31. října
Bývalá kasárna na Hůrkách získají nového majitele
Čtyři objekty bývalých kasáren Na hůrkách v Pardubicích získají nového majitele. Město areál bezplatně získalo od ministerstva obrany a o využití těchto největších budov dosud bezúspěšně jednalo například s firmami Foxcon či Era. Svým záměrem nakonec zastupitele přesvědčil soukromý podnikatel z Třebechovic pod Orebem - podrobněji námětek primátora Jiří Razskazov:
"V jednom domě uvažují o tom, že by byly vysokoškolské koleje - což víme, že je velký problém s ubytování studentů v Pardubicích i při uvažovaném rozšiřování univerzity. V dalším domě plánují, že by vybudovali startovací byty pro mladé rodiny za své náklady, což město samozřejmě vítá, protože bytový problém je velký a o využití dalších dvou objektů v případě, že se počítá, že by tam byla taková nadstandardní ubytovna i pro třeba zahraniční pracovníky firem, které f Pardubicích podnikají."
31. října
Plavecký areál se otevře až po novém roce
Plavecký areál v Pardubicích bude pravděpodobně v provozu až po novém roce. Bazén je od září uzavřen kvůli rekonstrukci prosklené východní stěny a sociálního zařízení. Veřejnost i sportovní plavci, skokani do vody , potápěči či akvabely tedy budou ještě dva měsíce bez možnosti tréninku - částečně zprovozněn by měl být pouze dětský výukový bazén. Vedoucí investičního odboru magistrátu změnil původní odhad, že se provoz částečně obnoví i v 50-ti metrovém bazénu:
"Já si myslím, že to půjde těžko, protože jestliže byla odhalena celá východní stěna, dochází tam k doplnění ocelových konstrukcí, dávají se tam nové stěny, nové zasklení. Jediný termín, který máme je 10.12., o který se můžeme opřít, ale následně bude muset přijít celková očista vlastního bazénu, protože potom tryskání a po všem tam drobné části zalétají a voda bude zkaženo, bude se to muset vše odsát, očistit důkladně. Myslím si, že veřejnost může počítat s provozem od Nového roku."
31. října
Bilance města za uplynulé období
Větší proměnu než v posledních čtyřech letech, zažily Pardubice jen po přivedení železnice do města. Průmyslové, s výjimkou historického centra nijak zvlášť pohledné město, za poslední roky prohlédlo. Radnici se podařilo opravit řadu ulic, chodníků a prostranství v centru i v okrajových částech města, novou tvář dostaly některé parky. Ve městě vyrostly stovky nových bytů, tradiční hokejové město má nejmodernější zimní stadion v zemi, radnice přilákala do vybudované průmyslové zóny čtyři významné investory. Pardubice se zviditelnily, v zemi se už o nich ví více, než jen že jsou městem hokeje, perníku, Semtexu a Velké pardubické. Primátor Pardubic spolu s radními by proto mohl být spokojen. Žádná sláva ale neroste do nebe. Za období budování a úspěchů totiž město tvrdě zaplatilo. Nejen penězi z prodeje akcií, ale stačilo si už vytvořit i slušné dluhy. Prakticky celá rekonstrukce zimního stadionu je splácena z úvěru, celková výše městských závazků tak činí přes čtyři sta milionů korun. Městská pokladna nyní zeje prázdnotou.
Úspěch současného vedení města umožnily zejména velké peníze. Od roku 1996 získalo město díky prodeji akcií 1,25 miliardy korun, velkou většinu z nich utratili radní právě v letech 1998 až 2002. Leckoho může napadnout, že mít ročně na přilepšenou zhruba čtvrt miliardy korun, zřejmě by město zvelebil a proslul jako úspěšný primátor také. Možná. Příklady z některých menších měst, například Chrudimi, která získala na prodeji akcií stamiliony, však ukazují, že i utratit peníze je třeba umět. V Pardubicích to uměl nejen nynější primátor Jiří Stříteský se svojí radou, ale už i jeho předchůdce Libor Slezák. Město totiž peníze z akcií neprojedlo, ale investovalo do oprav. V Pardubicích je dnes těžké se na kterémkoli místě rozhlédnout a nevidět ulici, stavbu, prostranství či instituci, kterou magistrát či městský obvod nedal dohromady, či na její opravu nepřispěl. A většinou to byly investice, kterým by se stejně v budoucnu nedalo vyhnout. Největším úspěchem města je ale zřejmě dobudování průmyslové zóny a přilákání čtyř velkých investorů: Foxconn, který využil chátrající areál Tesly a Panasonic, jehož nový závod vyrostl v zóně, již vyrábí. Ronal a Toyoda se ke stavbě svých továren teprve chystají. Pardubice se tak staly s Plzní, Kolínem a Hranicemi nejúspěšnějšími "lákači" investorů v zemi.
Kritiků, kteří by chtěli, aby radnice nějaké peníze ušetřila, či investovala jinak, je málo. Většinou poukazují na nevyřešenou dopravní situaci ve městě, která se s přibývajícím množstvím automobilů stále zhoršuje, chybějící obchvaty a zanedbané silnice.
Slabinou větších investic města byla výběrová řízení. Radnice se totiž v některých případech vyhnula postupu podle zákona o zadávání veřejných zakázek a zadala práce přímo. Nyní proto čelí kritice od opozice a dokonce i člena městské rady Libora Slezáka, nebo se dokonce soudí se státními institucemi a hrozí jí vrácení státních dotací včetně penále ve výši mnoha desítek milionů korun. To je příklad stavby bytů ve čtvrti Dukla v ulici Sokolovská. Radní se ale hájí, že postupovali podle písemného doporučení ministerstva pro místní rozvoj. O tom, zda má pravdu magistrát, či královéhradecké finanční ředitelství a úřad pro hospodářskou soutěž a zda tedy radnice peníze bude muset vracet, rozhodne až soud. Zejména před volbami se objevila i kritika zadání rekonstrukce zimního stadionu a koupaliště Cihelna. Obnovu zimního stadionu totiž radnice, aby se vyhnula zákonu o zadávání veřejných zakázek, nakonec svěřila své akciové společnosti - Městskému rozvojovému fondu. Kritici v čele s radním Slezákem nyní před volbami tvrdí, že radnice obešla zákon. „Kdyby bylo řádné výběrové řízení, mohlo se ušetřit," říká Slezák. Radní oponují, že opak je pravdou. „Výběrové řízení jsme dělali, ale jako akciová společnost. Kdybychom stavbu zadávali jako město, museli bychom přistoupit na nabídku Metrostavu, která byla původně 380 milionů korun, takto se nám ji podařilo o čtyřicet milionů snížit. Také jsme se vyhnuli případnému odvolání, které by stavbu mohlo až o rok protáhnout," tvrdí náměstek primátora Jiří Razskazov. Ať má pravdu ta či ona strana, právníci magistrátu či státu, jedno se zdá jasné. Zakázky z městských, tedy z veřejných peněz, mají být pod veřejnou kontrolou. Jejich zadávání akciovou společností, nebo přímo úředníky, bez schvalování zastupitelstvem či dokonce ani radou, určitě není vůči lidem fér. A to i kdyby soud nakonec shledal, že zákon nebyl porušen. Nepříliš vydařenou akcí města byla i stavba sídliště Poseidon s více než třemi sty byty. Radnice nakonec byla donucena do stavby investovat výrazně více peněz, než si sama představovala. Posledních čtyřicet čtyři bytů není stále hotovo, celá stavba, kterou provázelo množství sporů se zhotovitelem i bytovým družstvem, má více než půlroční zpoždění.
A jak se v krajském městě nyní žije lidem? Nezaměstnanost je i přes příchod investorů o procento a půl vyšší než před čtyřmi lety, lidem se zvedly platy v průměru o více než tři tisíce korun. Nyní na Pardubicku činí 14 482 korun a jsou stále hluboko pod celostátním průměrem. Nárůst nezaměstnanosti i platů kopíruje celostátní trend. Je ale pravděpodobné, že přilákáním investorů, kteří již nyní zaměstnávají kolem tří tisíc lidí, se Pardubice vyhnuly většímu nárůstu nezaměstnanosti a ještě většímu zaostávání ve mzdách. Kriminalita je o něco vyšší než v roce 1998. Zejména na některých pardubických sídlištích, jako jsou Dubina a Polabiny, není zejména večer a v noci příliš bezpečno. I tady může magistrát prostřednictvím městské policie nebo například využitím státních programů na prevenci kriminality situaci ovlivňovat. Zdá se, že se mu to buď nedaří, nebo, že veškeré úsilí jen brání ještě většímu nárůstu počtu kriminálníků . K životní úrovni ale patří i možnost si zasportovat, jít za kulturou, lidé se také cítí lépe, když jdou po upravené ulici, či náměstí. Tady město určitě pokročilo. Zejména vyniká proměna největšího sídliště Polabiny, kde vznikla řada veřejných dětských hřišť a mnoho upravených prostranství mezi domy.
29. října
Kulatý stůl nebyl kulatý
Předvolební výměna názorů komunálních politiků nebyla pro veřejnost velkým lákadlem. Ostatně žádný střet nových myšlenek se nekonal.
¨Prosperita a rozvoj města byly nejčastěji skloňovanými slovy u předvolebního kulatého stolu, který se v pátek večer konal ve Východočeském divadle.
I když symbolický kulatý stůl byl ve skutečnosti hranatý, o nějakých hranách a vyostřených názorových střetech lídrů jedenácti politických stran a hnutí se nedá hovořit ani náhodou. Pověstný hřebík na hlavičku ťukl primátor města Jiří Stříteský (ODS), když uvedl, že komunální politika je o lidech. "Nezajímá mne až tolik, jaké budou mít zastupitelé politické přesvědčení, jako spíš to, co budou chtít udělat pro město."
V podstatě se všichni shodovali na tom, že je třeba do města lákat dál investory, věnovat se otázkám dopravy, nových pracovních příležitostí a bydlení. Jen občas to mezi lídry poněkud zajiskřilo.
O tyto jiskry, jež podle očekávání ale nelétaly mezi ODS a ČSSD nebo KSČM, se ku podivu publika postaral lídr US-DEU Libor Slezák. S vážnou tváří obvinil ODS, že jí jde spíš o plnou kasu města, než občanů, což Jiří Stříteský bral jako nepatřičnou nadsázku. Naopak zdůraznil, že i když si město hodlá své investory vybírat, pak proto, aby zmírnilo dopady těchto firem na životní prostředí a dopravu.
Neméně důležitá je pak otázka zaměstnanosti. "Už teď nám chybí pracovníci do průmyslu strojírenského a elektro. My ale chceme zaměstnat i lidi se základním vzděláním," dodal primátor. Také sociální demokracie ústy svého lídra Slavěny Broulíkové spatřuje cestu ke zvýšení počtu obyvatel na vytouženou stotisícovou hranici v přílivu investorů a dalších zaměstnanců.
"Pokud přistěhovalci do města přijdou, dojde k bytovému kolapsu," varovala zástupkyně Strany za životní jistoty Marcela Kozerová. Ta si jako jediná vysloužila potlesk publika poté, co uvedla, že za peníze získané z bytové privatizace by mělo město stavět také sociální byty.
25. října
Petráň by rád vyřešil problémy s dopravou
Je možné, že se stane černým koněm voleb. Dosavadní pardubický radní a předseda městské komise pro koncepci a
strategii města Miroslav Petráň, který je jedničkou kandidátky Sdružení pro Pardubice, může být pro sílící zástupy
voličů, kteří si mezi politickými stranami neumí vybrat, zajímavou volbou. Usměvavý muž, civilním povoláním architekt,
který má s pardubickou komunální politikou bohaté zkušenosti, by zřejmě neznamenal pro směřování města žádnou
výraznou změnu. Petráň logicky považuje politiku nynějšího vedení města, kterého je stále členem, za dobrou. Schvaluje
dosavadní městské investice a jeho prioritami jsou vyřešení dopravní situace Pardubic, bydlení pro lidi a vytváření
podmínek pro příchod dalších investorů. „Městu ani nezbývalo nic jiného, než peníze, které jsme získali z prodeje
akcií, utratit. Jinak by šla jejich hodnota dolů," míní Petráň. S kritiky, kteří radním vyčítají, že část peněz měla jít na
dopravu, nesouhlasí. „Obchvaty se z části těch peněz začaly připravovat. Platit je ale celé nemůžeme. Chyba ale je,
že jsme na stát nevyvíjeli vyšší tlak. To platí zejména pro roky 1994 až 1998," sdělil. Petráň naopak chápe některé
kritiky výběrových řízení magistrátu. Ti poukazují na jejich neprůhlednost a častá vítězství stejných firem. Podle něho
není chyba v úřadu, ale v zákoně.
„Firmu není možné tlačit k nižším cenám. Buď na nabídku přistoupíte, nebo zrušíte soutěž. Je to podle mne zákon
na okrádání samospráv. Proto kritiku beru, systém jako celek není dobrý," míní.
Za problém považuje i účast radních či zastupitelů v představenstvech firem. „Když jsou delegováni za město, tak by
měla být stanovena jasná pravidla. Dovedl bych si představit, že část peněz nebo i všechny odevzdají městu," řekl Petráň.
Petráň platí za věcného, nekonfliktního politika. Dovede se shodnout i s politickými odpůrci. „Spolupracovali jsme spolu v
komisi a nemohu si stěžovat, vždy převládlo věcné řešení," uvedl například komunista Zdeněk Mareš. V kuloárech a
zejména v pardubických restauracích se občas hovoří o jeho ziscích z městských zakázek. Petráň totiž pro město či
hokejový klub vypracoval tři projekty nebo studie. „Projekt na dostihovou tribunu a pasáž jsem vypracoval v době,
kdy jsem radní nebyl. Pasáž navíc byla anonymní soutěží, kterou jsem vyhrál. Studii přestavby zimního stadionu jsem
klubu věnoval jako sponzorský dar. Jinak se městským zakázkám vyhýbám," tvrdí Petráň. Fakta, která by jej usvědčovala
ze zneužívání jeho postavení městského radního, nikdy nikdo nepředložil.
Petráň je jeden z nejdéle sloužících komunálních politiků v Pardubicích. Vůli obyvatel města zastupuje nepřetržitě od
února roku 1990, kdy byl kooptován za Občanské fórum do tehdejšího městského národního výboru.
25. října
O víkendu premiéra komedie
Jestliže byl první premiérou letošní sezony ve Východočeském divadle thriller, tentokrát se dramaturgie rozhodla
zvolnit tempo a odlehčit žánr. Pro diváky připravila komedii Ještě jednou, profesore, kterou s herci pardubického
souboru nastudoval sám autor Antonín Procházka. Její premiéra je naplánovaná v Městském divadle na zítra a pozítří
vždy od 19 hodin. „Hra vypráví příběh ženatého vysokoškolského profesora literatury, který chce ve středním věku
ještě užít nějaké romantické dobrodružství. Na milostné pletky se studentkami si ale netroufá. Využije proto zvláštního
vynálezu. Speciální počítačový program mu umožní vejít do světa jakékoli knihy a prožít dobrodružství velkých
románových hrdinů. Vynález má ještě nějaké nevychytané mouchy, které serióznímu profesorovi po návratu z jeho
oblíbeného románu Vojna a mír způsobí plno problémů," přibližuje děj inscenace, která má podtitul Bláznivá komedie
našich dnů, autor a režisér Antonín Procházka. Komedii měli možnost diváci v Pardubicích již vidět. V provedení
plzeňského Tylova divadla získala na letošním ročníku GRAND festivalu smíchu 2002 cenu pro nejlepší komedii roku.
„Procházkova komedie patří k tomu nejlepšímu, co u nás v poslední době v komediálním žánru bylo napsáno. Antonín
Procházka je takový náš český Woody Allan a mám pocit, že je v Čechách tak trochu nedoceněný. Ještě jednou,
profesore je navíc i skvěle režírovaná komedie," řekl tehdy člen poroty a divadelní kritik Jiří P. Kříž. Autor hry
Antonín Procházka je hercem plzeňského divadla, ale také režisérem a dramatikem. Před třinácti lety, po zkušenostech
s autorským divadlem, začal psát komedie. Hned jeho první hra Klíče na neděli dosáhla 100 repríz a na Divadelních
aktualitách v Praze získala diváckou cenu. Následovaly komedie jak pro činohru, tak pro operetní soubor plzeňského
divadla. Nejúspěšnější z nich, S tvojí dcerou ne a Vraždy a něžnosti, se objevily dokonce na jevištích zahraničních divadel.
V hlavní roli vysokoškolského profesora Ivoše se v pardubické inscenaci představí Jiří Kalužný. Dále hrají Lucie
Štěpánková, Dagmar Novotná, Petra Janečková, Alexandr Postler a další.
24. října
Pardubice stotisícové hranice jen tak nedosáhnou
Přes vytrvalou snahu se Pardubicím stále nedaří výrazně zvýšit počet obyvatel města. Populace dokonce v posledních
deseti letech prakticky neustále klesala a od roku 1991 se snížila o více než čtyři tisíce lidí. Kdyby překročilo krajské
město hranici sta tisíc obyvatel, polepšilo by si každoročně o zhruba sto dvacet milionů korun. Všechny snahy o
dosažení magického limitu jsou ale dosud marné. „Cesty k dosažení statisíc obyvatel vedou dvě. Buď je to výstavba
nových bytů a vytváření nových pracovních míst, nebo připojení sousedních obcí. Primátor s jejich představiteli v
posledních dvou letech několikrát jednal, ale bez výsledku. Nyní to trochu usnulo, obce by musely uspořádat před
připojením k Pardubicím referendum, které se koná současně s komunálními volbami. To už teď nepřipadá v úvahu.
Bez Sezemic však potřebný počet obyvatel nedáme dohromady nikdy," říká tajemník magistrátu Jiří Šmaha.
Protože počet obyvatel města nedosahuje magické hranice sta tisíce lidi, Pardubice obdrží od státu menší podíl z
daní. Kdyby byly v kategorii měst se sto až sto padesáti tisíci obyvateli, měly by výhodnější přepočítávací koeficient,
což by jim přineslo sto dvacet milionů korun navíc. Odbor rozvoje a strategie magistrátu ale sází spíše na přilákání
nových obyvatel. „Pokud budou mít lidé příjemné bydlení a práci, budou se k nám stěhovat. Rozvojové lokality na
výstavbu v Pardubicích jsou, zmapovali jsme také šedesát proluk v centru, kde by se dalo stavět. Připojení dalších
obcí moc nevěřím," uvedla architektka Iva Lánská z tohoto odboru. Obce také o spojení s Pardubicemi příliš nestojí.
Sehnat takový počet obcí, v nichž by bydlelo alespoň
potřebných deset tisíc obyvatel pro dosažení šesticiferné populace, je zřejmě neřešitelný úkol.
„Mikroregion Loučná, jehož jsme členy, zahrnuje dvě města a osm obcí s celkem sedm a půl tisíci lidmi. Ani to by situaci
Pardubic nevyřešilo a představte si to obrovské území, o které by se musely zvětšit. Navíc by se v jednom celku spojily
ryze městské a úplně odlišné venkovské oblasti," tvrdí starosta Spojila Jan Křivka. Problémem Pardubic je také počet
osob, které musejí jezdit za prací mimo město, i když do průmyslové zóny postupně přicházejí investoři a vzniknou nová
místa. Proti Hradci Králové je jich téměř dvojnásobek, skoro sedmnáct procent pracujících lidí, tedy zhruba každý šestý.
Tato situace je jistě nemotivuje k trvalému usídlení ve městě. Pardubice nejsou jediným krajským městem, které doplácí na
nízký počet obyvatel. Stotisícové hranice už nedosahuje ani Liberec, i když jemu k ní schází jen několik set lidí, a klesl
pod ni i Hradec Králové.
24. října
Peníze za akcie jsou utraceny, tolik peněz město už mít nebude
„Chci, aby Pardubice byly prosperujícím městem a byly více vidět," opakoval často nynější primátor Jiří Stříteský (ODS)
v kampani před posledními komunálními volbami. Podle mínění mnohých hlavní favorit nadcházejících voleb může být
celkem spokojen. Do areálu bývalé Tesly a průmyslové zóny přilákalo město během čtyř let jeho funkčního období dva
významné investory, kteří již začali vyrábět a další dva se na výstavbu nových továren chystají. Ve městě je minimální
nezaměstnanost, magistrát není nijak významně zadlužen. V rámci České republiky jsou určitě Pardubice prosperujícím
městem. Navíc o sobě daly v uplynulých letech skutečně výrazněji vědět. Zprávy o příchodu Panasonicu, Foxconnu či
Ronalu proběhly na prvních stránkách novin a v prvních minutách televizních či rozhlasových zpravodajských pořadů.
Pozornost médií na sebe Pardubice strhly i díky rekonstrukci stařičké hokejové haly na moderní víceúčelovou arénu.
Magistrát totiž prostřednictvím úvěru poskytnutého Městskému rozvojového fondu investoval do opravy haly zhruba
340 milionů korun a vybudoval nejmodernější zimní stadion v zemi, který se snaží zázemím pro diváky i sportovce blížit
zámořským arénám. Kromě zimního stadionu se městu podařilo opravit i divadlo, přispět na modernizaci nemocnice, zámku,
dát do pořádku řadu ulic a dříve nevzhledných prostranství. Pardubice jsou nyní určitě hezčím městem než před čtyřmi
roky. Aby ale nebyly. Už zřejmě nikdy nebude mít magistrát po ruce tolik peněz, jako v tomto volebním období.
Zejména ve druhé polovině a na konci devadesátých let totiž město prodalo akcie velkých podniků i menších firem,
například energetických a rozvodných závodů či Elektráren Opatovice, za které celkem utržilo 1,25 miliardy korun.
Všechny tyto peníze jsou již utraceny, převážná část z nich byla proinvestována právě za Stříteského. Kritici to
primátorovi vyčítají. Tvrdí, že město mohlo být šetrnější a nechat si například rezervu na vyřešení kritické dopravní
situace ve městě. Co kritikům odpovídá Stříteský? „Vidím dnes trochu jinak zejména investice do průmyslové zóny.
Když jsme o nich rozhodovali, tak tvořila jeden z hlavních příjmů města daň ze mzdy, takže jsme stáli o nová pracovní
místa i kvůli tomu. Poté se ale pravidla změnila, takže dostáváme část této daně úměrně k počtu obyvatel. Kolik je ve městě
prosperujících firem, je z tohoto pohledu úplně jedno," říká primátor. Dnes by proto Stříteský o zhruba čtvrtmiliardě korun,
kterou magistrát investoval do výstavy průmyslové zóny, rozhodnul jinak. „Ne, že bychom ty peníze nedali vůbec, ale asi
bychom hledali jiné cesty, jak zónu vystavět," říká primátor. Kritika padá na hlavu primátora i za neprůhledná výběrové
řízení. „Mně do očí to nikdo neřekl, čtu to jen v novinách. Jestliže je s tím nespokojenost, tak jsem ochoten se pro příští
volební období dohodnout na změně," řekl.
24. října
Město chce sjednotit kulturní domy
Na posledním zastupitelstvu před volbami se má rozhodnout i o osudu tří kulturních stánků ve městě.
V Pardubicích se občas dějí věci. Pár chytrých hlav se dalo dohromady a vymyslelo "kolektivizaci" v kultuře. Zřejmě pod heslem
"V jednotě je síla" navrhlo, aby se tři kulturní scény - Hronovická, Kulturní dům Dubina a "Devětadvacítka" - sjednotily do
Městského kulturního domu Pardubice.
"Nechceme, aby docházelo k tomu, že se po krátké době v Pardubicích objevují stejné pořady. Když budou tyto tři
kulturní scény pod jednou střechu, tak se tomu plánováním pořadů dá vyhnout," obhajoval svůj návrh koncepce vedoucí
společenského odboru pardubického Magistrátu Stanislav Vala, který by z Dubiny rád vytvořil spíše centrum pro
volnočasové aktivity a z Hronovické kulturní dům.
"Provoz Devětadvacítky přímo pod městem je zkostnatělý. Pod jedním managementem Městského kulturního domu bude
vše jednodušší a pružnější," domnívá se Stanislav Vala, který vychází z toho, že Hronovická scéna bude zcela
ekonomicky soběstačná a ještě může vydělávat na provoz "Devětadvacítky" a Dubiny.
"Na kultuře se vydělat nedá, nikdy nemůže být soběstačná," oponuje ředitelka Kulturního domu (KD) Dubina Marie
Chlumská, která myšlenku propojení tři kulturních institucí sice vítá, ale nelíbí se jí, jakým způsobem byl zpracován
návrh koncepce.
"Například ekonomická rozvaha je velmi vágní. Jsou tu sečteny jen náklady všech tří zařízení," podivovala se Marie
Chlumská, podle níž se tento materiál ani nezamýšlí nad tím, co všechno by tato změna přinesla.
"Možná je to záměr," přemítala ředitelka KD Dubina, která si nemyslí, že by předkládaný návrh ušetřil městu náklady.
"Naopak budou ještě vyšší," dodala.
Pokud tato koncepce projde úterním zastupitelstvem, mělo by podle Stanislava Valy dojít k rozšíření příspěvkové
organizace KD Dubina o Hronovickou a Divadlo 29 a poté ke vzniku obchodní společnosti.
"V případě vzniku akciové společnosti by se město prakticky zbavilo možnosti mluvit do kultury a ztratilo dozor nad
majetkem, který by do společnosti vneslo," obává se Marie Chlumská.
Pokud by vznikla "akciovka", mohl by dostat "bratříčka" Městský rozvojový fond, který má na "triku" mimo jiné
zbabranou rekonstrukci "Devětadvacítky". Byli by k jeho sourozenci zastupitelé také tak štědří jako k fondu, k němuž
mají zastupitelé vztah jak k rozmazlenému synkovi, jehož věčně tahají z průšvihů?
Jak to dopadne s Městským kulturním domem Pardubice? Uvidíme, jestli zastupitelé tento bod jen odzívají a zvednou
ruku s tím, že jde o věc, kterou jim někdo předtím přežvýkal a není třeba nad ní nějak vážně přemýšlet, nebo se
alespoň zamyslí nad tím, jaké důsledky by tato "koordinace" kultury v Pardubicích mohla mít.
Proč se o osudu pardubické kultury má jednat na posledním zastupitelstvu před volbami?
"Je to nejvhodnější doba, protože Východočeskému divadlu končí k 31. prosinci pronájem Hronovické scény.
Stejně tak to je i u Devětadvacítky. Také ředitelka KD Dubina Marie Chlumská ke konci roku odchází," řekl
šéf společenského odboru magistrátu.
Rozhodnutí je na zastupitelích. Je před volbami a volič by si to, jak zvedli ruku, mohl pamatovat.
24. října
Obchvat ztažen z jednání
Dnes by měla být na pardubickou radnici doručena petice, kterou podepsaly stovky lidí bydlících na Dubině. Proti čemu
podepsaní protestují? Proti záměru vybudovat novou komunikaci, která by vedla v těsné blízkosti jejich domovů.
Ačkoli územní plán Pardubic byl schválen teprve nedávno, radnice již pracuje na zcela nové koncepci řešení
dopravy. Nejde přitom o malou změnu, kterému se žádný územní plán jako živý materiál nevyhne. Podle návrhu komise
města pro koncepci a strategii, kterou projednala minulý týden rada města, by měla být vybudována nová silnice spojující
nadjezd u Černé za Bory s oblastí Hůrek. Její navržená trasa vede po hranici katastru Pardubic a Srnojed, které s tímto
obchvatem nesouhlasí. Mimo jiné těsně prochází místy, kde vyrostla v průběhu několika posledních let rozsáhlá vilová čtvrť.
Pokud by se tuto komunikaci podařilo prosadit, následovaly by zřejmě demolice a kácení studáneckého lesa.
Změna územního plánu je předložena na úterní zasedání zastupitelů Pardubic.
Na poslední jednání před volbami, které poznamená i fakt, že se část zastupitelů bude loučit se svým postem. Podle
některých hlasů jde o záměr, aby zastupitelé narychlo a při snížené pozornosti schválili změnu, která by si jinak zasloužila
důslednou diskusi.
Ještě než dorazila petice na pardubickou radnici, odpůrci takto navrženého obchvatu již dosáhli dílčího úspěchu. Závažný
bod z úterního programu byl totiž včera nečekaně stažen.
"Okružní systém je zatím pouze ve fázi návrhu a počítáme samozřejmě s jeho dopracováním a především s detailním
prověřením sporných míst, která se v průběhu projednávání objevila," vydal prohlášení magistrátu náměstek primátora
Michal Koláček.
"Součástí tohoto materiálu bude i porovnání současného a okružního systému nejen z hlediska ekonomické náročnosti,
ale i z hlediska dopadu na obyvatele žijící v dotčených územích. Proto tento návrh nebude nyní předkládán zastupitelstvu
k posouzení, ale stane se tak až po jeho detailním dopracování."
23. října
Ulice S.K. Neumanna je opět průjezdná
Pardubice se staly na konci letošních prázdnin městem vyžadujícím při jeho projíždění notnou dávku trpělivosti u každého
řidiče. Obě průjezdné trasy městem byly v jihovýchodním směru mimo provoz, při průjezdu centrem města se pak vytvářely
celodenní kolony vozidel. Největším problémem tu bylo uzavření ulice S. K. Neumanna, jedné z nejfrekventovanějších
dopravních tepen v Pardubicích. V úterý dopoledne byla značka Zákaz vjezdu z této komunikace k radosti všech odstraněna.
"Je potěšitelné, že stavba, která přišla město na necelých 14 miliónů korun, byla dokončena s týdenním předstihem," řekl
primátor města Pardubic Jiří Stříteský (ODS). "Tato důležitá komunikace byla rozšířena, získala kvalitní povrch,
dokončeny byly pod ní i základní inženýrské sítě. Vše je navíc připraveno k pokračování rekonstrukce této ulice v její druhé
a třetí etapě. Na zastávkách městské hromadné dopravy jsou umístěna opatření pro slepce a snížené nájezdy pro vozíčkáře.
Komunikace tak odpovídá zcela platným normám," dodal spokojeně pardubický primátor při slavnostním otevření
nejproblematičtějšího úseku stavby. S touto etapou prací vládla spokojenost. Opravu si však žádají i další desítky metrů
této ulice. "Pokračování bude záležet na našich zastupitelích. Pokud schválí potřebné peníze, bude se v rekonstrukci
okamžitě pokračovat. Nutné je dodělat samozřejmě celý úsek, z rozpočtu však bude muset být uvolněno pro tyto účely
40 miliónů korun," konstatoval Jiří Stříteský.
23. října
7 malých radnic omezí vliv magistrátu
Poprvé v historii Pardubic se začátkem listopadu uskuteční volby do všech sedmi městských obvodů. Místní politici se
shodují v tom, že po volbách malé radnice obvodů budou mnohem víc diktovat dění v Pardubicích a role velkého
magistrátu se omezí. Vědomy jsou si toho všechny větší politické strany a v předvolební kampani se zaměřují výběrem
kandidátů na městské obvody. Na tuto strunu hraje především sociální demokracie, která příliš nedoufá, že by ve
volbách nabourala pravostředový blok na velké radnici. "V centru Pardubic vytvoříme klidovou zónu. Centrum bude
čisté a v noci klidné," slibuje například lídr na kandidátce ČSSD v obvodu Pardubice 1 Daniel Pískovský. "Vyřešíme
problém parkování, co nejrychleji změníme neutěšenou protipovodňovou ochranu Polabin," dodává lídr v Pardubicích
2 Jacek Morávek. "Chceme obnovit především zanedbaná obchodní a kulturní centra sídlišť, která po dvanácti letech
chátrání působí až depresivně," slibuje Ladislava Zelenková, která by ráda stanula v čele radnice Pardubice 3.
Přestože volební programy na velkou radnici Pardubic neobsahují snad jediný nový nápad a omílají se staré problémy,
u malých radnic se témata nacházejí. "Zahrnujeme v obvodu několik vesnic. Cítím mezi nimi určitou řevnivost, kterou
bych uměl ukočírovat," poznamenal pro Právo například Karel Žemlička, který je lídrem ČSSD na malou radnici Pardubice
4. "Probudíme stará sídliště. Vnitrobloky na Dukle potřebují oživení po 50 letech, na Višňovce po 40 letech," slibuje
kandidát na starostu v Pardubicích 5 Ladislav Doležal. Zcela otevřeně záměr a taktiku povolebního místního politického
dění formuloval pro Právo Zdeněk Škařupa, který za sociální demokraty kandiduje na starostu v obvodu Pardubice 7.
"Budeme usilovat o to, aby bylo co nejvíce kompetencí, a tedy i financí, převedeno z magistrátu na městské obvody,"
řekl Škařupa. Zatím v Pardubicích fungují městské obvody 2, 4, 6 a 7. Ustavit chybějící obvody 1, 3 a 5 se
pokoušeli pardubičtí zastupitelé v roce 2000, ale volby do nich ministerstvo vnitra nepovolilo, protože v té době
neexistoval zákon o volbách, podle kterého by bylo možno volit. Malé radnice v Pardubicích se staly lukrativní až
teď, když byla chybějící legislativa parlamentem doplněna. "Starostování na malé radnici už nebude formální jako dosud.
Teprve úplným rozparcelováním Pardubic na funkční a fungující obvody dostanou místní zastupitelstva smysl.
23. října
Lidé protestují proti městskému okruhu
Plán některých pardubických radních na vybudování vnitřního městského okruhu vyvolává silný odpor lidí, kteří by měli novou
silnici v těsné blízkosti svých domovů. Obyvatelé lokalit Na Babce, V Zátiší a dalších míst na okraji sídliště Dubina sepsali
zastupitelům petici a hodlají se proti stavbě bránit všemi legálními prostředky. Proti stavbě protestuje i sousední obec Spojil,
do jejíhož katastru by část silnice zasáhla. „Poslali jsme nesouhlasný dopis všem zastupitelům a okamžitě jsme proti
plánované silnici zorganizovali petici místních lidí. Když jsme tu stavěli své domy, v územním plánu žádná komunikace
nebyla, a teď by tu měl být těžký provoz," říká Bohumír Stojan, který společně s dalšími pěti osobami protestní akci připravil.
Odhaduje, že získají několik set podpisů, a chce celou věc předložit zastupitelům ještě před jejich posledním jednáním 29.
října. Organizátoři zvažují i málo reálnou, ale krajní možnost připojení této části Pardubic k obci Spojil. Další aktivista
petice Milan Kvapil tvrdí, že skrytým cílem vnitřního dopravního okruhu může být také spekulace s pozemky. „Myšlenka
okruhu se stále vrací na jednání rady a zastupitelstva, i když ji odmítají místní lidé i odborné instituce, například Povodí
Labe. Dva roky stará studie dopravního řešení města vychází podle zhotovitele z materiálů Sdružení pro Pardubice. Vážně
nyní uvažujeme, že podáme trestní oznámení na neznámého pachatele pro zneužívní informací v obchodním styku. Ať
vyšetřování objasní, komu pozemky v oblasti trasy okruhu patří a zda jde o spekulaci s nimi," uvedl Kvapil. Proti záměru
okruhu v části mezi Dubinou a Černou za Bory je rovněž starosta obce Spojil Jan Křivka. Včera zaslal primátorovi
Stříteskému dopis, kterým ostře protestuje proti zamýšlené silnici a poukazuje na porušování územního plánu a možné
intriky. Městský okruh naopak podporuje radní a předseda komise pro koncepci města a strategii Miroslav Petráň. Ten
tvrdí, že okružní systémy fungují jako celek lépe než současné komunikace, jak je vymezuje územní plán, a dá se prý
prokázat i ekonomický přínos.
„Jde jen o návrh, který se musí dál upravovat, je to nezralé, živé, prostě ve vývoji. Pardubice jsou v dopravním kolapsu
a pokud to nevyřeší okruh a obchvaty, nedostanou se z něj," dodává Petráň. V podpoře okruhu ale rada města jednotná
není. „Okruh má velmi sporná místa a spojnice Dubiny a Černé za Bory je jedním z nich. V územním plánu skutečně není
a zdá se mi, že to nemá hlavu ani patu, nehledě na obrovské náklady takové stavby. Teď po vlně protestů je předpoklad,
že se tento návrh stáhne i z jednání zastupitelstva," konstatoval náměstek primátora Rostislav Šmahel. Územní plán schválilo
zastupitelstvo Pardubic 4. září 2001, na konci letošního března rozhodli zastupitelé na svém mimořádném zasedání
zpracovat dopravně - územní studii pro okružní systém dopravy.
Podotýkáme, že radnice propaguje řešení dopravy ve městě pomocí dvou okruhů. Vnější okruh by měl tvořit jižní
a severovýchodní obchvat města, vnitřní okruh v nové variantě přinese minimální zásahy
do života města. Výhodou je, že vnitřní
okruh by měl využívat v převážné míře nynější komunikace a dvě nové silnice. Jedna by měla vést z prostoru U Josefa
směrem k Labi, nové přemostění Labe nad jezem a vyústění komunikace u pekáren Odkolek a druhá komunikace ze sídliště Dubina
do Černé za Bory.
23. října
Bubeníkovy sady ožijí
U fontány v Bubeníkových sadech bude v pátek 25. října v 10 hodin slavnostně zahájen provoz tohoto nově
zrekonstruovaného parku. "Jsou dokončeny komunikace a částečně je probráno také stromové patro,"
říká Eva Klívarová z investičního odboru. "Park už je v takové podobě, že může být předán zpět veřejnosti
k užívání." Neznamená to ovšem, že se práce na rekonstrukci sadů zastaví. Do 1. listopadu budou osazeny
zbývající lavičky, postupně bude pokračovat i úprava parkové zeleně a travních ploch, v příštím roce má být
nainstalováno veřejné osvětlení. Na rekonstrukci Bubeníkových sadů bylo z městské pokladny zatím uvolněno
přibližně 11,5 milionů korun.
22. října
Noví investoři zatíží komunikace
Jakmile se výroba v zahraničních firmách Foxconn, Panasonic, Ronal a Toyoda, které se usadily v Pardubicích, naplno
rozjede, průjezdnost města a důležitých silničních tahů v kraji se zřejmě výrazně zhorší. Ve městě zase pravděpodobně
vzroste hluk. Silnicemi a ulicemi se totiž budou proplétat každý den desítky kamionů navíc, které budou do závodů
těchto společností dovážet materiál a odvážet z nich zboží. Na druhou stranu Pardubice by se díky novým investorům
mohly dříve dočkat výstavby důležitých obchvatů.
„V případě Ronalu se provoz na místních komunikacích zvýší až o patnáct kamionů denně, což je zátěž, kterou
toto území je schopné akceptovat. Podobně zvýší zátěž dopravy ve městě i Toyoda," tvrdí náměstek pardubického
primátora Michal Koláček. Společnosti Foxconn a Panasonic v Pardubicích už nějaký čas vyrábí. Zvláště vlivem
Foxconnu už nákladní doprava v pardubickém regionu výrazně stoupla. „V budoucnu denně projede Dašickou ulicí
v Pardubicích až sto sedmdesát kamionů, které povezou materiál do areálu Foxconnu," uvedl před časem náměstek
ředitele Správy a údržby silnic v Pardubicích Václav Ouhrabka.
U průmyslové zóny, kde budou vyrábět tři ze čtyř velkých zahraničních firem v Pardubicích, je snaha postavit novou
silnici. „V souvislosti s tímto problémem pracujeme společně s krajem na přeložce silnice z Pardubic na Přelouč, která
vede kolem průmyslové zóny, mimo zastavěnou oblast," sdělil Koláček. Dalšímu výraznému zvýšení kamionové dopravy
kvůli zahraničním investorům v Pardubicích se chce kraj vyhnout. Pardubičtí radní budou totiž vybírat další zájemce o
průmyslovou zónu s ohledem na to, jakou dopravní zátěž by místním silnicím přinesli.
Obchvaty pro Pardubice, ale i další města v kraji by mohly být dříve. „To, že se zde usadili
další dva významní investoři Toyoda a Ronal, pro nás bude určitě znamenat vylepšení vyjednávací pozice. Bude to další
silný argument, ke kterému může stát přihlédnout, až se bude rozhodovat, jaké dopravní stavby a kde upřednostní,"
sdělil krajský radní zodpovědný za dopravu Miloslav Macela.
22. října
Dluhy města jsou minimální
Jak hospodařilo vedení pardubického magistrátu v uplynulém volebním období? Město sice získalo za prodej svých
akciových podílů ve velkých společnostech zhruba 1,25 miliardy korun, ale tyto téměř všechny utratilo. Mohlo si však
díky tomu dovolit obrovské investice bez většího zadlužení. Celkový závazek města se tak v posledních čtyřech letech
pohyboval pod hranicí sta milionů korun. Největší příjem, a to přes půl miliardy, plynul do městské pokladny z prodeje
cenných papírů Elektráren Opatovice. Dvě stě milionů vynesl prodej akcií Východočeské energetiky a Východočeské
plynárenské, dalších dvě stě milionů získala radnice za akcie Synthesie. Radnice během svého čtyřletého působení však
jen neinkasovala stamilionové částky, ale ve stejné míře i utrácela. „Peníze šly na investiční akce a na půjčky jiným
subjektům na investice. Nejvíc jsme utratili za vybudování průmyslové zóny, což bylo přes čtvrt miliardy korun,"
uvedl před časem vedoucí oddělení rozpočtu pardubického magistrátu Petr Víšek. Dalšími významnými akcemi byla
například rekonstrukce koupaliště, která přišla téměř na sto milionů korun. Radnice také buď zčásti, či úplně platila opravu
divadla, výstavbu nové tribuny na dostihovém závodišti nebo řadu rekonstrukcí základních škol. Akcí placených z peněz z
akcií je však za posledních pět let ještě několik dalších desítek. Pardubice svůj rozpočet každoročně sestavovaly jako
vyrovnaný s použitím zůstatku minulých let. Přebytky jednotlivých let se pohybovaly od 515 milionů korun do 241
milionů korun. Od roku 1999 měly sestupnou tendenci, a to kvůli investicím. „Podíl kapitálových výdajů města na celkových
výdajích se v letech 1999 až 2001 pohyboval od třiceti pěti do čtyřiceti procent. Běžný průměr je přitom někde okolo
dvaceti procent," vysvětlil vedoucí ekonomického odboru města Václav Brož. Vyrovnaný rozpočet by město podle
ekonomického náměstka primátora Michala Koláčka mělo sestavovat i v následujících letech. Vzrůst by však pravděpodobně
mělo jeho zadlužení, protože zdroj peněz plynoucí z prodaných akcií vyschl. „Počítáme s tím, že si budeme brát úvěry na
investiční výstavbu. To souvisí se skutečností, že byly v podstatě vyčerpány peníze z prodeje akcií," uvedl Koláček.
22. října
Zájem o letiště roste
Zdejší letiště, které je známé vojenským i civilním provozem, bude v příštím roce využívat zřejmě hned několik cestovních
kanceláří. Jejich zvýšený zájem nyní potvrdil primátor Pardubic Jiří Stříteský. Příští rok má obnovit lety z tohoto regionálního
letiště cestovní kancelář Fischer, a to na ostrov Mallorku.
V jednání s vedením akciové společnosti EBA, která provozuje civilní část letiště, jsou však podle slov primátora ještě další
čtyři cestovky. "Rozhodně je to blýskání na lepší časy," míní Jiří Stříteský.
Od letošního roku se město Pardubice stalo stoprocentním vlastníkem a. s. EBA, když odkoupilo od soukromých vlastníků
balík akcií. Magistrát se tak rozhodl vyřešit tíživou finanční situaci zmíněné společnosti, které v minulosti poskytl úvěr a dvě
bezúročné půjčky. Minulý týden rada města doporučila, aby byla tato suma ve výši 15,8 miliónu korun řešena formou zvýšení
základního kapitálu. Další zvýšení by měl představovat kapitálový vstup Pardubického kraje, který nabídl radnici, že do
společnosti EBA vloží půl miliónu korun.
Město se do budoucna nebrání tomu, aby v akciové společnosti EBA získal majetkový podíl také Královéhradecký kraj
či přímo město Hradec Králové. Argumentuje tím, že zachování civilního provozu pardubického letiště a jeho rozvoj je
důležitý pro celý region východních Čech.
21. října
Poslanec Váňa prý "ždíme" družstvo
Podle některých lidí znalých poměrů ve Stavebním bytovém družstvu Družba Pardubice údajně jeho předseda Miroslav
Váňa, který je od počátku července poslancem Sněmovny, využívá své pozice k tomu, aby družstvo finančně ždímal,
a ulehčuje provozním nákladům svým i parlamentním. Trnem v oku je například skutečnost, že Váňa (ČSSD) nechal
zakoupit pro družstvo luxusní černou Škodu Superb a vozí se jí do Prahy na poslanecká jednání, nebo to, že svou
poslaneckou asistentku zároveň zaměstnává v družstvu a nechá si ji tedy platit z družstevních mzdových prostředků.
Poukazuje se i na takové detaily, že Váňa používá družstevní mobil. Předmětem kritiky je i to, že poslanec Váňa
družstvo řídí i neřídí a sám si ke skoro padesátitisícovému poslaneckému platu přilepšuje předsedováním družstvu.
"Valí se toho na mě najednou dost a připouštím, že na tom mám svůj podíl, když jsem dopředu jasně veřejně
nedeklaroval, jak se věci mají," připustil na dotaz Práva M. Váňa. "Jezdím sice služební družstevní škodovkou, ale
je jasně formulovaná smlouva, podle které proplácím všechny cesty soukromé, tedy jinak řečeno parlamentní, družstvu.
Auto nebylo zneužito," dokladoval Váňa. Rozpačitější je ale v případě kritiky poslanecké asistentky placené
družstvem. "Prostředky pro asistenta jsem rozdělil mezi tři lidi. Zmíněné asistence platím z těchto prostředků 5700 korun
měsíčně, což vlastně není mzda za hlavní pracovní poměr. Její práce v družstvu není nijak omezena, proto si mzdu z družstva
za odvedenou práci zaslouží. Pokud ji potřebuji v pracovní době, vybírá si na to dovolenou. Ale připouštím, že to je
dočasné řešení," dodal Váňa. Stejně jako používání auta dokladoval i případ mobilního telefonu. Vlastní i poslanecký mobil,
snaží se jejich používání rozlišovat, vědom si toho, že na družstevní má stanoven limit a při jeho překročení doplácí ze
svého. "Ale především je nastolena otázka mé pozice v čele stavebního družstva. Nejsem družstvem placen, nejsem
zaměstnancem. Pravomoci v řízení aparátu jsem předal svému náměstkovi se souhlasem představenstva. Jsem už jen
zvoleným předsedou odpovědným členské základně," upozornil Váňa.
21. října
Jak budou vypadat Tyršovy sady?
Ve foyeru hudebního sálu pardubické radnice právě probíhá zajímavá výstava. Je zde instalováno všech šestnáct návrhů, které
byly přihlášeny do urbanisticko-architektonické soutěže na rekonstrukci Tyršových sadů. Tuto soutěž město vypsalo v květnu
a vyhodnocena byla v polovině září tohoto roku.
Vítěznému návrhu autorů Jiránka, Jiránkové, Lehmanna, Turby, Vyškovského a Prudíka je věnována celá čelní stěna foyeru.
Tento tým, který se dal dohromady po internetu pouze pro tuto soutěž, zachovává hlavní promenádu ze Sukovy třídy (proti
ulici Na Hrádku) až na nábřežní komunikaci u labského jezu. Při obou nástupech do parku navrhuje zajímavě řešené
kavárny, podél promenády směrem k ulici U stadionu pak řadu vodních ploch. Na místě bývalých jatek by měl stát hotel s
nárožní prosklenou vyhlídkovou věží a venkovním kaskádovitým bazénem. Vedle hotelu přibližně v místech, která dnes
hyzdí nedostavěná krytá hala, by mělo být zbudováno squashové a bowlingové centrum, v ulici U stadionu by měl stát také
bytový dům, multikulturní sál, restaurace, kavárničky a další vybavení včetně dětských hřišť. Vlastní sady by se měly stát
volně přístupným přírodním parkem s kvalitními trávníky a rozvolněným stromovým patrem s pečlivě volenými dřevinami.
Ale ani další návrhy nepostrádají zajímavé prvky. Autoři Vavřín, Housková a Jakubec, kteří získali třetí cenu, například
navrhují velkoryse řešený vodní kanál podél jižních a západních hradeb, který evokuje historický vodní příkop. Ing. arch.
Vokurka (neoceněn) zase navrhuje uprostřed západního valu prokopat tunel, aby byl zámek zpřístupněn také z ulice U
stadionu. Přírodní park s velkými vodními plochami kolem celého zámku navrhují také Borovský, Hendrych a Krampolová
z Výzkumného ústavu Silva Taroucy v Průhonicích. Všichni autoři bez výjimky pak prosazují výrazné zředění stromového
a keřového patra na valech, aby byl zámku navrácen charakter dominanty historických Pardubic.
Výstava ve foyeru hudebního sálu potrvá do 25. října a je otevřena ve všední dny od 8 do 16 hodin a v sobotu od 10 do
12 hodin. V pondělí je sál uzavřen, ale klíče je možné si vyžádat v radniční vrátnici.
21. října
Divadlo se po rekonstrukci otevřelo
"Je to nádhera," shodovali se návštěvníci slavnostního galavečera Znovu v novém, kterým Východočeské divadlo v sobotu večer otevřelo svou hlavní scénu po rekonstrukci hlediště. "Divadlo je mnohem krásnější než dříve. Přeju mu, aby mu to dlouho vydrželo," nechal se slyšet herec Bronislav Poloczek, jenž v Pardubicích strávil devět let. "Prožil jsem tu lecos krásného i hořkého," poznamenal člen "Zlaté kapličky". Také jeho kolegyně Věra Galatíková, která se na slavnostním galavečeru ujala spolu s Josefem Somrem a Zdenou Bittlovou role kmotry nové knihy Historie divadelní Pardubic a okolí, byla novým kabátem pardubického kulturního stánku doslova okouzlena. "Divadlo je krásné," konstatovala herečka, jež do Pardubic přijela v doprovodu svého muže Ladislava Freje. "Pardubické divadlo jsem zažil především z druhé strany, tedy jeviště a hereckého zázemí než hlediště, ale po rekonstrukci se mi moc líbí," konstatoval známý herec. Rovněž herečka Gabriela Vránová se nemohla vynadívat na novou tvář, kterou Východočeské divadlo dostalo. "Je to něco nádherného, půvabného, čistého, krásného, něžného. Z budovy nyní dýchá divadelní život," svěřila se profesorka oboru herectví na pražské konzervatoři, jež má v pardubickém divadle své "ovečky", Tomáše Kolomazníka či Michaelu Frkalovou - Klenkovou. "Nejen jim, ale i všem ostatním přeju, aby se v tomto nádherném divadle cítili dobře, podávali co nejlepší výkony. Věřím, že jim k tomu toto prostředí pomůže, že je inspiruje, aby byli skvělí." Po slavnostním galavečeru si hluboce vydechl hlavně ten, kdo měl celou rekonstrukci hlediště "na triku" - architekt Miroslav Řepa. "Pocity ze sobotního večera si odnáším příjemné, protože lidé se tu cítí jako doma, ale zároveň mají dojem, že se ocitli v krásném, slavnostním prostředí. To je pro nás to největší vyznamenání, že je jim tu dobře," uvedl architekt, jehož rukopis poznalo i slavné pražské "trojhvězdí" - Smetanovo, Tylovo a Národní divadlo. "Za celý život jsem se nesetkal s tak zodpovědným přístupem stavbařů a řemeslníků. Měl jsem pocit, jako kdyby stavěli na svém," liboval si pardubický rodák, jenž navázal na slavnou tradici svého otce Karla, autora místního nádraží. "Otec mi říkal, abych práci dělal tak, abych se potom mohl podívat do zrcadla a měl jistotu, že je dílo dokončeno. Pak mi radil, abych si ho vyfotografoval, rychle zmizel a už se do toho prostoru nikdy nevracel, protože by mi pak mohlo být líto, že se bude měnit úplně jinak, než jsem chtěl. Většinou měl táta pravdu, ale do divadla, kam jsem si za studentských let kupoval místo na stání, bych se vrátil rád. Doufám, že se tu brzy znovu sejdeme na kontrolu stavu, do kterého jsme divadlo přivedli, a budeme se moci radovat, že dům je hotov i s fasádou, která na rekonstrukci teprve čeká," doplnil Miroslav Řepa, jemuž předal Medaili města Pardubic primátor Jiří Stříteský. Ten byl s třetí etapou rekonstrukce spokojen, stejně jako ředitel divadla Petr Dohnal.
