19. října
Jaké bude vedení města po volbách?
Pardubická radnice nezažila v posledních čtyřech letech výrazné otřesy a změny. O místa v radě se podělila
ODS se zástupci bývalé Čtyřkoalice a Sdružení pro Pardubice. Současné nejužší vedení je před komunálními
volbami optimistické a očekává, že se v nezměněném složení sejde i na prvním jednání rady. „Prioritou je pro
nás doprava v Pardubicích a hned potom bytová výstavba. Nezbytně potřebujeme dosáhnout počtu sto tisíc
obyvatel a k tomu budou byty sloužit," řekl primátor Pardubic Jiří Stříteský. Svou funkci chce obhájit i nadále,
ale na tutéž pozici míří i všichni lídři ostatních stran. „Pokud budeme mít dostatečné volební výsledky, nebránil
bych se přijmout funkci primátora. Byl bych také rád, aby v radě i zastupitelstvu fungovala vstřícnost a
spolupráce jako dosud," prohlásil lídr Sdružení pro Pardubice a současný radní Miroslav Petráň. Opoziční
zastupitel a jednička na kandidátce KSČM ve volbách do městského zastupitelstva Václav Snopek ale s
dosavadním stavem radnice spokojen není. „Chceme, aby se orgány města obsazovaly podle výsledků
voleb a abychom měli větší vliv. Lišíme se s vedením radnice v názorech na to, co je investiční prioritou.
Například dokončení opravy divadla nebylo úplně nezbytné, to byla vynucená investice. Peníze ale budou
scházet v rozpočtu třeba na řešení pardubické dopravy, a ta je zcela zásadní. Raději udělat jednu věc
pořádně, konkrétně obchvat města, než finance rozptýlit do mnoha akcí," navrhuje Snopek. Poukazuje také
na to, že někteří radní mají mnohonásobné funkce v městských společnostech a přitom z této činnosti
neskládají městu účty. Navrhuje rovněž maximálně odstranit vliv lobbistických a zájmových skupin při
výběrových řízeních, čehož chce dosáhnout losováním osob do výběrových komisí. Kritický k investiční
politice města je i další z kandidátů na primátora, lídr US-DEU a radní Libor Slezák. „Vadí mi, že největší
investice šly mimo finanční výbor, ve kterém pracuji, například v případě zimního stadionu pro údajnou
časovou tíseň. Budu prosazovat financování řádné, účelné a levné," tvrdí Slezák, který již jednou primátorem byl.
18. října
Velitelství hasičů bude mít novou budovu
Nedávno vzniklý Hasičský záchranný sbor Pardubického kraje bude za rok sídlit v nové budově. Přepokládá to studie,
podle které objekt vyroste na pozemku vedle stávající budovy hasičů v Pardubicích. Současně namísto dnešního
informačního střediska pardubických hasičů vznikne operační centrum integrovaného záchranného systému. Budova
krajského ředitelství hasičského sboru bude stát okolo čtyřiceti milionů korun a zaplatí ji stát. "Stavba objektu pro
Hasičský záchranný sbor Pardubického kraje byla po řádném výběrovém řízení zahájena na začátku tohoto měsíce. Celá akce by měla být dokončena příští rok, nejpozději na začátku roku 2004," uvedla tisková mluvčí krajského hasičského sboru Vendula Horáková. Peníze stát podle ní přidělí postupně v každém roce zvlášť. Svoji podobu změní i současné operační středisko. "Bude ho využívat integrovaný záchranný systém. Celkově se jeho kapacita rozšíří a bude přijímat zprávy při vzniku mimořádných událostí a koordinovat činnost jednotlivých složek. Vše je plánováno již v návaznosti na vstup ČR do Evropské unie," řekla Horáková. Nově vzniklý Hasičský záchranný sbor Pardubického kraje našel dočasné sídlo v budově hasičů okresu Pardubice. Protože pod hasiče budou spadat také zaměstnanci odboru ochrany obyvatelstva z referátu pardubického okresního úřadu a zaměstnanci z regionálních úřadů Civilní ochrany, budou dočasně zřízeny některé kanceláře v budově Agrostavu Pardubice.
18. října
Počet obyvatel Pardubic opět roste
V Pardubicích žije více lidí než loni. Po jedenácti letech se tak v metropoli kraje zastavil pokles počtu obyvatel. V
ostatních velkých městech, stejně jako v celém regionu, však počet obyvatel nadále klesá. Ani přírůstek jedenašedesáti
obyvatel však nemusí znamenat, že se v Pardubicích bude počet lidí zvyšovat trvale. „Zatímco ke 30. červnu 2002 žilo
v krajském městě 90 134 obyvatel, za tři měsíce to bylo o jedenašedesát obyvatel víc. Je zajímavé, že veškerý přírůstek
tvoří lidé, kteří se do Pardubic přistěhovali. Přirozenou migrací, tvořenou rozdílem počtu živě narozených a zemřelých
občanů, ubylo ve městě třicet sedm lidí. Rozdíl mezi počtem odstěhovaných a přistěhovaných je kladný a je devadesát osm
osob," uvedl Jaroslav Jonáš z tiskového odboru pardubického magistrátu. Ze statistiky podle něho dále vyplývá, že stav
mužské populace se o jednoho obyvatele snížil, počet žen se zvýšil o šedesát dva. V Pardubicích se jako v jediném
velkém městě v kraji zvýšil po jedenácti letech počet obyvatel. „V Chrudimi žije lidí stále méně. Za poslední dva roky
klesl jejich počet o dvě stě," uvedla Miluše Němcová z Městského úřadu v Chrudimi.
Podobně jsou na tom i ostatní velká města v kraji. V celém
Pardubickém kraji nyní žije přes pět set sedm tisíc lidí, na konci loňského roku jich však bylo o sto více.
17. října
Pardubice vyhrožují okolním obcím, že přijdou o slevy v dopravě
Pardubice se chtějí stát stotisícovým městem, protože by pak dostávaly od státu o sto dvacet milionů korun více. K tomu
by potřebovaly získat zhruba osm tisíc nových obyvatel. Okolní obce se však k městu nechtějí připojit. Pardubičtí radní
jim proto nyní pohrozili, že jejich obyvatelé v budoucnu přijdou o slevy v autobusech městské hromadné dopravy. Na
změny by doplatili důchodci, studenti a žáci. „ Okolní vesnice si hrají na samostatnost, ale pardubické dopravy využívají.
Například důchodce z Ostřešan nad 70 let jezdí v Pardubicích zadarmo a přitom obec na něj bere státní dotaci," řekl
pardubický primátor Jiří Stříteský. Pardubičtí radní tvrdí, že pro město je to luxus, který si už nebude moci nadále
dovolit. Dotace Dopravnímu podniku z městské pokladny dosáhnou příští rok sto třiceti milionů korun. Podle údajů
radnice stojí slevy polovinu této částky . „Chtěli bychom se zamyslet nad tím, jak to v budoucnu spravedlivě vyřešit.
Rádi bychom docílili toho, aby se k nám blízké vesnice připojily nebo nám budou muset přispívat za přepych, že jsou
samostatné. Proto v nejbližší době zintenzivníme otázku připojení dalších obcí," řekl pardubický primátor Jiří Stříteský.
„Žákovským a studentským jízdným pomáháme jiným starostům a městům. Nám nikdo nepřidává na dopravní obslužnost,
cesty k lékaři, do školy a do práce. Stát ani kraj nám nedají ani korunu a my sami platíme desítky milionů, kdežto ostatní
obce na to peníze od státu dostávají," rozhořčuje se náměstek primátora Rostislav Šmahel.
Radní však zároveň tvrdí, že změny určitě nenastanou v příštím roce, kdy základní jízdné zůstane stejné, pouze o pár
korun se zvýší ceny některých časových jízdenek . Obce si z hrozeb Pardubic zatím nic nedělají. „Nemáme žádný
důvod se připojit k Pardubicím, i když ty tlaky zvenku pociťujeme. Nemáme dluhy a obec funguje dobře," řekl
místostarosta Ostřešan Josef Vodrážka. „Pan primátor může být ujištěn, že my se nepřipojíme. Myslím, že radní
nevědí, o čem mluví. Aby Pardubice dosáhly statisíc obyvatel, musely by se rozšířit o obrovské území. Tak by byly v
jednom celku zcela odlišné oblasti městské a venkovské. Vesnice mají úplně jiné problémy a neměly by potřebné
zastoupení," řekl starosta obce Spojil Jan Křivka. Město ale tvrdí, že jen díky zatvrzelosti okolních obcí přichází
Pardubice ročně o desítky milionů korun. „Je to už obehraná písnička, kterou stále probíráme. Pardubice nemají
sto tisíc obyvatel, což znamená 120 milionů korun, které toto město v podstatě ztrácí. Okolní vesnice si hrají na
samostatnost, ale pardubické dopravy využívají," řekl primátor Jiří Stříteský.
17. října
Divadlo se po rekonstrukci otevírá
Lidé poznají rozdíl už mezi vstupními dveřmi. Východočeské divadlo v Pardubicích sice na první pohled vypadá stále stejně,
ale uvnitř se po rekonstrukci za jedenašedesát milionů korun změnilo téměř vše. Pro veřejnost se dveře divadla otevřou
poprvé po pěti měsících tuto neděli. „Chtěli jsme, aby člověk, který otevře dveře divadla po osmihodinové směně v zaměstnání,
doslova pookřál. Ještě než usedne do nových sedadel, může vypít sklenku šampaňského v bufetu a skutečně se na
představení připravit," říká renomovaný architekt Miroslav Řepa, který je zodpovědný za novou podobu divadla.
Celý interiér působí mnohem prostorněji, což násobí jednoduché barvy štuk, které nahradily původní žlutozlatou malbu,
divadlu pomohlo i odstranění šaten v prvním poschodí. Obnoveny byly secesní vlysy na zábradlích obou balkónů, rozšířen
byl i vstupní prostor v přízemí, foyer v prvním patře je obohacen o novou secesní vitráž v proskleném průčelí divadla.
Největších změn si všimnou diváci v sále. Snad nic z původního vybavení nezůstalo zachováno. Přízemí divadla i balkony
mají větší sklon, sedadla jsou mnohem pohodlnější. V lóžích jsou speciální polobarové sedačky, které zajistí výhled divákům
i v druhé řadě. Pro všechny diváky to tak znamená, že z každého místa uvidí dobře na jeviště. Pod sedadla je také
zavedeno vyústění klimatizace. „Nahrazuje tak prapůvodní mosazná chladítka, která na počátku dvacátého století přikládali
divadelní zřízenci omdlévajícím dámám na čelo," se smíchem připomíná režisér František Laurin. „Mysleli jsme opravdu na
všechno. Včetně zvýšení počtu sociálních zařízení nebo přímého vstupu z divadla do Divadelního klubu. Budeme rádi, když
diváci neodejdou se svými dojmy hned domů," poznamenává Řepa. Včera pardubičtí herci odehráli v divadle představení pro
všechny, kteří se na obnově budovy podíleli .
17. října
Podaří se oživit centrum Polabin 3 ?
Největší pardubické sídliště Polabiny zaznamenalo v posledních dvou letech řadu výrazných změn k lepšímu. Vznikla tu nová
náměstíčka s lavičkami, pěší zóny spojující jednotlivé okrsky, stovky metrů dlážděných chodníků i nová dětská hřiště. V
samotném centru Polabin 3 však jedna černá tečka stále straší. Hlavně pak starostu městského obvodu Pardubice 2 Jiřího
Srbka. "Otázkou rekonstrukce centra pola binského sídliště se zabýváme více než rok," řekl Jiří Srbek. "Nechali
jsme již vypracovat novou studii, se kterou byla seznámena veřejnost. Problém zde pouze tvoří bývalé nákupní centrum
Jana, které v minulosti přitahovalo do těchto prostor náměstí prakticky všechny obyvatele okolních panelových domů.
Po jeho zrušení však občané důvod tyto prostory navštěvovat jaksi ztratili. Za těchto okolností máme dokonce obavy
prostory náměstí výrazněji rekonstruovat," prohlásil posmutněle Skrbek. Ze samoobsluhy prý mělo vzniknout zábavní
středisko s bowlingovými drahami. Bylo na něj již dokonce vydáno stavební povolení, majitel celého areálu však
bohužel od svého původního záměru odstoupil. "S novými plány nás prý seznámí až v listopadu," konstatoval starosta
stav věci a dodal, že rada městského obvodu prozatím schválila vypracování projektu tohoto centra i bez zatím konkrétního
využití uvedené samoobsluhy. "Polabinská trojka prostě musí zářit," uvedl Jiří Srbek.
17. října
Pardubice se stávají průmyslovým centrem
Z Pardubic se stane jedno z hlavních průmyslových center České republiky. Po společnostech Foxconn a Panasonic totiž
oznámily velké investice v Pardubicích během jediného týdne i firmy Toyoda a Ronal. Díky všem čtyřem zahraničním
společnostem Pardubice během několika let získají celkové investice v hodnotě zhruba osmi miliard korun a práci až pro
pět tisíc lidí. Pardubice se tak zařadí mezi taková průmyslová centra jako jsou například Plzeň či Kolín. „Jsme už v
takové situaci, že si budeme vybírat, komu umožníme v Pardubicích postavit závod či nikoliv," řekl pardubický primátor
Jiří Stříteský. „Odmítli jsme jednoho investora, protože by zatížil naše komunikace řádově desítkami kamionů denně, o
což nestojíme. Jiná města se však o tuto firmu perou," dodal náměstek pardubického primátora Michal Koláček. Investoři
zřejmě výrazně ovlivní chod města v mnoha směrech. Pracovníci úřadu práce se domnívají, že porostou průměrné mzdy a
sníží se nezaměstnanost. Přínos vidí i v tom, že do města přijdou firmy požadující kvalifikovanou pracovní sílu. „Každý
příchod investora do regionu ovlivní výši platů," vysvětlil zástupce ředitelky Úřadu práce v Pardubicích Petr Klimpl.
Dalším plusem příchodu firem do města a zejména Ronalu bude podle Stříteského ve větším využití místního regionálního
letiště. „Ronal má letadla, která využívá pro osobní přepravu," uvedl primátor. Č tyři velcí výrobci však způsobí i vyšší
provoz nákladní dopravy ve městě. „V případě Ronalu půjde o navýšení provozu na místních komunikacích do patnácti
kamionů denně, což je zátěž, kterou toto území je schopné akceptovat. Podobně zvýší zátěž dopravy ve městě i Toyoda,"
sdělil Koláček.
17. října
Město nevyšuje kapitál na letišti
Pardubická radnice chce navýšit základní kapitál akciové společnosti EBA, která provozuje civilní letiště. To
přitom patří mezi pět páteřních letišť v České republice a letos očekává odbavení sedmi tisíc lidí. Město jako
stoprocentní vlastník chce navýšením jmění vyřešit pohledávku za touto společností.
Město poskytlo společnosti EBA úvěr na financování rozšíření spojové dráhy letiště a dvě bezúročné půjčky. Navýšením
základního kapitálu chce radnice vyřešit právě onen úvěr, včetně nesplaceného úroku. Primátor Jiří Stříteský upřesňuje:
"Navýšení bude kolem 15 milionů korun." Do společnosti chce také vstoupit Pardubický kraj. V první fázi kupuje akcie
za 500 tisíc korun. Čímž získá přibližně 2 % podíl. Město se ale nebrání ani vstupu dalších akcionářů: "Čili pokud bude
chtít Pardubický kraj zvyšovat svůj podíl, tak jsme samozřejmě na to připraveni. Stejná nabídka platí i pro Hradecký kraj,
případně město Hradec Králové."
16. října
Ronal míří do Pardubic
Pardubice do dvou let získají investici ve výši téměř jedné a půl miliardy korun a zhruba pět set pracovních míst. Lucemburský
holding Ronal se totiž rozhodl postavit nový závod na výrobu litých kol v Pardubicích a nikoli v Hradci Králové, jak původně
zamýšlel. Pardubická průmyslová zóna tak během krátké doby získala již třetího investora. Výrobce elektroniky značky
Panasonic už totiž v zóně několik měsíců vyrábí a japonská Toyoda oznámila investici v Pardubicích zhruba před týdnem.
„Investici ve výši 1,4 miliardy korun a vytvoření zhruba pěti set míst v Pardubicích mohu potvrdit. Samozřejmě tolik lidí
nepřijmeme najednou, ale v horizontu přibližně dvou let. Nová továrna však nebude stát dřív, jak za jeden rok," řekl
ředitel české pobočky společnosti Ronal v Jičíně Jiří Hnízdo. Společnost zabere ve zhruba pětasedmdesátihektarové
průmyslové zóně jedenáct hektarů. Představitelé pardubické radnice konečné rozhodnutí
firmy vítají. „V jičínském Ronalu se pohybují průměrné platy kolem dvaceti dvou tisíc a zde to bude zřejmě podobné.
Společnost bude využívat například i letiště," vypočítává výhody usazení nové firmy v Pardubicích primátor města Jiří
Stříteský. Pardubice navíc získají prodejem pozemků v zóně několik desítek milionů korun.
„Zastupitelstvo předběžně stanovilo cenu pozemku pro Ronal na čtyři sta korun za metr čtverečný. Jakmile Ronal
pozemek koupí, bude to pro městskou kasu znamenat příjem zhruba čtyřicet milionů korun," vysvětlil náměstek
pardubického primátora Michal Koláček. Královéhradecká radnice naopak odchodu silného investora velmi lituje.
„Odchod společnosti Ronal z našeho města mě velmi mrzí. Uvědomuji si, že firma ve městě mohla vytvořit na pět set
pracovních míst, převážně dělnických profesí. Lokalitu budeme samozřejmě nabízet novým investorům a máme zájem
na dalším rozvoji tohoto území, což je v souladu s územním plánem města," řekl primátor města Hradec Králové
Oldřich Vlasák. Firma své rozhodnutí opustit Hradec oznámila radnici dopisem.
16. října
Parforsní hony se vrátily do Pardubic
Obrázek jak ze starého mocnářství. Je teplé podzimní odpoledne a za štěkající smečkou psů vyráží důstojná skupinka jezdců
na koních v červených či černých sakách a bílých rajtkách. Zbytek vznešené společnosti nasedá do kočárů a vyjíždí za nimi.
Právě začíná parforsní hon, při němž podle anglického vzoru nešlo o to zvěř ulovit, ale zahnat ji do vody a potom znovu
odchytit. Hon, jakých Pardubice zažily desítky. Poslední se ale konal už před více než šedesáti lety. To platilo až do
včerejška, kdy byla na pardubickém závodišti tradice honů znovu vzkříšena. „Hon jsme začali již v sobotu na pastvinách
okolo zámku Karlova koruna v Chlumci. Po nedělní návštěvě Velké pardubické a včerejším volném dnu, jsme se přemístili
do Pardubic. Zdejší parforsní hony konané až do začátku druhé světové války mají velkou tradici a tu chceme znovu
obnovit," říká šéf České parforsní společnosti Petr Půlpán. Rodák z Pardubic nyní působí v Hřebčíně Eguus Kinsky v
Chlumci nad Cidlinou, kde byly v roce 1995 parforsní hony znovu obnoveny. Včera po půl třetí odpoledne se tradice
vrátila po více než šedesáti letech i do Pardubic, kde působila nejdéle poslední parforsní smečka v Čechách. Hony se
jezdí podle dvou různých způsobů francouzského a anglického. „Roku 1836 se v Chlumci konal první parforsní hon podle
anglických pravidel. Hlavním rozdílem je, že Angličané na závěr uštvanou zvěř nezabili, ale odchytili a vrátili zpět do obory.
Tady v Pardubicích živou zvěř nemáme, a tak takzvanou lišku představuje jezdec na koni, z jehož sedla ukapává vývar
z hovězího bachoru. Tuto stopu psi sledují a na závěr honu ten bachor dostanou za odměnu," vysvětluje členka parforsní
společnosti Lenka Gotthardová. Oproti sobotnímu honu v Chlumci byla včerejší pardubická honební společnost o hodně
menší. Zhruba dvacet jezdců se rozdělilo do dvou skupin, takzvaných lotů podle jezdeckých schopností. „Jeden lot je
skákající a kromě několika menších překážek ho na stopách, kterých je na závodišti celkem pět, čekají i některé steeplechase
skoky jako například bulfinch, brod, kamenná zeď či proutěnky v cílové rovince. Většinu z nich je možno objet. Druhý lot je
složen z jezdců, kteří se na skoky necítili. Nejdůležitější je, aby se nikomu nic nestalo," tvrdí Půlpán. Jezdce, mezi nimiž
nechyběl například velký milovník honů herec Václav Vydra.
Zhruba po hodině a půl od začátku honu se v cílové rovince závodiště, kde ještě před dvěma dny vrcholila
nejstarší kontinentální steeplechase cross-country, konalo závěrečné halali. Smečka udýchaných psů se servala o vystopovaný
hovězí bachor a jezdci si většinou pochvalovali, že zaskákat si při stopování lišky i některé z překážek slavné Velké je zážitek
k nezaplacení.
16. října
Radní chtějí městský okruh
Pardubičtí radní chtějí nechat vybudovat nový městský okruh, který by měl odlehčit přetížené dopravě. Po propojení ulic
na dvou místech Pardubic by řidiči nemuseli složitě objíždět některé části města. K tomu, aby auta mohla bez větších
problémů objet celé město po novém okruhu, však chybí více než miliarda korun. Navíc záměr radních téměř jistě narazí
na silný odpor lidí, kterým by nové silnice znepříjemnily život. „Naprostá většina tras okružního systému vede po
stávajících komunikacích. Novinky a zároveň kritická místa jsou v zásadě dvě: jednak propojení křižovatky U Josefa
s oblastí pekáren v ulici Na Ležánkách přes nový most u jezu přes Labe a za druhé spojení výpadovky na Holice za
Dubinou kolem obce Spojil se silnicí k Dašicím. Jsou to velmi náročné stavby a zřejmě narazíme také na odpor v místech,
kudy navržená trasa vede," říká náměstek primátora Rostislav Šmahel. Spory podle něj vyvolá silný nárůst provozu v areálu
university, kde by se zřejmě musel vybudovat podchod, a také vedení silnice po okraji katastru obce Spojil. Ta plánuje
využít sousední pozemky pro stavbu rodinných domků a automobilová doprava by značně zhoršila podmínky pro bydlení.
V mezním případě by část komunikace musela být zcela zakryta pozemním tunelem, aby bylo okolí chráněno před hlukem.
I přesto radní navrhli zastupitelům, aby plán podpořili.
"Po půldruhém roce práce jsme záměr prezentovali odborné veřejnosti, nyní jej schválila rada a projednáme jej v
zastupitelstvu. Pokud vše schválí, může odbor rozvoje a strategie pokračovat ve zpracování podkladů pro drobné změny
územního plánu," uvedl náměstek Michal Koláček. Ten tvrdí, že navržený okružní systém minimalizuje problémy s
pozemky a demolicemi stávající zástavby, kdežto v původním územním plánu se počítalo s poměrně velkými zásahy do
stojících budov. I při hladkém schválení zastupitelstvem nebude vznik vnitřního okružního systému snadnou záležitostí.
Kromě očekávaného nesouhlasu university a obce Spojil by byl tento záměr jednou z největších investičních akcí Pardubic
všech dob. Náměstek Šmahel odhaduje náklady na jeho vybudování na více než jednu miliardu korun. Tyto peníze by
musely Pardubice zaplatit ze svého rozpočtu.
16. října
Začíná festival Tradice
Lidé, kteří se v sobotu po obědě vypraví nakupovat do pardubického hypermarketu Globus, budou moci sledovat
vystoupení folklorních souborů z Gruzie, Lotyšska, Finska i Rumunska. Právě před pardubický hypermarket se
totiž rozhodli pořadatelé čtvrtého ročníku festivalu Tradice, který dnes začíná, umístit jarmark, kterým čtyřdenní
akce skončí. Festival začíná dnes večer v Chrudimi. „Výhodou je, že i za nepříznivého počasí se může vystoupení
souboru konat, protože je tam k dispozici stahovací střecha," uvedl ředitel festivalu Aleš Mokren. Dodal, že kdyby
hodně pršelo, folklorní soubory by se přesunuly do hypermarketu. Festival začne dnes v osmnáct hodin v divadle Karla
Pippicha v Chrudimi. Při večerním programu nazvaném Tradice Evropy představí všechny soubory divákům své zvyky,
písně, hudbu i tance. Kromě zahraničních účastníků festivalu vystoupí i pardubický Perníček a Radost, ústeckoorlické Jaro,
chrudimská Kuřátka, hlinecký Vysočánek a Jitřenka z Dolní Čermné. „Divácky nejzajímavější budou určitě tance gruzínského
souboru. Ačkoliv jsou jeho členové ještě chlapci, tancují už velice zručně s obrovskými kinžály," láká diváky ředitel festivalu
Aleš Mokren. Večerní představení budou moci vidět lidé dnes v Chrudimi, zítra v Dolní Čermné a v pátek v Pardubicích .
Program U nás v Evropě je určen především školám. V Chrudimi, Hlinsku, Ústí nad Orlicí, Dolní Čermné, Svitavách a
Pardubicích se postupně představí jednotlivé zahraniční soubory i některé hostitelské soubory z východních Čech. „Cílem
těchto představení je ukázat především mladším divákům, že mladí lidé po celém světě jsou si podobní a umí se dobře
bavit," říká Mokren. Festival letos nebude doprovázet lidový jarmark jako v předešlých letech. „Z finančních důvodů se
bohužel nemůže uskutečnit . Příští rok se ale milovníci folkloru mohou opět těšit na tradiční ukázku lidových řemesel,"
dodává Aleš Mokren.
16. října
Časové jízdné podraží
Tarifem jízdného v městské hromadné dopravě na rok 2003 se zabývali pardubičtí radní na svém jednání počátkem týdne.
"Základní jízdné pro jednotlivou jízdu zůstane ve výši 8 korun, zlevněné 4 korun a noční zvláštní spoje 20 korun," uvedl
tiskový mluvčí radnice a vedoucí kanceláře primátora Jaroslav Kout.
"Přeprava zavazadel 4 koruny. Tyto ceny jsou kordinovány s Hradcem Králové, aby jízdenky pro jednotlivou jízdu byly
vzájemně použitelné v obou městech."
Narozdíl od jednotlivých jízd však dojde k mírnému zdražení některých časových jízdenek.
"Ke zvýšení dojde u občanské přenosné na 24 hodin, 1, 3 a 30 dnů," upřesňuje Jaroslav Kout.
"Dále u občanské zlevněné na 7 a 30 dnů, 3 měsíce a rok, u žákovské na 5, 7 a 30 dnů a půlroční, u všech
studentských a u časových nepřenosných na vybrané organizace."
Novinkou v příštím roce bude rozdělení jízdného na žákovské a studentské. Druhá jmenovaná kategorie
totiž podle dopravního podniku i radnice častěji využívá hromadnou dopravu, a studenti si tedy připlatí. Úprav
cen se však podle radních nemusí občané obávat. Například žákovské měsíční jízdné se zvýší o 5 korun,
čtvrtletní zůstane stejné jako pro letošek a půlroční podraží o 15 korun.
Dotace Dopravnímu podniku města Pardubic se po uplynulé roky stále drží přibližně na stejné úrovni.
Rozpočet Pardubic akciové společnosti stoprocentně vlastněné městem ročně vypomáhá částkou kolem sto třiceti
miliónů korun, z níž převážnou část tvoří provozní dotace. Zbývající dotace je určena na investice přepravce.
Diskuse nad bodem kolem nového tarifu jízdného a dotováním dopravního podniku opět nastolila podle primátora
Jiřího Stříteského otázku, jak se má město do budoucna chovat k občanům jiných obcí a měst, kteří jeho služeb využívají.
Primátorovi se totiž nelíbí, že se Pardubice podílejí zcela samy ročně více než stamiliónem korun na provozní dotaci
dopravnímu podniku. Týká se to podle něj především nejbližších vesniček v těsném okolí krajského města. Jiří
Stříteský soudí, že po volbách se nově zvolené vedení města bude muset touto záležitostí zabývat a jednat se
sousedními obcemi o jejich případném připojení k Pardubicím.
15. října
Sedm tisíc lidí letos odbaví letiště
Civilní letiště v Pardubicích letos pravděpodobně odbaví rekordních sedm tisíc lidí, tedy o zhruba pět tisíc cestujících více
než loni. Počet přistání a vzletů však pravděpodobně klesne z více než tisíc na šest set, a to kvůli úbytku malých letadel
do pěti pasažérů. „Tento pokles nastal po loňském zářijovém teroristickém útoku v USA, nyní se situace vrací do
normálu," řekl ředitel firmy East Bohemian Airport (EBA) Vít Vavřina. EBA pardubické letiště provozuje od roku
1995. Zatím nejvíce odbavených cestujících měla v roce 2000, a to okolo šesti tisíc. Mnoho letců letos podle Vavřiny
pravděpodobně odradil přísnější letový režim. „Létání se po 11. září zkomplikovalo, a hodně lidí proto zvolilo jiný druh
dopravy," uvedl. Počet odbavených cestujících naopak vzrostl díky charterovým letům. Z Pardubic na Mallorcu po
roční pauze opět začala jednou týdně létat společnost Fischer, počet odbavených cestujících významně zvyšují charterové
lety ruských společností.
15. října
Výluka komplikuje dopravu
Každý, kdo chce po celý tento týden cestovat vlakem z Pardubic do Hradce Králové nebo do Chrudimi, by měl počítat
s dostatečnou časovou rezervou. Kvůli výluce z důvodů rekonstrukcí mostu a výhybek u Rosic nad Labem je od včerejšího
rána zřízena až do zastávky Stéblová náhradní autobusová doprava. Podle železničářů to má být v takovémto rozsahu na
velmi frekventované trase mezi stotisícovými městy letos naposledy. „Snažili jsme se spojit hned tři stavby dohromady, s
jednou výlukou a jednou náhradní dopravou. Lidé tak budou muset jezdit autobus jenom týden. Jinak bychom stejnou
výlukou obtěžovali cestující vždy po měsíci," tvrdí Milan Moravec, provozní náměstek Správy dopravních cest Pardubice,
která práce provádí. Autobusy, které odjíždějí od nádražní budovy, směřují buďto přímo, či se zastávkami do Stéblové,
odkud cestující pokračují vlakem. Stavbaři sice pracují pouze v okolí Rosic, ale Stéblová je nejbližší stanice, kde je možno
vlaky otáčet. Výluka platí také na železniční trati z Pardubic do Havlíčkova Brodu, která prochází Rosicemi. Autobusy proto
jezdí z Pardubic i do Chrudimi a zpět. Výluku si vynutila rekonstrukce čtvrtého nástupiště na pardubickém hlavním nádraží,
oprava mostu přes Labe a obnova systému výhybek v Rosicích na Labem . Jen rekonstrukce rosických výhybek přijde
dráhy na dvaadvacet milionů korun. Oprava mostu bude stát čtyři miliony a investice do nástupiště se letos vyšplhá téměř k
devíti a půl milionů korun. „Vzhledem k tomu, že měly přednost některé práce na koridoru, dostali jsme se k těmto
opravám až nyní," míní Moravec. Ten tvrdí, že v podobném rozsahu se dějí stavební práce v tomto úseku trati letos
naposledy. „Plánujeme sice i další krátké výluky, ale vždy jen zhruba na šest hodin denně, což by na přepravu veřejnosti
nemělo mít takový dosah," míní provozní náměstek Správy dopravních cest Pardubice. Výluka má skončit příští pondělí.
14. října
Ohňostrojová show opět oslnila
Letošní Městské slavnosti jako tradičně ozdobil lampionový průvod a velkolepý ohňostroj.
Velkým lákadlem devátého ročníku Městských slavností 2002 se stejně jako v předchozích letech stal lampionový průvod a
velkolepý ohňostroj. Akce, při níž se obvykle schází takřka celé Pardubice, si letos nevybrala zrovna nejpřívětivější
počasí, ale i přesto se "chytil na udičku" početný dav obyvatel i návštěvníků krajského města.
Ten se v nečase, do kterého by se alespoň část rybářské výbavy - pláštěnka, holínky a teplý kabát - určitě hodila, shromáždil
v sobotu večer na Příhrádku. Odtud se pod dozorem lampionů pevně svíraných především v dětských dlaních a za asistence
reprodukované dechovky vydal v několika vlnách a různými trasami až na náměstí Republiky.
O půl osmé večer se už pozornost upínala na oblohu. Před zraky promoklých Pardubáků se začala odehrávat
několikaminutová ohnivá symfonie, která v historii města zřejmě neměla obdoby.
Velkolepá šou byla zahájena na budově potravinářské školy, odkud vypadlo první eso v rukávu - pozoruhodný efekt
s hořícím znakem města. Poté, co přestaly šlehat plameny z nozder pardubického půlkoně, následovala trochu agresivnější
část, která servírovala divákům jednu ránu za druhou. Pak ale ohňostroj zvolnil tempo a publikum si mohlo vychutnávat
pohled na pozoruhodnou hru barevných světel na obloze, jež v jedné chvíli zahalila Pardubice do dýmového oparu. K
deštivé sprše velmi dobře seděl ohnivý vodopád, který vrátil ohňostrojovou šou opět na budovu potravinářské školy.
Jelikož se k vizuálnímu zážitku přidal kvalitní zvuk a vhodně zvolená hudba, mohou si Městské slavnosti na své konto
přičíst další vydařený "kousek". Organizátorům se podařilo obecenstvo opět překvapit, přidat něco navíc, za což si
vysloužili od většiny přihlížejících potlesk. Našli se i tací, kteří lamentovali, kolik peněz skončilo v "luftu". Inu, každá
"sranda" něco stojí. Ta letošní vyšla podle informací z magistrátu na 180 tisíc korun.
14. října
Opět spor o krajské hranice
Obyvatele regionu čekají opět nekonečné diskuze o tom, zda a jak se budou měnit hranice Pardubického kraje . Poslanecká
sněmovna sice loni v prosinci zamítla snahu Chotěbořska přejít do Pardubického kraje i žádost obcí Moravskotřebovska
o přechod z Pardubického do Olomouckého kraje, ale oba regiony se nevzdaly. Naopak se chystají, že změnu krajských
hranic prosadí ještě před novými krajskými volbami v roce 2004. Zatímco představitelé Chotěbořska ale uspořádají během
komunálních voleb mezi lidmi anketu o změně kraje, zástupci Moravskotřebovska tvrdí, že jim stačí již existující rozhodnutí
jednotlivých zastupitelstev. Pardubický kraj má o rozšíření území o Chotěbořsko zájem, naopak odchodu
Moravskotřebovska chce zabránit. „Změna hranic krajů je zařazena v legislativním plánu vlády. Je nezbytné, aby se
podařilo tuto změnu zákona projednat před krajskými volbami, aby nová krajská zastupitelstva již spravovala nově
vymezená území," uvedl poslanec ČSSD Radko Martínek, který řadu let usiluje o přeřazení Moravskotřebovska do
Olomouckého kraje. Představitelé obcí a měst na Chotěbořsku chtějí při komunálních volbách dát lidem možnost v
anketě volit, zda jsou pro přechod pro Pardubický kraj. Podobné ankety přitom již v minulosti pořádali. „Žádná obec
zatím oficiálně neoznámila změnu názoru. Chceme, aby se vše potvrdilo anketou v průběhu komunálních voleb.
Nemůžeme se ale s krajem Vysočina shodnout na doprovodném textu ankety," uvedl starosta Chotěboře Zdeněk Stejskal.
Představitelé kraje Vysočina chtěli před změnou hranic obyvatele Chotěbořska varovat. „V naprosté většině převažují
nevýhody vyplývající ze změny okresů. Starostové ale chtějí znění textu změkčit," řekl radní kraje Vysočina Tomáš Hermann.
Pardubický kraj je přichystán navrhnout parlamentu zákon, kterým by Chotěbořsko dosáhlo změny krajských hranic.
„Zatím nic nepřipravujeme, ale pokud se obyvatelé Podoubraví v anketě rozhodnou pro náš kraj, jsme připraveni takový
návrh zpracovat. S krajem Vysočina jsme v tomto bodě zajedno. Změna hranic by se ale netýkala Moravské Třebové, kde
zájem lidí o odtržení od našeho kraje opadl a ani s Olomouckým krajem jsme v té věci nejednali," uvedl radní Pardubického
kraje Ondřej Kudrnáč. Naopak poslanec a bývalý starosta Moravské Třebové Radko Martínek soudí, že žádost o
přechod Moravskotřebovska do Olomouckého kraje je stále aktuální. „Obce Moravskotřebovska podaly na ministerstvo
vnitra žádost o přechod pod Olomouc podpořenou rozhodnutím svých zastupitelstev," řekl Martínek . Pokud se lidé na
Chotěbořsku v anketě rozhodnou, že chtějí změnu hranic, kraj Vysočina bude jejich přání respektovat a zahájí s Pardubickým
krajem předběžná jednání o případném vypořádání majetku. Konečné rozhodnutí ale zůstane na parlamentu.
11. října
Čeká Pardubice v neděli dopravní kolaps?
I když návštěvníci nedělní Velké pardubické nesmějí zaparkovat u závodiště, mohou se i letos spolehnout na systém, který se
v minulých letech osvědčil. Pokud totiž zanechají svůj automobil na letišti, do areálu závodiště se bez problémů dostanou
kyvadlovou dopravou. „Kyvadlová doprava bude zavedena z letiště na závodiště a zpět. Nebude mít žádný pravidelný
jízdní řád, ale bude se řídit podle potřeby, jak ji bude monitorovat dispečink," upřesňuje Michal Kunhart z Dopravního
podniku Pardubice. Protože je tato linka zřízena pořadateli dostihů, bude pro všechny cestující zdarma. Posilové spoje
budou zajišťovat dopravu i po celých Pardubicích. „Dohromady jsme zavedli čtyři posilové spoje, u nichž bude platit
běžné občanské jízdné," upřesňuje Anna Bednářová z dopravního podniku. První linka, která jezdí v intervalu 20 minut,
vyjíždí z Polabin Sluneční a jede přes Bělehradskou ulici, Masarykovo náměstí a nádraží na závodiště. Druhá linka s
intervalem 25 minut jede ze zastávky Dubina Sever Dašickou ulicí na náměstí Republiky, Masarykovo náměstí dál k nádraží
a na závodiště. Třetí spoj vyjíždí každých 20 minut z Dubiny točny, pokračuje Husovou a Sakařovou ulicí na třídu Míru a
odtud ulicí Teplého na dostihové závodiště. Nejkratší linka spojuje nádraží ČD přes nadjezd se závodištěm, jezdí každých
20 minut. Dopravní podnik mimo posilových spojů a kyvadlové dopravy připravil pro milovníky historických vozidel
slavnostní jízdy historického trolejbusu ze zastávky Dubina Sever. „Lidé se mohou dostat na závodiště i trochu netradičně.
Nejprve pojedou historickým trolejbusem na železniční nádraží. Tam bude čekat historická vlaková souprava, která
pojede přes nádraží v Rosicích na zastávku Závodiště," doplňuje informace Kunhart. Složitá dopravní situace, s kterou
Pardubice již několik týdnů zápasí, může řidičům ještě víc než v minulých letech zkomplikovat život. Policie ale tvrdí,
že se lidé nemusejí bát zmatků. „Kromě policistů, kteří budou zajišťovat zdárný průběh dostihu uvnitř areálu, budou
nasazeny i posily dopravních policistů. Ti budou řídit dopravu tak, aby se minimalizovalo riziko případných dopravních
nehod. To bude samozřejmě záviset také na ukázněnosti řidičů," říká tisková mluvčí pardubické policie Hana Kvasničková.
Řidiče bude o víkendu čekat pouze jediná uzavírka, a to komunikace mezi dostihovým závodištěm a železniční tratí směrem
na Chrudim. Naopak ulice Pražská, která vede z Pardubic do Přelouče, bude pro řidiče průjezdná.
11. října
Městské slavnosti vrcholí
Devátý ročník Městských slavností 2002 už pomalu spěje do finiše.
Dnes od 9 do 18 hodin se v Ideonu uskuteční výstava Gastro, od 16 do 19 hodin si pak budou moci zájemci v historické
klubovně Evropského spolkového domu zahrát logické, strategické a taktické hry. Tuto možnost budou mít rovněž zítra
od 9 do 14 hodin, kdy na Pernštýnském náměstí začne další festivalová akce.
Tou bude dětské odpoledne, během něhož se bude z papírových krabic stavět městečko ve městě.
"Chtěli bychom, aby v srdci Pardubic vyrostlo skutečné městečko ve městě se školami, úřady, byty, rodinnými domky,
továrnami, řekami, parky i ulicemi," řekl Zbyněk Mucha z pořádající Agentury KHK, podle něhož dětské dopoledne
zpestří řada kulturních vystoupení.
Od 10 do 16 hodin bude zítra otevřena pardubická radnice, v 15 hodin je přichystáno zábavné odpoledne s Šermířským
divadlem Zubři. Sobotní večer se bude nést ve znamení lampiónového průvodu z Příhrádku a velké ohňostrojové show na
náměstí Republiky. V neděli festival vyvrcholí Velkou pardubickou.
11. října
Velká pardubická bez protestů
Právě byl odstartován další ročník Velké pardubické. Těsně před Taxisem vybíhá ze křoví skupiny mladých lidí s
protestními transparenty, koně se plaší. Opakování incidentu z roku 1992 je černou můrou pardubických policistů.
Proto i tuto neděli při 112. ročníku nejtěžší kontinentální steeplechase cross-country bude závodiště střežit téměř
dvě stě policistů. Policie rozsáhlá bezpečnostní opatření nezmírnila, i když ví, že žádné velké protesty nehrozí. „Velká
pardubická je již několik let jednou z největších akcí v Pardubicích. Přijali jsme taková opatření, aby nedošlo k narušení
celé akce a zejména samotného startu hlavního dostihu," uvedla tisková mluvčí pardubické policie Hana Kvasničková.
Protestní akce při Velké pardubické jsou už řadu let klidné a řada organizací zabývajících se právy zvířat letošní 112.
ročník z programu svých akcí zcela vypustila. Většina organizací bránících práva zvířat věnuje svou pozornost zcela jiným
problémům. „Abych řekl pravdu, nějak jsme na tu Velkou pardubickou letos zapomněli. V současnosti se věnujeme hlavně
projektům proti chovu kožešinových zvířat ani jsme nedostali žádnou pozvánku. Proto se domnívám, že se patrně nic
dít nebude," říká Tomáš Popp ze Svobody zvířat. Podobně je tomu v případě organizace Nezávislé sociálně ekologické
hnutí - Nesehnutí z Brna.
„Nevíme o nikom, kdo by se nyní Velké věnoval. Vypustili jsme ji již vloni. V posledních letech byl totiž zájem účastníků
minimální. Možná se tam objeví několik lidí z nějakých menších regionálních skupin, ale kdo, to nevíme," přiznává jeden z
Nesehnutých Dušan Rosenbaum. I když se asi nebude opakovat případ jednoho z roku 1992, kdy krátce po startu vniklo
na plochu několik desítek demonstrantů, policie svá opatření nezmírnila. „K žádným oslabením nedošlo. Kromě policistů,
kteří budou zajišťovat zdárný průběh dostihu uvnitř areálu, budou nasazeni i dopravní policisté. Ti budou řídit dopravu tak,
aby se minimalizovalo riziko případných dopravních nehod. To bude záviset i na ukázněnosti řidičů," řekla Kvasničková.
Jako v minulých letech bude uzavřena pouze komunikace mezi dostihovým závodištěm a železniční tratí na Chrudim, ulice
Pražská směřující z Pardubic na Přelouč bude i během dostihu průjezdná. Návštěvníky, kteří přijedou na závodiště poprvé
patrně překvapí, že se neparkuje v jeho blízkosti, ale na pardubickém letišti. Odtud bude do dění dostihu zřízena kyvadlová
doprava. Dostihový areál bude letos otevřen pro návštěvníky již od 9 hodin, hlavní dostih je plánován na 16.30 hodin. Na
průběh Velké pardubické bude dohlížet i několik desítek strážníků městské policie, která nasadí své jízdní policisty. „Pro
zajištění bezpečnosti dostihu bude k dispozici přibližně šedesát městských strážníků, zbytek bude dál působit ve městě, které
nemůžeme nechat nezajištěné," řekl tiskový mluvčí pardubické městské policie Petr Čejka.
