobu mobilních telefonů a autorádií zaměstnáno až 500 lidí," uvedl zástupce ředitele
pardubického úřadu práce Petr Klimpl. Větší část nově přijímaných lidí bude pracovat u výrobních pásů, zhruba třetinu
budou tvořit techničtí a ekonomičtí pracovníci. Podle Klimpla má firma zájem především o pracovníky s elektrotechnickým
vzděláním.
25. února
Správce chce pronajmout lihovar
Konkursní správce liké rky Kavona, jež dříve působila jako Hobé Pardubice, usiluje o to, aby podnik co nejdříve pronajal.
Pronájem je totiž v současnosti jediným řešením další produkce destilátů, neboť samotná Kavona již podle správce Aleše
Skořepy nevlastní příslušné licence na nákup lihu. "Pronajmout to musíme brzy, zájemce mám. Mojí snahou totiž je zachovat
v podniku zaměstnanost," řekl Skořepa. V Kavoně nyní podle něj pracuje okolo 120 lidí, tedy přibližně stejně jako před
lednovým prohlášením konkursu. Podnik od začátku roku destiláty nevyrábí a produkuje pouze ocet. Skořepa
předpokládá, že podnik s největší pravděpodobností prodá formou veřejné dražby.
22. února
Lávka byla uzavřena
Železná lávka se dřevěným povrchem, po které cyklistická stezka v Pardubicích překonává u sídliště Polabiny slepé rameno
Labe, se mohla pod projíždějícími cyklisty zřítit. Na dvou místech byly dřevěné trámy v podlaze natolik prohnilé, že by
člověka na jízdním kole pravděpodobně neudržely. Služby města Pardubic proto lávku na obou koncích uzavřely
železnými zábranami a provoz cyklistů odklonily na sousední stejnou lávku pro chodce. "Jakmile jsme nahnilé trámy
objevili, informovali jsme o havarijním stavu lávky Služby města Pardubic, kterým mostek patří," sdělil starosta druhého
městského obvodu v Polabinách Jiří Srbek. Nyní už je most přes slepé rameno několik dní uzavřený a na dodatečně
přidělaných železných trubkách jsou navíc připevněné značky zákazu vjezdu. Kdy bude lávka znovu otevřená, magistrát
neví. "Statika mostu je sice silně narušená, ale oprava by neměla stát více než půl milionu korun. Kdy však po něm budou
znovu jezdit cyklisté, zatím nevíme," říká vedoucí úseku dopravy a pozemních komunikací pardubického magistrátu Yvona
Novotná. Dvojici totožných lávek, jednu pro pěší a druhou pro cyklisty, postavilo město přes slepé rameno v roce 1996.
Shnilý dřevěný povrch na jedné z nich je podle Novotné první vážná porucha, která se na mostech objevila. "Použité
dřevo nebylo příliš kvalitní," připustila.
22. února
Spory města a kraje se vyhrocují
Zatím nikdo jiný se nepustil do kritiky Pardubického kraje tak silně jako vedení krajského města. Poprvé se Pardubice
dostaly s krajem do sporu na konci června loňského roku, kdy magistrát napadl snahu krajských radních získat pro sebe
budovu okresního úřadu. Primátor se tehdy veřejně pohoršil nad rozpínavostí krajských úředníků. Podruhé pardubický
primátor, který je současně i členem krajského zastupitelstva, kritizoval kraj za příliš rozhazovačně sestavený rozpočet pro
letošní rok. Do třetice se pak Pardubice minulý týden ostře ohradily proti tomu, že kraj nedodržel daný slib a namísto
dvou milionů přidělil Východočeskému divadlu, jehož je město zřizovatelem, dotaci pouze poloviční.
Kraj se o budovu okresního úřadu se 180 kancelářemi
začal v červnu 2001 zajímat proto, že plynule navazuje na krajské sídlo, které je ale pro potřeby krajských úředníků malé.
"Chceme lidem nabízet služby pod jednou střechou a také považujeme za správné, aby vzájemně propojená soustava budov
měla jednoho správce," zdůvodnil zájem kraje zástupce hejtmana Michal Rabas. Pardubické radnici se ale plány krajských
zastupitelů nelíbily. Primátor města například upozorňoval na to, že po zániku okresních úřadů přejde část jejich agendy
také na město a na magistrátu už pro další úředníky není místo. První konflikt mezi městem urovnalo až po více než čtvrt
roce společné prohlášení, ve kterém se zástupci obou stran zavázali, že pokud budovu někdo z nich získá, budou ji využívat
společně.
S druhou kritikou vůči kraji vystoupil primátor Pardubic minulý týden na zasedání krajského zastupitelstva. Jako jediný napadl
hned několik položek v prvním samostatném krajském rozpočtu. "Domnívám se, že kraj by měl své peníze, kterých v začátcích
nemá mnoho, utrácet opravdu hospodárně. Nejsem si jistý, zda terénní vůz, mikrobus nebo také pět digitálních fotoaparátů kraj
skutečně nezbytně nutně potřebuje." Stejně tak se Stříteskému nelíbily plánované výdaje na nákup počítačů. "Zdá se mi, že
úřad chce kupovat až příliš mnohou notebooků." Nespokojený byl primátor také s penězi vyčleněnými na reprezentaci a
pohoštění. "Peníze jsou rozdělené do několika částí a nikdo mi zatím nebyl schopen říci konečný součet."
Přesto, že pardubický primátor krajský rozpočet kritizoval, zvedl pro něj nakonec při hlasování ruku. "Vím, jak těžko
vznikal a proto jsem ho nechtěl hned napoprvé zbourat," vysvětluje primátor Jiří Stříteský.
Potřetí se Pardubice dostaly do sporu s krajem kvůli dotaci pro Východočeské divadlo. Podle ústní dohody měl kraj na
oplátku za to, že město podpoří čtyřmi miliony krajskou knihovnu, vyplatit divadlu dvoumilionový příspěvek. Pak ale kraj
dohodu jednostranně porušil a dotaci snížil na polovinu. Město se nečekaným krokem krajských zastupitelů cítí podvedeno.
"Jsem silně roztrpčený, slíbené peníze pro divadlo nám teď v rozpočtu chybí," říká náměstek primátora Jiří Razskazov.
Stříteský upozorňuje, že při uzavírání dalších dohod s krajem budou Pardubice obezřetnější.
Krajský radní Miroslav Brýdl, který ústní dohodu s městem o výši dotací uzavřel, k
nedodržení slibu pouze uvedl. "Konsensus v krajské radě byl zkrátka takový, že jsme rozpočet schválili v takové podobě,
v jaké je."
22. února
Pithart navštívil Pardubice
Ač je zájem o charitativní projekty většinou doménou manželek politiků, předs eda Senátu Petr Pithart si v tomto oboru při
včerejší návštěvě Pardubic vystačil sám. Nejdříve si prohlédl expozici neziskového sektoru na veletrhu turistiky a pak i
speciální školu Svítání. Pod pojmem neziskový sektor se Pithartovi nejprve vybaví pouze několik desítek velkých nadací,
kterým pomohl projekt Nadačního investičního fondu jehož zřízení prosadila začátkem 90. let jeho vláda. "Tyto instituce
plní své poslání v původním smyslu tím, že jsou nadány značným jměním, na které nesmějí sáhnout. To tvoří základ systému.
Menší sdružení by měly formou grantů podporovat města a kraje," míní Pithart. Předseda Senátu krátce jednal s hejtmanem
Romanem Línkem a prohlédl si sídlo krajského úřadu. "Lze si jenom přát, aby obyvatelé kraje získali dojem, že jde o
samosprávu, a ne jen o nějaký úřad, což lidem často splývá. V tom jsme v Evropě ojedinělý jev," řekl Petr Pithart.
21. února
Ekologové zabrzdili splavnění Labe
Ekologům se podařilo výrazně zdržet přípravy na dokončení spl avnění Labe. Proti plánované stavbě přeloučského
plavebního kanálu se totiž v loňském roce odvolali a nadřízený úřad jejich námitky uznal s tím, že investor může do
určité doby nedostatky odstranit. Státní úředníci však chyby nenapravili a stavební úřad v Přelouči v únoru zastavil
územní řízení. Ředitelství vodních cest tak musí začít s přípravami na stavbu od začátku. Okamžik, kdy budou moci
lodě z Hamburku připlout do pardubického přístavu, se tak odkládá nejméně o další dva roky.
Pardubice až dosud předpokládaly, že splavnění Labe a
vybudování přístavu se podaří stihnout do roku 2008. Protesty ekologů však otevření přístavu odsunou. "Dokud nebude
schváleno územní rozhodnutí na výstavbu kanálu v Přelouči, nezačneme ani my s přípravami na stavbu přístavu v
Pardubicích. Stavět přístav dřív, než budeme vědět, že se k němu lodě dostanou, by byl nesmysl," uvedl ředitel společnosti
Přístav Pardubice Michael Skalický. Ekologové protestují proti trase přeloučského kanálu, protože by podle nich stavba
zničila část tamní přírody. "Nový plavební kanál zničí unikátní přírodní biotop na Slavíkových ostrovech, kde žije třináct
chráněných druhů bezobratlých živočichů i několik ohrožených obojživelníků a plazů," uvedl předseda sdružení Svoboda
zvířat Michael Kousal. "Při stavbě bude zničena jen menší část Slavíkových ostrovů," namítá vedoucí stavebního odboru
přeloučské radnice Lubomír Novotný. Ten upozornil, že když se ekologové pokusili sbírat pod protestní petici podpisy
obyvatel Přelouče, neuspěli. "Neúspěch petice ochranářů svědčí o tom, že většina lidí z Přelouče proti výstavbě kanálu nic
nenamítá," dodal Novotný.O prodloužení
Labské vodní cesty do Pardubic rozhodl v roce 1996 stát, který chce do úpravy labského koryta mezi Chvaleticemi a
Pardubicemi investovat přibližně dvě miliardy korun. Veškeré práce se ale zastavily v Přelouči, kde by měl vzniknout tři
kilometry dlouhý kanál s vodní komorou, díky které lodě překonají jez.
21. února
Dostihový spolek se změnami
Po prodeji akcií čechošvýcarovi Martinu Vokálovi došlo k významným změnám i v samotném představenstvu Dostihového
spolku. Z funkce předsedy odstoupil na vlastní žádost Petr Drahoš, na jeho místo byl ustanoven pardubický radní Miroslav
Petráň.
Přibližně milión korun by měl letos padnout na zasklení dostihového klubu v Městské tribuně a dobudování závlah podél
"Pražské" silnice. O to by se měl postarat hlavně staronový správce Jaroslav Fuchsa, kterému se rozšířily povinnosti o
správu budov. ¨
Letos se bude konat11 dostihových dnů, Velká pardubická se poběží 13. října. Diváci se mohou těšit i na western,
military, atletické cross country, parforsní hon i výstavu Koně v akci.
Dostihový spolek uhradil dlužné nájemné za pozemky, další spory ohledně pozemku kolem Eleonory Teplé řeší samo město.
Stáje na něm byly zbourány, materiál se použije na výstavbu nových, které jsou již na městských pozemcích.
21. února
Dům uklidili, nebezpčí trvá
Výhrůžky radnice nájemníkům "domu hrůzy" v Češkově ulici zřejmě zapůsobily. Nejhorší nepořádek, kterým byl dům
nechvalně proslaven, prozatím zmizel.
Před třemi týdny do nájemního domu v Češkově ulici, který je obýván z velké části Romy, zavítal náměstek primátora
Jiří Razskazov.
Nečekal jej pěkný pohled, všude kolem špína a dvůr zasypaný hnijícími odpadky. Přímo na chodbě tehdy Razskazov
překvapeným nájemníkům sdělil, že městu došla trpělivost a je připraveno nasadit na půl roku do domu stálého správce.
Náměstek všechny varoval, že pokud se během této doby situace nezlepší, změní se objekt na ubytovnu, z níž už je snadné
neplatiče a ty, kteří budou porušovat její řád, velice rychle vystěhovat. První, čím měli nájemníci začít, aby si radnici udobřili,
měl být úklid dvoru od hromad odpadků.
Dvorek zdevastovaného činžáku je skutečně vyklizen a je na něm udržován jakž
takž pořádek. Stejně jako v dalších prostorách domu.
Slibovaného správce domu se však
doposud nepodařilo vybrat.
"Ti, co se nám hlásí, jsou jedni z nich," zdůvodňuje Stříteský, podle něhož byly hlavním impulsem zjednání nápravy v domě
hrůzy především obavy hygieniků. V domě měl totiž přebývat člověk s podezřením na onemocnění tuberkulózou.
Tyto obavy se však podle primátora naštěstí nepotvrdily. Přes nynější uklidnění město na své hrozbě změny statutu nájemního
domu na ubytovnu nic nemění.
Za zhoršením vztahů mezi nájemníky je podle zasvěcených skutečnost, že před třemi lety zde došlo k sestěhování olašských
Romů s tzv. Rumungry. Soužití obou etnik není rozhodně bezproblémové.
"Rádi bychom je oddělili, ale kam je dát," krčí rameny Jiří Stříteský.
21. února
IPB pojišťovna by mohla přijít o své sídlo
IPB Pojišťovna by mohla přijít o své hlavní pardubické sídlo, které po zhruba miliardové investici otevřela koncem roku
2000. Tvrdí to konkursní správce pardubické společnosti AIM Aleš Skořepa, který objekt, v němž nyní pojišťovna sídlí,
zapsal do majetku úpadce. IPB Pojišťovna proti zapsání objektu do majetku AIM podala vylučovací žalobu, neboť se
domnívá, že bývalá budova AIM je její. Rozhodnout tak bude muset soud. "Okolnosti prodeje této budovy v době, kdy
už akciová společnost AIM byla v úpadkovém stavu, se mi zdály nestandardní," řekl Skořepa. Budova byla podle něj
navíc prodána v takzvané ochranné lhůtě, tedy v době šesti měsíců před podáním návrhu na konkurs. "Takže správce má
možnost prohlásit tu smlouvu za neúčinnou," vysvětlil. IPB Pojišťovna podle mluvčího Michala Vavrouška objekt koupila
v roce 1999 a řádně za něj prodávajícímu zaplatila. Skořepa naopak tvrdí, že peníze, 100 milionů korun, na účet AIM
nikdy nepřišly. IPB Pojišťovna míní, že vzniklá situace pro ni nemůže mít negativní důsledky. "Riziko případné majetkové
újmy je velmi malé a nemůže v žádném případě ohrozit stabilitu společnosti," informoval mluvčí.
21. února
Nemocnice odmítá nařčení z tunelování
Pardubická nemocnice odmítá nařčení předsedy české lékařské komory Davida Ratha, že jí takzvanou plíživou privatizací
hrozí vytunelování. Rath nemocnici v Pardubicích zahrnul do seznamu zdravotnických zařízení, na kterých chce demonstrovat
špatné hospodaření nemocnic a možnost úniku peněz z lukrativních oborů do soukromých rukou. Pardubická nemocnice by
se mohla o část svých příjmů připravit podle Ratha konkrétně tím, že by soukromníkům pronajala pracoviště s magnetickou
rezonancí. Ekonomický ředitel nemocnice Radim Petráš takové podezření odmítá. Pracoviště magnetické rezonance totiž v
současné době nemocnice vůbec nemá. "Je pravda, že magnetická rezonance by doslova skokem zvýšila kvalitu diagnostiky
pacientů v mnoha oborech lékařské péče. Na nákup přístroje bychom však v nejbližších deseti letech neměli peníze. Proto
uvažujeme, že bychom pracoviště vybudovali z bývalé jídelny a zaplatil by ho a provozoval zahraniční investor."
Současně si nemocnice podle ekonomického ředitele vymínila, že magnetickou rezonanci doplní i investice do
nelukrativní onkologické péče. "Tady potřebujeme pracoviště radiační onkologie dovybavit lineárním urychlovačem a
simulátorem. To jsou přístroje, bez kterých není možné do budoucna onkologickou léčbu zajistit. Prostory máme
připravené již od roku 1998, ale kvůli nedostatku peněz jsme přístroje nemohli koupit," říká Petráš. Cena za
magnetickou rezonanci, urychlovač a simulátor přesahuje sto padesát milionů korun, které ale nemocnice nemá a chce
proto spolupracovat s řeckými investory. "Nevidím na tom nic špatného, zvláště když v ostatních odvětvích jsou
zahraniční investoři vždy vítáni," uvedl Petráš. Celý investiční záměr projednává nemocnice se svým zřizovatelem,
což je Okresní úřad v Pardubicích, s budoucím zřizovatelem, kterým je krajský úřad, a také s ministerstvem
zdravotnictví. "Rozhodně nejednáme nijak tajně, někomu za zády," říká Petráš. Oficiální požehnání však dosud
nemocnice od ministerstva nedostala. "Ministerská přístrojová komise, která se případem zabývá, zatím své rozhodnutí
odložila. Další jednání je na ministerstvu naplánované na pondělí," uvedla vedoucí referátu zdravotnictví Okresního úřadu
v Pardubicích Eva Rainbergová. Zároveň potvrdila, že bez zahraničního investora by nemocnice zůstala bez přístrojů.
"Banka na takovou akci nemocnici nepůjčí a my, jako rozpočtová organizace, si úvěr ani vzít nemůžeme. Zjišťovali jsme
i finanční možnosti kraje, ale ani ten by na takový nákup peníze v nejbližších letech neměl," sdělila Rainbergová.
20. února
Kraj se neustále rozrůstá
Pardubický krajský úřad si nechal pro umístění svých úředníků za více než 300 miliónů zrekonstruovat dvě bývalé školní
budovy. Dnes už si opět najímá a kupuje další nemovitosti, aby měl kam své zaměstnance umístit.
Nejprve krajské zastupitelstvo rozhodlo o tom, že si na letošní rok pronajme dům ve Smilově ulici od IPB Pojišťovny, pak
schválilo odkoupení domu v Klášterní ulici v těsném sousedství svého současného sídla z jedné strany a to, že bude usilovat
o získání dnešního objektu Okresního úřadu Pardubice. Ten ke krajskému sídlu přiléhá ze strany druhé. Na únorovém
zastupitelstvu bylo rozhodnuto, že si kraj vezme 20 miliónů korun úvěru na zakoupení dalšího pětipodlažního domu v Jiráskově
ulici. "Kapacita krajského úřadu je zcela naplněna, a proto nezbývá než hledat další vhodné prostory, do nichž by bylo
možno umístit další zaměstnance krajského úřadu," potvrdil Michal Rabas, statutární zástupce hejtmana. Pro radní je
nárůst počtu zaměstnanců krajského úřadu, který si diktuje ministerstvo vnitra, poněkud překotný. "V roce 1999, když
padla první čísla o počtu zaměstnanců, se hovořilo o 70 až 90 lidech, dnes je na krajském úřadu bez uvolněných radních
skoro 150 lidí," připustil Rabas. "Ještě jsme nenaplnili tabulkové stavy požadované ke konci roku 2001, očekáváme podle
předávaných kompetencí zvýšení počtu lidí o dalších 145," nastínil další vývoj ředitel Krajského úřadu Pardubice Jaroslav
Folprecht. Vyloučil, že by pro to kraji stačily prostory současného okresního úřadu. "Tento objekt má kapacitu 210 lidí,
ale počítáme s tím, že magistrát města Pardubic převezme v rámci reformy územní správy agendy, na které bude potřebovat
144 lidí, které by měl sem po dohodě s krajem umístit," vysvětlil Folprecht. Do domu v Jiráskově ulici, který chce kraj koupit z
konkursní podstaty po zkrachovalých Stavomontážích, by se měla podle Rabase vejít asi stovka úředníků.
20. února
Informační panely budou samy mluvit
Již od roku 1997 jsou v ulicích města nainstalovány informační panely, které poskytují informace formou mluveného slova. Po
zvolení čísla například Zelené brány se na plánu města rozsvítí dioda v místě, kde brána stojí, a z reproduktoru se ozvou základní
informace o této historické památce.
V červnu letošního roku se ve městě objeví panely třetí generace, jež by měly místním občanům i návštěvníkům Pardubic sloužit
ještě lépe. V čem jsou lepší? "Mají větší orientační plán, na němž oproti minulosti nechybí výsek nejbližšího okolí města,"
informuje ing. Jan Hanke, obchodní zástupce dodavatelské firmy Daruma Plzeň. "Plán je tištěn speciálními barvami, které na
světle nevyblednou. Diody mají lepší svítivost a jsou dobře viditelné, i když na ně svítí slunce. Zvuk je digitalizovaný a
panely jsou opatřeny funkcí selfpromotion."
Za tajemným slovem selfpromotion se skrývá skutečnost, že panely hovoří nejen tehdy, když je někdo požádá o informaci,
ale i samy od sebe. "Vždy po pěti minutách nečinnosti vysloví panel pětivteřinový slogan některé z firem, jejichž
reklamy budou rámovat orientační plán," vysvětluje Hanke. Aby "ukecané" panely neobtěžovaly okolí přespříliš, mají
fungovat ve třech režimech. Nejhlasitěji v době od 6 do 18 hodin, od 18 do 22 hodin budou mluvit potichu a ve 22 hodin
zmlknou úplně.
Informační panely třetí generace budou ve městě tři. Jeden u OD Tesco, druhý u záchodků na třídě Míru a třetí u Grandu, ten
bude oboustranný. Smlouva s dodavatelem je podepsána na deset let a město zaplatí pouze elektrické přípojky a namluvení
informačních textů. Pořizovací cenu panelů, z nichž každý stojí kolem čtvrt milionu korun, a náklady na údržbu mají podle
záměru dodavatele uhradit reklamy firem v komerční části panelů.
20. února
Dnes s velvyslancem
Dnes navštíví Pardubický kraj velvyslanec a vedoucí Delegace Evropské komise v ČR Ramiro Cibrián.
Vzácného hosta nejprve přijme hejtman Roman Línek a poté se společně na zámku zúčastní diskuse u kulatého stolu,
kde vedle primátora města Jiřího Stříteského nebudou chybět zastupitelé měst, obcí a kraje, ani zástupci nevládních
organizací a významných podniků.
V budově Plynostavu se Ramiro Cibrián zúčastní besedy s odboráři, v kavárně Evropa s ženskými organizacemi a v
Seniorcentru s důchodci.
Hlavní část programu Ramira Cibriána bude věnována diskusi s nejširší veřejností, která začíná v 16 hodin v zastupitelském
sále Pardubického kraje na Komenského náměstí.
Občané se sem mohou přijít zeptat na všechno, co je kolem vstupu do EU zajímá, jako je například změna cenové hladiny,
budoucnost kraje, možné zavedení eura, práce v zahraničí, sociální politika i řada dalších témat. V předsálí obdrží
informační materiály týkající se vstupu ČR do Evropské unie.
19. února
Ceny z festivalu míří do Plzně
Týdenní Grand festival smíchu v neděli zakončila komedie Antonína Procházky Ještě jednou, profesore, která získala nejvyšší
ocenění jak odborné poroty, tak diváků. Divadlo J. K. Tyla si tak do Plzně odvezlo titul Komedie roku 2001 a také ocenění za
nejlepší ženský i mužský herecký výkon. Nejlepší herečkou se stala Andrea Černá, která v Procházkově komedii ztvárnila
Natašu, mezi herci kraloval režisér Antonín Procházka v roli Ivoše. "Procházkova komedie patří k tomu nejlepšímu, co u nás
v poslední době v komediálním žánru bylo napsáno. Antonín Procházka je takový náš český Woody Allan a mám pocit, že
je v Čechách tak trochu nedoceněný. Ještě jednou profesore je navíc i skvěle režírovaná komedie," řekl člen poroty a divadelní
kritik Jiří P. Kříž. "Týden s festivalem
smíchu byl trochu posmutnělý, na druhou stranu komedie jako Rychlé šípy a Ještě jednou, profesore stály za to. Já osobně bych
nevolil komedii roku, ale regionální komedii roku, protože v Pardubicích chyběla výborná představení třeba z Prahy nebo
Brna. Rozhodně se tam mohly objevit komedie jako je Deskový statek Činoherního klubu, Pygmalion chebského divadla
nebo Ženitba mosteckého divadla," míní porotce Kříž, podle něhož měl velmi dobrou úroveň mimosoutěžní program,
kde se představila řada výborných souborů, jako třeba Bílé divadlo Ostrava s komedií Ty, který lyžuješ. "Festival jsme
pojali jako regionální, máme to i v záhlaví, a tak jsme se drželi tohoto úzu. Ale nebojíme se pražských nebo brněnských
divadel, nezříkáme se toho, že je třeba někdy příště pozveme. Zatím se ale držíme pravidel, která jsme si určili," říká
dramaturgyně festivalu Jana Uherová. Podle ní se festival povedl lépe než loni. Divadlo nabízelo osmnáct představení mimo
předplatné. Grand festival smíchu letos navštívilo kolem pěti tisíc diváků. Kromě
poroty hodnotili komedie i diváci, u nichž opět zvítězila plzeňská inscenace Ještě jednou, profesore.
19. února
Festival je asi ztrátový
Se ztrátou čtyřiceti tisíc korun skončí zřejmě letošní ročník pardubického Grand festivalu smíchu. Vedení divadla
předpokládá, že celkové náklady na festival dosáhnou bezmála sedmi set tisíc korun. Z vlastních zdrojů však divadlo
dokáže zaplatit jen část sumy, o zbytek se rozdělí sponzoři a město. "Zhruba dvě stě patnáct tisíc uhradí divadlo z tržeb,
částkou okolo tří set tisíc by měla přispět pardubická radnice a přibližně sto třicet tisíc zaplatí sponzoři. Ztráta by tak
měla být řádově do čtyřiceti až padesáti tisíc, ale přesná čísla budeme znát až koncem tohoto týdne," řekl ekonomický
náměstek Východočeského divadla v Pardubicích Bohumil Kos. Město na festival přispěje, ale jak vysoká částka to bude,
rozhodnou zastupitelé. "Určitě část nákladů festivalu zaplatíme. Přepokládám, že to bude stejná částka jako v loňském
roce, tedy tři sta tisíc korun," uvedla vedoucí oddělení kultury pardubického magistrátu Dana Buriánová. Tržby z prodeje
lístků oproti loňskému ročníku stouply, přesto nestačí pokrýt víc než zhruba třetinu nákladů. "Letos byla rekordní účast,
přišlo téměř pět tisíc diváků. Na lístcích jsme mohli utržit ještě víc, ale taková akce se nedá dělat ziskově. Opět jsme
prodávali levněji vstupenky na dopolední představení, abychom přilákali mládež," vysvětluje Kos.
19. února
Primátor nespokojen s krajským rozpočtem
Nemalou míru roztrpčení nad chováním rady Pardubického kraje vyjádřil primátor Pardubic Jiří Stříteský
při projednávání rozpočtu kraje na rok 2002. Podle jeho vyjádření kraj neplní džentlmenské dohody s městem.
Primátor se pohoršil kvůli tomu, že v návrhu rozpočtu Pardubického kraje nenašel slíbené prostředky na provoz
Východočeského divadla Pardubice a Komorní filharmonie Pardubice. "Uzavřeli jsme ústní dohodu s krajskou radou,
že město přispěje pěti milióny na provoz krajské knihovny a kraj recipročně poskytne 3 milióny divadlu a jeden milión
filharmonii. A v rozpočtu kraje ty peníze nejsou," postěžoval si primátor. "Dospívám k názoru, že džentlmenské ústní
dohody s krajem momentálně možné nejsou, příště budeme trvat na písemných smlouvách," ujistil primátor Stříteský.
Přesto dodal, že v pozici krajského zastupitele za ODS pro rozpočet i bez slíbených peněz na krajská kulturní zařízení,
doposud dotovaná jen městem, ruku zvedne. "Dohodnutá částka mezi mnou a náměstkem primátora Razskazovem se do
rozpočtu kraje skutečně nedostala, je tam jediný milión na divadlo," připustil zástupce pardubického hejtmana Miroslav
Brýdl, který ma na starosti kulturu a památky v kraji. "Ani město ale neplní své sliby. Pokud vím, tak v rozpočtu města není
5 miliónů dotací na knihovnu, ale jen 4,2 miliónu. Z toho jsem vycházel, když jsem do krajského rozpočtu navrhoval částky
2 milióny na divadlo a jeden milión na filharmonii, ale rozpočet je takový, jaký je," upozornil Brýdl. Podle něj ale kraj městu
Pardubice nezůstane nic dlužno. "Od města kupujeme dům na Komenského náměstí 124. Město za něj od nás dostane 5
miliónů korun, ty může do kultury použít," nabídl řešení Brýdl. Někteří krajští zastupitelé připouštějí, že to nemusí být
definitivní řešení a divadlo i filharmonie mohou časem něco dostat z rezervy krajského rozpočtu. Pardubickým městským
zastupitelům se však takovéto řešení příliš nezdá. Kapitálové výnosy by raději investovali, než rozpustili v provozních
výdajích. "Je to tak trošku ponižující handl a město je stavěno do role prosťáčka. Pravicové strany si podrážejí nohy a
doplácejí na to jen lidé. Jak divadlo, tak především filharmonie svým významem překračují nejen hranice města, ale i kraje,"
poznamenal pro Právo Miroslav Váňa, zastupitel za ČSSD v Pardubicích i v kraji.
19. února
Jednání o informačním centru
Jednání o rezervačním systému města měl včera na programu náměstek primátora Jiří Razskazov. Nakonec se sešel pouze s
vedoucím společenského odboru magistrátu Stanislavem Valou, předsedové komisí města chyběli. "Nezávazně jsme s panem
náměstkem hovořili o budoucnosti informačního centra a rezervačním systému," uvedl vedoucí odboru.
"Je obecný nesouhlas se současným provozem a kvalitou poskytovaných služeb," přiblížil Vala hlavní důvod schůzky, která
se konala pro neúčast důležitých osob alespoň v omezeném rozsahu. Podle Valy přichází v úvahu i varianta, že radnice bude
provozovat své vlastní informační centrum.
15. února
Kraj musí mít rozhlas podle zákona
Zda budou moci obyvatelé Pardubického kraje poslouchat vlastní regionální stanici veřejnoprávního rozhlasu, nezáleží už
nyní jen na libovůli jeho vedení. Povinnost zřídit v každém kraji samostatnou stanici totiž rozhlasu ukládá přímo novela
zákona o Českém rozhlasu, kterou minulý týden schválil parlament a předal ji senátorům. "V novele zákona je paragraf,
který říká, že ve všech krajích v republice existují regionální stanice Českého rozhlasu a generální ředitel je sám nemůže
zrušit," uvedl poslanec za ČSSD a člen mediální komise parlamentu Miloslav Kučera. Nové znění zákona, které by se mělo
na internetových stránkách parlamentu objevit v nejbližších dnech, skutečně obsahuje následující novinky: "Součástí Českého
rozhlasu jsou zejména rozhlasová studia v sídlech krajů," je uvedeno ve dvanáctém paragrafu a o několik odstavců dříve
rovněž stojí, že "generální ředitel s předchozím souhlasem Rady zřizuje a zrušuje rozhlasová studia s výjimkou zrušení
rozhlasových studií v sídlech krajů." Od kterého data ale musí rozhlas v Pardubickém kraji plnohodnotné regionální
vysílání spustit, však nový zákon nehovoří. "Existuje ale usnesení mediální komise, které generálního ředitele Českého
rozhlasu zavazuje, že regionální stanice musí začít vysílat nejpozději do krajských voleb v roce 2004. Máme však příslib,
že by to v některých případech mohlo být i dříve, napříkld do letošních komunálních voleb, které budou na podzim,"
dodává Kučera. Než v Pardubickém kraji rozhlas takové vysílání spustí, budou moci lidé poslouchat regionální
zpravodajství v samostatných programových vstupech na frekvenci stávajícího Českého rozhlasu Hradec Králové.
Poprvé takové zprávy zazní v pondělí 4. března ráno, ale bude to nejvýše pětadvacet minut denně. "Již od dubna by
ale vysílací čas vyhrazený Pardubickému kraji měl narůstat," uvedl Martin Kolovratník pověřený vybudováním
pardubického studia.
15. února
Dojde ke zbourání reálky?
Komenského náměstí by mohlo zásadním způsobem změnit tvář. Tedy pokud se uskuteční záměr krajského úřadu zřídit tam
parkoviště. Kde? V místech dnešní opuštěné reálky, která tady stojí více než sto třicet let.
Budova bývalé reálky je prozatím stále v majetku města Pardubic, i když zastupitelé souhlasili s jejím převedením na kraj
za symbolickou cenu. Ještě před několika lety se v ní vyučovalo, špatný technický stav budovy však donutil soukromé
gymnázium k vystěhování se do vhodnějších prostor na sídlišti Polabiny.
Podle náměstka primátora Rostislava Šmahela si město v současnosti neví s budovou příliš rady.
"Je v takovém stavu, že její oprava by byla velice nákladná," říká Šmahel.
"Není naštěstí žádným způsobem památkově chráněná ani nemá údajně žádnou hodnotu kulturní. Což možná některé
Pardubáky zarazí. Ale těžko říci, co s tím budeme dělat."
Náměstek potvrdil, že po tomto objektu pošilhává krajský úřad, který sídlí vzdušnou čarou přes parčík pár desítek metrů
od reálky a požádal o něj dopisem město.
"Kraj má zájem o ty prostory, které tam jsou. To znamená o ten pozemek," upřesňuje Šmahel. Na dotaz, zda by
Rostislavu Šmahelovi vadilo zbourání staré školní budovy, která dotváří příjemný vzhled této části starých Pardubic,
náměstek odpovídá:
"Bude rozhodovat zastupitelstvo, co se s tím stane. Samozřejmě potom nový majitel. Mně osobně ta budova tam nevadí,
mně se zdá, že tam dokonce i patří."
Odstranění reálky by zřejmě bylo trnem v oku mnohým pardubickým patriotům. Například Pardubický muzejní spolek
považuje případné zbourání školy za naprosto nežádoucí zásah v této části Městské památkové rezervace.
"Je to budova, která má svou významnou hodnotu jak architektonickou, tak historickou z hlediska života města," říká
místopředseda spolku Miloš Jiroušek.
"Budeme se snažit rozumnou argumentací přimět dotčené orgány k tomu, aby k demolici nedošlo a pro školu se našlo jiné
využití."
Podle hejtmana Romana Línka rozhodne o převzetí reálky krajské zastupitelstvo. V tuto chvíli to ale není na pořadu věci.
Hejtman si dokáže představit, že by po demolici vzniklo nové rozšířené náměstí. Nic ale není definitivní a v úvahu přichází
i zachování budovy. Línek nevyloučil komerční využití a přitom použil výraz "nový Grand".
15. února
Město má zájem o bývalá kasárna
Pardubice chtějí od armády získat celý areál kasáren na Hůrkách, který vojáci op ustili už před více než pěti lety. Kromě
bezplatného převodu některých budov a pozemků, které historicky patří městu, chce zbývající části areálu magistrát od
vojáků odkoupit. Bývalá kasárna pak bude město pronajímat podnikatelům. Dosud město dostalo od armády zpátky pouze
část svého někdejšího majetku. Zbytek si vojáci nechávali ve svém vlastnictví pro případ, že by objekty potřebovali při
plnění úkolů státu. Nyní však má město možnost si požádat o vrácení budovy bývalé ubytovny a dvou pozemků. "Tento
majetek by město získalo zadarmo. Zároveň však chceme od armády odkoupit i zbývající nemovitosti a pozemky, které
však již městu historicky nepatří," sdělil náměstek pardubického primátora Jiří Razskazov.
Pardubice by sice mohly od
ministerstva obrany získat zbytek areálu i bezplatným převodem, ale pak by měly jen omezené možnosti, jak s majetkem
dál nakládat.
O tom, jak bývalý vojenský areál bude nakonec využitý, má město jen velmi hrubou představu. Naopak o tom, co v areálu
rozhodně nebude, má vedení radnice jasno. V žádném případě město nepřestaví budovy na holobyty pro neplatiče nájemného,
byť o tom ještě před několika lety vážně uvažovalo. Dosud tak část areálu využívá
jako sklad svého vybavení Východočeské divadlo a sportovní sdružení pro Pardubickou malou kopanou Pamako. "Na
tom nebudeme ani do budoucna nic měnit," ujišťuje náměstek primátora. Nově získané budovy a pozemky se město bude
snažit pronajmout. "V areálu by mohly být například kanceláře a s některými zájemci jsme už začali jednat," řekl
Razskazov. Prostory v místech, kde měla armáda svůj vozový park, chce zase magistrát pronajmout autodopravcům a
v bývalých kasárnách by mohla být i pekárna perníku.
