30. března
Ve městě přibudou další parkovací automaty
První změnu prodělal na úterním jednání pardubických zastupitelů městský rozpočet. Nově se v rozpočtua npříklad objevila
částka jednoho miliónu korun, určená na projektovou dokumentaci a vykoupení pozemků pro nový útulek pro psy a další
opuštěná zvířata v areálu veterinární kliniky ve Štrossově ulici. jeho stavba bude stát zhruba 8 miliónů korun.
V upraveném rozpočtu města se najdou peníze i na nákup parkovacích automatů a to za 950 tisíc korun. Objevit by se
měly v oblasti ulic Jiráskova, Tyršovo nábřeží, U Husova sboru a ve Štolbově ulici. Pořízení parkovacích automatů souvisí se zabranou
plochou na sídlišti Karlovina, kde bude letos postaven parkovací dům. Požadavek na 3,3 milióny korun, za něž měla být rekonstruována ulice U Husova sboru
nebyl prosazen. záměrem je zde vybudovat navíc dvacet parkovacích míst. Další prostředky města poplynou do opravy ulice
Labská, která od loňského roku přichází o dlažební kostky a dostane asfaltový povrch. Původně se předpokládalo, že
rekonstrukce bude pokryta z prodeje dlažebních kostek, jak však již bývá zvykem, rekonstrukce se opět prodražuje a komplikuje.
Město bude muset zaplatit 1,7 miliónů korun a navíc termín dokončení není znám. Původně měla být rekonstrukce Labské
ulice dokončena již vloni v listopadu. Nedávno jsme vás také informovali, že některé části starého města získají žulovou dlažbu
náhradou za asfalt. Bohužel se ani tato rekonstrukce ulic Anežky České a Pernštýnská neuskuteční. Částka ve výši 5
miliónů korun bude přesunuta jinam, konkrétně na rekonstrukci ulice S.K. Neumanna. Kompilkace totiž nastaly se získáním povolení od majitelů
domů na Starém městě o umístění osvětlení na zdech těchto domů.
30. března
Krajská knihovna potřebuje 50 miliónů na rekonstrukci
Na to, aby krajská knihovna v Pard ubicích mohla nabízet všechny služby v takové kvalitě, jakou jí ukládá zákon, jí chybí
nejméně padesát milionů korun. Přestože vedení Pardubického kraje, který je od letošního roku zřizovatelem knihovny,
požádalo o pomoc vládu, od státu se kraj zřejmě peněz nedočká. "Na výjezdním zasedání vlády předložil hejtman
ministrům informace o tom, že nově vzniklý Pardubický kraj má v některých věcech horší výchozí postavení než kraje,
které existovaly již před reformou. Jednou z nich je i zřízení dosud chybějící krajské knihovny. Nevěřím však, že od
státu nějaké peníze na vyrovnání tohoto hendikepu dostaneme," soudí první zástupce hejtmana Michal Rabas. Podle
Rabase totiž současné vládě chybí vůle se problémem krajské knihovny vůbec zabývat. "Vláda naši zprávu vyslechla
a uložila ministrovi kultury, aby nominoval člověka do komise, která má problematiku krajské knihovny řešit. Jenže
moje dosavadní zkušenosti spíše potvrzují, že problémy se vyřeší tam, kde se řešit chtějí. A kde se řešit nechtějí,
tam se zřizují komise," míní Rabas. Padesát milionů korun potřebuje kraj pro knihovnu proto, aby mohl opravit další
dům v jejím sousedství a rozšířit do něho potřebné zázemí. Osm milionů na nákup domu na Pernštýnském náměstí v
Pardubicích vedle stávající knihovny kraj má, ale desítky milionů na nutnou rekonstrukci mu chybí. Přitom již nyní
ředitel knihovny Petr Kárník upozorňuje, že bez nových prostor nedokáže knihovna plnit zákonem dané úkoly.
Nové prostory by například knihovna
potřebovala pro vybudování badatelských pracovišť a pro správu historického a regionálního knižního fondu.
Při očekávání pomoci od vlády je Rabas
skeptický také proto, že v nedávné minulosti se stát již jednou k pardubické knihovně otočil zády. "Když se
v letech 1999 až 2000 tehdy ještě okresní knihovna za sto milionů rekonstruovala, nepřidalo ministerstvo kultury
na opravu ani haléř a do Pardubic se ani nepřijel nikdo z ministerstva podívat," říká Rabas. Pro letošní rok sice
kraj získal pro knihovnu státní dotaci dvanáct milionů korun, ale tu měl od ministerstva financí slíbenou delší dobu
a je určená výhradně na provoz knihovny. "Nejsou to žádné mimořádné peníze, žádali jsme o ně již v loňském roce
v červnu a tomu, že je dostaneme, jsme i přizpůsobili rozpočet na letošní rok," uvedl Kárník.
29. března
Kolem Domu hudby opatrně
Od dnešního dne až do odvolání bude omezena možnost pohybu osob v bezprostřední blízkosti Domu hudby na Sukově třídě.
V prostorách kolem budovy budou instalovány zábrany vstupu. Důvodem je snaha zabránit možnému ohrožení zdraví
přicházejících občanů, především dětí. Vchody do Domu hudby budou upraveny a zabezpečeny tak, aby je bylo možno
používat bez nebezpečí úrazu.
"Důvodem opatření je skutečnost, že obklady obvodového pláště budovy vykazují znaky nespolehlivosti a nelze vyloučit
jejich možný pád. To je výsledek odborného posudku, který vypracoval Ústav stavebního zkušebnictví v Pardubicích,"
vysvětlil nám situaci ředitele konzervatoře Mgr. Jaromír Honig.
Budova Domu hudby je majetkem Pardubického kraje a správcem je Konzervatoř Pardubice. Bezprostředně po zjištění
havarijního stavu začala mezi zúčastněnými stranami intenzivní jednání o řešení vzniklé situace.
"Cílem bezpečnostních opatření je pouze nutnost zabránit možnému úrazu pádem části keramických obkladů," dodal
ředitel Honig.
29. března
Divadlo oslavilo svůj den
Způsob oslav Světového dne divadla, který zvolil pardubický soubor, se možná stane inspirací pro jeviště na celé planetě.
Kromě toho, že Východočeské divadlo otevřelo pro všechny zájemce své brány, uspořádalo velmi příjemné setkání herců
s diváky. Okořenily ho zajímavé kumštýřské historky, což byla voda na mlýn především pro Zdeňka Rumpíka.
Podle ředitele Východočeského divadla Petra Dohnala si žádný soubor tímto způsobem Světový den divadla nepřipomíná.
"Pražský Mezinárodní divadelní ústav se naší akcí chlubil pařížské centrále. Ta uvažuje o tom, že by příští rok uspořádalo
Den otevřených dveří každé divadlo. Je fajn, že jsme s tímto nápadem přišli o dva roky dříve," řekl šéf pardubických
divadelníků, který si liboval, že se stejně jako při loňské premiéře setkala tato akce s velkým ohlasem.
"Večer byl přínosný pro všechny. Pro herce je očistou, když si může neformálně pohovořit s diváky a vyzkoušet si roli,
na kterou není až tak zvyklí. Diváci zase mají možnost nahlédnout do divadelní kuchyně," uvedl Petr Dohnal.
Návštěvníci středečního setkání se z úst pardubických herců dozvěděli, že divadlo je ustavičné překonávání nejrůznějších
překážek, že škrty v textu jsou třeba proto, aby diváci stihli po představení poslední autobus či že generální zkouška
je přehlídkou všeho, co ještě chybí.
Zlatým hřebem večera byl křest CD úspěšného muzikálu Pokrevní bratři. Kmotry alba se stala Tereza Duchková s
Josefem Lauferem.
"V Pardubicích jsem strávil hezký večer. Nové CD je kvalitní a zvláštní v tom, že obsahuje jen melodie z nepražského
muzikálu. Proto je tento počin třeba ocenit," poznamenal Josef Laufer.
"Jsem ráda, že jsem do tak pěkného divadýlka přijela. Držím mu palce při rekonstrukci," prohlásila Tereza Duchková.
29. března
Místo hokeje kolečkové brusle
Novou sportovní atrakci připravily na letošní jaro pro své obyvatele Pardubice. Na regulérním hokejovém hřišti v kryté
hale chtějí pořádat veřejné bruslení na kolečkových in-line bruslích. Nový povrch pro in-line brusle má správce haly
Městský rozvojový fond položit mezi hokejové mantinely nejpozději do 10. dubna. "Od prvního dubna začneme rozpouštět
led a ve druhém dubnovém týdnu bychom měli na betonový podklad nainstalovat speciální povrch. Kromě veřejného in-line
bruslení chceme v hale pořádat i diskotéky na kolečkových bruslích," říká Alfréd Mede pověřený správou hokejové haly.
Stejně jako pro klasický hokej si halu upravenou pro in-line brusle budou moci pronajímat také týmy rekreačních hráčů.
Souběžně s in-line hokejem v malé hale bude v sousední Aréně v provozu po celý duben i klasická ledová plocha.
"Pronájem ledu bude levnější než v hlavní sezoně. V Aréně totiž budou v dubnu platit nižší ceny ze sousední malé haly,"
uvedl Mede. V hlavním čase, který začíná ve tři hodiny odpoledne a končí o půlnoci, tak zájemci o lední hokej zaplatí za
hodinu hry tři tisíce korun. Podle ceníku platného pro Arénu by je dřive hodinový pronájem vyšel ještě o patnáct set korun
dráž. Jak dlouho led v Aréně zůstane, Mede zatím neví. "Teprve budeme muset posoudit, jaký by byl v květnu o klasické
bruslení zájem. Na květen také plánujeme do Arény nějaké kulturní akce, takže budeme muset všechny termíny koordinovat."
Nový led pro další sezonu začne Městský rozvojový fond mrazit již na začátku letních prázdnin. "Desátého července už bude
ledová plocha připravená. Ve které z obou hal to ale bude, se rozhodneme až později," dodává Mede.
29. března
Pomník sportovců se vrací na hokejovou halu
Sportovci, kteří padli v první a druhé světové válce, mají u malé hokejové haly v Pardubicích znovu svůj památník.
Kamenný pomník se do míst, kde původně stál, vrací poté, co město přestavělo starý zimní stadion na moderní arénu.
"Pomníček stával v místech, kde před rekonstrukcí haly parkovaly automobily. Jakmile začaly stavební práce, byl
převezen do skladu v bývalých kasárnách Na Hůrkách," uvedl Petr Plachý z odboru správy obecního majetku
pardubického magistrátu. S tím, že se po dokončení stavby vrátí pomník k jednomu z vedlejších vchodů do malé
hokejové haly, počítal už původní projekt rekonstrukce. "Instalace pomníku byla součástí úprav celého okolí stadionu,"
sdělil Plachý. Pietní charakter pomníku však na jeho novém místě znehodnocuje velká plechová skříň se
vzduchotechnickým zařízením, která stojí hned vedle. Lidé, kteří okolo haly prochází, tak nejprve uvidí zamřížované
ventilátory a teprve potom kamenný obelisk s pamětní deskou. "Není to zrovna nejdůstojnější prostředí, ale původní
návrh na zastřešení malé haly s žádnou kostkou pro vzduchotechniku nepočítal. Samozřejmě by bylo lepší, kdyby tam
nic takového nebylo," říká autor studie a pardubický radní Miroslav Petráň. To, že je vzduchotechnika umístěná na tak
viditelném místě, je podle radního Petráně důsledek toho, že rekonstrukce celého sportovního areálu není ještě zdaleka
hotová. "Je potřeba to vnímat tak, že nyní se pouze začistilo a upravilo okolí nové Arény, což jen jedna z dílčích etap.
Celá oblast bude hotová až poté, co se přestaví i fotbalový stadion. Čekáme také na to, jaké návrhy se objeví v
architektonické soutěži na rekonstrukci nedalekých Tyršových sadů," uvedl Petráň. "Až budeme znát konečnou
podobu celé lokality, může se vzduchotechnika například skrýt vzrostlou zelení," dodává.
28. března
Pimátor zastavil výstvavbu trolejbusové trati, protože není připravená
Nejhlubší spor za celé toto volební období zasáhl v úterý odpoledne pardubické městské zastupitelstvo. Vyvolal je svým
rozhodnutím zastavit výstavbu nových trolejbusových linek na sídliště Dubina pardubický primátor Jiří Stříteský (ODS).
Kritika za toto jeho rozhodnutí vyšla především od zastupitelů Unie svobody. "Je to politické, a ne technické rozhodnutí.
Nelze je rozumově zdůvodnit," hodnotil primátorův krok radní Libor Slezák (US), který zastupuje město v představenstvu
Dopravního podniku města Pardubic (DPmP). "DPmP ušetří 11 až 12 autobusů, lidé na Dubině budou mít místo jedné
autobusové linky dvě trolejbusové, ušetří se 400 tun nafty, zlepší ovzduší. Všechny posudky a oponentury hovoří pro
zatrolejování Dubiny, pro které se zastupitelstvo rozhodlo před lety," dodal Slezák. "Pro mě je to jasná matematika.
Při zavedení trolejí se proinvestuje 15 miliónů korun a ušetří se tím na nákup autobusu, trolejbusů je dost. Ročně je
potřeba na obnovu autobusového parku 70 miliónů korun, polovinu dává město z rozpočtu. Brzdit stavbu trolejbusových
tratí v důsledku znamená další stárnutí autobusů, kterých máme 130. Za tři čtyři roky budeme chodit pěšky," podpořil jej
Ladislav Koudelka (US). "Stavbu jsem zastavit musel, protože je naprosto nepřipravená. Staví se tzv. první etapa, ale o
druhé a třetí se zatím neví nic, trasy jsou navrhovány přes baráky. Bylo stanoveno, že na sídlišti bude okruh, a teď najednou
trasa vede tam a zpátky jednou ulicí, jihovýchod Dubiny a Seniorcentrum nejsou pokryty. Já tím rozhodnutím respektuji
stanovisko místní komise Dubina," protiargumentoval primátor Stříteský. Jeho rozhodnutí však do jiné roviny postavili
komunisté. "Primátor překročil své pravomoci, nebezpečně zasáhl do řízení DPmP. Lze to označit jako zneužití pravomoci
veřejného činitele, a pokud vyhrožoval řediteli Hakenovi, že jej nechá zaplatit náklady zatím proinvestované, je to
i nátlak, možná vydírání," hodnotil situaci Jan Jedlička (KSČM), člen dozorčí rady DPmP. Proti jeho tvrzení o nátlaku
se primátor důrazně ohradil. "Mám na to pět svědků, že jsem jednal korektně," řekl Právu Stříteský. Ze slepé uličky
politických sporů zastupitelé Pardubic nakonec vyklouzli tím, že k situaci v zavedení trolejí do Dubiny usnesení
nepřijali a sejdou se na mimořádném jednání jen k tomuto bodu 16. dubna.
28. března
Na závodišti budou motocykly
Na pardubickém dostihovém závodišti se po více než čtyřiceti letech pojede znovu motocyklová plochá dráha
na travnatém oválu. Zatím naposledy bojovali jezdci na motorkách mezi překážkami kurzu Velké pardubické
v roce 1963 při patnáctém ročníku Zlaté přilby.
Nyní se na travnaté prostranství před tribunami vyrovnají motocykly znovu 21. července při závodě Czech Grass
2002. Plochodrážní jezdci usilovali o obnovení tradice travnaté ploché dráhy již delší dobu, ale teprve v letošním
roce uspěli. "O ploché dráze jsme vedli jednání již několik let. Nejprve jsme měli obavy, aby motocykly neponičily
dostihové závodiště, ale nyní máme dostatečné záruky, že do dalších dostihů, které poběží měsíc po závodě, se trávník
stačí zregenerovat," uvedl ředitel Dostihového spolku Petr Pucandl.
Na rozdíl od úvodních patnácti ročníků Zlaté přilby se však červencový závod nepojede na vnějším,
více než dvoukilometrovém oválu závodiště. Pětisetmetrový ovál bude vytyčen na takzvaném náměstí před nejvyšší
tribunou A. "Nebudeme stavět žádné
mantinely, pravidla to nevyžadují. Pouze do zatáček zřejmě umístíme balíky slámy," dodal tiskový mluvčí AMK
Zlatá přilba Pardubice Petr Moravec. Depo bude na zpevněné ploše za tribunou, aby motocykly nijak nenarušily
provoz stájí za paddockem. Motocyklový mítink obsadí dostihové závodiště v době, kdy si překážkové dostihy
vybírají dvouměsíční letní přestávku. "Až se v červnu odběhne klasická steeplechase Zlatý pohár, je na závodišti
až do 24. srpna klid. Chtěli jsme, aby i přes léto našli lidé v areálu zajímavý program a proto jsme dali ploché
dráze prostor," řekl ředitel Dostihového spolku. Plochá dráha na trávě se jela v České republice naposledy na
začátku devadesátých let na pražském letišti ve Kbelích. Poslední titul domácího šampiona získal pardubický
jezdec Václav Milík.
Jeho termín byl zvolen záměrně. O den dříve se totiž jede na pražské Markétě podnik Grand
Prix na krátké dráze. "Na pořádání obou závodů se podílí společnost MPM, která se stará se o finanční zajištění
soutěže v Pardubicích. Prémie pro nejlepší závodníky by měly být na slušné evropské úrovni," uvedl Moravec.
Závodu Czech Grass 2002, který má
statut mezinárodního mistrovství České republiky, by se měla zúčastnit řada plošinářů absolutní světové špičky na dlouhé
a travnaté dráze. "Také v těchto disciplínách máme své tovární jezdce. Ti mají ve svých kontraktech povinnost startu v
českém závodě, pokud se nějaký uskuteční. Letos se pojede, takže se ho musí zúčastnit," uvedl Erban, jenž je
předsedou představenstva Jawy Divišov. Celkově se závodu zúčastní osmnáct
plošinářů. Pokud se letošní závody na travnaté ploché dráze osvědčí, měly by se za rok na dostihovém závodišti
zopakovat. "Už jsme pořadatelům navrhli, aby letošní mítink označili jako nultý ročník. Příští rok by pak mohli
o to důstojněji oslavit návrat na dostihové závodiště po čtyřiceti letech," míní Pucandl. Na tom, že koně vystřídají na
jejich území motocykly, nevidí Pucandl nic špatného. "Snažíme se areál co nejvíce využít. Stejně se chovají i
zahraniční závodiště, například v italském Meranu."
27. března
Trolejbusy jsou žhavým tématem
Dlouhou a vášnivě vedenou diskusi odstartoval nečekaně bod, který původně vůbec nebyl na programu jednání a dostal se hned
na začátek. Nešlo o nic jiného než o problematiku zatrolejování sídliště Dubina. Spor, který nastal mezi radními a zastupiteli,
odstartoval minulý týden. Primátor Jiří Stříteský (ODS) se totiž dozvěděl, že Dopravní podnik města Pardubic zahájil výstavbu
první etapy trolejbusové trati vedoucí na Dubinu a přikázal ji minulé úterý ihned zastavit.
"Cítím, že to není rozhodnutí technické, ale politické," reagoval včera na krok primátora zastupitel a předseda
představenstva dopravního podniku Libor Slezák (US). Podle něj představenstvo všemi sedmi hlasy rozhodlo o
provedení této investice. Připomněl stále platný záměr zatrolejování Dubiny, který zastupitelé schválili před čtyřmi lety.
Místní komise na Dubině se však postavila proti.
"Do dneška mi nepřišly od komise žádné relevantní argumenty, aby se akce zastavila," řekl Slezák a novou trasu
obhajoval ekonomickým i ekologickým přínosem pro město. Navrhl tedy, ať samo zastupitelstvo odhlasuje příkaz
představenstvu DPmP stavbu trati zastavit.
Na toto hlasování vůbec nedošlo, strhla se totiž vzájemná slovní přestřelka. Oponenti, především zastupitelé z
Dubiny, se podivovali tomu, že o stavbě nikdo nevěděl. Peníze na zatrolejování totiž v rozpočtu města na tento rok vůbec
neprošly, všichni si tudíž, včetně vedení radnice, mysleli, že se akce odsouvá. Dopravní podnik však pozastavil nákup
dvou autobusů a ušetřených patnáct miliónů korun se rozhodl raději proinvestovat na Dubině.
Všichni kritici se shodovali, že jim zavedení trolejbusů na Dubinu z principu nevadí, nesmí jít ale o dílčí etapu, která podle
nich sama o sobě nic neřeší. Naopak situaci v dopravě zkomplikuje. Bylo proto odhlasováno, že 16. dubna se k tomuto
bodu zastupitelé mimořádně sejdou.
Uklidnění však nenastalo. Jan Jedlička (KSČM) označil zákaz stavby jako nebezpečný precedens a neoprávněný zásah
primátora do řízení akciové společnosti.
"Mohlo by jít o zneužití pravomoci veřejného činitele," mínil Jedlička, který měl informace, že byl na vedení společnosti
vyvíjen nátlak až vydírání, jak by to mohly označit orgány činné v trestním řízení. Primátor to však vysvětlil jako
nedorozumění v tom, že jeho rozhovor v humorném duchu byl vzat vážně. Připustil, že jednal svým způsobem
unáhleně a dokonce se za to dotyčným omluvil.
27. března
Město koupilo zbytek letiště
Další provoz pardubického letiště, které se již několik let potýká se ztrátami a dluhy, je zřejmě zachráněn. Stoprocentním
majitelem civilního letiště se totiž nyní stane město Pardubice, jež je ochotné zařízení dotovat. Pardubičtí zastupitelé včera
schválili koupi čtyřiceti devíti procent akcií společnosti East Bohemian Airport, která letiště provozuje, od firmy Unico za
5,1 milionu korun. Město dosud vlastnilo jednapadesátiprocentní podíl. Názory zastupitelů na podporu letiště a koupi jeho
akcií byly napříč politickými stranami velmi podobné. "Město významu Pardubic by letiště mělo mít, koupi podporujeme,"
uvedl zastupitel Jaroslav Kňava (ODS). "Částka, o které se nyní bavíme, je vzhledem k důležitosti letiště velmi malá,"
uvedl lidovec Josef Bednář. Podporu letišti vyjádřili i komunisté. "Uvědomujeme si, že za částku, kterou vložíme,
koupíme dluh. Možná se vše může do budoucna obrátit v pozitiva, jsme patrioti a myslíme si, že letiště k Pardubicím
patří," uvedl jejich lídr v zastupitelstvu Václav Snopek. Zastupitelé nakonec koupi akcií odhlasovali jednomyslně.
Neodradilo je ani upozornění náměstka pardubického primátora Michala Koláčka, že provoz letiště přijde město ročně
na miliony korun. "Ročně budeme vkládat do provozu řádově milionové částky, podle odhadů by to měly být asi čtyři
miliony korun. V tomto roce to však bude o jeden až dva miliony více. Jestli však letiště chceme, tak koupě akcií je
jediná možnost, jak přitom současně nepodporovat soukromou firmu," sdělil Koláček. Celkem dosud stálo letiště
pardubický magistrát na dotacích a půjčkách přes šestnáct milionů korun. Kromě nákupu akcií zastupitelé odsouhlasili
i půjčku letišti ve výši dva miliony korun. Peníze na nákup akcií i půjčku vezme město z fondu podpory bydlení, kde
nyní podle radních peníze přebývají. Nynější rozhodnutí zastupitelstva urychlila krize letiště, která nastala poté, co se
firma East Bohemian Airport kvůli nedostatku peněz zadlužila. Pokud by do konce března neuhradila částku okolo
jednoho milionu dvou set tisíc korun armádě, byl by další provoz letiště ohrožen. "EBA nemá dostatek vlastních
prostředků k tomu, aby uhradila armádě a řízení letového provozu dlužnou částku. Pokud město nezíská zbytek
akcií firmy EBA do konce března, tak za letiště nezaplatí a provoz na něm bude zastaven nebo zrušen," řekl na
začátku března náměstek pardubického primátora Michal Koláček.
26. března
Dopravní podnik chystá změny
Několik změn chystá ještě letos pardubický městský dopravní podnik. Firma, kterou stoprocentně vlastní město Pardubice,
v loňském roce provozovala třináct autobusových a sedm trolejbusových linek, letos však počet spojů zvýší a trasy
některých z nich prodlouží. "Od prvního dubnového úterka začne jezdit nová linka číslo 23 k továrně firmy Panasonic
ve Starých Čivicích. Kromě toho jednáme s obcí Tuněchody o prodloužení linky 10 nebo 12 až do vesnice. Do
Tuněchod bychom měli začít jezdit od letošního září," uvedl ředitel dopravního podniku Dalibor Haken. Od začátku
září podnik chystá i prodloužení trasy trolejbusu číslo 5 až na sídliště Dubina. "Abychom využili nové troleje, měla
by pětka ve špičkách jezdit až na Dubinu," uvedl Haken. Kromě toho zvažují odborníci dopravního podniku i
prodloužení linky 28 tak, aby jezdila až k firmě Foxconn. "Je to ale zatím jen výhled. Zvažujeme také, že časem
významněji změníme systém linek v rámci celého města, zatím je to ale jen ve fázi počítačových modelů. Nic bližšího
k tomu nelze říci," poznamenal Haken. Dopravní podnik získává ročně od pardubického magistrátu formou dotace
zhruba polovinu svého rozpočtu, druhou polovinu si podnik vydělá sám. V loňském roce činila dotace podle vedoucího
ekonomického odboru pardubického magistrátu Václava Brože celkem 128,5 milionů korun. "Výše dotace se v
posledních letech příliš nemění, pro letošní rok počítá městský rozpočet se 131 miliony korun, v roce 2000 to bylo 130
milionů," dodal Brož. Daňového poplatníka by se tak rozšíření služeb dopravního podniku nemělo dotknout. Firma
si letos připomíná padesát let od zavedení ekologické trolejbusové dopravy. "Své abrahámoviny trolejbusy oslaví v
sobotu 6. dubna dnem otevřených dveří dopravního podniku. K vidění budou mimo jiné historická vozidla ze sbírek
Národního technického muzea. V neděli 7. dubna dopoledne se uskuteční slavnostní jízda historických trolejbusů ulicemi
města," uvedl pracovník tiskového odboru pardubického magistrátu Jaroslav Jonáš.
25. března
Problémy s rozjezem ČRo Pardubice
Pardubické studio Českého rozhlasu zahájilo vysílání 4. března v odpojovaných oknech ČRo Hradec Králové na frekvenci
100,1 Mhz z vysílače Krásné. Ten je hluboko v Pardubickém kraji, a tak se rozhlas dostal do palby otázek, proč jej
nevyužívá pouze ČRo Pardubice. Hradecké studio má navíc k dispozici vysílač Černá hora, který by při zvýšeném výkonu
mohl dokrýt některé oblasti v jižní části královéhradeckého kraje.
"Vysílač Krásné zasahuje svou oblastí pokrytí přibližně stejně do pardubického i královéhradeckého kraje
(tzn. v okamžiku jeho přechodu pouze na pardubické vysílání dojde na mnoha místech hradeckého kraje k
opačnému efektu - nebude k dispozici signál ČRo HK), kromě toho má značné přesahy i do dalších oblastí. Z
tohoto důvodu je podle názoru vedení ČRo vhodnější pro použití v celoplošné síti," vysvětluje marketingový
manažer ČRo René Zavoral.
Od 1. dubna plánuje ČRo Pardubice rozšíření vysílání o hodinový Kulatý stůl, který se objeví jednou až dvakrát měsíčně
souběžně v programu pardubického i hradeckého studia. Počínaje červnem by měl rozhlas z Pardubic vysílat třikrát denně
Události regionu (7:00, 15:00 a 17:00), každou druhou hodinu zprávy a dvakrát týdně publicistiku nebo rozhovory (po
13:00 a 17:00). Celkový vysílací čas by se tak měl navýšit o 51 minut denně a dosahoval by osm hodin měsíčně. I to však
kritici stávajících poměrů považují za málo a uvítali by spíše celodenní vysílání zaměřené pouze na Pardubický kraj.
Problematika pardubického studia ČRo vedla k několika polemikám v regionálním tisku. Asi nejsilnější rozpoutal původní
koordinátor projektu ČRo Pardubice Jaroslav Zvára. Ten kritizoval rozhlas kvůli malému rozsahu pardubického vysílání
(tři zpravodajské bloky denně) a způsobu využívání vysílače Krásné. Posluchači upozornili na problém se znělkou ČRo
Hradec Králové před začátkem pardubického vysílání. "Budeme se snažit potlačit zvukové upoutávky propagující
název stanice Český rozhlas Hradec Králové. Místo nich by se měl častěji objevovat například slogan: Rádio
vašeho kraje," slíbil programový ředitel Českého rozhlasu Josef Havel.
Podle generálního ředitele ČRo Václava Kasíka je snahou rozhlasu omezit vysílání ČRo Hradec Králové na stávající
vysílač Černá hora 90,5 MHz doplněný dokrývačem menšího výkonu přímo v krajském městě. Další dokrývač by měl
pokrýt oblast Rychnova nad Kněžnou, kterou nyní pokrývá vysílač Krásné. "Pro ČRo Pardubice bychom pak
využívali jako základní vysílač Krásné (10 kW) a dokrývací vysílače menšího výkonu přímo ve městě, pro
okolí Svitav, případně i další pro některé z údolních měst," říká Kasík.
Malý rozsah samostatného vysílání pro Pardubice nemusí způsobovat pouze "problém" s vysílačem. Poslanec Miloslav
Kučera (ČSSD), který pochází právě z Pardubic, upozornil na nedostatek financí na celodenní program. Studio by také
muselo zaměstnat potřebný počet redaktorů a dalšího personálu, na což v současné době nemá prostředky. O tom, že
s překryv vysílače Krásné do královéhradeckého kraje může být zástupný problém, svědčí i loňské doporučení Rady pro
rozhlasové a televizní vysílání, aby ČRo Pardubice zahájil celodenní vysílání právě na vysílači Krásné.
25. března
Cena za Anežku stále nejasná
Více než dva tisíce korun má každý obyvatel Pardubic uložených v tržní ceně domů, které město za poslední tři roky
převedlo do majetku své stoprocentní akciové společnosti Městský rozvojový fond Pardubice. Jak ale fond s tímto majetkem
hospodaří, kolik stojí opravy domů, kolik fond vybere na nájemném a podle jakých kritérií si nájemníky vybírá, se lidé nedozví.
Obyvatelé Pardubic tak například dodnes neví, za jakých podmínek získal Český rozhlas sídlo pro své nové krajské
studio v historickém městském domě čp. 29 v ulici svaté Anežky České v centru Pardubic.
Podobně fond již více než půl roku tají, za kolik milionů tento historický dům opravil. "Z důvodu, že v současné době
probíhá kolaudační řízení objektu čp. 29 ulice Svaté Anežky České, budou všechny záležitosti týkající se jmenovaného
objektu prezentovány až po dokončení kolaudačního řízení," odmítal na konci loňského roku jakékoli zveřejnění
konkrétních údajů ředitel Městského rozvojového fondu Pardubice Aleš Kopecký. Přitom už v srpnu loňského
roku dozorčí rada fondu varovala valnou hromadu společnosti, že namísto původních 23 milionů se cena rekonstrukce
vyšplhá až na 40 milionů. Ani kolaudace, na kterou se město i fond stále odvolávali, na mlčení nic nezměnila.
I když Český rozhlas již dva týdny z pardubického studia vysílá, cena za
rekonstrukci zůstává i nadále tajná. Jedinou výjimkou, kdy lidé mohou získat alespoň částečné informace o tom, jak
Městský rozvojový fond spravuje svěřené domy, jsou případy, kdy smluvním partnerem fondu je samo město. Tak se
například na veřejnost dostalo, že divadelní sál si v domě čp. 29 pronajímá město od své akciové společnosti za 300
tisíc korun ročně. Rada města znění nájemní smlouvy na tiskové konferenci zveřejnila. Za jakých podmínek ale v
městském domě sídlí Český rozhlas, či proč o pronájem dalších místností naopak ztratila zájem firma Stapro, fond
neprozradí. "Firma Stapro nereagovala na námi předložený návrh smlouvy a sdělila, že jedna z možností je, že
nebude využívat uvedené prostory. Ano, Městský rozvojový fond Pardubice již hledá nového nájemce," uvedl Kopecký.
Žádné další informace o tom, podle jakých pravidel fond historický dům patřící městu obsadí, však Kopecký neprozradil.
25. března
Projekt levného bydlení se těžko prosazuje
Projekt levného bydlení, o kterém pardubická městská rada uvažuje zatím jen v hrubých obrysech, má před sebou
nejtěžší krok - obhájení vybrané lokality. Město zatím navrhuje tři možnosti a očekávají se protesty z blízkého okolí a
zastupitelstev příslušných městských obvodů.
Rada města Pardubic posuzovala osm pozemků, které by přicházely v úvahu. Nakonec vybrala tři schůdnější varianty.
"Tou první je pozemek ve Starých Čívicích, druhý na okraji sídliště Dubina směrem k bývalým kasárnům Hůrka a třetí v
průmyslové obalsti Parama U trojice. Zde se bude demolovat zchátralý městský dům a pozemek se uvolní," řekl
náměstek pardubického primátora Michal Koláček. Radní sice nehovoří otevřeně o bydlení pro romskou
menšinu, ale připouštějí, že většinu bytů nebo domků obsadí právě Romové. Potvrzuje to i fakt, že náměstek primátora
Jiří Razskazov, který jako první tento záměr začal prosazovat, hovořil o tom, že na ceně bytů by se měla podílet
i dotace na podporu národnostních menšin. "Zdaleka to ještě neznamená, že na některé z jmenovaných lokalit se bude
stavět a vyrostou tu domy nebo domky projektu levného bydlení," upozorňoval Koláček. Podle něj bude pro město
rozhodující především vyjádření příslušných městských obvodů, místních komisí a reakce většiny obyvatelstva. "Tyto
tři lokality sice zatím považujeme za nejschůdnější, ale rozsah výstavby a její forma bude až vycházet z objemových
a architektonických studií. Ale ty mohou možnost výstavby v těchto místech vyloučit," podotkl Koláček. "Navíc to jsou
návrhy, které prošly jen radou města, nevyjádřilo se k nim ještě zastupitelstvo. To může mít zcela jiný názor," upozornil
náměstek primátora Rostislav Šmahel.
25. března
Zastupitelstvo zítra o letišti
Přes dvacet bodů má zítřejší program zasedání pardubických zastupitelů, které začíná v hudebním sále radnice ve
14 hodin. Veřejnost by mohl například zajímat návrh na získání stoprocentního podílu v akciové společnosti EBA,
která provozuje civilní letiště s mezinárodním provozem. V první navrhované změně rozpočtu města na rok 2002 je například
položka ve výši jednoho miliónu korun na odkup pozemků v místech nového útulku pro psy ve Štrossově ulici. Zastupitelé
budou také hlasovat o dalších úlevách poplatku za odpady některých karegorií občanů.
21. března
Staré město bude vydlážděno
Historická část Pardubic se letos stane na pohled o něco starší. Ze dvou ulic městské památkové rezervace totiž zmizí příliš
moderní asfalt a namísto něj se do nich opět vrátí stylové dláždění.
"Ulice půjdou zpátky do historického rázu, jaký si zasluhují," říká náměstek primátora Rostislav Šmahel.
"Jak chodníky, tak vozovka bude v kostkách." Proměna se přitom bude týkat dvou nejvytíženějších ulic starého města, a to
Pernštýnské a Sv. Anežky České.
Právě tudy vede jediné dopravní spojení pro motorová vozidla na Pernštýnské náměstí.
Rekonstrukce by se měla uskutečnit ještě v tomto roce, rozpočet města na ni alespoň pamatuje. Měla by stát kolem pěti miliónů
korun. Podle Šmahela budou chodníky vydlážděny osmicentimetrovými kostkami, vozovka pak velkými, které jsou například
v části Labské ulice.
Přechod mezi chodníkem a vozovkou by měl být pokud možno co nejmenší. Materiálu k vydláždění obou ulic má město
dostatek vlastního, dlažební kostky odtěžené během rekonstrukcí totiž soustřeďuje na úložišti v Nemošicích, další staré
kostky jsou navíc položeny v jiných ulicích, kde se naopak bude pokládat živičný koberec.
Proměna dvou starých ulic se netýká pouze dláždění. Také osvětlení lampami by mělo ladit k historickému vzhledu budov.
Není to však bez komplikací.
"V podstatě nám vázne osvětlení, chybí souhlasy vlastníků," vysvětluje Šmahel.
"Někteří bydlí mimo Pardubice, někteří zemřeli a někteří mají výhrady k tomu, aby na jejich domech bylo osvětlení umístěno.
Nemůžeme si dovolit tam dát kandelábry, potřebujeme je umístit na ty budovy. Chceme se s nimi domluvit a to je věc, která
nás v tuto chvíli tlačí."
Jenom tento týden se konala u náměstka Šmahela dvě jednání na téma rekonstrukce ulic a veřejného osvětlení, která se snažila
dobrat, kolik souhlasů vlastníků historických domů zatím městu chybí a jak bude dále radnice postupovat.
"Jestliže jdeme do chodníků a vozovky, tak musíme stávající osvětlení v havarijním stavu opravit taky, protože kabel jde
chodníkem. Abychom neudělali napřed komunikaci a pak jsme to museli rozkopat. To je špatně. Všechno je potřeba udělat
najednou," prohlašuje Šmahel.
21. března
Nová komedie míří do Pardubic
Salónní prostředí, nádhe rné kostýmy, vybroušený bonton, milostné enúhelníky a především humor patří k dílům
George Feydeaua. Jednu z komedií proslulého francouzského komika nazvanou Ten, kdo utře nos uvede v sobotu
Východočeské divadlo Pardubice. Divadlo tak pokračuje sérií komedií, zahájenou Slaměným kloboukem a pokračující
nedávno uvedenou anglickou komedií Co se doma uvaří. Do Pardubic se tak s další komedií vrací pražská režisérka
Lída Engelová, v jejíž režii mohli diváci vidět komedii Sylvie. Feydeauovu komedii již Engelová režírovala zhruba před
deseti lety v pražském divadle ABC. Komedie Ten, kdo utře nos měla premiéru v roce 1896
a vznikla v době největších Feydeauových úspěchů. U nás byla známa pod dřívějším názvem Ťululum. Na paškál si v ní
Feydeau bere nevěru a zaplétá hlavního hrdinu záletníka Pontagnaca do spletitých sítí, kde se zdánlivě nemožné stane
skutečností a kde až do samého konce není jasné, zda někdo skutečně utře nos.
K Feydeauově komedii z období
belle epoque patří i nádherné kostýmy. Na jevišti se nevyužije pouze obvyklý svrchní oděv, ale i spodní prádlo, s kterým
herci vynesou kůži na trh. "V komedii jako je tato, musí být svlékání cudné a chutné. Důležité je také prádlo, které nelze
ušít z trikotáže, ale měl by to být batist," míní režisérka. Feydeau je králem vaudevillu čili frašky, která je velmi náročná na
přesnost a náročná na secvičení. "Ta hodinková přesnost je nejtěžší," dodala Engelová. V komedii Ten, kdo utře nos se
v hlavní roli Edmonda Pontagnaca objeví Martin Mejzlík, v dalších rolích uvidí diváci Pavla Novotného, Milana Němce, Petra
Dohnala, Kristinu Jelínkovou či Romanu Chvalovou nebo hostující Lilien Malkinu. Premiéra se koná v sobotu v Městském
divadle v 19 hodin, zítra v 10 hodin začíná veřejná generálka.
21. března
Hokejisté chtějí splatit dluh rolbou
Zajímavou transakci možná 26. března provedou pardubičtí zastupitelé. Odpustí hokejovému klubu HC IPB Pojišťovna
Pardubice většinu sedmnáctimiliónového dluhu a za to dostanou od hokejistů rolbu na úpravu ledu a mantinely k tomu. Dluh
je vlastně nesplacenou půjčkou, kterou před třemi lety hokejovému klubu poskytlo město na zakoupení a instalaci obří
multimediální kostky se čtyřmi veleobrazovkami, výkonnou zvukovou aparaturou a digitálními displeji.
Je to návrh na řešení pohledávek ve výši 17,7 miliónu korun. Město je prostřednictvím Městského rozvojového
fondu vlastníkem
arény, je celkem nelogické, aby její organické části, tedy mantinely a rolbu, vlastnil někdo jiný. Hokejisté městu platí
za užívání ledu a šaten normální nájemné. Ani rolba, ani mantinely, dodané renomovanou finskou firmou, ovšem
na zaplacení dluhu stačit nebudou. Hokejový
klub, pokud zastupitelstvo na tuto směnu přistoupí, tak přesto poměrně lacino vyvázne z většiny dluhu. Mantinely
a rolbu na úpravu ledu zaplatil Český svaz ledního
hokeje spolu s Mezinárodní hokejovou federací. Byl to jejich příspěvek k pořádání mistrovství světa juniorů v ledním hokeji,
které se na přelomu loňského a letošního roku v Pardubicích konalo.
21. března
Panasonic chce v Pardubicích zřídit centrum pro Evropu
Mobilní telefony a autorádia značky Panasonic vyrobené v Pardubicích začnou zanedlouho plnit obchody s elektronikou na
celém světě. Představitelé české vlády a japonské společnosti Matsushita Communication Industrial Czech totiž včera
slavnostně otevřeli v pardubické průmyslové zóně nový závod na výrobu elektroniky značky Panasonic. Po Plzni, kde se
vyrábějí televizory stejné značky, jsou Pardubice druhým městem v zemi, kde byla továrna této firmy postavena. Investice
japonské společnosti do regionu by měly přesáhnout tři miliardy korun a práci by zde mělo najít zhruba tisíc pět set lidí.
"Zatím jsme v pardubickém závodě zaměstnali dvě stě padesát lidí a investice vynaložené především na výstavbu závodu
dosáhly sedmi set padesáti milionů korun. Předpokládáme, že počet zaměstnanců stoupne ještě do konce tohoto roku
na pět set a do stejného období proinvestujeme dalších zhruba dvě stě tisíc," řekl prezident nadnárodní korporace
Matsushita Yasuo Katsura. Z Pardubic chce společnost do budoucna řídit celý evropský trh. Zatím sem přesunula
výrobu mobilních telefonů z Anglie a plánuje i přemístění výrobny autorádií z Německa do Pardubic. "Ve výhledu také je,
že by v Pardubicích mohlo vzniknout inženýrské centrum, ale to je zatím jen ve fázi představ," přemýšlí o budoucnosti
Matsushity v krajském městě Katsura. Převládat bude v Pardubicích výroba mobilních telefonů, přestože původně se
Matsushita v nedalekém Opočinku zabývala výrobou autorádií. "Ještě do konce roku bychom měli v Pardubicích vyrobit
dva miliony šest set tisíc kusů mobilních telefonů značky Panasonic a pět set padesát tisíc autorádií," upřesnil
prezident společnosti Matsushita Communication Industrial Czech Akihiro Harada. V pardubickém závodě by měli pracovat
jen Češi. Matsushita je vůbec
první společností, která začala v pardubické průmyslové zóně vyrábět. Po ní měla v plánu v Pardubicích investovat ještě
pardubická firma Compack a francouzská společnost General Trailors.
21. března
Díky Panasonicu věří v lepší časy i letiště
Evropská centrála Panasonicu v Pardubicích přinese zemi prestiž a Pardubicím pracovní místa. To ale není všechno. Nová
moderní stavba na okraji Starých Čívic bude mít pro obyvatele Pardubic i další praktický užitek. "Od začátku dubna bude
z Polabin do Starých Čívic jezdit nová linka městské hromadné dopravy s číslem 23. Měla by sloužit zejména lidem, kteří
budou v továrně pracovat," uvedl vedoucí úseku hromadné dopravy pardubického městského dopravního podniku Vladislav
Štěpánek. Linka bude proto jezdit ráno zhruba do osmi hodin a odpoledne kvůli odvozu zaměstnanců. "Kromě nové linky
zavedeme ještě výpomocné spoje devítistovkové řady ráno po šesté hodině a před desátou večer," dodal Štěpánek. Se
stavbou továrny se rozšířila i síť cyklistických stezek na Pardubicku. Až k továrně totiž mohou její zaměstnanci jezdit
na kole ve speciálním cyklistickém pruhu vedoucím kolem silnice. I obec je z větší
části spojená s centrem Pardubic cyklistickými stezkami. Město má totiž jednu z nejdelších sítí cyklostezek dosahující
délky okolo třiceti kilometrů. Od rozjetí výroby v nové továrně si leccos slibuje i pardubické civilní letiště. "Již několikrát
jsme s vedením firmy jednali a naše letiště jim nabízeli. Zatím ho nevyužívají, protože objem výroby je zatím malý, takže
se jim letecká doprava nevyplatí. Budeme ale v jednáních pokračovat. Až se výroba v podniku rozběhne naplno, tak letiště
zřejmě využívat začnou. Věřím tomu," uvedl ředitel společnosti East Bohemian Airport, která pardubické civilní letiště
provozuje, Vít Vavřina. Pro letiště, které se od svého vzniku potýká s malým vytížením a ztrátami, by zakázka od
Panasonicu mohla znamenat polití živou vodou.
