Archivní zprávy Dnes je:
Aktuálně: aktuální informace z Pardubic. sportovní informace z Pardubic. Předpověď počasí

Kultura: Programy pardubických kin Programy pardubických divadel. Program koncertů. Program klubů a diskoték. Výstavy v Pardubicích

Informace: Ubytování v Pardubicích Kdy na úřad , do obchodu, plavat... Kam v Pardubicích Plán linek pardubické MHD Pardubický rozcestník tipy k návštěvě pardubických restaurací Pardubický kraj Seznam památek východních Čech

Historie: Historie Pardubic Historie Pernštýnského náměstí Historie Pardubických radnic Historie Pernštýnského zámku Historie náměstí Republiky Historie třídy Míru Historie Kunětické hory Výstava Tělesné výchovy a sportu 1931 Historie MHD v Pardubicích Historie trolejbusové dopravy v Pardubicích Sametová revoluce v Pardubicích Parforsní hony Pardubice v budoucnosti Východočeská výstava 1903 Historie pardubických drážek

Ostatní: Víte, že ... ? Včera a dnes

uvod

14. prosince
Kraj dá milion na Zlatou přilbu
Jeden milión korun na dostavbu umělého osvětlení stadiónu Zlaté přilby ve Svítkově věnuje ještě letos Pardubický kraj. Na uvedeném sportovišti se každoročně koná známý mezinárodní plochodrážní závod stejného názvu. O peníze požádal předseda Automotoklubu Zlatá přilba Pardubice Evžen Erban, ten také v pátek s hejtmanem Pardubického kraje Romanem Línkem podepsal smlouvu o dotaci. V roce 2001 tato organizace obdržela právě na umělé osvětlení příspěvek od ministerstva školství ve výši zhruba devět miliónů korun. "Tato částka byla původně postačující. Další náklady vznikly realizací protihlukové bariéry, jejíž výstavbu si vyžádal účastník řízení - Občanské sdružení pro ochranu životního prostředí. A tak nyní klubu chybějí peníze," vysvětluje situaci tisková mluvčí Krajského úřadu Pardubického kraje Sylva Zajíčková. Instalace odpovídajícího osvětlení na stadiónu je přitom nutností, protože patří mezi podmínky pro pořádání velkých světových a evropských podniků.


13. prosince
Radním se nelíbí rozpočet
S návrhem rozpočtu na rok 2003 vyjádřili svou nespokojenost pardubičtí radní. Při pohledu na jednotlivé položky mají pocit, že vlastně o ničem nerozhodují. Náměstek primátora Jiří Razskazov (ODS) tento rozpočet nazval průtokovým ohřívačem peněz. Návrh rozpočtu Pardubic na rok 2003 počítá s výdaji přes 1,4 miliardy a příjmy 1,36 miliardy korun. Na krytí padesátimiliónového deficitu poslouží zůstatek z minulých let. Z běžných miliardových příjmů by se měly ty daňové pohybovat kolem 600 miliónů korun. Oproti letošnímu roku to znamená pokles o 31 miliónů korun. O těchto číslech informoval náměstek pardubického primátora Michal Koláček (nezávislý). Kapitálové příjmy města po letech, kdy se prodávaly akcie, budou tentokrát poměrně nízké. "Kapitálové zdroje i výdaje budou asi 300 miliónů korun. Necelých 170 miliónů korun bychom chtěli získat prodejem majetku, hlavně pozemků v průmyslové zóně a bytů," dodal Koláček. Vlastní investice by podle návrhu pardubického rozpočtu na rok 2003 měly dosáhnout 222 miliónů korun. Je to o 80 miliónů korun méně, než počítal rozpočet pro rok 2002," konstatoval Koláček. Nepříjemnou část z investičního koláče města ukousne vynucené odkoupení komerčních prostor v komplexu Poseidon. Město bude muset zaplatit proti své vůli 37 miliónů korun. Mezi další významné investice by měla patřit rekonstrukce atletického stadiónu na Dukle za 26 miliónů korun a výstavba obytného domu v ulici Jana Palacha za 25 miliónů korun. Více než 16 miliónů korun slibuje město vložit do rekonstrukce divadelní fasády a 15 miliónů korun do další infrastruktury v průmyslové zóně ve Starých Čívicích. Téměř desetinu rozpočtu (131 miliónů korun) spolkne dotace Dopravnímu podniku města Pardubic. Například na nové cyklostezky připadnou čtyři milióny korun, městská policie přijde občany Pardubic na 36 miliónů. "Doplácet budeme i na reformu veřejné správy. Na převod pracovníků z okresu dostaneme od státu sice 52,4 miliónu, ale výdaje s tím spojené máme spočítány na 61 miliónů," upozornil Koláček. "Miliardový rozpočet se může zdát velký, ale polovina peněz vlastně jen proteče naší pokladní evidencí ve vyplácených sociálních dávkách, na mzdách ve státní sféře a v dalších záležitostech, kde děláme jen pošťáka," uzavřel Razskazov.


13. prosince
Bazén zítra otevírá
Krytý plavecký bazén v Pardubicích, který byl od září v rekonstrukci, začne o víkendu znovu sloužit milovníkům kondičního i rekreačního plavání a dalších vodních sportů. Slavnostní zahájení provozu proběhne zítra v 10 hodin. Oprava zasklení na východní straně budovy přišla městskou pokladnu na přibližně sedmnáct a půl milionu korun. Tři měsíce rekonstrukce byly trnem v oku jak zájemcům o plavání, tak různým plaveckým kroužkům. Nejbližší bazén je totiž až v Chrudimi a Hradci Králové, skokani do vody museli jezdit trénovat dokonce až do Prahy. V době silných mrazů, které nastaly v tomto týdnu, se tak cestování za vodními radovánkami stalo pro lidi doslova utrpením. „V létě si mohu zajít zaplavat někam do přírody nebo do bazénu v Cihelně, ale v zimě jiná možnost než krytý bazén není. Proto mi jeho uzavření na zimu přijde jako úplný nesmysl,“ řekl Martin Samek, který v zimě navštěvuje plavecký areál pravidelně. Úředníci magistrátu ale tvrdí, že neměli jinou možnost než uzavřít bazén v době, kdy ho s příchodem chladného počasí začne navštěvovat nejvíc lidí. „Až v červnu jsme se dozvěděli, že na opravu dostaneme peníze a zorganizovali jsme ji v nejbližším možném termínu proto, že hrozilo vyhlášení havarijního stavu na opravovanou část budovy krytého bazénu,“ vysvětlil před časem Ladislav Bouška z oddělení investic pardubického magistrátu. Podzimní etapa oprav padesátimetrového plaveckého bazénu na Olšinkách zahrnovala opravu východní skleněné stěny budovy, která chátrala vlivem počasí. Postupně také korodovaly kovové rámy skleněných tabulí. Padesátimetrový bazén bude zítra pro veřejnost otevřen od 10 do 19.30 hodin a dětský výukový bazén od 10 do 18 hodin. V neděli jsou otvírací hodiny pro veřejnost obdobné.


12. prosince
Voda od ledna podraží
Od ledna příštího roku zaplatí většina obyvatel pardubického okresu za metr krychlový vodného a stočného dohromady čtyřicet šest korun. Tak vysokou sumu neplatí za vodu ani lidé z Prahy, Brna nebo jiného většího města v České republice. Obyvatelé domácností v Pardubicích a okolí tak zřejmě budou platit za vodu nejvíce peněz v celé republice. „Ani mi o tom nemluvte, takových peněz za vodu. Moje sestra, která bydlí ve Vysokém Mýtě, za ni platí o dost méně. Nevím, proč ji tady máme tak drahou,“ řekla asi šedesátiletá žena, která žije v Pardubicích. Ačkoli pro většinu lidí jsou rozdíly v cenách vody mezi jednotlivými městy nepochopitelné, firmy, které do měst vodu přivádí, však nemají šanci cenu nějak podstatně snížit. Například lidé v Pardubicích doplácejí na to, že vodárny nemají vlastní čističku. I proto nyní platí za kubík 43,90 korun a od ledna příštího roku budou platit 46,04 korun. „Voda je v Pardubicích tak drahá, protože musíme využívat čističku firmy Synthesia, což je velice drahé a promítá se to do ceny vody,“ vysvětlil před časem člen představenstva Vodovodů a kanalizace Pardubice Pavel Novák. Firma dodává vodu více než devadesáti procentům obyvatel pardubického okresu. Kromě lidí z Pardubic platí velké částky za vodu i obyvatelé chrudimského okresu, naopak obyvatelé Ústeckoorlicka na účtech za vodné a stočné ušetří. „V každé obci máme studnu s vlastním zdrojem podzemní vody a náklady na jejich úpravu jsou minimální,“ uvedl ekonomický náměstek VaKu Jablonné nad Orlicí Josef Malý. O podobných podmínkách se může šéfům pardubických i chrudimských vodáren jen zdát. Vodu musejí do měst a vesnic přivádět z velkých vzdáleností a navíc platí miliony korun za její úpravu. Téměř čtyřicet korun za metr krychlový vody si účtuje i chrudimská vodohospodářská firma. „Vodu mimo jiné zdražilo i nařízení o sjednocení jejích cen mezi podniky a domácnostmi. Lidem se tak cena zvýšila a podnikům naopak mírně snížila,“ sdělil ředitel společnosti Vodovody a kanalizace Chrudim Petr Jirků. Naopak nejlevnější vodu z dotazovaných společností v Pardubickém kraji nabízí firma Vodovody a kanalizace Vysoké Mýto, od níž čerpá vodu přibližně šestnáct tisíc obyvatel. „Za kubík vodného a stočného si letos účtujeme rovných třicet korun. Cena je tak nízká mimo jiné i proto, že od roku 2000 jsme ji nezvyšovali a snažíme se šetřit, kde se dá. Bohužel během příštího roku už budeme muset i my cenu zvýšit, zatím ale stále nevím o kolik,“ uvedl ředitel firmy František Zima.


12. prosince
Město nepodpoří centrum pro bezdomovce
Ani současné mrazy nezviklají pardubické radní v rozhodnutí, že nepodpoří z městské pokladny vybudování denního centra pro bezdomovce. O jeho zřízení usiluje již řadu měsíců Středisko křesťanské pomoci, které v Pardubicích zajišťuje s podporou radnice i pomoc lidem bez domova. Ve městě žijí desítky bezdomovců, kteří se v mrazech nemají kam uchýlit. „Neseme převážnou část nákladů na pomoc lidem bez domova, ale neměli bychom být devadesátiprocentním investorem zamýšlené vyvařovny," řekl primátorův náměstek Jiří Razskazov (ODS). Připustil, že radní se obávají, že vznik denního centra by do Pardubic přivedl další bezdomovce. V současné době je město hlavním donátorem azylového domu pro muže, který má maximální kapacitu asi 50 lůžek, a pro matky s dětmi, kde žije asi 70 lidí. Kolik osob přežívá v Pardubicích a těsném okolí bez střechy nad hlavou, nikdo přesně neví. Vedoucí azylového domu jejich počet odhaduje zhruba na 200. Policisté před dvěma lety hovořili zhruba o 50 lidech, kteří zimu přežívají jen díky teplu nádražní haly či sklepů pardubických domů. Šanci strávit nejchladnější dny roku v teple by těmto lidem mělo dát denní centrum, kde by dostali teplý čaj, jídlo, čisté šaty, možnost se umýt a absolvovat lékařskou prohlídku. „Tak, jak pospávají na nádraží, v létě i ve městě na lavičkách, jsou zdravotním rizikem pro své okolí," zdůraznila ředitelka Střediska křesťanské pomoci Hana Šlechtová.


12. prosince
Medea je prý uspěchaný projekt
Premiéru Médey předcházely superlativy. Mluvilo se o ní jako o megaprojektu, reprezentativním představení či premiéře roku. První spolupráce pardubického divadla a Komorní filharmonie ale ve skutečnosti vyznívá dost rozpačitě, zejména pak v první půlce představení. Námětem představení je příběh z řecké mytologie, který zpracoval již Euripides či Seneca. Královská dcera Medea prožije pár šťastných let s Iásónem, který ji nakonec zradí a podvede s jinou ženou. Láska odvržené Medey se mění v žárlivost a pomstychtivou vášeň, která ji dohnala až k vraždě jejích dětí, manžela i jeho milenky. Dramaturgie rozdělila inscenaci do dvou částečně nesourodých celků, které propojuje téma tragického osudu královské dcery Medey. První část, koncertní a taneční, nabízí divákům vhled do šťastnějších dnů Medey. V druhé půli představení, samotném Bendově melodramatu, jsou diváci svědky tragického konce Kreúsy, Iásóna a dvou Medeiných dětí. Dramatický příběh, plný emocí a patosu, má v sobě potenciál stát se velkým divadelním představením. Scéna, na které se děj odehrává, tomu pomáhá. Strohé kulisy, velké hořící ohně, vůně kadidla ve vzduchu a barokní hudba by mohly společně doslova hypnotizovat divákovu pozornost. Mohly by, ale ve skutečnosti tomu tak není. Proč? Hlavním problémem jsou taneční pasáže. Taneční vstupy působí amatérsky a nedokonale. Na premiéře může divák přehlédnout drobné chybičky, takové věci k živému představení patří. Pokud například jednomu z tanečníků odlétne rekvizita do zákulisí, může se host jen pousmát. Pokud ale návštěvník sleduje nesynchronní vystoupení účinkujících nebo jejich dezorientovaný pohyb po pódiu, je to nepříjemné. Byla-li taková choreografie záměrná, pak pravděpodobně zůstala nepochopená. Navíc se poněkud bije s doprovodnou hudbou. Tóny dvou Bendových orchestrálních kompozic se tlučou s komíháním a pobíháním po jevišti i s lehce erotickými scénami. Choreograf Vlastimil Červ zvolil civilní a střízlivý taneční projev, který ale na rozlehlé scéně divadla nakonec vyzněl trochu bezobsažně. Druhá polovina představení je o poznání lepší, ačkoliv začátek je minimálně zvláštní. Když se otevře opona, začně totiž ke stropu stoupat kovová konstrukce osvětlení, takže diváci na balkonech několik minut čekají na odkrytí jeviště. Tragický příběh Medey ale konečně nabývá odpovídající formy, teatrální Zdena Bittlová získává ke svému projevu důstojný rámec tónů Bendovy hudby. Tanečníkům ve druhé pasáži vymezil režisér Michael Tarant jen tolik prostoru, aby svými pohyby dokreslili bezvýchodnou situaci Medey. Ta je patrná nejen z průběhu děje a ze slov hlavní hrdinky, ale i z jejího monotónního pohybu po jevišti. Medea, která je svou pomstychtivou vášní chycená do pomyslné klece, stále dokola opakuje tytéž pohyby po pódiu - k ohni na portálu, ke schodům, ke zdi a znovu k okraji orchestřiště. Ke konci představení si divák přeje, aby Medea udělala konečně svůj rázný čin, všechny své nepřátele sprovodila ze světa a ulevila sobě i jemu. Scénický melodram Medea není špatné představení. Komorní filharmonie hraje výborně i v nezvyklých podmínkách. Prolínání hudebníků a herců na jevišti je velice pěkný nápad, pomocí kterého spojil režisér Tarant hudební i dějovou složku. Až všichni si zúčastnění inscenaci zažijí, stane se z něj dobrý dramaturgický počin Východočeského divadla. Ovšem megaprojektem či reprezentativní inscenací Medea pravděpodobně nebude.


11. prosince
Projekt psího útulku brzdí nedostatek financí
Útulek především pro psy, jichž se v Pardubicích najdou ročně stovky zatoulaných či odložených, plánovala radnice postavit ve Štrossově ulici. Soukromá veterinární klinika zde pro město řadu let zajišťuje tuto službu, a tak bylo logické, že by nové zařízení vzniklo právě zde. S parametry, které již budou odpovídat legislativě Evropské unie. Město vykoupilo pozemky na staveniště a přes protesty nekterých obyvatel v sousedství bylo vydáno stavební povolení. Jeho platnost trvá do konce příštího roku. S novým útulkem, náklady na jeho výstavbu se odhadují do devíti miliónů korun, to však nevypadá růžově. Peníze na něj sice byly zařazeny do širšího návrhu rozpočtu města na rok 2003, v užším výběru však již tato částka není. "Předpokládám, že příští rok se nic stavět nebude," říká vedoucí veterinární kliniky Vladimír Tlučhoř. "Máme z toho jeden problém. Útulek, který v současnosti provozujeme v našem zařízení, neodpovídá požadavkům, které jsou dány evropskou normou a hlavně zákonem na ochranu zvířat. Velikost zvířat, která tady můžeme umístit, je asi do deseti kilogramů hmotnosti. To znamená, že větší psi by tady vůbec neměli být. Tento stav je do budoucna neúnosný." Nad penězi pro útulek visí otazník, alespoň do jednání zastupitelů, kteří budou schvalovat rozpočet pro následující rok. Vedle toho se objevila další alternativa, s níž přišla akciová společnost Služby města Pardubic. Služby navrhly využít pro nový útulek pozemky bývalého zahradnictví v lokalitě Vinice. Jasné přitom je, že dva útulky si Pardubice dovolit nemohou a jsou luxusem. Stavět se tedy bude pouze na jednom místě. Kde, to ukáže čas. Podle Vladimíra Tlučhoře je výhodnější lokalita ve Štrossově ulici, a to z několika důvodů. "Jsou zde vybudovány veškeré technické sítě. Další výhodou je, že místo je velmi dostupné, nejenom lidem, kteří mají auta. Dále je zde nepřetržitá pohotovostní služba, zvířata nám sem vozí i v noci a my se o ně postaráme," říká zvěrolékař. Poměrně často se také podle něj stává, že majitelé psů, kteří musí být pro svůj zdravotní stav utraceni, si přímo v útulku najdou nového čtyřnohého společníka. V útulku se tak nalezení psi nezdrží déle než jeden měsíc a nehromadí se, což by se na odlehlejším místě, jak o tom například svědčí zkušenosti z Liberce, mohlo stát. A prodražit.


11. prosince
Městský rozvojový fond je na informace skoupý
Je to jedna z nejbohatších firem v Pardubicích. Veškerý její majetek složený z mnoha cenných nemovitostí patří městu. Přesto je nesmírně obtížné o akciové společnosti Městský rozvojový fond Pardubice cokoliv zjistit. Narozdíl od města totiž tato společnost není povinna informovat o výběrových řízeních, o své finanční situaci ani o plánovaných akcích. A využívá toho. Organizace, která má dluhy dosahující téměř půl miliardy korun, se zodpovídá pouze představenstvu, v němž mají převahu pardubičtí radní, a valné hromadě, která se skládá z celé rady města. Neprůhlednost, vysoké zadlužení a nehospodárnost společnosti někteří zastupitelé kritizují, zatím ale nedosáhli žádné změny . Ředitel Městského rozvojového fondu Aleš Kopecký je trvale skoupý na jakékoliv informace. Dokonce i na otázku po poslání fondu, který řídí, odpovídá: „To se musíte obrátit na představenstvo společnosti, mně to nepřísluší.“ Tvrdí, že rovněž neví, kdo volí představenstvo akciové společnosti a její dozorčí radu. ,,Městský rozvojový fond byl původně založen pro správu památek a městských bytů, na ty ale nakonec nedošlo. Vzorem nám byla obdobná organizace v Českém Krumlově. Taková instituce se nám zdála pro svou operativnost vhodná, pokud v ní budou město zastupovat spolehliví lidé,“ uvedl bývalý radní a primátor Pardubic Libor Slezák. Dodal, že postupně se ale rozhodnutím vedení radnice posunul původní účel fondu směrem k investorské činnosti, i velkého rozsahu. K hospodaření Městského rozvojového fondu má značné výhrady člen zastupitelstva Pardubic za KSČM Václav Snopek. „Město se musí starat o svůj majetek jako každý dobrý hospodář. Kdybychom započítali dluh fondu, dosáhl by podle mne ukazatel dluhové služby Pardubic kritické hodnoty. Přesto primátor tvrdí, že si město může vzít další úvěry.“ Snopek také zdůrazňuje, že většina investičních akcí města se proti předpokladům prodražuje. Domnívá se, že investoři si zvykli kalkulovat s dodatečnými náklady, takže původně nejnižší nabídka se často na konci vyšplhá výše než jiná, která byla ve výběrovém řízení odmítnuta. „Přikláním se k tomu, abychom nebrali vždy automaticky nejnižší nabídku. Je také naprosto nezbytné mít takové smlouvy, které jasně stanoví termín a konečný rozpočet, a za jejich překročení bude dodavatel sankcionován,“ navrhuje Snopek. Náměstek Koláček připouští, že by se mohla informovanost o Městském rozvojovém fondu zlepšit. „Mělo se víc informovat, je to poučení pro příště, že průběžné informativní zprávy, tak jako je dává nadace pro rozvoj města Pardubic, by měl dávat i fond. Ředitel Kopecký má stále zafixované, že není povinen dávat informace, ale my jsme mu vysvětlili, že je stoprocentně vlastněn městem a město povinné je. On sice není povinen ze zákona, ale je povinen, protože my si to přejeme. Musí se chovat jako veřejnoprávní společnost,“ prohlásil Koláček.


9. prosince
Hvězdy vyprodaly Arénu
Nekonečné šňůry aut, které komplikovaly dopravu v okolí pardubické arény, a dlouhé fronty u pokladen. Takový byl první zážitek fanoušků Karla Gotta a Heleny Vondráčkové, kteří se na mikulášský večer vypravili na jejich pardubický koncert. Parkoviště v blízkosti arény byla do posledního místečka obsazena auty z Pardubic, Hradce Králové, ale také středních Čech nebo Jablonce nad Nisou, objevily se tu také autobusy z Tachova, Plzně nebo Chomutova. A to přesto, že vstupenka stála 520 korun a za lepší místo lidé museli zaplatit 790 korun. Mezi diváky vánočního koncertu dvou nestárnoucích hvězd popu převažovaly manželské páry starší a střední generace. Dámy v kostýmcích a páni v oblecích obsadili většinu z přibližně sedmi tisíc míst. Výjimkou v hledišti ale nabyly ani mladé páry a rodiče s malými dětmi. Dvacet minut po sedmé to skutečně začíná. Potemnělou halu prořízne světlo modrých reflektorů a na pódiu se objevuje dvaadvacetinásobný zlatý slavík v koženém saku a platinová diva v černých šatech. Diváci je vítají bouřlivým potleskem. První na programu je společný duet Tak jdem, tak jdou. Diváci odměňují každou píseň bouřlivým potleskem, z haly se občas ozývá silný mužský bas: „Heleno!“ V jednu chvíli se na pódiu objevuje malá holčička s kytkou. „Na shledanou za patnáct let,“ loučí se s ní Karel Gott. Podle halasného smíchu a potlesku ho má takového publikum rádo, vtipkujícího, s tanečními pohyby Elvise Presleyho a pověstí ženského svůdce. Písní Jako James Bond svou image jenom podporuje. Jestliže první část programu patřila především písním z nových alb Pokaždé Karla Gotta a Platinová Helena Heleny Vondráčkové, druhá půlka a přídavky byly založeny hlavně na vánočních písních a osvědčených hitech. Sladké mámení z filmu S tebou mě baví svět s oblíbenou taneční vsuvkou Heleny Vondráčkové dostala posluchače do varu. Odměnou zpěvákům byl nekončící aplaus a záplava květin. „To byla nádhera. Teď už jiný dárek k Vánocům nepotřebuju,“ říká dojatě vděčná divačka, která rychle zapomněla na fronty na toaletách i nepříjemnou cestu domů v nacpaných autobusech městské dopravy.


9. prosince
Kolik nás budou stát nové městské obvody?
Až od ledna začnou fungovat v Pardubicích tři nové městské obvody, lidé to budou mít na úřad například při placení poplatků za psy mnohem blíž. Jenže za tento komfort pro obyvatele centra Pardubic, Dubiny a Dukly zaplatí město každý rok desítky milionů korun navíc. Sousední Hradec Králové tyto peníze šetří a žádné obvody nemá. „Díky městským obvodům nejsou stranou ani okrajové části města a je větší pořádek, ale něco to stojí, není to zadarmo,“ uvedl starosta čtvrtého obvodu Petr Heřmanský. Náklady na provoz tří nových úřadů jejich starostové dosud podrobněji nevyčíslili, ale podle situace v již fungujících obvodech lze odhadnout, že mohou dosáhnout až dvaceti milionů korun ročně. Mzdy zhruba padesáti nových úředníků všech tří obvodů přijdou daňové poplatníky ročně na necelých patnáct milionů . Další miliony spolknou nové obvody ještě dřív, než začnou pracovat za rekonstrukci budov a jejich vybavení. Radnice prvního pardubického obvodu začne pracovat v ulici U Divadla v budově, která patří městu a kde sídlí rovněž například Městský rozvojový fond. Rekonstrukce kanceláří pro místní úřad stála téměř pět milionů korun. „Nyní se vybavujeme počítačovou sítí a nábytkem. Magistrát uvolnil každému obvodu půl milionu korun, ale to zdaleka nebude stačit, takže v příštím roce si na další zařízení musíme vydělat sami,“ říká starostka obvodu Hana Tomanová. Obvod už začal přijímat zaměstnance, celkem jich bude mít podle starostky asi patnáct. Na svou první sezonu se chystá také radnice městské části Pardubice V. Ta obsadí na Dukle dvě patra v objektu v Češkově ulici vedle základní školy. Dům patří městu prostřednictvím Městského rozvojového fondu, který dal za rekonstrukci kanceláří necelých dva a půl milionu korun. Na Dubině bude místní radnice úřadovat v objektu nákupního centra. Za rekonstrukci kanceláří pro pátý pardubický obvod dá magistrát zhruba pět milionů korun. Starosta Miloš Růžička přeruší ke konci roku své učitelské zaměstnání a bude řídit tým přibližně patnácti úředníků. Prostory pro nové radnice byly podle Aleny Karešové z odboru správy obecního majetku magistrátu již delší dobu prázdné a nevyužívané. Město tedy kvůli úřadům obvodů nepřijde o příjmy z pronájmu těchto kanceláří. V Pardubicích bude od ledna fungovat sedm obvodů včetně tří nově otevřených. Městské obvody financují svou činnost zčásti z prostředků magistrátu, které jim převádí z rozpočtu, a zčásti z vlastních příjmů za místní poplatky a úřední činnosti. Všichni starostové nových městských částí jsou z ODS.


9. prosince
V Polabinách vyroste další supermarket
Přestože kupní síla obyvatel Pardubického kraje je druhá nejnižší v zemi, vyšvihly se Pardubice v počtu supermarketů, hypermarketů a prodejních ploch na přední místo v České republice. Stavby nových velkoplošných prodejen stále pokračují, přestože magistrát i malí obchodníci mají proti nim výhrady. „V lednu 2002 byl okres Pardubice na sedmém místě v přepočtu ploch hypermarketů na obyvatele z celkem sedmdesáti okresů. Teď po otevření Hypernovy se zřejmě posunul o další příčku výše. Celkové údaje o prodejních plochách v Pardubicích nově nemáme, ale bude to zřejmě podobné umístění,“ uvedl manager pro výzkum maloobchodního prodeje firmy INCOMA Praha Tomáš Drtina. Podle architektky Ivy Lánské z odboru rozvoje a strategie magistrátu se bude počet prodejen zvyšovat. „V Polabinách se bude stavět velkoprodejna Lidl, výstavbu jejich další prodejny jsme zamítli. Připravuje se také dostavba Intersparu, ta byla již v původní koncepci. Mimo to vznikají nenápadně i další, přímo v centru. V parkovacím domě je v přízemí prodejna Plus Diskont a co vyroste na třídě Míru po původní samoobsluze zatím nevíme,“ říká Lánská. Podle ní Pardubice už dost přesáhly kapacitu prodejních ploch, možná dokonce předstihly evropský průměr, a bylo by třeba se spíše soustředit na střed města a rozvoj malých obchodů. Případný vietnamský obchodní dům na třídě Míru může magistrát regulovat jen co do výšky a vzhledu, ale nemůže nařídit, co a jak se v něm bude prodávat. Lánská odhaduje, že nové menší supermarkety by se ještě mohly objevit v Černé za Bory a na Dukle. Tam již před komunálními volbami prosazovala stavbu supermarketu místní ODS, jejíž lídr Jaroslav Kňava se stal starostou Dukly. Náměstek primátora Michal Koláček o jiných záměrech výstavby velkoplošných obchodů neví. Předpokládá, že nějaký menší market by mohl být v budoucnu součástí komplexu staveb na Masarykově náměstí. Se stavbou supermarketu Lidl se smířila radnice Polabin. „Prodejna bude stát na rohu Bělehradské a Hradecké za benzinovou pumpou ÖMV. Je to už jejich třetí nebo čtvrtý pokus, nakonec jsme souhlasili s posledním návrhem, který byl relativně nejlepší. Žádnou dominantu nám tady nikdo nepostaví, tak alespoň toto. Nebude to moc rozsáhlé, taková větší samoobsluha a slíbili vybudovat parkovací místa,“ uvedl starosta Polabin Jiří Srbek. Stavební povolení již Lidl od polabinského stavebního úřadu získal. Místní obchodníci ale skřípou zuby. „Myslel jsem, že to radní nemají v hlavě v pořádku, když to povolili. Ohrozí to naši samoobsluhu i prodejnu Meinl, která je hned vedle. Není tu snad supermarketů dost? Lidi toho víc nesnědí, i kdyby vydělávali sto tisíc měsíčně. Přitom se supermarkety likvidují navzájem, Kaufladnd tu odrovnal Manu a Diskont Plus, padly Edeka a další menší obchody. Stejně tak zlikviduje supermarket na Dukle místní prodejce,“ upozorňuje majitel samoobsluhy v Ohrazenické ulici v Polabinách Josef Tužil.


6. prosince
Medea bude mít premiéru
Megaprojekt, tak nazval novou premiéru Východočeského divadla v Pardubicích jeho ředitel Petr Dohnal. Představení plné hudby, tance a také ohňů, které se jmenuje Medea, připravovalo pardubické divadlo společně s Komorní filharmonií. Poprvé jej diváci uvidí zítra v 19 hodin na scéně Městského divadla. Medea je inscenace rozdělená do dvou částí. První část je především koncertní, s tanečním vystoupením, které vychází z motivů starořecké tragédie. Zazní v ní dvě orchestrální kompozice Sinfonia č. 5 G dur a Sinfonia č. 2 G dur Jiřího Antonína Bendy. „Na úvod jsme zařadili Sinfonii č. 5, protože je výbušnější, energičtější, vtáhne okamžitě diváka do děje. Sinfonia č. 2 naopak zklidní děj a dojde tak ke skvělému propojení s následujícím melodramem,“ popisuje koncertní vstup Leoš Svárovský, dirigent Komorní filharmonie Pardubice. Druhou část tvoří samotný Bendův scénický melodram Medea, k němuž libreto napsal Friedrich Wilhelm Gotter. Jeho námětem je příběh z řecké mytologie, vyprávějící tragický příběh Medey, družky Argonauta Iásóna, kterou žárlivost a pomstychtivá vášeň dohnala k vraždě vlastních dětí. Nejznámější zpracování této báje pochází z rukou antického dramatika Euripida, slavná je také filmová verze kontroverzního režiséra Passoliniho. „Dlouho jsme přemýšleli o nějaké větší spolupráci s Komorní filharmonií Pardubice a místní konzervatoří. Za celou dobu existence těchto dvou souborů totiž k pořádné spolupráci nedošlo. Problém ale byl, jaké představení vybrat. Nakonec přišel režisér Michal Tarant sám s nápadem inscenovat Medeu,“ přibližuje komplikované přípravy nového představení ředitel Petr Dohnal. Volba režiséra Michala Taranta se nakonec pro dramaturgii ukázala jako šťastná. Měl totiž již zkušenosti s inscenováním velice složitého a pro divadlo náročného představení Medey v opavském divadle. Tam se ale projekt připravoval velice narychlo, orchestr s divadelním souborem ve zběsilém tempu projekt nazkoušeli, odehráli a bylo po všem. „Naše původní představa byla vlastně dost podobná té opavské, chtěli jsme toto představení uvést na Štědrý den při odhalení nové opony. Ale postupně při přípravách vznikaly nové nápady, projekt se rozšiřoval až nakonec vzniklo plnohodnotné představení blízké opeře,“ říká s pýchou ředitel. Přesto sám uznává, že Medea není inscenace pro každý den. Je technicky i organizačně velice náročná, protože se na ní podílí nejen herecký soubor divadla, ale také desítky hudebníků a tanečníků. Proto zatím divadlo počítá v letošním roce s pěti reprízami, v lednu by se měla objevit další dvě představení. „Předběžně ještě plánujeme na jaře další čtyři reprízy, ale to je všechno otázka času a úspěchu,“ tvrdí Dohnal. Přesto již nyní plánuje, že by rád tuto inscenaci nabídnul také družebním městům. „Je to pro naše divadlo natolik reprezentativní představení, že bychom s ním rádi vyrazili do světa. Poslední slovo ale mají samozřejmě organizátoři v zahraničí,“ dodává. Když se pardubická filharmonie dověděla, jaký před ní leží úkol, měl její dirigent obavy. „Komorní filharmonie má už své jméno a bál jsem se, abychom nebyli vnímáni pouze jako nějaký divadelní orchestr. Někteří filharmonici jsou na svůj orchestr hákliví, proto bylo nutné od začátku vytvořit dobrý inscenační tým, který by potenciál filharmonie neutopil v orchestřišti,“ vysvětluje dirigent Svárovský. Michal Tarant si s velikostí orchestru i jeho umístěním v orchestřišti dokázal dobře poradit. Filharmonie zmenšila počet smyčců, aby zůstaly pro Medeu důležité dechy, část orchestru nechal vyzdvihnout, některé hudebníky umístil přímo do dění na jevišti. „Byl jsem trochu překvapen, že se všemi novinkami hudebníci souhlasí. Bez námitek se přizpůsobovali neobvyklému rozmístění i netradičním rolím. Snad na to měla vliv i vynikající akustika divadla, která nás překvapila a rozehnala tak poslední profesionální námitky,“ dodává ještě Svárovský. Podle dramaturgyně Jany Pithartové se v případě Medey jedná o premiéru sezony. Důvodů, proč by tomu tak mělo být, uvádí hned několik. „Dlouho jsme se v divadle nesetkali s živým orchestrem, s filharmonií nikdy. Navíc žánr scénického melodramatu není v divadlech v současnosti tak běžný. Divadlo si takový žánr může vybrat jen tehdy, pokud má v souboru herečku, která je schopná celé představení takříkajíc utáhnout. My máme naštěstí Zdenu Bittlovou, která dokáže ovládnout po celou dobu děje jeviště. Má vynikající dikci a dokonalý přednes, který je u melodramu zásadní. Navíc se dokáže orientovat v pasážích recitace, herectví, hudeby i tance,“ popisuje interpretační klady hlavní představitelky dramaturgyně Pithartová . První premiéra začíná zítra v 19 hodin na Městské scéně, druhá premiéra je o den později ve stejný čas.


5. prosince
Sbírka na oponu finišuje
Sbírka na novou oponu Východočeského divadla v Pardubicích, která byla zahájena přesně 24. prosince 2001, spěje do svého finiše. Do dnešního dne se na kontě opony sešlo již 850 tisíc korun, což je většina přibližně milionu korun, které jsou na vytvoření opony potřeba. „Přesně po roce, na letošní Štědrý večer o půlnoci, uvidí návštěvníci oponu velmi podobnou té, kterou vídávali diváci na počátcích našeho divadla. K našemu milému překvapení se sbírka vydařila. Na cestě jsou další peníze, nějaký finanční příspěvek nám také přislíbila Rada města Pardubic. Pokud všechno půjde stejně dobře dál, nebude už muset sbírka po Novém roce pokračovat,“ říká ředitel Východočeského divadla Petr Dohnal. Za necelý rok přispělo na konto sbírky 125 dárců s částkami nad tisíc korun. „Byl jsem velice příjemně překvapen, když jsem zjistil, že od drobných dárců, kteří nám věnovali malé částky do kasičky v budově divadla, jsme získali 10 tisíc korun. Podařily se nám také prodat dvě série pohlednic po pěti stech kusech s obrázkem nové opony. Přitom cena jedné pohlednice byla čtyřicet korun,“ dodává potěšený ředitel Dohnal. Oponu, která má úctyhodné rozměry 6 metrů na 9,47 metrů, maluje od listopadu akademický malíř Václav Špale. „Pustit se do malování takového díla, jako je nová opona, je spíš dobrodružství než výtvarné umění. Protože neznáme přesný vzhled původní opony, malujeme spíš na její motivy, vedeme jakýsi pomyslný dialog s předlohou. Vzniká v podstatě nové dílo, protože nám chybí přesné podklady,“ vysvětluje nástrahy malování tak rozsáhlého a komplikovaného díla malíř Václav Špale. Na vytvoření opony se také nepodílí sám, protože pro jednoho člověka by to byla příliš náročná práce. „Podobně jako na počátku století pomáhala Františku Urbanovi jeho žena, pomáhá i mne manželka malířka Marie Strahovská. Spolu s námi pracují ještě dva mladí absolventi litomyšlské restaurátorské školy. A také pes,“ se smíchem dodává Špale. Opona pardubického divadla má dvě části. Kromě samotného plátna je její součástí takzvaný harlekýn, kterého vytvořil také Václav Špale. Ten byl na své místo dán již na počátku října.


5. prosince
Rekonstrukce třídy Míru příští rok nezačne
Úředníky pardubického magistrátu tlačí čas. Už příští rok chtěla radnice začít s rekonstrukcí třídy Míry a náměstí Republiky v centru města, a stále nemá připravené plány, podle kterých by měla pokračovat. Oprava se tak opozdí. Před půl rokem sice skončila architektonická soutěž na přeměnu ulice a náměstí, která stála stovky tisíc korun, ale ta nepřinesla jasný vítězný návrh, na kterém by se porota shodla. Město tak udělilo jen druhou a třetí cenu. „Nebyla to první soutěž na řešení třídy Míru, ale opět skončila bez jasného vítěze a tím bez možnosti pokročit dál v projektové dokumentaci směrem k realizaci. Hlavní nejasnosti panují v dopravě. Náměstí Republiky je stále problémem, který se nedaří realisticky vyřešit,“ říká architektka Iva Lánská z odboru rozvoje a strategie magistrátu. Město podle ní chce oslovit dva až tři architektonické týmy, minimálně ty, které získaly ocenění v soutěži, aby zpracovaly studii celého území. Ta by měla vyřknout jednoznačné slovo k dopravě, zvláště na klíčovém náměstí Republiky. Dalšího pokroku se obyvatelé Pardubic tak v příštím roce zřejmě nedočkají. „Zvlášť by se mohl řešit prostor bývalé Veselky na začátku třídy Míru. Celá ulice má obrovský potenciál, mnoho domů by se mohlo dotáhnout na výškovou úroveň čtyř podlaží. Je to ale samozřejmě věc vlastníků objektů, jestli se do toho pustí,“ vysvětluje Lánská. V architektonické soutěži na řešení třídy Míru, která byla vyhodnocena počátkem června tohoto roku, nikdo nezískal první cenu, druhou cenu dostal tým architekta Rudolfa Waltera z Brna, třetí skončil architekt Roman Brychta z Prahy.


4. prosince
Parkovací dům otevřen
Nový parkovací dům na sídlišti Karlovina byl včera slavnostně otevřen za účasti krajského hejtmana Romana Línka. Pardubický kraj bude mít v Parkovacím domě Centrum k dispozici pro své pracovníky a návštěvníky úřadu dvě podlaží, která by měl kraj odkoupit od soukromého investora nejpozději do 13. prosince. Návštěvníci krajského úřadu budou moct za dodržení určitých podmínek parkovat v Parkovacím domě zdarma. Pro ostatní bude stát hodina parkování 10 Kč, za celý den se pak bude platit 150 Kč.


4. prosince
Opravy Plaveckého areálu finišují
Plavecký areál, jejichž padesátimetrový a skokanský bazén jsou od září mimo provoz, budou opět zpřístupněny pro veřejnost. Stane se tak 14. prosince. Od počátku listopadu již přitom funguje dětský bazén pro organizované kurzy. Uzavření bazénu po skončení letní sezóny si vyžádala rekonstrukce osmdesát metrů dlouhé východní stěny budovy nacházející se po třech desítkách let v havarijním stavu. Byly opraveny nosné prvky ocelové konstrukce, zkorodovaný ocelový rastr byl nahrazen plastovým, do něhož byla vsazena speciální dvojskla, která sníží tepelné ztráty budovy. Vedle rekonstrukčních prací na plášti objektu došlo i na opravy sprch a sociálního zařízení v oddělení žen a dětí. Celkové náklady, které hradí město, v jehož majetku je plavecký areál, se pohybují kolem dvaceti miliónů korun. Skončená rekonstrukce východní stěny a sociálního zařízení není zcela poslední akcí města, do tohoto zařízení. Budova Plaveckého areálu, do kterého se léta neinvestovalo, by totiž podle odborníků vyžadovala investice okolo 200 miliónů korun.


3. prosince
Filharmonie zakládá poetickou kavárnu
Komorní filharmonie Pardubice zahajuje dnes v 19.00 hodin koncertem v hotelu Zlatá štika tradici podobnou pražské vinárně Viola. Hlavní postavou adventního koncertu bude herec Národního divadla v Praze Josef Somr, s nímž bude spoluúčinkovat Komorní soubor Syrinx, který tvoří přední hráči pardubické filharmonie a jehož hostem bude barytonista Jiří Hájek. „Celý koncert je inspirován Vánoci. Návštěvníci koncertu uslyší ukázky z textů Karla Čapka nebo Františka Nepila. Na programu je například Nepilova Vánoční povídka nebo Štědrý večer nebo recitace poezie Jaroslava Seiferta. Celý večer bude rámován krásnými českými koledami,“ přibližuje adventní koncert provozně-ekonomický náměstek Komorní filharmonie Pardubice Vladimír Faltys. Koncert se odehraje v kavárenské atmosféře, kdy posluchači budou moci sedět u stolků a popíjet, podobně jako je tomu v pražské Vinárně Viola.




Copyright © 2002, Created by kaleidoskop@post.cz