19. listopadu
Starosta Dubiny není proti okruhu
Plán vnitřního městského okruhu Pardubic, který před necelým měsícem vzbudil
tak velký odpor obyvatel Dubiny i obce Spojil, že musel být na poslední chvíli
stažen z jednání zastupitelstva, se opět vrací na scénu. Tentokrát s touto
myšlenkou přišel nový starosta nově vzniklého městského obvodu Pardubice 3 Dubina
Miloš Růžička z ODS. Námitky lidí, kteří se obávají prachu a hluku z nového
vnitřního okruhu, by podle něj mohl vyřešit povrchový tunel. Místní obyvatelé
ale nemíní čekat s rukama v klíně. „Zakládáme sdružení s názvem Občanské sdružení
pro rozvoj Pardubic, které se bude věnovat rozvoji a životním podmínkám Pardubic.
Vnitřní okruh je jedním z návrhů, proti kterým se chceme postavit. Taková
silnice by zcela znehodnotila zachovalou lokalitu na kraji města, měla by
negativní dopad na spoustu místních obyvatel a je navíc v rozporu s platným
územním plánem,“ říká rozhodně jeden z organizátorů připravovaného sdružení a
předchozí petice proti okruhu Milan Kvapil. Tvrdí, že jak městská, tak obvodní
ODS před volbami slibovala, že se ve věci okruhu nebude angažovat a tento návrh
nebude podporovat. Starosta Miloš Růžička v trase vedení okruhu v těsné
blízkosti obytné zóny nespatřuje nic špatného. „Pokud by jiné řešení nebylo,
je možné uvažovat s částí komunikačního okruhu v blízkosti Dubiny, je to jedna
z variant. Povrchový tunel by byl zasypán zeminou a vytvořil tak terénní vlnu,
která by napomohla vzhledu okolní krajiny a jejímu rekreačnímu charakteru.
Musíme mít na paměti rozvoj celé pardubické aglomerace. O protestech občanů vím,
mluvil jsem s nimi a vše řádně projednáme v kompetencích místního
zastupitelstva,“ uvedl starosta Růžička.
Starostovými slovy je zaskočena i radní obvodu za ČSSD Ladislava Zelenková.
„Už před volbami jsme vydali jednoznačné stanovisko, že jsme proti vnitřnímu
okruhu. Šokuje mne, že pan starosta o tom znovu uvažuje. Zatím s námi o této
věci na radě nejednal a počkám si na jeho vysvětlení. Pokud se ale ODS domluví
se Sdružením pro Pardubice, nemáme šanci to zamítnout,“ sdělila Zelenková. Dodává, že nevidí důvod měnit územní plán, kde je obchvat města veden podstatně dál od zástavby. Trvale zamítavý postoj má k vnitřnímu komunikačnímu okruhu také starosta obce Spojil Jiří Křivka, který již před komunálními volbami zaslal zastupitelům Pardubic protestní dopis, neboť okruh by měl vést částečně i přes katastrální území jeho obce. „Nepřipustím ani jakékoliv vytváření návrhů a koncepcí vedoucích přes katastrální území obce Spojil,“ prohlásil starosta. Plán vnitřního městského okruhu počítá kromě komunikace v blízkosti sídliště Dubina také s propojením křižovatky U Josefa s oblastí pekáren v ulici Na Ležánkách přes nový most u jezu přes Labe. Odhadované náklady na stavbu okruhu by mohly podle bývalého náměstka primátora Rostislava Šmahela přesáhnout jednu miliardu korun.
19. listopadu
Hvězdárna dostává nový kabát
Rekonstrukci pozorovací a přednáškové terasy pardubické hvězdárny provádí pod
odborným dozorem devět mladých dobrovolníků. Hvězdárna barona Artura Krause,
která má pro účely amatérského astronomického pozorování největší dalekohled
v celé České republice, právě mění kabát. Ve svém volném čase tu pod odborným
dozorem upravuje pozorovací a přednáškovou terasu devět mladých dobrovolníků.
"K zastínění terasy dochází kvůli nadměrnému světelnému znečištění v okolí
hvězdárny. To je způsobeno užíváním špatných lamp, které rozptylují světlo tam,
kam by neměly," říká vedoucí hvězdárny Václav Knoll.
V první etapě bude terasa přizpůsobena tak, aby byla dostupná i vozíčkářům.
"Pro handicapované chceme získat speciální dalekohled, u něhož se nepohybuje
okulár, ale objektiv. Pak bychom se zařadili mezi hvězdárny, které umožňují
této skupině lidí plnohodnotné astronomické pozorování," míní Václav Knoll.
Slavnostní otevření nově zrekonstruované terasy by se mělo konat do konce
tohoto roku.
Na terase vyroste ohrada z dřeva a desek, lavičky a dokonce i květináče
s květinami.
18. listopadu
S odchodem armády letiště zřejmě končí
Má pardubické letiště šanci na přežití bez armády? Pokud se na něm výrazně nezvýší provoz,
čísla naznačují, že ho pravděpodobně čeká konec. Společnost, která provozuje civilní část,
je ve ztrátě a po odchodu vojska se náklady ještě zvednou. I když to vypadá paradoxně ani
zeměpisná poloha Pardubicím příliš nepřeje. V současné době zajišťuje civilní část letiště
společnost East Bohemian Airport, která je ve vlastnictví města a potýká se s velkými dluhy.
V říjnu zastupitelé odsouhlasili zvýšení základního jmění společnosti z deseti milionů o
dalších šestnáct. Armáda přitom zaplatila ročně za provoz a údržbu letiště podle ministra
obrany Jaroslava Tvrdíka šest set milionů korun. Primátor Pardubic Jiří Stříteský odhaduje,
že po jejím odchodu vzrostou náklady na provoz civilní části o třicet milionů korun. „Ze
znalosti rozpočtu a výhledů pro budoucí roky vím, že je nereálné, aby město samo tuto částku
platilo. Zkrátka není kde brát," řekla zastupitelka Slavěna Broulíková.
I když Stříteský uvádí, že magistrát registruje některé nabídky, je otázka, jak jsou reálné.
„Jeden investor chce provozovat pravidelné lety do Moskvy," uvedl primátor. Z
podnikatelského hlediska může zájemce také odradit to, že letiště zatím přetlakem
letů rozhodně netrpí. Letos odbaví okolo sedmi tisíc cestujících. Což znamená v
průměru dvacet lidí denně. O letiště nemají zájem ani zahraniční investoři s výjimkou
nově příchozího Ronalu. „Naše vedení používá letadla. I stavební firma, která pro nás
závod postaví, létá letadlem, ale jak často budeme letiště využívat, prozatím nedokážu
odhadnout," dodal ředitel jičínské pobočky lucemburské společnosti Ronal Jiří Hnízdo.
Další dvě velké firmy ovšem postupují jinak. „Management Foxconnu a Panasonicu je z
řady států a využívají spíše pravidelné linky do Prahy," řekl ředitel civilní části
pardubického letiště Vít Vavřina. A právě to, že do Prahy je z Pardubic pouhých sto
kilometrů, může také napomoci zániku letiště. Odlety z Pardubic jsou totiž přitažlivé
většinou jen pro turisty z regionu, kteří míří do zahraničí za dovolenou. Ale cestovní
kanceláře se shodují, že turistický ruch bude v příštích letech stagnovat. Existuje
však ještě jedna varianta. A to, že vyjde plán primátora města, který chce přesvědčit
ministra obrany, aby armáda změnila plány a do Pardubic se přestěhovala dopravní letka
ze Kbel.
18. listopadu
Teplá fronta přinesla teplou vodu
Obyvatelé Pardubic a Chrudimi by si měli společně přát, aby co nejdéle vydrželo
teplé počasí. Díky němu se totiž budou moci nejen ohřát, ale dokonce i umýt v
teplé vodě. V pardubických domácnostech napojených na náhradní zdroj v Semtíně
ji měli již v pátek večer, do zbytku města a v Chrudimi dorazila střídavě během
soboty. První kotel v Opatovicích se ale stále nerozběhne dřív než zítra. „Díky
příznivým venkovním teplotám mohla být v Pardubicích obnovena dodávka teplé
užitkové vody. Teplou vodu mají od pátku ti, kteří jsou zásobováni ze záložního
zdroje Aliachemu v Semtíně, v ostatních částech města a v Chrudimi jde teplá voda
od soboty. Není ale zaručena ve všech částech a po celý den. Končí v 19.00 hodin,
neboť ve 20.00 hodin již pardubická teplárna natápí horkovod pro Hradec Králové,"
řekl včera odpoledne mluvčí Elektráren Opatovice Pavel Hypius. Obyvatelé města
uvítali první teplou vodu po více než týdnu s velkou úlevou.
Osmý den po zřícení patnáct set tun vážící střechy kotelny
pokračovalo včera nepřetržitě odstraňování trosek a obnova poničeného zařízení.
„Práce zbrzdil jen silný vítr, který od sobotního večera do nedělních ranních
hodin zastavil jeřáby odklízející pozůstatky střechy především z kotlů číslo 2
a 5. Likvidace sutin z přízemí kotelny však pokračovala. Nepřetržitě probíhaly
i opravy na kotlích 1 a 6. Kotel číslo 6 by měl být zprovozněn během úterý, kotel
číslo 1 zřejmě o den později," míní Hypius.
16. listopadu
Jak se dostal louh do kyselky?
Třicetiletá žena si poleptala jícen louhem. Policie zjišťuje, zda byla kyselka kontaminována při výrobě, nebo zda s lahví někdo manipuloval. Vedení společnosti Hanácká kyselka, druhého největšího tuzemského producenta minerálních vod, v pátek vyloučilo, že by se při stáčení kyselky mohl do některé z lahví dostat nebezpečný louh či jakákoliv jiná látka.
Právě touto chemikálií si o víkendu poleptala jícen třicetiletá žena z Pardubic poté, co se z plastové lahve napila
Hanácké kyselky. Šéfové Hanácké kyselky míní, že může jít o nekalý konkurenční boj.
"Technologicky je zcela nemožné, aby se louh či jakákoliv jiná látka dostala během stáčení kyselky do lahve.
Při plnění PET lahví navíc louh vůbec nepoužíváme. Jsme rodinný podnik a obávám se, že to je nekalý
konkurenční boj, jehož cílem je poškodit naši společnost," řekl v pátek ředitel Hanácké kyselky Josef Doležel.
Dodal, že výrobní technologii v závodě v Horních Moštěnicích nyní zkoumají odborníci z České zemědělské a
potravinářské inspekce.
Hanácké kyselky s pomerančovou příchutí a číslem 250502/251102, které bylo na lahvi, z níž se žena z Pardubic napila,
firma vyrobila 77 000 kusů. Policie vyzvala občany, kteří v dolní části etikety Hanácké kyselky s pomerančovou příchutí
najdou toto číslo, aby lahev neotvírali a donesli ji na nejbližší policejní oddělení.
Žena se poleptala v sobotu a musela vyhledat lékaře. Její manžel případ oznámil teprve ve čtvrtek. První laboratorní
rozbory prokázaly v tekutině stopy po louhu. Policie zjišťuje, zda kyselka byla kontaminována při výrobě, nebo zda
s lahví někdo manipuloval.
Vedení Hanácké kyselky se obává, že případ s louhem bude mít negativní dopad na odbyt společnosti.
15. listopadu
Letišti může pomoct komise
Pardubický magistrát i kraj se ještě pokusí změnit rozhodnutí armády, která chce opustit letiště v Pardubicích. Zároveň se
však už připravují na to, že by na letišti zůstal jen civilní provoz. Zástupci města i kraje požadují vznik zvláštní komise,
která se bude situací okolo pardubického letiště zabývat. „Ze schváleného plánu již víme, že armáda má v několika krocích
opustit letiště do konce roku 2005. To je pochopitelně lepší, než kdyby měla odejít okamžitě. Město bude proto nadále
ve spolupráci s krajským úřadem usilovat o změnu tohoto rozhodnutí. Budeme usilovat o převod dopravní letky z pražského
letiště Kbely do Pardubic," řekl primátor města Jiří Stříteský. To, že podle plánu reformy armády zůstává vojsko ve
Kbelech, označil za vítězství pražské lobby. Pokud armáda své rozhodnutí nezmění, hejtman kraje Roman Línek bude
požadovat vytvoření komise, která má zabránit tomu, aby provoz na letišti skončil úplně. „V této komisi by se měli
sejít zástupci kraje, města, ministerstva obrany a ministerstva dopravy. A měli by navrhnout takové kroky, aby mezinárodní
provoz na letišti nebyl ohrožen," řekl Línek. Ani primátor města si nedokáže představit, že by letiště v Pardubicích skončilo.
„Rozvoj celého regionu je zčásti přímo závislý na existenci letiště," uvedl Stříteský. Civilní část letiště provozuje firma East
Bohemian Airport, která je ve stoprocentním vlastnictví města. Ta je i nyní, kdy šest set milionů korun za údržbu a provoz
letiště hradí armáda, stále ve ztrátě. Náklady firmy EBA na provoz letiště by se bez vojska zvýšily podle odhadů až o třicet
milionů korun ročně.
15. listopadu
Teplo z Opatovic ve středu, teplá voda, koncem příštího týdne
Obyvatelé Pardubic a Chrudimi se dočkají tepla z opatovické elektrárny nejdříve ve středu.
Představitelé Elektráren Opatovice předpokládají, že v úterý spustí první kotel, který den na to začne zásobovat
teplem domácnosti Pardubic, Chrudimi i Hradce Králové. Další kotel by měl být v Opatovicích spuštěn ve středu.
Ve čtvrtek by tak měly radiátory ve všech domácnostech opět hřát stejně jako před havárií kotelny, a pokud se
nezhorší počasí, mohli by se lidé na konci příštího týdne umýt v teplé vodě. „Předpokládáme, že v úterý a ve středu
uvedeme do provozu dva nejméně poškozené kotle v Opatovicích a o den později doputuje toto teplo do
domácností. Ke konci příštího týdne také postupně obnovíme zásobování teplou vodou," uvedl ředitel elektrárny
František Hejčl.
Havárie v kotelně v elektrárnách je podle vedení firmy zcela mimořádného rozsahu. „Ani náš zahraniční vlastník se v žádné
své firmě s něčím podobným nesetkal a proti takovéto katastrofě nejsou ani záložní zdroje dost účinné. V podstatě žádné
špičkové zdroje nemohou za této situace zajistit běžné pokrytí teplem a teplou vodou a je otázka, zda je výstavba mohutných
záložních tepláren ekonomicky únosná, když pracují jen výjimečně. I naše Teplárna Pardubice, která slouží jako špičkový
zdroj, pracovala od roku 1995 jen osm set jedenáct hodin," upozornil ředitel pro výrobu Ladislav Kudrnáč.
14. listopadu
Vláda rozhodla, že vojenské letiště končí
Armáda během několika let opustí pardubické letiště. Vláda totiž včera jednomyslně schválila plán reformy a profesionalizace
armády, který s využitím letiště již nepočítá, protože jeho provoz je drahý. Pardubický magistrát a krajský úřad mají obavy
o další osud letiště i firmy East Bohemian Airport, která provozuje jeho civilní část a je ve stoprocentním vlastnictví města.
Proto prohlašují, že se budou ještě snažit rozhodnutí vlády změnit. Náklady na provoz letiště by se bez vojska zvýšily až o
třicet milionů korun ročně. Na to by město zřejmě nemělo peníze.
Primátor Pardubic Jiří Stříteský však včera zopakoval svoje nedávné vyjádření, že
boj o letiště město rozhodně nebude vzdávat. „Například to, že dopravní letka armády zůstala na pražském letišti Kbely,
je úspěch pražské lobby. Přitom z ekonomického hlediska by Pardubice byly jednoznačně výhodnější. Proto budu
iniciovat ještě další jednání," řekl primátor. Podle něj totiž rozvoj regionu do velké míry závisí právě na existenci letiště.
„I kdyby ho armáda úplně opustila, letiště fungovat musí. Pak to ovšem není jen záležitost města, ale i krajského úřadu.
A i když to lidé v Hradci Králové neradi slyší i otázka královéhradeckého kraje," dodal Stříteský.
Vedení civilní části letiště se zatím nechce vyjádřit k tomu, zda by bez armády mohli vůbec fungovat. „Zatím neznáme
celé znění materiálu, kde je celá věc jistě podrobně rozpracována. Je například otázkou, zda letiště nebude fungovat
jako záložní a zda zde nezůstanou některá zařízení. Určité náhradní varianty však připravujeme už nyní," řekl ředitel
civilní části letiště Vít Vavřina. Náklady na provoz by po odchodu armády vzrostly o třicet milionů. „To je ovšem číslo,
které počítá se současným provozem. Pokud bude letiště odbavovat šest linek denně nebo někteří investoři uskuteční
své plány s pravidelnými lety například do Moskvy, nemuseli bychom se o žádné dotaci bavit," uvedl Stříteský. O letišti
bude s ministrem obrany Jaroslavem Tvrdíkem dnes ještě jednat hejtman Pardubického kraje Roman Línek. „Dále jsem
připraven iniciovat sestavení komise ze zástupců kraje, města, ministerstva obrany a ministerstva dopravy, která navrhne
takové kroky, aby mezinárodní provoz na letišti nebyl ohrožen," řekl Línek. Armáda rozhodla o zrušení letiště i přesto,
že v v Chrudimi sídlí brigáda rychlého nasazení, se kterou počítá pro zahraniční mise, a v Dašicích na Pardubicku postaví
za jednu miliardu korun nový multisklad.
13. listopadu
Ani bez tepla a teplé vody neztrácejí Pardubice humor
Tři čtvrtiny pardubických domácností a skoro 80 procent úřadů je od soboty bez tepla po havárii v Elektrárně Opatovice.
Po prvotním šoku se v lidech podle osvědčeného českého vzoru probudil černý humor. Na dveřích obchodu v ulici Anežky
České se objevila cedule s nápisem "Slevy nanuků". Restaurace v Pardubicích a v Chrudimi se předhánějí jak nalákat zmrzlíky.
Nepříliš se vyplatila cedule "U nás topíme". Rychle se našel žertéř, který na kus papíru fixkou načrtl vodníka pečujícího pod
hladinou o hrníčky s dušemi. Zajímavější je nabídka jednoho chrudimského a několika pardubických podniků, kteří nabízejí "
opatovickou slevu" na slivovici, rum, grog nebo punč. Nepříliš šťastně se vyjádřila kadeřnice, která na výklad napsala:
"Jsem v provozu." Lidé se trumfují, kde mají větší zimu. "Když jsem si stěžovala, že mi mrznou prsty, šéf mi doporučil,
ať si je hřeju o počítač," řekla Právu sekretářka Veronika Klouzová. "Mně nikdo nezáviděl práci, teď se na mě šklebí
závistivě celá rodina. Jako jediný si v práci zatopím. Jsem totiž celý den v autě," smál se učitel autoškoly Jaroslav Křížek.
Hotely poskytují až dvacetiprocentní slevu, protože pokoje nemají teplou vodu, což nijak nerozhází pardubické
bezdomovce. Ti si stěžují, že na nádraží je citelně chladněji, a především ti, kteří si navykli přespávat v šachtách
dálkového topení, jsou zhnuseni. "Doplácíme na to nejvíc a vůbec nás nezahrnuli do statistiky postižených," žaloval
Beďa Ryc, jedna ze známých houmlesáckých figurek na Pardubicku. Černý humor však pomalu vychládá,
stejně jako radiátory. Gymnázium bylo v úterý první zavřenou školou a vypustilo do ulic skoro tisícovku studentů,
následovat je budou od středy další. Nové zprávy o opravě opatovických kotlů nejsou povzbudivé. Lidé poukazují
nervózně na to, že na pardubické radnici se topí, takže se nikdo zase tak moc nestará.
13. listopadu
Primátorem je opět Jiří Stříteský
Pardubice mají od včerejška staronového primátora - Jiřího Stříteského. Až na dva zastupitele jej volili všichni
. Dokonce i komunisté a lidovci, kteří jsou v zastupitelstvu v opozici. „Chci, abychom se nehádali, abychom
odhodili stranické legitimace a pracovali pro město jako v uplynulých čtyřech letech," zopakoval Stříteský
těsně před zvolením své oblíbené teze. A dočkal se ihned. Jen o pár hlasů méně než on dostali i kandidáti na
další funkce. Hlasování na prvním zasedání pardubického zastupitelstva, které kromě primátora a jeho zástupců
zvolilo i městskou radu, proto včera mohlo někomu připomínat nudná zasedání zastupitelských sborů z dob Národní
fronty. Na funkci primátora byl totiž nominován pouze Stříteský a to samé platilo i o jeho náměstcích. Hladce a s
více než třiceti hlasy, tedy i s podporou části opozice, prošli Michal Koláček ze Sdružení pro Pardubice a Jiří
Razskazov z ODS. Jaroslav Deml z ODS dostal přesně třicet hlasů, kterými koalice ODS, sdružení a ČSSD
disponuje. Zajímavý moment? Snad jen, že zatímco Stříteský, Koláček a Razskazov těsně před volbou promluvili
k zastupitelům z patra, Deml četl své prohlášení z papíru. „Nejsem ještě tak zkušený," omluvil se na začátku projevu.
Jednotu při navrhování kandidátů a hlasování narušilo až rozhodování o tom, kdo z náměstků primátora bude jeho
statutárním zástupcem. Stříteský navrhnul Razskazova. A přišel první ze dvou protinávrhů odpoledne. „Měl by to být
Michal Koláček, získal větší podporu zastupitelů," navrhl komunista Václav Snopek. Neuspěl. Stejně jako při pozdější
snaze protlačit kolegu Jana Jedličku do městské rady.
12. listopadu
V Pardubicích bude teplo ve dne, v Hradci v noci
Oprava kotelny Elektrárny Opatovice bude trvat mnohem déle, než vedení firmy předpokládalo. Již nyní je jisté,
že lidé v Chrudimi a Pardubicích budou čekat na obnovení normálních dodávek tepla nejméně několik týdnů. Vedení
firmy ještě v neděli odhadovalo, že provoz prvního z šesti poničených kotlů obnoví ve středu, včera už ředitel elektrárny
František Hejčl uvedl, že kotel bude fungovat nejdříve na konci týdne. „Zatím nejsme schopni dát veřejnosti konkrétní
termín, od kterého se začnou dodávky tepla obnovovat. Teprve ve středu odhadneme rozsah škod a další postup prací,"
uvedl ředitel Elektráren Opatovice František Hejčl. Kdy lidem poteče z kohoutků teplá voda, nikdo netuší. Jasné je, že to
bude nejdříve ve chvíli, kdy se elektrárnám podaří normálně topit. Tisíce domácností v Pardubicích a Chrudimi, které až
dosud vytápěly Elektrárny Opatovice, si bude moci v příštích dnech užívat tepla jen během dne, ale na noc jejich topení
vychladne. V Hradci Králové to bude přesně naopak - lidé se tam zahřejí jen v noci. Právě takovým způsobem se bude
nyní rozdělovat teplo ze dvou záložních zdrojů mezi Chrudim, Pardubice a Hradec Králové. „Režim vytápění bude až do
obnovení dodávek takový, že mezi osmou a dvacátou hodinou by měly být natápěny horkovody pro Pardubice a Chrudim
a od osmi večer do osmi ráno by se mělo akumulovat teplo pro Hradec Králové," řekl tiskový mluvčí Elektrárny Opatovice
Pavel Hypius. Náhradní dodávky tepla pocházejí z kotelny Synthesie a Teplárny Pardubice, která je v majetku Elektráren
Opatovice. V elektrárně včera pokračovalo odklízení trosek. Velké jeřáby postupně vytahovaly panely ze střechy napadané
do prostoru kolem celkem šesti kotlů. Na ně se v sobotu po šesté hodině ráno zřítila střecha. Na rychlosti odklízení sutin závisí
i zprovoznění odstavených kotlů. Vedení firmy se snaží mimořádnou situaci řešit instalací dalších zdrojů tepla. V areálu
elektrárny se v těchto dnech montuje jeden pětimegawatový horkovodní kotel a elektrárna chce také co nejrychleji pořídit
další dva kotle s výkonem sedmnáct megawatů. Ty by měly pracovat v Hradci Králové, který je postižen nejvíce. Přesto
tyto nové kotle pokryjí pouze zhruba třetinu běžné spotřeby. Vedení elektrárny však k těmto krokům přistoupilo přes
finanční i časovou náročnost, neboť plné zprovoznění kotelny nelze odhadnout.
12. listopadu
Stará teplárna zachraňuje města
Když firma Křižík v roce 1903 podepisovala s městem Pardubice smlouvu na výstavbu první pardubické elektrárny,
jen málokdo tušil, že bude její objekt sloužit i za sto let. Nápadně oranžová secesní budova kousek od centra je nyní
ještě důležitější než ve svých počátcích. Po havárii kotelny Elektráren Opatovice jsou na ní a na teplárnu Synthesie
odkázáni obyvatelé tři velkých měst. „Pardubická teplárna slouží hlavně jako záložní zdroj a ve špičce vypomáhá
dodávat teplo do tepelné soustavy. Nyní musí alespoň částečně nahradit výkon odstavené elektrárny," říká Pavel Hypius,
tiskový mluvčí Elektráren Opatovice, které pardubickou teplárnu provozují. Objekt první pardubické elektrárny, v níž
teplárna sídlí, byl dokončen v roce 1905. O zhruba třicet let později začaly Pardubice podporovat i rozvoj dálkového topení.
„Objekty obecní, nebo po stránce věcné do povinností obce náležející, budou připojovány na projektovaný parovod, pokud
příslušné objekty jsou ústředním topením opatřeny," zní zápis městské rady z dubna 1937. Ještě týž rok byly dodávky tepla
pro město zahájeny. Rozhodnutí z počátku 70. let o tom, že Hradec Králové a Pardubice budou vytápěny z opatovické
elektrárny, pasovalo pardubickou teplárnu do role její zálohy. To až do soboty, kdy se velká sestra odmlčela. Dvojice kotlů,
jeden parní a druhý horkovodní, které spalují mazut a zemní plyn, se tak staly důležitějšími, než se zdálo.
12. listopadu
Nezákonná kampaň v TV Pardubice
ODS v Pardubicích se nechovala při volební kampani fér. Placená reklama, ve které na televizi TV Pardubice
vystupovali v době předvolební kampaně primátor a volební lídr ODS Jiří Stříteský a městský radní a jednička
kandidátky ODS v pardubické čtvrti Dukla Jaroslav Kňava, byla podle právníků i mediálních odborníků nezákonná.
Postih však ODS přesto nehrozí. Reklama byla totiž podle právníků v rozporu se zákonem o provozování rozhlasového
a televizního vysílání, zákon o volbách porušen nebyl. Sankce tak hrozí pouze provozovateli TV Pardubice. „Předvolební
kampaň samozřejmě nemá v televizi před komunálními volbami co dělat. Pokud si ji navíc objednala konkrétní strana,
či její reklamní agentura, tak je to jasné porušení zákona," uvedla právnička Veronika Křesťanová z pražské advokátní
kanceláře Kříž a Bělina.
Pardubická ODS věděla, že reklama politických stran a jejích kandidátů je v českých televizích s výjimkou pásem
na veřejnoprávní televizi před parlamentními volbami zakázaná, proto se snažila své pozvánky na mítinky zamaskovat.
Stříteský i Kňava vystupovali jen jako soukromé osoby a nezvali lidi na setkání s ODS, primátorem či kandidátem, ale
pouze na setkání s nimi.
To, že spoty se Stříteským a Kňavou nebyly jen jejich soukromou iniciativou, potvrzuje i výpověď pardubického
manažera ODS Miloše Prázného. „Televizní spoty, na kterých byl primátor a Kňava, jsme platili jako ODS. Zrovna
dnes mi přišla faktura. Byl v tom Strom přání, kde vystupoval primátor i další spoty," uvedl Prázný.
12. listopadu
Zima je i ve školách
„Nevěřili jsme svým očím. V nejteplejší třídě bylo jedenáct stupňů Celsia, naměřili jsme ale i devět," říká Marie Paďourová,
ředitelka Základní školy Gorkého v Pardubicích. Žáci její školy stejně jako několika dalších na Pardubicku a Chrudimsku
zažili včera velmi nezvyklé vyučování. Kvůli výpadku tepla z opatovické elektrárny seděli ve svých chladných třídách v
bundách a obutí. V některých školách vrčela celý den přímotopná tělesa a učitelé si během hodin s dětmi občas zacvičili.
„Ráno nás zarazil nezvyklý chlad po celé škole. I když bylo ve všech třídách něco málo přes deset stupňů Celsia, nemohli
jsme pustit děti domů dřív bez vědomí rodičů. Seděly proto ve třídách v bundách," říká ředitelka školy.
Dnes žáci Základní školy Gorkého v Pardubicích přijdou už jen na čtyři vyučovací hodiny. Pokud se situace s vytápěním
školy nezlepší, budou mít od středy do konce týdne ředitelské volno. Pro děti, které nemají přes den hlídání, či na ně čeká
zima i doma, chce škola zajistit prostory ve školní družině. Ta je nejteplejším místem ve škole. „Družina sídlí v jiné budově,
která má naštěstí samostatný plynový kotel. Může tam od rána až do půl páté odpoledne pobývat až padesát dětí. Ostatní
dostanou domácí úkoly," tvrdí Paďourová. O tom, zda ředitelské volno vyhlásí či ne, se rozhodne až dnes. Podobně je tomu
i ve většině škol, které jsou napojeny na vytápění z opatovické elektrárny. V menších školách se snažili sestěhovat děti do co
nejmenšího počtu tříd a vypomoci si náhradním vytápěním. „Učíme jen ve dvou třídách a přitápíme si přímotopy. Najednou
ale můžeme použít jen dva nebo tři, protože nám kvůli přetížení sítě vypadávají pojistky," říká Lenka Burešová, ředitelka
školy v Čeperce ležící necelé tři kilometry od elektrárny. Obec byla připojena na horkovodní vytápění v polovině osmdesátých
let jako jedna z prvních u nás. Zimu proto mají i v některých domácnostech. „Kdo chtěl, mohl si vzít přesto děti domů. Řada
rodičů ale nemá hlídání, nebo mají doma zimu, a tak jsme se ráno na setkání dohodli, že škola bude fungovat i za těchto
podmínek," říká Burešová, která při výuce hudební výchovy zařazovala častěji malé rozcvičky pro zahřátí.
11. listopadu
Elektrárně spadla střecha
Od soboty je pětapadesát tisíc domácností v Pardubicích, Hradci Králové a Chrudimi bez dodávky teplé vody a topí jen velmi
omezeně. V sobotu v 6.40 hodin se totiž v opatovické elektrárně zřítila střecha a sutiny vyřadily z provozu všech šest kotlů.
Během pádu střechy z ocelových nosníků a panelů nebyl sice nikdo zraněný, ale asi až do konce týdne poteče zhruba 150
tisícům lidí z kohoutků jen studená voda a topit se bude pouze ze záložních zdrojů. Teplotu v bytech bude elektrárna
udržovat na sedmnácti stupních Celsia minimálně do středy, kdy by měl být v provozu první ze šesti poničených kotlů.
Škodu vedení společnosti odhaduje zatím na několik desítek milionů korun, provoz elektrárny v plném rozsahu bude obnoven
zřejmě až za dvacet dnů. „Pro zajištění nouzové dodávky tepla byla u všech odběratelů odstavena dodávka teplé užitkové
vody. Najeli jsme na záložní zdroje dodávky tepla pro objekty nemocnic v Hradci Králové a Pardubicích. Chrudimská
nemocnice naším klientem není. Pro temperování bytů jsou v provozu záložní zdroje v Teplárně Pardubice, odběr tepla pro
průmysl a veřejné budovy je odstavený," řekl na sobotní tiskové konferenci ředitel společnosti František Hejčl. Hejtman
Pardubického kraje Roman Línek byl od soboty v kontaktu s vedením elektrárny, svolat krajský krizový štáb však podle
něho nebylo nutné. „I když se jedná o havárii v soukromé společnosti, dotýká se života lidí v největších městech kraje.
Proto jsme byli a jsme stále připraveni nabídnout k pomoci složky záchranného systému, i těžkou techniku, která je k
dispozici," uvedl hejtman Línek. Jaké důsledky bude mít sobotní havárie pro provoz škol, restaurací či jídelen, si zatím krajský
hygienik Antonín Vykydal netroufá odhadovat. „Situaci je třeba posuzovat individuálně a není možné plošně nechat zavřít
všechny školy, jídelny i restaurace. Hned první pracovní den ukáže, jaká opatření budou nutná," řekl Vykydal. Jeho slova
potvrdila také zástupkyně ředitelky Obchodní akademie v Pardubicích Jitka Šírová. „Uvidíme, jak to bude vypadat v pondělí
ráno. Pokud by měla být ve škole zima, jsme připraveni dát žákům třeba na dva až tři dny volno. Stejně tak můžeme
zvolit i náhradní způsob vyučování, kdy se studenti ve škole zastaví pro zadání domácích úkolů a budou moci zůstat doma,"
sdělila.
„Jisté je, že se děti budou muset do školy více ustrojit," řekl v sobotu na mimořádné tiskové konferenci ředitel elektrárny
František Hejčl. Odstavení dodávky tepla neohrozí ani obyvatele pardubického domova důchodců. „Domovy důchodců
máme před zimou dobře zabezpečené, protože k vytápění i ohřevu vody máme k dispozici záložní plynové kotle. Obvykle
většinu tepla odebíráme z Opatovic, ale i teď bychom si měli s našimi kotli vystačit," uvedla ředitelka pardubického Centra
sociální pomoci Hana Vičíková. O havárii pardubické obyvatele město žádným způsobem neinformovalo. Lidé se o havárii
dozvěděli z televize a rádia. „Městským rozhlasem jsme lidem zprávu o havárii v opatovické elektrárně dát nemohli, protože
rozhlas už několik let nefunguje. Je slyšet jenom na některých místech. Je to nedostatek, který se budeme snažit co nejdříve
napravit. Jsem rozhodnutý, že se tím bude zabývat hned první jednání nové rady města," sdělil pardubický primátor Jiří
Stříteský. Podle ředitele bude Elektrárna Opatovice všem klientům náklady spojené s havárií kompenzovat. „Peníze nejsou
v tuto chvíli rozhodující, i kdyby se škody vyšplhaly na 150 milionů a měli bychom si někde vypůjčit, chod společnosti to
neohrozí," řekl Hejčl. K příčinám havárie se nechce vedení firmy zatím vůbec vyjadřovat. Ředitel potvrdil, že se střecha
opravovala. „Nebudu to více komentovat, případ vyšetřuje policie a dokud nebude vyšetřování uzavřeno, byly by to
pouhé spekulace," řekl Hejčl. Hasiči již v sobotu vyloučili, že by pád střechy způsobil požár nebo výbuch. „Hasiči byli
v Opatovicích od sobotního rána. Během odpoledních hodin pardubičtí profesionální hasiči ze sutin vyprošťovali
propan-butanové lahve," uvedla mluvčí pardubického hasičského záchranného sboru Vendula Horáková. Příčinu nehody
vyšetřuje policie, žádné podrobnosti však zatím nesdělila a nehodu dále vyšetřuje. „Vyšetřujeme, zda nebyl spáchán
trestný čin obecného ohrožení," uvedla mluvčí východočeské správy policie Iva Marková. Pracovníci elektrárny začali
zatím s odstraňováním sutin pomocí jeřábů a těžké techniky. „Do areálu elektrárny v neděli dorazily dva obří jeřáby
Hutních montáží Ostrava a firmy Hanyš. Práce budou probíhat nepřetržitě a bude se jich účastnit přibližně 170 lidí. Na
termínu, kdy by se měl zprovoznit první kotel, se zatím nic nezměnilo. Platí středa," řekl tiskový mluvčí opatovické elektrárny
Pavel Hypius.
11. listopadu
Teplá voda je vzácností
Jsme jako na vesnici před sto lety, říkají lidé na Pardubicku a Chrudimsku, kterým od soboty neteče teplá voda a chladne
topení v domácnostech. Vodu ohřívají v hrncích na sporáku nebo v rychlovarných konvicích, sledují rtuť venkovního
teploměru a zejména předpověď počasí. Pokud by začaly mrazy, jen těžko půjde v domácnostech udržet snesitelnou teplotou.
„Zima nám není. S teplou vodou je to nepříjemné, děti jsme umyli najednou v jedné vodě ze dvou hrnců. Takhle jsem se myla
já u babičky na venkově," říká Eva Plodrová z Pardubic. Chrudimská rodina Slezákových si zase stěžuje, že na Chrudim
se trochu zapomíná. „Všude je jen slyšet, že v Pardubicích a v Hradci se netopí, ale co my. Nám také neteče teplá voda a
ohříváme ji v rychlovarných konvicích. Navíc jsme důchodci a snažíme se s elektřinou šetřit, kdo nám to zaplatí?," říkají
manželé Slezákovi. Mladá rodina Rybkových bere situaci sportovně. „Tak se nebudeme pár dní mýt, co na tom. Venku
nemrzne, doma je relativně tepla dost. Lidé jsou rozmazlení," míní Jan Rybka. Co bude dál? Kdy začne téct teplá voda? Jak
nám elektrárna nahradí škody? Na to se ptají obyvatelé tří největších měst, které havárie opatovické elektrárny postihla nejvíc.
Informace o nehodě navíc lidé získávali postupně tak, jak je uveřejňovala média.
I ředitel opatovické elektrárny přiznal na sobotní mimořádné tiskové konferenci, že v tak krizové situaci se zatím neocitli.
„Štáby začaly fungovat okamžitě a pracují nepřetržitě do teď, jsme ale vděční za pomoc krajským jednotkám záchranného
systému," řekl František Hejčl. Paradoxně někteří obyvatelé obce Opatovice nad Labem, ještě v sobotu odpoledne nic netušili.
„Spadla střecha elektrárny? To si snad děláte legraci," reaguje zhruba padesátiletá obyvatelka obce. „Něco jsem zaslechl, to
bude ale zas nějaká blbost," kroutí hlavou její partner. Hlouček dobře informovaných lidí zatím probírá různé verze, jak mohla
vůbec střecha spadnout. „Teroristi nebo nevím," uzavírá rezolutně debatu jeden z nich.
11. listopadu
Městu chybí ještě jedna hala
Ačkoli pardubická radnice investovala během posledních dvou let do obnovy městských sportovišť stovky milionů korun,
hala na míčové sporty, kterou má už řada jiným menších měst v kraji, v devadesátitisícových Pardubicích stále chybí. Město,
kde působí dva ligové atletické kluby, navíc stále postrádá regulérní čtyři sta metrů dlouhý ovál s umělým povrchem.
„Výstavba sportovní haly je pro nás prioritní záležitostí. Nemohu říci, zda ji začneme stavět už příští rok, ale zcela určitě
to stihneme během tohoto volebního období," řekl primátor Pardubic Jiří Stříteský. Hala pro basketbal, házenou, volejbal
a další halové sporty v Pardubicích schází už několik let. Před více než deseti lety sice začal Český svaz tělesné výchovy
se stavbou haly pro tyto účely v pardubických Tyršových sadech, ale došly mu peníze. Město odmítlo spoludotovat dostavbu
s tím, že je příliš drahá. Torzo haly proto chátrá dodnes. „Předpokládáme, že špičková sportovní hala se dá postavit na
zelené louce za částku do sto milionů korun," uvedl Stříteský. Nejvíce Pardubice investovaly v uplynulých dvou letech do
přestavby zimního stadionu na multifunkční arénu. Tato akce přišla na zhruba tři sta padesát milionů korun. „Více než dvě
desítky milionů šly na rekonstrukci plaveckého areálu, za zhruba sedm milionů se vybudovalo malé atletické hřiště u Základní
školy Benešovo náměstí a za přibližně patnáct milionů se upravil letní fotbalový stadion," uvedl Kazimír Svoboda z odboru
správy obecního majetku Magistrátu města Pardubic. Pardubice měly v úmyslu opravit i atletický stadion na sídlišti Dukla. Na
přestavbu stadionu v první atletický stánek s regulérním oválem si však lidé ještě nějakou dobu počkají. „Stadion stále nebyl
předán do majetku města, proto do něj nemůžeme investovat," sdělil Stříteský.
11. listopadu
Teplo bude až koncem týdne
Obyvatelé Hradce Králového, Pardubic a Chrudimi, kteří jsou po sobotní havárii v Elektrárnách Opatovice bez dodávek
tepla a teplé vody, se ohřejí nejdříve v druhé polovině týdne. Asi v pětapadesáti tisíci bytech bude v nejbližších dnech jen
17 stupňů Celsia. V pondělí přijede nabídnout pomoc elektrárně v odstraňování následků havárie premiér Vladimír Špidla.
Teplá voda zřejmě poteče až příští týden, protože prioritou je teplo. Oprava prvního z šesti kotlů potrvá asi tři dny.
Plný provoz plánuje elektrárna do 20 dnů. "Pravděpodobně do středy se situace bude spíše zhoršovat," řekl ředitel
elektráren František Hejčl. Podle něho se nyní teplota v bytech pohybuje kolem 20 stupňů Celsia. Elektrárna
předpokládá pokles na 17 až 18 stupňů. Hůře jsou na tom lidé v Hradci Králové, neboť náhradní zdroj
vytápění je lokalizován v Pardubicích a Chrudimi. Havárie, která způsobila odhadem desetimilionové škody,
se stala během generální opravy střechy elektrárny. Do areálu už dorazily tři speciální jeřáby. Ze zasypaných
kotlů musejí být nejprve odstraněny tuny ocelových konstrukcí a železobetonu. "Pod ocelovou konstrukcí a
betonem zůstalo šest kotlů. Teplo do bytů v omezené míře putuje z náhradních zdrojů," vysvětlil ředitel elektrárny
František Hejčl. Omezené dodávky tepla nyní mají nejen nemocnice, domácnosti, ale také školy, podniky a další
instituce. Lidé situaci často chápali, řada z nich však dala najevo své rozčarování. Jejich častá otázka zněla: Jak
může z ničeho nic spadnout celá střecha? Obyvatelé se rovněž pozastavili nad tím, že systém zásobování 55 tisíc
domácností teplem a teplou vodou je v podstatě závislý na jednom zdroji.
Krajský úřad v Hradci Králové doporučil ředitelům škol, aby, budou-li mít problémy s teplotou ve svých budovách,
vyhlásili ředitelské volno. Týká se to středních škol a některých školských zařízení. Ředitelé hradeckých škol mohou
ředitelské volno vyhlásit do čtvrtka, nezlepší-li se situace, i v pátek. Fakultní nemocnice v Hradci Králové musela kvůli
výpadku tepla evakuovat dvě budovy ležící mimo hlavní areál. Ten má naštěstí vlastní topení. Zhruba tři desítky lidí byly
propuštěny domů. Do hlavní budovy nemocnice bude celkem převezeno asi 50 lidí. Lidé z královéhradeckých bytů tvrdí,
že ochlazení v domovech u pocítili. Situaci řeší zejména teplejším oblečením, řada z nich se rozhodla přitopit si elektřinou.
Někteří lidé se odcházejí ohřát a umýt k příbuzným. Obdobná je situace v Pardubicích a Chrudimi.
