31. ledna
Město investuje do kultury
Přes 42 milionů korun věnovalo město na přímou podporu kultury v roce 2001. Více než polovina této částky, přes 23 milionů,
připadla Východočeskému divadlu. Deset a půl milionu získala Komorní filharmonie Pardubice a přes čtyři a půl milionu korun
stál provoz Kulturního domu Dubina. Částkou tři čtvrtě milionu korun podpořilo město také místní informační středisko.
Z fondu kultury, který je využíván na podporu neprofesionální kultury, talentů, významných kulturních akcí a na propagaci místní
kultury v zahraničí, město vyčerpalo v loňském roce přes 4 miliony korun. Ze žánrů získal největší podporu folklór (760 tis. Kč),
provoz kin (600 tis. Kč) a sborový zpěv (512 tis. Kč). Pokud se týká příjemců dotací, největší přízni města se těšily kulturní
domy Dubina (830 tis. Kč) a Paramo (300 tis. Kč). Z fyzických osob získali nejvíc peněz Aleš Mokren (agentura Tradice -
360 tis. Kč) a Lumír Sokol (rockový klub Žlutý pes - 220 tisíc korun).
Všechny uvedené částky budou předmětem finančního vypořádání města za rok 2001, které bude schvalovat městské
zastupitelstvo na svém červnovém zasedání. Jisté naopak již je, že podle schváleného rozpočtu pro rok 2002 podpoří
letos město kulturu částkou o pět a půl milionu korun vyšší než loni. Konkrétně 47,7 miliony korun českých.
30. ledna
Protesty proti letišti
Některým lidem, kteří bydlí v blízkosti pardubického letiště, se nelíbí, že armáda chce na letišti zřídit mezinárodní školu pro
vojenské piloty. Na obranu svých zájmů založili občanské sdružení a chtějí se plánům armády postavit. Lidem od letiště
vadí především hluk od vojenských letounů, který jim brání v pobytu na zahrádkách a před kterým raději schovávají
vylekané děti doma. Armáda své plány hájí tím, že mezinárodní výcvikové středisko hluk v okolí letiště nezvýší a elitní
škola zvedne prestiž regionu. Z očí do očí by si obě strany měly vše vyříkat za týden ve středu 6. února od 17.00 hodin
na veřejné besedě na Krajském úřadu v Pardubicích. Andrea Kynclová, která občanské sdružení Pardubice - místo pro
život zastupuje, tvrdí, že na besedu pozvala jak zástupce armády, tak i vedení města. Ti se však o chystané schůzce
dozvěděli až od MF DNES, od organizátorů dosud žádné pozvání neobdrželi. Bývalý velitel vojenského letiště Jan
Andrlík i současný velitel Josef Rada však slíbili, že pokud dodatečně pozvánku dostanou, tak na besedu přijdou.
Podaří se lidem z okolí letiště prosadit klid u svých domů? Nebo armáda obhájí svůj projekt na elitní leteckou školu,
přezdívanou "český Top Gun"? Na čí stranu se přikloní regionální politici?
30. ledna
Pardubice měly zájem o Davis Cup
O pořádání zápasu tenisového Davis Cupu s Brazílií měly zájem Pardubice. Pořadatelům, kteří však nakonec dali přednost
Ostravě, nabízeli novou víceúčelovou arénu. "Šéf tenisu mě na krajské radě ČSTV kontaktoval, hovořilo se o tom jako o
jedné z možností. Předsedovi tenisového svazu jsem se poté několikrát snažil telefonovat, ale nakonec to nedopadlo," uvedl
generální manažer pardubického hokejového klubu Zbyněk Kusý. Kromě Ostravy a Pardubic se podle agentury ČTK o
pořádání Davis Cupu ucházely i Brno a Teplice. "Vzhledem k atraktivitě soupeře jsme chtěli větší kapacitu hlediště, a to
ostravský Palác kultury a sportu beze zbytku splňuje. Navíc z vlastních zkušeností a předchozích ročníků tenisového IPB
Czech Indoor víme, že v Ostravě diváci na vrcholné sportovní akce přijdou," řekl ČTK prezident Českého tenisového
svazu Ivo Kaderka. Podle nejnovějších zpráv agentur však může divácký zájem o zápas klesnout, neboť největší
očekávaná hvězda mače, trojnásobný vítěz French Open Gustavo Kuerten, kvůli zranění nejspíše hrát nebude. Pardubice,
které mají nyní nejmodernější halu v zemi, chtějí o pořádání významných akcí usilovat dál. "Hala musí vydělávat, jednáme o
koncertech i sportovních akcích. Konkrétní však zatím být nemohu," uvedl Kusý.
30. ledna
Plaza má stále zájem o Prokopku
Izraelská společnost Plaza, která jako první chtěla zrekonstruovat pardubické Masarykovo náměstí a nakonec od tohoto
záměru kvůli náročnosti projektu odstoupila, má nyní zájem o další lukrativní pozemek v centru města. V areálu firmy
Prokop v Palackého ulici, která zde až do loňského roku vyráběla několik desetiletí mlýnské stroje, chtějí Izraelci postavit
obchodně-zábavní centrum. Jednání mezi oběma společnostmi je však nyní na mrtvém bodě. Firma Prokop zhruba
pětihektarový areál v Palackého ulici prodává za přibližně sto milionů korun.
Naposledy jednal Prokop s Plazou koncem minulého roku, ale podle Kropáčkové jsou nyní jednání na mrtvém
bodě kvůli neshodám ohledně platebních podmínek. Prokop má však kontakty se čtyřmi dalšími investory,
kteří mají o zajímavý pozemek v centru Pardubic zájem. Prokop je tak při vyjednávání s Plazou ve výhodnější pozici.
"Pozemky už nabízíme určitou dobu, takže máme kromě Plazy ještě čtyři zájemce, jejichž jména nechci sdělovat.
Je tedy možné, že pozemky koupí nakonec někdo jiný, neboť celá záležitost zůstává otevřená. Plaza je sice
ochotna bez problémů zaplatit požadovaných zhruba sto milionů korun za naše pozemky, ale je problematické se s
nimi dohodnout na podmínkách zaplacení této sumy," vysvětluje vztahy mezi společností a případnými investory
generální ředitelka společnosti Prokop Jindřiška Kropáčková.
Plaza má zájem vybudovat v prostorách bývalé továrny moderní obchodně-zábavní komplex. Takový, který jí neumožnilo
postavit město na Masarykově náměstí. "Studii nám sice neukázali, ale měli by tam postavit něco podobného jako plánovali na
Masarykově náměstí. Podrobněji však zjistíte záměry Plazy s naším areálem u pražského vedení této společnosti," uvedla
Kropáčková. Společnost Plaza se ale nechce k jednání s Prokopem a ke svým plánům v Pardubicích zatím vyjadřovat.
Izraelská společnost Plaza chce v Pardubicích vybudovat komerční centrum s obchody, multikinem a dalšími zábavními
prvky již několik let, ale stále se jí nedaří získat výhodně umístěný pozemek. Jednáním s firmou Prokop předcházela
spolupráce s městem, která měla vyústit ve zřízení moderního komplexu na Masarykově náměstí, ale ze spolupráce
nakonec sešlo.
29. ledna
Reprezentativní centrum města nejisté
Společnost Mera je v pořadí druhým investorem, který chce na pardubickém Masarykově náměstí vybudovat moderní
centrum. Jde v pořadí o již třetí plán přestavby náměstí, který se komplikuje, tentokrát kvůli likvidaci investora. Poprvé
se izraelská společnost Plaza nedohodla s městem, které trvalo přes výhrady společnosti na splnění všech svých
architektonických požadavků. Podruhé Plaza spojila své síly s tuzemskou stavební společností Mera, která o
rekonstrukci náměstí rovněž projevila zájem. Ani druhý pokus však nevyšel, protože Plaza ztratila zájem úplně a
společné plány s Merou opustila. Do třetice to zkusila Mera sama. Její projekt dokonce v loňském červnu podpořili
a schválili pardubičtí zastupitelé s tím, že moderního městského centra se obyvatelé Pardubic dočkají do roku 2006.
Mera je však nyní v likvidaci a rozprodává majetek, aby byla schopna dokončit alespoň některé stavby v mnoha městech
České republiky. Co tedy bude s pardubickým centrem, kterému se často přezdívá hliněné náměstí? Uskuteční Mera své
plány v Pardubicích nebo ji nahradí jiný investor?
29. ledna
Ultimátum pro neplatiče
Ultimátum dostali včera od pardubického magistrátu lidé, kteří obývají dům v pardubické ulici Češkova. Buď budou platit
nájem a udržovat v domě pořádek, nebo budou muset zřejmě nejhorší dům v Pardubicích opustit. Činžák, kterému se ve
městě říká "Dům hrůzy" obývají zejména notoričtí neplatiči. Většinou to jsou romské rodiny, které magistrát do malých
neútulných bytů druhé a třetí kategorie v Češkově ulici vystěhoval za předchozí neplacení nájemného v městských bytech.
Spolu s nimi však dům s mizernou pověstí obývají i jejich příbuzní například ze Slovenska a také jeho původní nájemníci.
"Problém v Češkově ulici už řešíme tři až čtyři roky, opravili jsme ho za nemalé peníze a nyní je opět zdevastován.
Zřídili jsme tam služebnu městské policie, chodí tam naše pracovnice a stejně z něho každý měsíc vyvážíme kontejner
nepořádku. Navíc většina rodin dál naplatí nájemné," uvedl náměstek pardubického primátora Jiří Razskazov. Lidem v
domě proto včera náměstek sdělil jasné ultimátum. "Mají půl roku na to, aby začali udržovat pořádek a zaplatili. Když
to neučiní, tak tři nejhorší rodiny vystěhujeme a v domě zavedeme režim ubytovny. Vstup jen na průkazky a placení na
měsíc dopředu," řekl Razskazov. Co s neplatiči magistrát učiní, však zatím radní netuší. "Musíme vymyslet nějaké řešení.
Na ulici je však vyhodit nemůžeme," sdělil. V domě nyní bydlí asi dvacet pět rodin, nájemné ale platí pouze čtyři až pět z nich.
"Ty se snaží také udržovat pořádek, ostatní jsou však problém i pro svoje okolí," sdělil Razskazov. Podle strážníka
služebny městské policie v Češkově ulici Jaroslava Klimeše budou dnes policisté dohlížet na "velký úklid" v domě. "Pár
rodin se snaží, kolegové však budou dohlížet na to, aby uklízeli i ti ostatní. V době je hrozný nepořádek, nyní dostali
poslední šanci," sdělil.
29. ledna
Mera má i nadále zájem o výstavbu centra v Pardubicích
Olomoucká stavební společnost Mera, která chce do roku 2006 postavit na pardubickém Masarykově náměstí moderní
obchodně zábavní komplex například s byty, parkovištěm a hotelem, je v likvidaci. Přesto firma věří, že svůj záměr v
Pardubicích uskuteční. Její zástupci však připouštějí, že vyhlášení likvidace bude mít vliv na pověst společnosti a
rozhodování městských zastupitelů o tom, zda pozemek firmě na základě hotového projektu pronajmou. "V současné
době pracujeme na projekčních přípravách a jednáme s investory, kteří se chtějí na výstavbě moderního centra v
Pardubicích podílet. Je to jeden z projektů, který si chce Mera ponechat přesto, že nyní likviduje svůj majetek a
uspokojuje zájmy svých dosavadních věřitelů," tvrdí tisková mluvčí společnosti Mera Czech Eva Kijonková. "Nelze
ale zcela vyloučit odprodej, protože nevíme, jak dopadne likvidace. Oficiálně ale stále platí, že projekt v Pardubicích
chceme uskutečnit my," pokračuje Kijonková. Vedení města zájem Mery o výstavbu vítá. Současná likvidace prý jednání
radních s podnikem neovlivní. Pokud město po čase zjistí, že Mera nemůže
své sliby dodržet, je rozhodnuto nabídnout pozemky v centru někomu jinému. Izraelská společnost
Plaza, která byla investorem do náměstí před Merou, nechtěla přistoupit na architektonické požadavky města a od záměru
odstoupila. "Mera projevila zájem o výstavbu na Masarykově náměstí, když jsme celou záležitost projednávali s Plazou.
Město v té době mělo jasné urbanistické a funkční požadavky na výstavbu na Masarykově náměstí, na které izraelská firma
nebyla ochotna přistoupit. Projekt proto získali a začali zpracovávat projektanti firmy Mera," sdělila hlavní architektka města
Pardubic Pavla Pannová. Plán, který v loňském roce Mera nabídla zastupitelstvu města, počítá například s podzemním
parkovištěm či hotelem. "Projekt společnosti Mera zahrnuje například vícepodlažní objekty, kombinace funkcí komerčních
ploch s administrativou nebo bydlením a tak dále. Bezpodmínečně muselo být v projektu podzemní parkoviště a hotel," uvedla
Pannová. Odborná spolupráce byla dosud mezi strategickým odborem pardubického magistrátu a Merou v pořádku.
"Několikrát jsme studii konzultovali na odboru, s komisí architektury a s veřejností. V určité fázi se dostala do zastupitelstva,
které ji schválilo a tím umožnilo další práci. Zároveň se rozhodlo, že se bude po právnické linii jednat o pronájmu pozemku
Meře," uzavírá Pannová.
Firma Mera se dosud věnovala především bytové výstavbě, ale po novelizaci zákona o obcích se dostala do problémů.
Za většinu jejích úvěrů ručila dosud města, což od ledna tohoto roku není možné. Vypovězení úvěrů od bank tak chce
vedení společnosti řešit likvidací. "Zásadním zlomem ve společných aktivitách společnosti Mera a měst byl výklad nového
zákona o obcích v jednotlivých bankovních domech. Ty musely podle zákona odmítnout všechny úvěry, za které měla ručit
města svým majetkem nebo rozpočtovou rezervou. Proto se společnost Mera rozhodla vstoupit do likvidace, která
jí umožní rekapitulovat zdroje, zahájit odprodej atraktivních majetků a postupně se stabilizovat. Pokud by takto míněná
likvidace nebyla ničím narušena, měli bychom se po čase vrátit k běžnému chodu firmy," vysvětluje problémy společnosti
Mera její mediální zástupkyně Eva Kijonková.
29. ledna
Obvodní úřad má stavební úřad
Městský obvod Pardubic VII rozšířil na začátku roku služby poskytované stavebním úřadem.
Občané Rosic nad Labem a Trnové si tak mohou vyřizovat stavební povolení na zdejším úřadu a nemusí již
zajíždět na magistrát do centra města.
"Žádosti podané od prvního ledna na vydání stavebního povolení a týkající se území městského obvodu je tedy nutné
předávat již na Úřad MO VII Pardubice v Rosicích nad Labem, odbor Správy a životního prostředí," vysvětluje tajemník
Jaroslav Kučera.
Kompletní archiv zahrnující všechny současné místní části, bývalé obce městského obvodu bude přestěhován z magistrátu
nejpozději do 10. února.
26. ledna
Peníze od státu univerzitě nestačí
Zhruba dvě stě pět milionů korun získala v letošním roce pardubická univerzita od státu na zajištění celoročního chodu školy.
Univerzita však podle slov prorektora Jiřího Cakla na svůj provoz potřebuje více než tři sta milionů, které musí získávat
z rozvojových programů ministerstva či vlastní činností. Většinu z více než dvou set milionové dotace použije škola na
výplaty a navýšení mezd zaměstnanců. Zbylé peníze chce vedení školy použít na provoz univerzity. "Kdybychom měli
žít jenom z toho, co nám dá stát, nemohli bychom existovat. Zajištění provozu a fungování univerzity stojí ročně přes
tři sta milionů korun, což dvě stě milionů od státu nemůže pokrýt. Peníze proto získáváme například z různých
rozvojových programů od Evropské unie či ministerstev," řekl prorektor Univerzity Pardubice pro vnitřní záležitosti
Jiří Cakl. Podle něho by ale neměl být problém potřebných zhruba sto milionů obstarat.
Přesto univerzita plánuje v letošním roce investiční akce. "Ještě letos chceme investovat do
rozšíření kapacity kolejí o zhruba sto osmdesát lůžek. V plánu jsou také rekonstrukce některých budov. Na všechny
tyto akce ale musíme získat peníze z rozvojových programů, rozpočet je nemůže pokrýt," vysvětluje prorektor. V případě
dlouhodobého nedostatku peněz by budoucí plány univerzity mohly být ohrožený. "Naši školu svazuje celá řada problémů,
které vyřeší jen dostatek peněz. Budovy jsou zastaralé a potřebují opravit či zrekonstruovat, také chystáme výstavbu nové
budovy univerzity. Potřebovali bychom i peníze na novou výpočetní techniku, ale vše musíme řešit postupně," dodává Cakl
. Z balíku dvou miliard korun, které získaly české vysoké školy od ministerstva školství, dostala pardubická univerzita dvě stě
pět milionů korun, v loňském roce činila tato částka sto devadesát jedna milionů. Pardubická univerzita přijala tento školní
rok do prvních ročníků 1200 nových studentů.
26. ledna
Město má povolení na útulek, ale nemá peníze
Nový útulek pro opuštěná zvířata může pardubický magistrát postavit v areálu veterinární kliniky ve Štrossově ulici přesto,
že někteří lidé ze sousedství se stavbou útulku nesouhlasili. Poté, co okresní úřad zamítl odvolání některých účastníků územního
řízení a potvrdil územní rozhodnutí stavebního úřadu, získalo nyní město stavební povolení. Kdy však útulek postaví, město
zatím neví. Na stavbu totiž nemá potřebné miliony. "Povolení máme, peníze však chybí. Chceme proto založit nadaci na
podporu opuštěných zvířat a od města máme slíbeno, že by chybějící peníze doplnilo," řekl ředitel veterinární kliniky
Vladimír Tlučhoř. Podle předběžného rozpočtu bude nový útulek stát osm milionů korun a město počítá s tím, že kromě
výtěžku z nadace se další peníze pokusí získat od státu, kraje i okolních obcí. Stavba by pak mohla začít už příští rok.
"Věřím, že v rozpočtu na rok 2003 se peníze na útulek najdou," míní náměstek primátora Jiří Razskazov. Magistrát chtěl
náklady na útulek zahrnout již do rozpočtu na rok 2001, ale kvůli komplikacím se stavebním povolením se nakonec tato
částka do rozpočtu nedostala. Proti stavbě tehdy vystoupilo osm účastníků územního řízení, kteří měli obavy, že útulek
bude obyvatele sousedních domů obtěžovat nadměrným hlukem a zápachem.
Také náměstek primátora Razskazov považuje projekt útulku za dobře připravený. "Stavba
bude samozřejmě odhlučněná. Kromě toho chceme už v letošním roce vysadit v areálu kliniky další stromy a keře, které
protihlukovou ochranu doplní." Nový útulek chce město postavit proto, že ten současný nevyhovuje základním parametrům.
"Je to zastaralé zařízení, ve kterém mohou být například jen psi do deseti kilogramů," uvedl Tlučhoř. V plánovaném útulku
by mělo být místo pro padesát koček, třicet psů a také oddělení pro exotická zvířata a pro karanténu. "Rozhodně však
nebudujeme útulek pro dlouhodobý pobyt zvířat. Dosavadní zkušenosti potvrzují, že v Pardubicích pobývají zvířata v
útulku nejkratší dobu ze všech útulků v republice," dodává Tlučhoř. V loňském roce poskytl útulek zázemí více než
sedmi stovkám psů a ani jeden v něm natrvalo nezůstal. Pro všechny útulek našel nového majitele.
25. ledna
Radní chtějí byty pro romy
Několik domů, v nichž by bydleli zejména Romové, chtějí vystavět pardubičtí radní. Na svůj záměr by rádi získali státní
dotace i podporu z fondů Evropské unie. "Zatím jsme spíše schválili směr, kterým se chceme ubírat. Dali jsme vytipovat
lokality, kdy by takové domy mohly stát. Až vhodná místa najdeme, musí výstavbu na nich stejně schválit obvodní
zastupitelstva, což nebude vůbec jednoduché. Odpor tamních obyvatel se totiž dá velmi reálně předpokládat," uvedl
náměstek pardubického primátora Jiří Razskazov. Radní věří, že stavbu bytů pro menšiny pořídí levně. "Lze na ně získat
celkem od státu i Evropské unie dotaci až šest set tisíc na byt. Dva plus jedna přitom lze postavit za osm set tisíc. Lidé
by se navíc měli na stavbě podílet, chceme, aby odpracovali pět set hodin," poznamenal Razskazov. Kolik domů a bytů by
mělo ve městě vyrůst, zatím radní netuší. "Bude to bydlení pro ty, kteří chtějí pro vlastní byt něco udělat. Když takových
rodin bude dvacet, postavíme dvacet bytů, když čtyřicet, tak vytvoříme podmínky i pro ně," uvedl pardubický primátor
Jiří Stříteský. Podle něho byty nebudou jen pro Romy. "Nechceme vytvářet žádná ghetta, domy by stály na různých
místech města, podíl obyvatel z etnické menšiny by neměl v domě přesáhnout polovinu," vysvětlil. Někteří obyvatelé Pardubic
jsou k plánu magistrátu skeptičtí. "S výstavbou takových domů nebudou lidi nikde souhlasit. A jsem zvědavý kolik bílých bude
chtít bydlet v domech, které mají být pro Romy," řekl například Jiří Novotný.
25. ledna
Primátor žaluje
Žalobu na rozhodnutí Úřadu pro hospodářskou soutěž, kterým bylo pokutováno město Pardubice, podepsal primátor
Jiří Stříteský (ODS) a byla odeslána Vrchnímu soudu v Olomouci.
"Rada města podání této žaloby schválila a já jsem ji podepsal bez sebemenšího zaváhání. Nejde nám o výši pokuty,
kterou jsme od antimonopolního úřadu dostali, částku 120 tisíc korun považuji spíš za symbolickou, ale o princip.
Státní úřady z nás nebudou dělat šašky," řekl primátor Pardubic Stříteský. Město bylo potrestáno za to,
že pozemky na výstavbu bytových domů v několika pardubických lokalitách na Dukle, Dubině a nábřeží Závodu míru
poskytlo realitním a stavebním firmám bez výběrového řízení. "Tyto společnosti měly pozemky dlouhodobě pronajaty a až
později přišly se záměrem využít je na bytovou výstavbu," vysvětloval původ sporu primátor. "Okamžitě jsme se dotázali na
Úřadu pro hospodářskou soutěž, zda lze takto ze strany města postupovat. Dostali jsme písemně kladnou odpověď," bránil
město primátor. "Dva roky na to nám týž státní úřad udělí pokutu na návrh Nejvyššího kontrolního úřadu. Popírá tím sebe
sama, své rozhodnutí, kvalifikovanost svých úředníků," pohoršil se primátor Stříteský. "Tu pokutu 120 tisíc korun jsme už
zaplatili, přesto je dobře si věci jednou pro vždycky vyjasnit, takovéto změny stanovisek a rozhodnutí nám komplikují práci,"
podotkl k problému náměstek primátora Pardubic Jiří Razskazov, který má na starosti bytovou výstavbu. "Jde o
žalobu proti rozhodnutí správního orgánu podle hlavy druhé občanského soudního řádu," upřesnil pro pořádek vedoucí
kanceláře pardubického primátora Jaroslav Kout.
25. ledna
Japonci prý zaměstnají až 600 lidí
Japonský investor, s nímž v těchto dnech začal jednat pardubický magistrát, by měl v zamýšlené továrně v první fázi zaměstnat
230 lidí, později 500 až 600 pracovníků. "Pokud se firma, jež je subdodavatelem automobilového průmyslu, pro Pardubice
rozhodne, výstavbu by v naší průmyslové zóně patrně zahájila v prvním čtvrtletí příštího roku," sdělil náměstek pardubického
primátora Michal Koláček. "Na středečním setkání jsme se dohodli na dalších schůzkách. Nabídli jsme jim několik variant
pro stavbu v průmyslové zóně," řekl. Japonci si podle náměstka zatím nepřejí, aby magistrát jméno jejich společnosti
zveřejnil. "To jméno u nás příliš známé není. Firma je to však významná," řekl. Japonci mají zájem zhruba o deset
hektarů pozemků. O investici v Pardubicích přitom údajně uvažují v souvislosti s výstavbou nového kolínského závodu
automobilek PSA Peugeot Citroën a Toyota. Výši případné investice zatím Koláček nezná.
25. ledna
Exil uvede českou premiéru
Českou premiéru hry Jaroslava Velínského Šest malých matrjošek připravilo na poslední lednovou sobotu pardubické
divadlo Exil. "Autor, který je znám pod přezdívkou Kapitán Kid, se tentokrát rozhodl udělat si legraci z příběhu královny
zločinu Agathy Christie. A tak na rozdíl od slavné spisovatelky zúžil počet podezřelých z deseti na šest, z černoušků udělal
matrjošky a příběh přesunul z ostrůvku kdesi u britských břehů na ostrůvek uprostřed řeky Volhy," uvedla Zuzana
Nováková z hereckého souboru (a)Maťák. Uchopit tuto parodickou hru, která si dělá legraci nejen ze samotné slavné
detektivky, ale i z různých indicií, lidských příběhů, ale i detektivních postupů, bylo podle ní obtížné. "I hrdinové této
taškařice jsou specifičtí. Kněžna, která trpí svojí sexuální frustrací, trochu opožděný plukovník, koktající doktor a jeho
svěřenkyně - téměř stoletá, hluchá a skoro slepá baronka. Tajemný sluha Kuzma, kupec Sámo skrývající tajemství a
jedna opuštěná kočka. Pokud máte dojem, že hrdinů je sedm oproti předkládaným šesti v titulu, tak věřte, že i to je
způsob parodie Kapitána Kida," uvedla Nováková. Režijně se komedie ujal Petr Kouba, který doprovodil Velínského
text ještě množstvím rusismů, jež ovšem mají stejně daleko k zvučné ruštině jako k rodné češtině. Kouba je také autorem
písničkových textů, které vznikly opět se spoustou rusky skloňovaných českých slov. O hudbu se postaral tentokrát Vít
Troníček z pardubické folkové skupiny Poupata, který společně s Jaroslavem Slonkem oblékl do ruského hávu klasické
české lidové skladby. Šest malých matrjošek má v divadle Exil premiéru zítra v 19 hodin.
23. ledna
Třída Míru nepřipomíná pěší zónu
Každý druhý automobil, který strážníci Městské policie na pardubické třídě Míru kontrolují, nemá na hlavní obchodní ulici,
na které platí zákaz vjezdu, co pohledávat. Přestože na třídu Míru mohou jezdit vozidla zásobování jen do devíti hodin
dopoledne a poté už jen držitelé zvláštních povolení, musí chodci uhýbat před automobily celý den.
Systém placených povolení k
vjezdu, který magistrát zavedl před rokem, tak dopravu na obchodní ulici upravil jen nepatrně.
Podle momentálně platných pravidel nyní na třídu Míru, která částečně nahrazuje dosud
neexistující pěší zónu v centru Pardubic, mohou vjet do deváté hodiny ráno vozidla zásobování. Dále magistrát vydal
přibližně sedmdesát stálých povolení k vjezdu těm, kteří zde mají trvalé bydliště či sídlo provozovny. Majitel osobního
automobilu zaplatí za roční povolení tři tisíce korun, u nákladního vozu pak jednou tolik. Kdo potřebuje na třídu Míru
zajet jen výjimečně, například při odvozu velkého nákladu z obchodu, může si na služebně městské policie koupit za
dvacet korun jednorázovou povolenku. "Těch se v loňském roce, kdy systém placeného vjezdu začal platit, prodalo více
než tisíc," uvedla Lucie Křemenáková z odboru dopravy magistrátu. Přesto řada řidičů projíždí denně třídou Míru
bez povolení. "Část z nich jsou invalidé, kteří povolení mít nemusí. Ale už několikrát jsme narazili na řidiče, kteří takové
označení vozidla zneužívají," upozorňuje mluvčí Městské policie Pavel Čejka.
Další řidiči, především mimopardubičtí, na třídu Míru při průjezdu městem
zabloudí. Kromě hlídek na ulici sledují třídu Míru i tři
bezpečnostní kamery. Ani to však na vytlačení automobilů z obchodního centra města nestačí. "V takové podobě třída
Míru do budoucna rozhodně nezůstane. Už delší dobu je připravená studie na její přeměnu v klasickou pěší zónu. Vše
ale záleží na tom, kdy se na tuto akci najdou v městském rozpočtu peníze," sdělil vedoucí odboru dopravy magistrátu
Pavel Pícha. Když na jaře loňského roku vyhlásila na téma pěší zóny na třídě Míru radnice anketu, obdržela bezmála
osmdesát odpovědí. Téměř všichni účastníci projekt pěší zóny podpořili.
23. ledna
Divadlo očkuje herce proti chřipce
Pokud do Pardubického kraje dorazí ze západní Evropy vlna chřipkové epidemie, mělo by Východočeské divadlo v
Pardubicích virový útok odrazit. Ředitel divadla Petr Dohnal totiž nechal v loňském roce všechny herce a zaměstnance,
kteří o to měli zájem, zdarma proti chřipce očkovat. " Divadlo je pro šíření chřipky velmi rizikové pracoviště, protože
při představeních se tu schází až pět set lidí. Očkování jsme vybrali jako účinnou prevenci před onemocněním chřipkou.
Z šestadevadesáti zaměstnanců se jich nechalo očkovat pětaosmdesát," sdělil Dohnal. Za očkování zaplatilo divadlo pouze
patnáct set korun, zbytek pokryl sponzorský příspěvek. "I kdybychom museli zaplatit víc, tak je to investice, která se
vyplatí. Odřeknuté představení nás stojí mnohem víc, než co bychom dali na vakcíny. Očkování by mělo být účinné
přibližně dva roky, a pokud o ně bude zájem, zopakujeme ho i v příštích letech," říká Dohnal.
Divadlo je v Pardubicích zřejmě jediný podnik, který se k podobnému hromadnému
očkování odhodlal. Očkování zdarma nabízel svým pracovníkům například pardubický Dopravní podnik. U zaměstnanců
ale nepochodil. "Z pěti set zaměstnanců se nechalo očkovat pouze osmatřicet. Je to škoda, protože už nyní je z téměř dvou
set dvaceti řidičů třicet nemocných. Obsadit v takové situaci všechny linky městské dopravy je velmi těžké," řekl ředitel
Dopravního podniku Dalibor Haken. K místům, kde se každý den potkávají stovky lidí, a kde se mohou viry chřipky snadno
šířit, patří i obchodní domy. Největší pardubický supermarket Globus svým zaměstnancům očkování zdarma nenabízí. "Je to
věc každého zaměstnancem, jak se stará o své zdraví. Každý, kdo by měl o očkování zájem, se může obrátit na našeho
smluvního lékaře, ale vakcínu si zaplatí sám," sdělil zástupce ředitele supermarketu Libor Sedláček.
24. ledna
Hala bude stát 340 miliónů
Přestavba ještě vloni chátrajícího pardubického zimního stadionu na současnou vytápěnou moderní arénu se špičkovým
zázemím, světelnými efekty a televizním okruhem přijde městskou pokladnu na necelých 340 milionů korun. Na této ceně,
kterou zaplatí pardubický Městský rozvojový fond, se nyní dohodli pardubičtí radní se zástupci společnosti Metrostav,
která halu přestavěla. "Konečná cena je pár set tisíc korun pod 340 milionů korun. Proti původním návrhům Metrostavu
jsme se dostali výrazně níže. Cenu jsme nechali prověřit několika nezávislými firmami a přes ní už určitě nepůjdeme,"
uvedl náměstek pardubického primátora Jiří Razskazov. Dohodu s městem potvrdil i tiskový mluvčí Metrostavu František
Polák. "Podporujeme prohlášení rady města, je to skutečně tak. Zbývá ještě pár formalit, abychom mohli dohodu podepsat.
Zmíněná cena ale platí," uvedl Polák. Původně byla pardubickými zastupiteli jako nejvyšší možná cena rekonstrukce haly
stanovena částka 305 milionů korun. Již několik týdnů po zahájení stavby se však začaly objevovat spekulace, že se
rekonstrukce výrazně prodraží. Těsně před prosincovým zprovozněním stadionu stavbaři potvrdili, že zejména kvůli
poškozeným střešním nosníkům a narušené statice celého objektu museli provést některé práce navíc. Hovořilo se o
prodražení v řádu desítek milionů korun. Nově stanovenou cenu splatí Městský rozvojový fond, který halu spravuje, z
úvěru. Vydělat na jeho splátky by měl zejména z poplatků za pronájmy zařízení. Nová aréna, která úspěšně prošla na
přelomu ledna a prosince zatěžkávací zkouškou při hokejovém mistrovství světa hráčů do dvaceti let, nyní čeká na svůj
název. V něm by se mělo podobně jako v případě pražské Paegas Arény objevit jméno sponzora. Za spojení jména firmy se
stadionem, který je nyní nejmodernějším v republice, požadují pardubičtí radní sedm milionů korun. "Jednáme se třemi
firmami, které o tom vážně přemýšlí," sdělil náměstek pardubického primátora Michal Koláček. Smlouva se sponzorem
by měla být uzavřena na dva až tři roky.
24. ledna
Dočkáme se pěší zóny?
Zadání architektonické soutěže na novou podobu jedné z nejrušnějších pardubických ulic, třídy Míru, která by se měla změnit
v pěší zónu, nyní schválili pardubičtí radní. Vítězný návrh, který by měl rozvrhnout přeměnu ulice v pěší zónu do několika etap,
bude vybrán ještě letos. Přestavba ulice začne nejdříve v roce 2003. "Náklady na soutěž by neměly přesáhnout 750 tisíc
korun, náklady na vlastní přestavbu odhadujeme mezi třiceti a sto miliony korun. Kdy se bude stavět, záleží na zastupitelích,
dříve než v roce 2003 to ale nebude," uvedl náměstek pardubického primátora Jiří Razskazov. Radní nyní nemají pevnou
představu, jak by měla třída Míru v budoucnu vypadat. Vědí ale, že přestavba by měla začít u Zelené brány a pokračovat
v několika etapách směrem ke křižovatce u obchodního domu Tesco. Chtějí také z ulice vyloučit všechny kromě chodců,
cyklistů a trolejbusů hromadné dopravy. "Třída by měla žít, chceme, aby tam vznikly předzahrádky u restaurací. Zvažujeme
ale i možnost, aby v omezené době, například v noci, mohla k obchodům zajet auta, která je zásobují zbožím," uvedl
náměstek primátora Michal Koláček.
24. ledna
Město jedná s dalším investorem
S japonskou společností, která má předběžně zájem investovat v pardubické průmyslové zóně, jednají nyní pardubičtí radní.
Firma, která je dodavatelem pro automobilový průmysl, by ve svém pardubickém závodě zřejmě vyráběla zejména díly pro
plánovanou novou továrnu automobilek Toyota a Peugeot, která má vyrůst v Kolíně. "Japonský investor, se kterým máme
nyní první schůzku, přichází na popud japonské inženýrské organizace Takenaka, která zajišťuje výstavbu továrny
Panasonicu i dalších japonských firem u nás. Jsou subdodavatelé automobilového průmyslu, jejich zájem o továrnu v
Pardubicích souvisí s výstavbou nového závodu v Kolíně," uvedl náměstek pardubického primátora Michal Koláček.
Jméno firmy Koláček odmítl sdělit. "Jsou zatím proti zveřejnění. Jejich jméno není nijak známé, je to ale významná
firma a i jejich záměry v Pardubicích jsou důležité," řekl Koláček. Firma má zájem o deset hektarů průmyslové zóny,
nová továrna by proto zřejmě zaměstnala velký počet lidí. "Počty zaměstnanců ještě vůbec netušíme, je to zatím první
kontakt. Firma ještě může od všeho ustoupit," dodal náměstek.
24. ledna
Nejlepší byty už město prodalo
Pardubický magistrát prodal již více než polovinu z bezmála deseti tisíc obecních bytů, které v polovině devadesátých let
vybral k privatizaci. Do městské pokladny tak získal téměř čtyři sta milionů korun. Prodej zbývajících čtyř tisíc bytů však
už pro město tak výnosný nebude. "Očekáváme, že tempo privatizace i tržby letos poklesnou. Dosud se totiž prodávaly
většinou byty v bezproblémových domech, kde o koupi bytu do osobního vlastnictví měla zájem většina nájemníků a kde
nebyly problémy s dlužníky. Teď nám k privatizaci zůstaly ty horší případy," říká vedoucí bytového odboru magistrátu
Dana Drtinová. Počty prodaných bytů i utržené peníze začaly klesat již v loňském roce. Rekordní tržby z roku 2000,
kdy magistrát prodal téměř šestnáct set bytů, se už překonat nepodaří.Ceny, za které se obecní byty v Pardubicích prodávají,
jsou stále nižší, než na volném trhu. Například za byt 2+1 zaplatí zájemce od šedesáti do dvou set tisíc. Velký rozptyl
ceny ovlivňuje především to, v jakém stavu je dům, který město prodává.
Privatizaci zbývajících bytů nebudou podle Drtinové brzdit ceny bytů, ale především podmínky, které musí zájemce
o byt splňovat. "Město v žádném případě neprodává byty těm, kteří městu něco dluží, a to nejen na nájemném. Počítají se
i dluhy u městské policie, neuhrazené poplatky za psy nebo nezaplacený nájem za pronajaté nebytové prostory." Právě
úhradu dluhů před koupí bytů považuje Drtinová za důležitý vedlejší efekt privatizace.
Letos chce město za prodej bytů získat šedesát milionů korun.
23. ledna
Opět kostka
Ve hře je kostka. Na tom by nebylo zas tak nic nového a divného. Jenže tentokrát jde opět o stavbu "kostka" naproti
obchodnímu domu Tesco.
Počátkem loňského podzimu jí údajně pro nevkusnost hrozila likvidace. Hlavní architektka města Pavla Pannová přesto její
existenci obhájila. Společně s grémiem architektů se shodla na tom, že skleněná stavba s minimem kovu a navíc osvětlená,
prostranství v centru města jen prospěje. Bohužel stavebník se od projektu odchýlil a stavební úřad města měl zahájit řízení
o odstranění stavby.
Naštěstí však k tomu nedošlo. "Domnívám se, že takovýto typ architektury sem patří," míní Pannová a dodává, že
ostatně zde vzniknou "kostky" dvě. Ta druhá bude stát v blízkosti České spořitelny. Dodejme jen, že územním
rozhodnutím dostaly zelenou obě stavby najednou.
Poté, co byla likvidace "kostky" zažehnána, se do hry vložili vozíčkáři. Petr Krystek z České abilympijské asociace,
jenž je už třináct let po dopravní nehodě upoután na invalidní vozík, je hluboce rozhořčen nad tím, že nájezd do
avizované kavárny v "kostce" je značně příkrý a navíc zakončen třemi schody.
Hlavní architektka města Pavla Pannová stejně jako vedoucí stavebního odboru magistrátu města Jiří Vopršal jsou
přesvědčeni, že znepokojení pardubických vozíčkářů není na místě.
Po částečné kolaudaci suterénu a přízemí se 31. ledna uskuteční i kolaudace 1. patra, v němž bude umístěna kavárna.
"Úprava vstupu pro vozíčkáře musí vyhovět vyhlášce," dodává Pannová. Podle Krystka by nejúčinnější byla instalace zvedací
plošiny či výtahu s nástupem z chodníku.
23. ledna
Pobočka krajského soudu bude již příští rok
Sice jen v provizorní podobě, ale přesto už svůj vlastní krajský soud bude mít od příštího roku P ardubický kraj.
Hejtmanovi Romanu Línkovi to včera v Pardubicích potvrdil ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš. "Zákon, který začne
platit v dubnu, říká, že krajský soud v Hradci Králové má svou pobočku v Pardubicích. Od kdy začne tato pobočka
pracovat, bude upravovat další zvláštní zákon. S hejtmanem jsme se dohodli, že vhodný termín je začátek roku 2003,"
sdělil ministr. Pokud parlament schválí speciální zákon, který mu ministr tento rok předloží, nestojí samostatné pobočce
soudu pro Pardubický kraj nic v cestě. Soudců i vhodných míst, ve kterých by pobočka mohla v prvních letech sídlit, je
podle ministra v Pardubicích dostatek. "Personální naplnění pardubické pobočky nebude problém. Už nyní mám z
hradeckého soudu zprávy, že soudci mají o práci v Pardubicích zájem," řekl Bureš. Na dočasné sídlo, ve kterém by
měl soud pracovat přibližně čtyři až pět let, vypíše hradecký krajský soud výběrové řízení. "Potřebujeme asi padesát
kanceláří a jednací síně. Takové podmínky splňuje například pronájem tří až čtyř pater. V Pardubicích je vhodných
budov řada," míní Bureš. Včera si ministr prohlédl dvě administrativní budovy v centru města na Masarykově náměstí,
sídla společností Plynostav a T-String. "Jsou to ale jen první dvě možnosti. Do výběrového řízení se bude moci přihlásit
kdokoli jiný," upozorňuje Línek. Definitivní sídlo získá krajský soud až v zamýšleném Justičním paláci, který by měl
vzniknout ze současné budovy chemicko-technologické fakulty Univerzity Pardubice na náměstí Legií. "Budovu školy jsem
si prohlédl a pro justiční palác to bude velmi důstojné prostředí," řekl ministr. Kolik peněz bude rekonstrukce Justičního
paláce stát, nedokáže ministerstvo zatím odhadnout. "Přestavba nezačne dříve než v roce 2006. Do té doby je dost času
celou akci investičně připravit. Záležet bude i na tom, jak ji v parlamentu podpoří poslanci za Pardubický kraj," uvedla
ekonomická náměstkyně ministra Jana Fürstová. Stavba Justičního paláce však nemůže začít dříve, než budovu opustí
univerzita. Ta chce začít stavět novou budovu už příští rok
23. ledna
Třída Míru nepřipomíná pěší zónu
Každý druhý automobil, který strážníci Městské policie na pardubické třídě Míru kontrolují, nemá na hlavní obchodní ulici,
na které platí zákaz vjezdu, co pohledávat. Přestože na třídu Míru mohou jezdit vozidla zásobování jen do devíti hodin
dopoledne a poté už jen držitelé zvláštních povolení, musí chodci uhýbat před automobily celý den.
Systém placených povolení k
vjezdu, který magistrát zavedl před rokem, tak dopravu na obchodní ulici upravil jen nepatrně.
Podle momentálně platných pravidel nyní na třídu Míru, která částečně nahrazuje dosud
neexistující pěší zónu v centru Pardubic, mohou vjet do deváté hodiny ráno vozidla zásobování. Dále magistrát vydal
přibližně sedmdesát stálých povolení k vjezdu těm, kteří zde mají trvalé bydliště či sídlo provozovny. Majitel osobního
automobilu zaplatí za roční povolení tři tisíce korun, u nákladního vozu pak jednou tolik. Kdo potřebuje na třídu Míru
zajet jen výjimečně, například při odvozu velkého nákladu z obchodu, může si na služebně městské policie koupit za
dvacet korun jednorázovou povolenku. "Těch se v loňském roce, kdy systém placeného vjezdu začal platit, prodalo více
než tisíc," uvedla Lucie Křemenáková z odboru dopravy magistrátu. Přesto řada řidičů projíždí denně třídou Míru
bez povolení. "Část z nich jsou invalidé, kteří povolení mít nemusí. Ale už několikrát jsme narazili na řidiče, kteří takové
označení vozidla zneužívají," upozorňuje mluvčí Městské policie Pavel Čejka.
Další řidiči, především mimopardubičtí, na třídu Míru při průjezdu městem
zabloudí. Kromě hlídek na ulici sledují třídu Míru i tři
bezpečnostní kamery. Ani to však na vytlačení automobilů z obchodního centra města nestačí. "V takové podobě třída
Míru do budoucna rozhodně nezůstane. Už delší dobu je připravená studie na její přeměnu v klasickou pěší zónu. Vše
ale záleží na tom, kdy se na tuto akci najdou v městském rozpočtu peníze," sdělil vedoucí odboru dopravy magistrátu
Pavel Pícha. Když na jaře loňského roku vyhlásila na téma pěší zóny na třídě Míru radnice anketu, obdržela bezmála
osmdesát odpovědí. Téměř všichni účastníci projekt pěší zóny podpořili.
23. ledna
Divadlo očkuje herce proti chřipce
Pokud do Pardubického kraje dorazí ze západní Evropy vlna chřipkové epidemie, mělo by Východočeské divadlo v
Pardubicích virový útok odrazit. Ředitel divadla Petr Dohnal totiž nechal v loňském roce všechny herce a zaměstnance,
kteří o to měli zájem, zdarma proti chřipce očkovat. " Divadlo je pro šíření chřipky velmi rizikové pracoviště, protože
při představeních se tu schází až pět set lidí. Očkování jsme vybrali jako účinnou prevenci před onemocněním chřipkou.
Z šestadevadesáti zaměstnanců se jich nechalo očkovat pětaosmdesát," sdělil Dohnal. Za očkování zaplatilo divadlo pouze
patnáct set korun, zbytek pokryl sponzorský příspěvek. "I kdybychom museli zaplatit víc, tak je to investice, která se
vyplatí. Odřeknuté představení nás stojí mnohem víc, než co bychom dali na vakcíny. Očkování by mělo být účinné
přibližně dva roky, a pokud o ně bude zájem, zopakujeme ho i v příštích letech," říká Dohnal.
Divadlo je v Pardubicích zřejmě jediný podnik, který se k podobnému hromadnému
očkování odhodlal. Očkování zdarma nabízel svým pracovníkům například pardubický Dopravní podnik. U zaměstnanců
ale nepochodil. "Z pěti set zaměstnanců se nechalo očkovat pouze osmatřicet. Je to škoda, protože už nyní je z téměř dvou
set dvaceti řidičů třicet nemocných. Obsadit v takové situaci všechny linky městské dopravy je velmi těžké," řekl ředitel
Dopravního podniku Dalibor Haken. K místům, kde se každý den potkávají stovky lidí, a kde se mohou viry chřipky snadno
šířit, patří i obchodní domy. Největší pardubický supermarket Globus svým zaměstnancům očkování zdarma nenabízí. "Je to
věc každého zaměstnancem, jak se stará o své zdraví. Každý, kdo by měl o očkování zájem, se může obrátit na našeho
smluvního lékaře, ale vakcínu si zaplatí sám," sdělil zástupce ředitele supermarketu Libor Sedláček.
21. ledna
Hledá se místo pro oponu
Sbírka na obnovu malované opony Východočeského divadla v Pardubicích má nečekaně příznivý průběh, podle ředitele
divadla Petra Dohnala už bylo z darů, příspěvků, prodeje pohlednic a certifikátů nashromážděno přes 200 tisíc korun.
Aktuálně vyvstává otázka, kde a jak oponu podle původní předlohy Františka Urbana namalovat. "Hledáme prostor,
který by měl mít výšku 8 metrů a šířku aspoň 10 metrů, protože podle odborníků technologie malby opony si vyžaduje,
aby byla malována na výšku, nelze ji položit," řekl Právu Dohnal. "V Praze by takový prostor k pronájmu byl, ale jednak
by byl pro nás dost drahý a jednak bychom pak museli složitěji řešit otázku převozu opony," dodal ředitel divadla. Sbírka
na oponu pardubického divadla, která byla zahájena o Vánocích, s sebou nese řadu zajímavých i dojímavých momentů.
Například přispěla i paní, které je 89 let a tvrdí, že oponu, jež byla zničena při požáru divadla v roce 1931, pamatuje a
chtěla by se dožít toho, že se na místo vrátí. Překvapeno je vedení divadla i tím, jak se prodávají certifikáty na symbolické
části opony. Metr čtvrerční stojí 20 tisíc korun a podnikatelé logicky kupují hlavně figurální části, ale přišel ičlověk, který
zásadně požadoval část zdánlivě neprodejné oblohy. "Tento sponzor trval na tom, že chce koupit metr nebe," podotkl s
úsměvem Dohnal.
