31. května
Pardubickému zámku hrozí zavření
Pardubickému zámku, který jen vloni navštívilo sedmačtyřicet tisíc lidí, hrozí uzavření. Zatímco do dálky svítí před
nedávnem opravená sgrafitá jižního křídla, téměř pět století starý mostek je podepřen kládami a odborníci nyní varují
před jeho zřícením. Hrozí, že pokud se brzy nenajdou prostředky na opravu mostku, bude muset být jako jediný
přístup do zámku uzavřen. Dokončení rekonstrukce budovy, jež vloni přešla ze státu do majetku krajského úřadu,
přijde ještě zhruba na padesát milionů korun. Kraj, jenž letos do objektu investuje zhruba desetinu této částky, tvrdí,
že víc peněz zatím nemá. Proto mu nezbývá, než se pouštět jen do nezbytných oprav. Těch ale přibývá, protože se
už nedostává peněz na pravidelnou údržbu. "Situace začíná být vážná. Z tak nízkých dotací stačíme investovat maximálně
do zabránění hrozících havárií, kterých ale bohužel přibývá," tvrdí František Šebek, ředitel Východočeského muzea v
Pardubicích, které na pardubickém zámku sídlí. Vloni muzejníci avizovali nutnost opravy hradeb, které zvláště ze strany
od Labské ulice hrozily zřícením. Když se do jejich oprav pustili, objevil se další problém. Přístupový kamenný most
do zámku je v havarijním stavu. "Pokud se nám ho nepodaří zhruba do konce příštího roku opravit, patrně budeme
muset zámek zase zavřít," říká Šebek. Most z roku 1540 je jediným přístupem do zámku, vstup přes depozitáře je
pro běžný návštěvnický provoz nemyslitelný. Oprava a rekonstrukce mostku, který se rozestupuje a je potřeba jej
stavebně zpevnit a následně restaurovat, je vyčíslena na zhruba tři miliony korun. Ty však muzeum ani nový majitel zámku
v rozpočtu nemají. "Máme řadu havarijních výměrů i na školách a to, co jsme letos vyčlenili na opravu zámku je
maximální možná částka, kterou jsme si mohli dovolit. Bylo to jakési přihlášení se k tomu, že chceme v opravách
pokračovat," říká hejtman Pardubického kraje Roman Línek. Podotýká, že pardubický zámek není jedinou
památkou v kraji. "Jako vlastník musíme přistupovat stejně i k ostatnímu majetku. Jak se chováme ke školám,
které jsou nyní v našem majetku, tak se stavíme k problémům zámku," míní hejtman.
Po radikální redukci původních představ se při sestavování krajského rozpočtu příspěvek na rekonstrukce zámku
postupně snížil ze zamýšlených dvaceti na skutečných 5,1 milionů korun. "To je pouze na to, abychom zaplatili faktury,
které máme smluvně rozjednány již z minulého roku. Na víc už nám nezbude," komentuje částku Šebek. Jen kompletní
oprava hradeb, na nichž je šest tisíce metrů čtverečních omítek, přijde podle odhadů na dvacet milionů. Rekonstrukce
prováděné na poslední chvíli odčerpávají veškeré peníze, které by bylo třeba použít na provádění běžných oprav. Zámek
tak opět chátrá a vznikají zbytečné škody, jejichž odstranění bude stát nesrovnatelně víc. "Například na západním křídle,
které jsme opravovali v roce 1994, a na některých exponovaných místech opadává omítka proto, že jsme neměli peníze
na pravidelné nátěry či údržbu střech," líčí Šebek. Řešením by prý byly zhruba dva miliony korun ročně. "Vzhledem k
tomu, že tyto peníze nemáme a vše se investuje do havárií, objekt začíná chátrat. Pokud se nepodaří rekonstrukce
brzy dokončit, dostaneme se do stavu, kdy na jednom konci skončíme a z druhého můžeme zase začít. Předtím
investované peníze se tak znehodnotí," uzavírá ředitel muzea.
31. května
Ve vodojemu bude možná vyhlídková kavárna
Historický vodojem v areálu pardubické nemocnice bude opět fungovat. Vodovody a kanalizace ho
rekonstruují za l3 milionů korun, dvěma miliony pak přispěje nemocnice.
Věžový vodojem, který je technickou kulturní památkou, byl 60 let odpojen a až teprve vloni se ho Vodovody
a kanalizace rozhodly opět uvézt do provozu. Českému rozhlasu Pardubice to sdělil výrobně technický náměstek Josef Fedák
s tím, že vodojem bude mít kapacitu 2 krát 400 kubíků a v případě havárie, zajistí nemocnici vodu na dva dny.
Provádíme veškeré stavební úpravy a nemocnice zase dodá novou technologii, zdůraznil Fedák. Nemocnice
uvažuje o tom, že v objektu vodojemu by zřídila vyhlídkovou kavárnu.
30. května
Vláda slíbila kraji peníze
Pardubický kraj by měl podle včerejšího rozhodnutí vlády na řešení nejaktuálnějších problémů od státu obdržet zhruba 310
milionů korun. Nejvíce peněz, čtvrt miliardy korun, by měl kraj od státu získat na zakoupení a rekonstrukci budoucí krajské
knihovny a na rekonstrukci objektu plánované krajské galerie, a to do roku 2004. Ještě letos by do kraje mělo jít 34 milionů
korun. Na odstranění staré ekologické zátěže v Boru u Skutče vláda přislíbila celkem 54 milionů korun, z toho letos by to
mělo být devět milionů. Pět milionů korun by měl kraj letos získat na dokumentaci k vybudování dopravně logistického centra
v Pardubicích.
30. května
Foxconn přijme 500 lidí
Společnost Foxconn CZ, kterou vlastní tchajwanská firma Hon Hai, chce od října tohoto roku ve svém pardubickém závodě
zavést strojírenskou výrobu, kde zaměstná zhruba pět set lidí. Počet pracovníků tak ve firmě stoupne na zhruba dva a půl tisíce.
V novém provoze, o jehož zavedení rozhodla firma již před časem, budou dělníci vyrábět skříně pro stolní osobní počítače.
Početlidí se v následujícím roce na počtu dvou a půl tisíce nezastaví, naopak poroste.
Dosud Foxconn v Pardubicích pouze montoval
počítače převážně pro společnost Compaq, nové rozšíření však počítá se samostatnou strojírenskou výrobou.
„Novým výrobkem bude skříň pro klasické osobní počítače, což znamená masovou strojírenskou výrobu do níž
patří provozy jako lisovna kovů, lakovna či lisovna plastů," uvedl personální ředitel společnosti Foxconn CZ v Pardubicích Miroslav Gregor
Vedení firmy ještě před několika měsíci
zvažovalo, zda novou výrobní halu neotevře v Třemošnici či jiném městě v regionu, nakonec se však rozhodlo zůstat
v Pardubicích. „O umístění nového závodu jsme jednali s Třemošnicí, Chrudimí a dalšími městy ve všech lokalitách
Pardubického kraje, ale nakonec jsme rozhodli, že nová výroba bude v Pardubicích. Chceme totiž soustředit
výrobu na jednom místě," vysvětlil rozhodnutí Foxconnu jeho generální ředitel Jim Chang. Tchajwanský výrobce
počítačů Foxconn chce v budoucnu z pardubického závodu vybudovat evropské centrum, z něhož bude počítači
zásobovat celý starý kontinent. „Společnost Foxconn by chtěla plně využít silné průmyslové tradice a strategické
polohy Pardubic a vybudovat zde celoevropské logistické středisko skutečně světové třídy," uvedl Terry Gou,
předseda představenstva firmy a výkonný ředitel skupiny Hon Hai. Firma Foxconn působí v Pardubicích od roku
2000, kdy koupila areál zkrachovalého podniku HTT - Tesla Pardubice. Od té doby celkové investice Foxconnu v
Pardubicích dosáhly zhruba 1,8 miliardy korun.
30. května
Ještě jednou k parkování v centru města
Jen drobné ústupky pro lidi, kteří zajíždí pravidelně automobilem do centra Pardubic, chystají tamní radní. Kromě bezplatné
parkovací karty, kterou by měl dostat každý návštěvník plaveckého areálu, chystá magistrát zlevněné stání i na parkovišti u
Arény Pardubice. Sleva by měla platit pro lidi, kteří v centru města pracují.
Město jedná s Městským rozvojovým fondem, který
vlastní parkoviště u zimního stadionu, aby tam nechal dojíždějící do práce parkovat s výhodami.
Lidé by měli mít podle předběžných návrhů po předložení potvrzení,
že v centru skutečně pracují, možnost zakoupit celoroční parkovací kartu za tři tisíce korun, nebo platit celodenní
parkovné ve výši deset až dvanáct korun. Karty opravňující návštěvníky plaveckého areálu k bezplatnému stání
budou podle radních vydávány během několika dní. „Městská policie zatím dostala pokyn, aby do doby, než budou
parkovačky, nikoho nepokutovala," poznamenal primátor Stříteský. Další ústupky automobilistům však již
pardubičtí radní nechystají. „V žádném vyspělém městě na světě neplatí, že lidé mají nárok na bezplatné parkování
v centru. Při dnešním množství aut už to není reálné. Vždyť nyní v okrese přibývá tisíc aut měsíčně," prohlásil
Razskazov.
29. května
O víkendu se koná Aviatická pouť
Pardubické letiště zaplní repliky starých strojů, jež se účastnily první či druhé světové války, ze startovací dráhy vzlétnou
i moderní stroje pilotované letci akrobaty. Během víkendové mezinárodní letecké show - Aviatická pouť 2002 ale
uvidí lidé na pardubickém letišti mnohem víc. Dvanáctý ročník jedné z největších akcí věnovaných letectví v zemi pořadatelé
rozdělili do několika tématických bloků. "Návštěvníci se budou moci doslova projít historií letectva, představí se zde šest
letových replik strojů první světové války, přiletí slavný britský Spitfire, bombardér B 25 Mitchell, stranou nezůstanou ani
poválečné letouny," říká Jaroslav Janda, jeden z hlavních organizátorů a předseda Sdružení Aviatická pouť. Kromě
ukázek letecké techniky je pro diváky aerosalón, autosalón, prodejní trhy či motocykly. Protože 1. červen je zároveň
Dnem dětí, bude pro ně na letišti připraven lunapark. Loni navštívilo Aviatickou pouť na
čtyřicet tisíc lidí a letos díky novinkám čekají pořadatelé ještě větší zájem. Nově se letos na pardubickém letišti představí
takzvaný Létající cirkus, který ve dvacátých a třicátých letech minulého století předváděli váleční piloti z první světové
války. "Tímto jménem označovali dříve německou letku, která disponovala hangárovými letišti, jež přesunovala podle
posunující se fronty. Navíc německé létající stroje byly tehdy velice barevné, ne jen zelené," říká další z pořadatelů
Aviatické pouti Martin Kinderenay. Na letišti si budou moci diváci prohlédnout repliku hangárového stanu ušitou podle
německých střihů.
"Byl na něj použit dobový materiál, je to jediný kus, který byl takto ušit," sdělil Kindernay. Na letišti se o víkendu
odehraje bitevní scéna z první světové války, při níž bude německé ležení přepadeno spojeneckým letectvem.
"Kromě slavného britského letounu Spitfire se zde představí i americké dvouplošníky, které se používaly při
výcviku námořních pilotů a na nichž se učili i čeští letci," říká Zdeněk Hurt z Letecké historické společnosti Praha.
Na letiště zavítají i českoslovenští příslušníci Britského královského letectva z druhé světové války. Brány pardubického
letiště se otevřou v sobotu i v neděli v 8 hodin ráno, program potrvá do 20 hodin večer. Všichni návštěvníci, kteří nesou
jméno Kašpar, budou mít na počest pardubického aviatika Jana Kašpara vstup zdarma stejně jako děti do šesti let a
tělesně postižení. Na letiště je zakázán vstup se psy.
29. května
V Pardubickém kraji bude stát reforma více než miliardu
Nové kanceláře, více úředník ů a stovky milionů korun. To je zatím průběžný účet za vznik Pardubického kraje a chystané
zrušení jeho čtyř okresů. Konečný účet pak zřejmě přesáhne na Pardubicku miliardu. Přestože při startu reformy veřejné
správy politici lidem slibovali, že vznik krajů a zánik okresů sníží počet úředníků a ušetří peníze, již nyní je jasné, že
výsledek reformy bude opačný. Čtrnáct pověřených měst v Pardubickém kraji už teď začíná chystat nové kanceláře pro
stovky úředníků, které bude muset kvůli rušení okresů a převodu příslušných kompetencí zaměstnat. A města také ví, že
jejich pokladny zchudnou kvůli reformě o stovky milionů korun. Spočítat přesně, kolik úředníků kvůli reformě v kraji od
příštího roku přibude a kolik za to lidé zaplatí, není zatím možné. Zákony, které dosud největší úřednické manévry v
historii České republiky upravují, totiž poslanci stále ještě neschválili. Městské úřady, ministerstvo vnitra a končící okresní
úřady tak pracují jen s předběžnými odhady, které se často od sebe výrazně liší. Jedno však mají tyto odhady společné:
úředníků bude víc, v centrech měst obsadí další budovy a celkové náklady mohou překročit miliardu korun. Krajský úřad:
čtvrt miliardy za kanceláře 272 milionů korun za krajské sídlo pro 153 úředníků. Tak začala reforma veřejné správy v
Pardubickém kraji. Již při otevření budovy na konci loňského roku však vedení kraje upozornilo, že bude potřebovat
další kanceláře. "Při zadávání požadavků na vybudování sídla uvádělo ministerstvo vnitra počty úředníků, které
neodpovídají reálnému stavu. Návrhy ministerstva byly poddimenzované," zdůvodňuje další expanzi krajských úředníků
zástupce hejtmana Michal Rabas.
Za dvanáct milionů korun proto nyní kraj kupuje další administrativní budovu pro sto úředníků. Kromě nákupní
ceny zaplatí kraj také několik milionů za nezbytné úpravy. Ani to však kraji nestačí. Své úředníky chce posadit také
do budovy, ve které nyní sídlí okresní úřad. "Podle zatím posledního návrhu, který byl předložen vládě, by kraj měl
v této budově získat místa pro stovku pracovníků. Další stovka míst pak připadne městu Pardubice," sdělil přednosta
Okresního úřadu v Pardubicích Stanislav Panuš.
28. května
V tendru NATO je 16 měst
Pardubice jsou jedním z evropských míst, které se nabízí Severoatlantické alianci jako letiště vhodné pro umístění
velkokapacitních strategických dopravních letounů. Pardubický primátor tento záměr podporuje a vidí v něm další
možnost rozvoje města.
Primátor Jiří Stříteský včera potvrdil, že o záměru vybudovat v krajském městě základnu NATO ví již několik měsíců.
Informace o tom měl přitom podle svých slov získat přímo od ministra obrany Jaroslava Tvrdíka při jeho letošní návštěvě
Pardubic. Základnu NATO podporuje
"Vítám to, jde o jedinečnou šanci pro město i pro celou Českou republiku," podporuje záměr, že by se pardubické
letiště mohlo stát domovskou základnou pro strategické dopravní letouny NATO. Zatímco Armáda České republiky
o svém plánu a tendru NATO hovoří spíše v obecné rovině, první informace o tomto záměru se objevily minulý týden,
Jiří Stříteský byl již konkrétnější. Podle něj vojáci zvažují, že by v Pardubicích mohla zakotvit zhruba desítka
velkých letounů, s nimiž by přišli i zahraniční vojenští odborníci. Drtivou většinu obsluhujícího personálu by ale podle
primátora měli tvořit Češi. Zdejší základna by se tak významně rozrostla o stovky lidí a s letouny NATO by v Pardubicích
vznikla nová pracovní místa.
Výsledky tendru NATO, v němž Česká republika nabízí pardubické letiště, by měly být údajně známy do konce června.
Ve výběru ale má být kromě Pardubic dalších patnáct evropských měst. Jaké jsou šance Pardubic, primátor n
edokáže odhadnout. V případě jejich vítězství se ale odporu pardubické veřejnosti, z níž především občané
žijící v sousedství letiště jsou na jakékoli zvýšení provozu citliví, neobává.
"Dopravní letouny takový hluk, jako bojové, nenadělají," říká primátor.
"Navíc by to nebyly ty největší, protože tady nemohou přistát. Povětšinu času by létaly po světě a zde by měly jen
domovskou základnu." Podle Jiřího Stříteského musí také občané Pardubic posoudit, jaké má jejich město být.
"Buď budeme provinčním městem, nebo městem s nějakým významem," dodává primátor.
28. května
Mezi Přeloučí a Pardubicemi nejezdily vlaky
Stržené trakční vedení na železnici zkomplikovalo včera dopravu na koridoru mezi Prahou a Pardubicemi. Krátce
po poledni bylo totiž mezi stanicemi Valy u Přelouče a Opočínek strženo trakční vedení. "Příčinu nehody zatím
neznáme. Dráty trakčního vedení se zamotaly do pantografu rychlíku," řekl tiskový mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský.
Při nehodě byly poškozeny obě dvě koleje. Dálkové vlaky Praha - Vídeň a Praha - Košice odklonili železničáři směrem
na Hradec Králové, osobní vlaky nahradily na dvě a půl hodiny autobusové spoje. Provoz na jedné z kolejí byl po více
než dvou hodinách obnoven. Druhá kolej byla poškozena více a jak včera informoval mluvčí Českých drah, její oprava
si vyžádá celou noc a dnes ráno by vlaky měly opět jezdit v místě poruchy bez omezení. "Není to úplně běžná nehoda,
ale občas se přihodí. Sám jsem ji zažil například v sousedním Německu," dodal mluvčí.
23. května
Přístaviště výletní lodi bude v červnu
Výletní loď Arnošt z Pardubic se plaví po Labi od předloňského podzimu. Zázemí této atrakci však doposud chybí, ačkoli
přístaviště mělo být již dávno na světě. Letos na jaře se osiřelá stavba opět oživila stavebníky a v červnu bude přístaviště
již konečně připraveno pro kolaudaci.
Jak ale k tak značnému zpoždění došlo, když akciová společnost Pardubická plavební, která projekt plavidla realizovala,
původně plánovala kompletní dokončení na jaře roku 2001? Podle bývalého předsedy představenstva Pardubické
plavební Michaela Skalického nastaly problémy již na začátku výstavby, neboť projekt se vzápětí ukázal po finanční
stránce příliš náročný a nevešel by se do plánovaného rozpočtu. Následovaly vleklé dohady s autorem projektu, kdy se
obě strany nedokázaly domluvit a stavba se na dlouhou dobu zastavila. V Pardubicích se tak objevil další rozestavěný
objekt, jenž vyvolával otazníky u občanů Pardubic.
Pardubická plavební zadala projekt přepracovat jinému projektantovi. V polovině letošního března se po více než roce
začalo na přístavišti opět stavět. Kromě změny architekta se na dostavbě podílí také jiná stavební firma.
"Započalo se s dostavbou podle změněného projektu," uvedl současný ředitel společnosti Richard Červenka. Původní
projekt tak doznal změn například v půdorysu přístaviště i u střechy. Do konce května by měl být přízemní objekt se
zázemím jak pro osádku lodi a personál restaurace, tak pro pasažéry čekající na vyplutí plavidla pro osm desítek
cestujících, hotov. Na šestého června je pak naplánován termín kolaudace.
Informační centrum
Prakticky hned po úspěšném zkoalaudování může být přístaviště otevřeno pro veřejnost. V přístavišti, jehož výstavbu
Pardubická plavební financuje z peněz společnosti i veřejných prostředků, se vedle kanceláře společnosti objeví také
turistické informační centrum. Bude zde prodejna jízdenek s předprodejem. Restaurace získá místo pro skladování a
loď potřebné technické zázemí. Arnošt z Pardubic bude v době kotvení napojen na pitnou vodu z vodovodu a opačně
na kanalizaci. Zatím se obojí manipulace děje pomocí cisteren.
Přístaviště přinese městu i nové veřejné záchodky, druhé fungující v Pardubicích. Pardubická plavební chce na svůj
provoz získávat peníze také otevřením baru s letní terasou. Sortimentem nabízených služeb by ale podle Richarda
Červenky neměla konkurovat restauraci na palubě výletní lodi. Definitivně bude rovněž dokončen osvětlený bezbariérový
přístup pro vozíčkáře.
23. května
Výstava představí heydrichiádu
Je tomu již téměř šedesát let, kdy se Pardubicemi rozléhaly salvy z nedalekého Zámečku. Na popravišti pardubického
gestapa se při nich naplňoval osud lidí, kteří uvízli ve smrtonosné síti velkého zátahu na domácí odboj přezdívané
heydrichiáda. Této patrně nejkrvavější kapitole dvacátého století na Pardubicku je věnována výstava nazvaná Pod
ochranou třetí říše, kterou dnes odpoledne otevře Východočeské muzeum Pardubice. I když se muzeum tématu
krvavých událostí po atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha v roce 1942 věnuje za posledních padesát
let již poněkolikáté, řada často kontroverzních exponátů je vystavena prvně. Expozice s provokativní plakátovou
kampaní se symbolem říšské orlice a řadou otřesných exponátů, nepředstavuje jen zločiny nacistů, ale také dlouho
opomíjenou kolaboraci Čechů. "Použil jsem výročí heydrichiády pouze jako záminku k uspořádání výstavy, která
si všímá celého období protektorátu na Pardubicku," říká kurátor výstavy Jan Tetřev. Poprvé je tak prý možno vidět
všechno, co se k tomuto tématu podařilo v pardubickém muzeu shromáždit třem generacím historiků. "Mezi prvními
z lidí, kteří se v květnu 1945 dostali po útěku nacistů do budovy dnešního okresního úřadu, kde sídlilo gestapo, byl
pozdější kustod sbírky odboje muzea František Cinner. Dalo by se říct, že to tam pro potřeby muzea vysbíral," říká
Tetřev. Do sbírek muzea se tak dostal například originální popravčí kůl rozštípaný kulkami, zkrvavené šaty obětí a
rakve, v nichž byli popravení odváženi vždy po dvou do pardubického krematoria. Nechybí ani mučící nástroje
či známá otočná židle s podpěrkou hlavy pro pořizování fotografií zadržených. Charakter doby vystihují plakáty,
ukázky potravinových přídělů a náhražek surovin nebo část věnovaná kolaboraci s uniformou příslušníka protektorátního
sdružení Vlajka.
Od výstavy si muzejníci slibují, že vyvolá diskuse nejen o průběhu války v regionu, ale i na téma kolektivní viny
a následného odsunu Němců. "Je to výstava, o níž se bude diskutovat a psát myslím velmi dlouho. Jsem v muzeu
již třicet let, ale takto pojatá výstava na téma heydrichiády tu ještě nebyla. Téma je vzhledem k mediální a politické
kampani okolo Benešových dekretů velmi aktuální a zvláště mladá generace ví o fašistických zločinech jen velmi málo,"
míní ředitel muzea František Šebek. Strach z postihu za případnou propagaci fašismu vyvolal již tisk černobílého
plakátu s výrazným motivem říšské orlice. Ředitel tiskárny se s výtisky údajně zamknul v kanceláři a odmítl je vydat,
pokud nebude doplněn text, že se jedná o výstavu k výročí heydrichiády. Na jeho návrh nakonec muzejníci přistoupili.
23. května
Do Arény se chystají další hvězdy
Pardubické agentuře 79 Promotion se podařil vskutku husarský kousek. Na čtvrteční večer zajistila pro milovníky heavy metalu
opravdový bonbónek. V pardubické Areně vystoupí od 20 hodin "nesmrtelný" Udo Dirkschneider v programu Accept s
novinkovým albem Man and Machine.
Samozřejmě, že záměrem agentury je usilovat o ty interprety, kteří jsou v kurzu, kteří se prezentují novinkami.
Zajímavostí dnešní akce je skutečnost, že vedle pódia bude umístěna velkoplošná obrazovka o rozměrech 3 x 4 metry.
Dva až tři videokameramani mají za úkol snímat vystoupení a člověk ve střižně bude pro přítomné zajišťovat detailní
záběry z produkce skupiny.
Na 5. prosince je přichystán Vánoční koncert Karla
Gotta s orchestrem a hostem Helenou Vondráčkovou. Pro děti je zase na 19. prosince připraveno vystoupení Dády Patrasové.
Agentura má zájem pokračovat ve stávající spolupráci s Městským rozvojovým fondem při pořádání koncertů v Aréně
a chtěla by na oplátku pomáhat při vyplňování kulturního programu pro pardubickou veřejnost. Zdejší arena je přímo
stvořená pro podobné projekty.
22. května
O rozšíření provozu vojenského letiště
Již delší dobu se po Pardubicích proslýchá, že zdejší letiště bude sloužit jako základna NATO. Před nedávnem se
objevily informace, že se sem přestěhuje vojenské dopravní letectvo. Provoz na letišti by se tak zvýšil.
Podle dostupných informací ministerstvo obrany skutečně zvažuje v rámci reformy ozbrojených sil přesun dopravního
letectva do Pardubic. Mohlo by jít až o desítky letounů a stovky vojáků. "O tom musí rozhodnout někdo jiný,"
uvedl včera velitel pardubické letecké základny plk. Josef Rada, který připustil, že se zúčastnil několika jednání
ohledně dalšího osudu pardubického letiště.
Konkrétnější však odmítl být s tím, že jde prozatím o utajované záležitosti.
Rozkaz na přemístění dopravního letectva do Pardubic však přijít může a jako voják jej pak musí splnit.
"Ano, letadla mohou přiletět hned, ale nemáme kam dát lidi a pro letouny nemáme technické zázemí," uvedl Rada
jeden z argumentů, který hovoří proti rychlému řešení.
Pokud se tak skutečně stane, nedojde zřejmě k přemístění dopravních letounů do Pardubic hned a změny na základně
lze spíše očekávat v delším časovém horizontu. Tří až pěti let, v souvislosti s tím, jak bude pokračovat reforma
Armády České republiky. Prostory pro rozšíření pardubického letiště pro další techniku a lidi podle velitele základny
jsou. Ve městě se již ale také objevily "zaručené" informace, že by v Pardubicích mohla vyrůst základna
NATO i pro několik tisíc vojáků.
To však Josef Rada považuje za fámu.
"My jsme členy NATO, takže letiště můžeme využívat pro potřeby NATO. Ale základna pro několik tisíc
lidí, to je nesmysl."
Rada soudí, že by jejich základna v jistých situacích mohla maximálně posloužit jako tranzitní letiště.
V takovém případě by zde vojáci pouze na nezbytně nutnou dobu vystoupili a poté letěli dál.
Pokud se skutečně pardubická základna rozšíří o dopravní letectvo, bude to znamenat vyšší zátěž okolí.
Záležet ale bude na skutečných počtech letounů. Dopravní letouny jsou sice hlučnější než cvičné letouny,
na nichž se v Pardubicích školí noví armádní letci, jejich dopad do okolí letiště se ale omezuje pouze na start
a přistání. Celkově větší intenzita hluku je při cvičných letech.
"Neočekávám problémy u veřejnosti," říká velitel k případnému rozšíření základny.
"Pochopí, že to není na úkor Pardubic, ale že letiště slouží jejich rozvoji. Panasonic by tady fabriku nikdy
nepostavil, kdyby zde nebylo letiště. Každé moderní město má letiště. A Pardubice moderním městem jsou."
22. května
Zpravodaj Pardubického kraje ještě letos ve všech schránkách
Zpravodaj Pardubického kraje by měli ještě do konce roku najít ve svých schránkách obyvatelé všech čtyř okresů regionu.
Nebudou však držet v ruce jeho první číslo. Magazín kraj vydal už loni, ale k drtivé většině lidí z regionu se vůbec nedostal.
Kraj je totiž do domácností neposlal. "Loni jsme vydali reprezentační číslo. Do všech domácností nebylo distribuováno s
ohledem na finance. Dostali jej všichni zastupitelé, obce a města v Pardubickém kraji. Obdržely jej i návštěvy na krajském
úřadu," říká tisková mluvčí kraje Sylva Zajíčková. V nultém čísle magazínu bylo otištěno programové prohlášení rady kraje,
článek o historii kraje, seznam zastupitelů i zpráva o budování krajského sídla. Kraj chce ještě letos vytisknout dvě další čísla.
Kvůli úsporám se dostane lidem do schránky jen jedno z nich a pravděpodobně už nebude barevné. "Číslo, které by šlo do
domácností, kterých je v kraji 203 tisíc, by se dělalo z finančních důvodů v novinové podobě," řekla mluvčí Zajíčková.
Náklady odhadla na několik desítek tisíc korun. Články do zpravodaje připraví oddělení informací krajského úřadu. Kraj
by chtěl v budoucnu posílat do domácností pravidelně svůj magazín podobným způsobem jako to dělá většina měst a obcí.
"Rozhodně bychom to uvítali. Problémem jsou finance," řekla Zajíčková.
