19. března
Kraj rozmístí stovky směrovek
Kterým směrem jsou Pardubice? Podobnou otázku by si už od letošního května neměl položit žádný řidič projíždějící
Pardubickým krajem. Silničáři totiž na Pardubicku, Ústeckoorlicku, Chrudimsku a Svitavsku rozmístí zhruba čtyři sta
nových směrovek, které by lidem měly usnadnit cestu do krajského města. O nákupu a instalaci nového dopravního značení
za šest set tisíc korun rozhodl kraj. "Po celé republice je provedeno označení podle metodiky ministerstva dopravy, která
však nevnímá skutečnost, že tu vznikly nové kraje. Proto kraj ve své samosprávné působnosti rozhodl, aby správa a
údržba silnic zabezpečila nové značení," uvedl Miroslav Němec, ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje. S
instalací nových směrovek počítá dokument Tvář kraje, který letos schválili krajští zastupitelé. Ten upravuje způsob, jak
bude kraj vystupovat navenek, jaký bude mít erb, vlajku či znělku. Nové směrovky se objeví na důležitých silnicích, které
spojují jednotlivé okresy s krajským městem. Řidiči na ně narazí například ve směru od Borové, Skutče, Chrudimi, dále
mezi Pardubicemi, Litomyšlí a Poličkou či v úseku mezi Lanškrounem, Ústím nad Orlicí a krajským městem. "Všechny
nové směrovky by se měly u silnic objevit do konce května. Nebudou jimi značeny všechny silnice třetí třídy, protože to
nepokládáme za nutné," uvedl Němec.
19. března
Baron Kraus bude mít pamětní desku
Před devadesáti lety založil nadšenec a propagátor vědy a techniky baron Arthur Kraus v Pardubicích lidovou hvězdárnu,
která byla první svého druhu v Čechách. Ve čtvrtek bude na domě č 62. vedle Pasáže na pardubické třídě Míru odhalena
pamětní deska připomínající její existenci. V době, kdy si astronomové připomínají
úmrtí Arthura Krause a zároveň výročí hvězdárny, prolétá kolem Slunce patrně nejjasnější kometa v tomto roce. Arthur
Kraus se narodil 2. srpna 1854 krátce potom, co se jeho otec Josef stal poštmistrem pošty v Pardubicích. Ke
šlechtickému titulu přišli Krausovi zásluhou Arthurova strýce Alfréda, který byl podmaršálkem a později i
místodržitelem království Českého. Vzhledem k tomu, že byl bezdětný, vyprosil titul i pro svého bratra, a tak
se pardubický poštmistr stal najednou baronem. Arthur Kraus nechal již v roce 1895 upravit nejvyšší patro
pardubické zámecké hlásky na primitivní observatoř a ve svém domě vedle Pasáže zřídil v roce 1912 velmi
dobře vybavenou hvězdářskou pozorovatelnu. Hvězdárna, označovaná jako lidová, sloužila veřejnosti a Kraus
s nadšením přijímal zájemce o pozorování či školní exkurze. Pod pseudonymem Carchesius vydal Kraus i dvě
hvězdářské brožury nazvané Pozorování Slunce a Létavice a povětroně. Od roku 1913 byly v Pardubicích pravidelně
zaznamenávány sluneční skvrny a polohy protuberancí. Krausovy aktivity se ale neomezovaly pouze na astronomii.
Jako bohatý soukromník se mohl věnovat nejrůznějším zájmům. Byl dobrým fotografem, vlastnil jednu z prvních
radiostanic v monarchii a kolem roku 1895 i první motocykl v Pardubicích značky Hildebrand & Volf. Jeho zbytky
jsou dodnes uloženy v Národním technickém muzeu v Praze. Baron byl i neméně náruživým cyklistou a sportovcem,
na zahradě svého domu vybudoval první tenisový kurt ve městě. Arthur Kraus zemřel před dvaasedmdesáti lety 21. března.
V tento den bude na jeho bývalém domě zakoupeném v roce 1892 odhalena pamětní deska. Ceremoniál začíná ve 14.00 hodin.
19. března
Další firma o zónu zájem nemá
Pardubický magistrát na svých oficiálních internetových stránkách stále uvádí jako vážného zájemce o pozemky v tamní
průmyslové zóně francouzskou společnost General Trailors. Ta ale zřejmě v Pardubicích svůj závod na výrobu a montáž
nástaveb a návěsů nákladních automobilů stavět nezačne. "Společnost chtěla využít našich pozemků k výstavbě svého
závodu, ale ve Francii se změnil vlastnický poměr společnosti General Trailors, proto firma jednání zastavila už před
rokem a zatím je neobnovila," řekl ředitel společnosti Free Zone Pardubice Miloslav Steklý, která s průmyslovou
zónou sousedí. O tom, že General Trailors ztratil zájem investovat v Pardubicích, svědčí i to, že firma zatím
nezahájila ani jednání s tamním stavebním úřadem. Mylné je zřejmě i další tvrzení
magistrátu na internetových stránkách: že General Trailors v současné době čeká na takzvané posouzení EIA,
což je dokument, který zkoumá vliv plánované stavby na okolní prostředí. Bez něho by firma svůj závod postavit
nemohla. Oddělení životního prostředí pardubického krajského úřadu však slyší o francouzské společnosti poprvé.
V Pardubické
průmyslové zóně zatím stojí jediný závod, který zde postavila japonská firma Matsushita Communation Industrial
Czech, která zde právě dnes zahájila provoz. Posledním známým zájemcem o průmyslový areál je pardubická
společnost Compack, ta má však problémy s vydáním stavebního povolení. Magistrát totiž nechce firmě prodat
pozemky, dokud neuhradí státu dluh.
19. března
Zeman se chlubí něčím, co vláda neudělala
Předseda vlády Miloš Zeman se minulý týden na besedě s obyvateli Pardubic chlubil něčím, co nebylo pravda. Ve výčtu toho,
co sociálně demokratická vláda pro Pardubicko udělala, kromě jiného uvedl, že splavnila Labe až do Pardubic. Jenže
už v polovině února vydalo ministerstvo životního prostředí rozhodnutí, kterým nepovoluje výstavbu poslední potřebné
plavení komory na Labi mezi Přeloučí a Pardubicemi. Bez tohoto plavebního stupně zůstane Labe pod Pardubicemi pro
nákladní dopravu i nadále nesplavné.
Svá slova nepronesl předseda vlády jen tak do větru. Na dokončení jediného úseku, který zatím
odděluje Pardubice od celé labské vodní cesty, čeká region už léta. "Splavnění Labe do Pardubic je akce evropského
významu," míní starostka Přelouče Irena Burešová. Volební lídr ČSSD v Pardubickém kraji
Radko Martínek nevěděl, že se Zeman vychloubal něčím, co není pravda. "Na besedě v Pardubicích jsem nebyl. Zamítnutí
výstavby plavebního stupně však není vlastní vůle ministerstva, ale důsledek snažení ekologických aktivistů. Vláda splavnění
Labe podporuje a na přípravu výstavby komory v Přelouči už vyčlenila peníze z fondu dopravní infrastruktury," uvedl
Martínek. Proč Zeman hovořil 11. března o splavnění jako o hotové věci, když ministerstvo životního prostředí již 18.
února stavbu poslední zbývající komory zamítlo, nechtěl Martínek komentovat.
18. března
50 let jezdíte s námi
Letos uplynulo již padesát let od zahájení provozu trolejbusů v Pardubicích. Ačkoliv plány na zřízení trolejbusové
dopravy ve městě existovaly již v polovině čtyřicátých let, záměr vybudování první trolejbusové trati byl schválen až
v roce 1949. První trolejbusová trať vedla od vlakového nádraží do Semtína a poté byla prodloužena až do Lázní
Bohdaneč. Provoz první trolejbusové linky byl slavnostně zahájen v neděli 20. ledna 1952. V roce 1953 pak byla
zprovozněna linka z Jesničánek k nemocnici, o rok později linka z Jesničánek na Slovany a postupně se trolejbusová
doprava rozrostla do současných rozměrů. Dnes provozuje akciová společnost Dopravní podnik města Pardubic 65
trolejbusů na sedmi linkách. V roce 2001 najezdily tyto trolejbusy 2,2 miliony kilometrů a přepravily 11,36 milionu
osob. Představují tedy dodnes velmi důležitý prvek pardubické městské hromadné dopravy. Protože je trolejbusová
doprava ekologicky čistá, uvažuje město již řadu let o tom, že trolejbusovou dopravu rozšíří i do sídliště Dubina s
20 tisíci obyvateli.
Dopravní podnik spolu s veřejností oslaví padesátiny trolejbusů v sobotu 6. a v neděli 7. dubna. V sobotu od 8 do 15.30
hodin se v areálu dopravního podniku na Dukle v Teplého ulici uskuteční den otevřených dveří. Veřejnost si bude moci
prohlédnout historické trolejbusy z technických muzeí v Praze a Brně, ale i další vozidla, která zachycují vývoj trolejbusů
až do současnosti. Bude připravena i prohlídka areálu DPmP s celým zázemím městské hromadné dopravy. V 9.30
zpříjemní návštěvníkům DPmP pobyt ve vozovně vystoupení folklórního souboru Radost, ve 13 hodin vystoupí folková
skupina Poupata. Zájemce budou do areálu dopravního podniku zdarma vozit historická vozidla, jejichž jízdní řády
budou vyvěšeny na vybraných zastávkách MHD.
V neděli 7. dubna od 9.30 hodin se na třídě Míru uskuteční přehlídka trolejbusových vozidel. Po jejím skončení se tato
vozidla rozjedou po celém městě na propagační jízdy, které potrvají až do 12.30 hodin.
18. března
Compack možná do Pardubic nepůjde
Společnost Compack chtěla začít se stavbou svého závodu v pardubické průmyslové zóně už koncem minulého roku. Nový
podnik měl zaměstnat dvě stě padesát lidí a přinést do města investici ve výši zhruba sedm set milionů korun. Dosud však firma
v zóně nestaví a je možné, že ani stavět nebude. Pardubický magistrát totiž zatím nechce Compacku prodat ani pronajmout
pozemky ke stavbě, protože podle nich firma dluží státu. "Máme informace, že společnost Compack dluží správě
sociálního zabezpečení, finančnímu úřadu i zdravotní pojišťovně. Firmě, která dluží státu a státním institucím, nemůžeme
a nechceme pozemek v zóně prodat ani pronajmout," řekl náměstek pardubického primátora Michal Koláček. Jak
vysoký je dluh firmy radní nevědí. Smlouva s městem o koupi nebo pronájmu pozemku je jediným
dokumentem, který Compacku chybí k tomu, aby mohl požádat o vydání stavebního povolení. Zda
závod na výrobu hlubokotažných fólií v pardubické zóně vznikne nebo ne, podle Koláčka nyní záleží jen na Compacku.
"Firma může do určité doby předložit dokumenty, ze kterých bude jasné, že státu již nedluží. Pak nebude problém s
nimi smlouvu uzavřít. Dosud však potřebné dokumenty nepředložili, i když tvrdí, že mají investora, který jejich dluhy
zaplatí a pokryje i výstavbu závodu," uvedl Koláček. Vedení společnosti tvrdí, že městu potřebné údaje zanedlouho
předá. Podle výpisu z obchodního rejstříku vlastní padesátiprocentní obchodní podíl ve společnosti
Compack Jaroslav Machač. Po dvaceti pěti procentech mají Radek Machač a Jiří Šindelář, kteří jsou v rejstříku uvedeni
jako jednatelé společnosti. Jaroslav Machač v současné době čelí řadě obvinění u Krajského soudu v Hradci Králové kvůli
své dřívější společnosti Vac-Star, která po sobě zanechala milionové dluhy. Tento fakt ale podle Šindeláře nebude mít vliv
na další činnost společnosti Compack. "Jaroslav Machač je u nás zaměstnán pouze jako řadový zaměstnanec," řekl Šindelář.
18. března
Splavnění Labe do Pardubic se možná nikdy neuskuteční
Když se předseda vlády Miloš Zeman na pondělní besedě s veřejností v Pardubicích chlubil, že jednou z věcí, kterou současná
vláda udělala pro Pardubický kraj, je splavnění Labe do Pardubic, zřejmě netušil, že k dokončení tohoto projektu neschází
jen krůčky, ale mílové kroky. Ministerstvo životního prostředí totiž nepovolilo výstavbu plavebního kanálu v Přelouči,
který je jedinou chybějící součástí splavnění Labe do Pardubic. Lodě z Hamburku proto do Pardubic možná nikdy plout
nebudou. Hlavní investor stavby Ředitelství vodních cest České republiky se sice proti rozhodnutí odvolá, ale pokud
neuspěje, bude muset hledat pro kanál jinou trasu, což by znamenalo roky práce navíc. Přitom není jisté, zda jiná trasa
vůbec existuje. "Ředitelství nezbývá nic jiného, než rozhodnutí ministerstva zpochybnit, protože po několika letech
výzkumů by mohli zjistit, že kanál jinudy vést nelze," řekl vedoucí přeloučského stavebního úřadu Lubomír Novotný.
Ministerstvo se stavbou kanálu nesouhlasí, neboť zhruba tři kilometry dlouhý plavební kanál má vést zčásti přes
biologicky vzácné území Slavíkových ostrovů. "V případě, že záměr ředitelství vodních cest povolíme, byla by stavbou
vyhubena podstatná část vzácných živočichů na území Slavíkových ostrovů," vysvětluje postoj ministerstva ředitel
odboru ochrany přírody Petr Pařízek. Ředitelství vodních cest se nechce k případu vyjadřovat. "Řeknu jenom to,
že se proti rozhodnutí ministerstva odvoláme," sdělil ředitel Ředitelství vodních cest ČR Vladimír Kadlec. Proti výstavbě
přeloučského plavebního stupně již delší dobu protestuje občanské sdružení Svoboda zvířat z Hradce Králové, kterému
se podařilo najít v projektech investora chyby a výstavbu zdržet přibližně o dva roky. Další oddálení výstavby
přeloučského kanálu, tentokrát z popudu ministerstva, se však nelíbí starostce Přelouč Ireně Burešové. "Většina obyvatel
v Přelouči kanál chce, protože to bude znamenat nejen rozvoj pro město, ale pro celý Pardubický kraj," tvrdí Burešová.
Sdružení Svoboda zvířat ale s výroky starostky nesouhlasí. "Pardubický kraj může prosperovat i bez nové sítě plavebních
cest," namítá předseda sdružení Michael Kousal. Ohrožení výstavby kanálu v Přelouči ovlivňuje i plánovanou výstavbu
říčního přístavu v Pardubicích. Pardubice až dosud předpokládaly, že splavnění Labe a vybudování přístavu se podaří
stihnout do roku 2008. Protesty sdružení a nyní i zamítavé stanovisko ministerstva však otevření přístavu odsunou, ne-li
znemožní. "Dokud nebude schváleno územní rozhodnutí na výstavbu kanálu v Přelouči, nezačneme ani my s přípravami
na stavbu přístavu v Pardubicích. Stavět přístav dřív, než budeme vědět, že se k němu lodě dostanou, by byl nesmysl,"
uvedl ředitel společnosti Přístav Pardubice Michael Skalický. O prodloužení Labské vodní cesty do Pardubic rozhodl
v roce 1996 stát, který chce do úpravy labského koryta mezi Chvaleticemi a Pardubicemi investovat přibližně dvě miliardy
korun. Veškeré práce se ale prozatím zastavily v Přelouči, kde by měl vzniknout tři kilometry dlouhý kanál s vodní komorou,
díky které lodě překonají jez.
15. března
Dva názvy pro jeden sál
Dva rozdílné názvy pro jeden kulturní sál se nyní používají v kulturních programech a na plakátech v Pardubicích. Zatímco
pardubický magistrát propaguje sál v historickém domě čp. 29, který patří městu, jako alternativní kulturní scénu Divadlo 29,
Východočeské divadlo nechce opustit dříve používaný název Komorní scéna Anežky České. "Divadlo sice začalo po
otevření sálu používat název Komorní scéna Anežky České, ale už tehdy jsem ředitele divadla upozorňoval, že sál
bude mít v budoucnu jiný název. Anežka Česká je v názvu trošku zavádějící, protože řadě lidí se může spíše vybavit
zábavná televizní soutěž než scéna pro otevřenou kulturu. Divadlo 29 nebo zkráceně Devětadvacítka je pro běžné
používání příhodnější," vysvětluje název scény její správce a dramaturg Zdeněk Závodný. Podle ředitele Východočeského
divadla Petra Dohnala však může nový název mást některé návštěvníky, kteří si od loňského otevření sálu postupně zvykli
na název Komorní scéna Anežky České. "Je to věc názoru. Námi navrhovaná Komorní scéna je sice název konzervativní,
ale domnívám se, že odpovídá prostoru, který v domě čp. 29 je," míní Dohnal.
Používání dvojího názvu jen dokládá, že magistrát i divadlo mají o využívání sálu v historickém domě rozdílné
představy. Zatímco divadlo chtělo původně celý sál využívat samo jako jednu ze svých dalších stálých scén, město
by prostory raději využívalo pro alternativní kulturu. "Na podzim loňského roku jsme magistrátu předložili projekt,
který ukazoval, že bychom dokázali prostory v domě čp. 29 provozovat sami. S návrhem jsme ale neuspěli," uvedl
ředitel Východočeského divadla Petr Dohnal. "Divadlu nemůžeme upřít zásluhy na tom, že celý projekt rekonstrukce
tlačilo úspěšně dopředu, ale podle našeho názoru by další scéna klasického kamenného divadla byla ve městě zbytečná.
Pardubice mnohem více potřebují prostor pro alternativní umění, jako byl ještě kdysi za totality například klub Na Drážce,"
vysvětluje záměr města vedoucí společenského odboru magistrátu Stanislav Vala.
Východočeské divadlo tak má být na scéně v Anežce České jen jedním z řady různých účinkujících. "Nyní už nemá
cenu znovu o scénu usilovat. Důležité je, aby se používal jeden název, který nebude lidi plést. Nové jméno Divadlo
29 není až tak špatné, důležité však bude, jak na pojmenování alternativní scény bude navazovat její pojetí. Dosud
to je pouze nezabydlený prostor," řekl Dohnal. Zatímco dekorace sálu i přilehlých prostor je dosud neutrální a nijak
nezvýrazňuje alternativní kulturu, nový tištěný program již vychází z orientace na menšinové umělecké žánry.
"Grafická úprava programu odpovídá využití kulturních prostor pro alternativní tvorbu," hodnotí logo Divadla 29
a typografickou podobu programu pražský výtvarník Tomáš Svoboda. Od dubna by se v tomto programu měl
pravidelně objevovat i rozpis představení, která na scéně Divadla 29 odehraje Východočeského divadlo.
15. března
Muzikanti mohou zpívat v ulicích
Potulní muzikanti mohou v pardubických ulicích hrát a zpívat bez obav z toho, že by jim v jejich vystoupení chtěla zabránit
policie nebo městští strážníci. Přitom ještě před měsícem městská policie pouličního kytaristu z centra Pardubic vykázala.
Nyní se však strážníci s policií dohodli, že při kontrole pořádku na ulicích nebudou tak přísní. "Pokud muzikant nebude
nikoho svým oblečením ani chováním odpuzovat a texty písní nebudou vulgární nebo v rozporu se zákonem, nebudeme
hudebníky z ulic vyhánět," říká mluvčí městské policie Pavel Čejka. Zároveň ale dodává, že muzikant nesmí na chodníku
zabírat tolik místa, aby ostatním lidem bránil ve volném průchodu.
Stejně tak nebude hudebníky nikdo postihovat za to, že jim do odložených
pouzder od nástrojů lidé hází drobné mince. "Muzikanti peníze v žádném případě nevybírají, od kolemjdoucích to je
dobrovolný dar. Ověřovali jsme si na živnostenském i finančním úřadu, že taková vystoupení jsou v pořádku,"
sdělila policejní mluvčí Hana Fojtíková. Bez speciálního povolení se však při pouličním vystoupení neobejdou velké
hudební soubory. "Koncerty podobné těm, které před obchodním domem Tesco pořádali před časem indiáni z Peru,
se už posuzují jako zábor veřejného prostranství," upozorňuje Fojtíková.
15. března
Parkoviště za Arénou zeje prázdnotou
Stovky parkovacích míst jsou po rekonstrukci zimního stadiónu k dispozici řidičům. Obvykle však zejí prázdnoutou. Tento
pohled přitom kontrastuje s přilehlou ulicí před budovou sociální správy. Zde se naopak po celý den tísní auto na autě.
Důvod je jediný, za stání zde nikdo nemusí platit.
Kdo by se rozhodl odstavit svůj vůz na parkovišti Areny Pardubice po celý den, bude muset sáhnout hlouběji do peněženky.
To bude zřejmě hlavním důvodem, proč řidiči, kteří mají vyřizování v centru města na delší dobu, raději odstaví svůj vůz
například za Domem hudby nebo v ulici U Stadiónu.
V souvislosti s minimálně využívaným parkovištěm u zimního stadiónu se možná nabízí otázka, zda by nemohlo sloužit pro
potřeby krajského úřadu. Ten chce vyřešit parkování pro své úředníky a návštěvníky koupí dvou podlaží parkovacího
domu, jenž by měl ještě letos vyrůst na sídlišti Karlovina. Za 168 parkovacích míst přitom úřad, tedy daňoví poplatníci,
zaplatí 20 miliónů korun. Vzdálenost z parkoviště od zimního stadiónu k budově krajského úřadu je však zřejmě rozhodující.
Přibližně půlkilometr se nemusí líbit.
"Parkoviště u zimního je v kompetenci MRFP, nějakým způsobem s ním nakládá," míní náměstek pardubického primátora
Rostislav Šmahel. "Ale je potřeba si uvědomit, že občané ho budou asi velice málo využívat pro styk s krajským úřadem,
protože přeci jenom je to poměrně daleko."
14. března
Provoz civilního letiště je ohoržen
Mezinárodní letiště funguje v Pardubicích již několik let díky půjčkám a dotacím od města. Tamní zastupitelé však odmítli
společnost East Bohemia Airport, která civilní letiště provozuje, dál dotovat, dokud nebudou vlastnit stoprocentní balík akcií
této firmy. EBA se tak kvůli nedostatku peněz zadlužila a pokud částku okolo jednoho milionu dvou set tisíc korun neuhradí
do konce března, bude další provoz letiště ohrožen.
"EBA nemá dostatek vlastních prostředků k tomu, aby uhradila armádě a řízení letového provozu dlužnou částku. Pokud
město nezíská zbytek akcií firmy EBA do konce března, tak za letiště nezaplatí a provoz na něm bude zastaven nebo zrušen,"
řekl náměstek pardubického primátora Michal Koláček. Město vlastní padesát jedna procent akcií společnosti EBA.
Zbytek je v držení pardubické firmy Unico. "S firmou nyní jednáme o prodeji. Dohodli jsme se, že od nich akcie
koupíme za nominální hodnotu, tedy pět milionů a jedno sto tisíc korun," míní Koláček. S prodejem souhlasí i společnost
Unico. Dohodu mezi radními a představiteli firmy Unico však ještě musí potvrdit
zastupitelé města na svém zasedání 26. března. Pokud se tak nestane, EBA termín pro zaplacení dluhu nesplní a dostane
se do problémů. Vedení společnosti EBA ale věří, že provoz civilního letiště nebude ohrožen. "Všechna jednání se zatím
vyvíjejí tak, že by zbytek akcií měl být na město převeden včas a v pořádku," tvrdí ředitel společnosti East Bohemia
Airport Jan Andrlík a optimisticky dodává: "V případě, že zastupitelstvo nerozhodne o osudu letiště při nejbližším
zasedání, dala by se nepříjemná situace vyřešit předběžnou půjčkou. Je v zájmu všech a tedy i města, aby zde letiště
zůstalo." Problémy budou stíhat pardubické letiště podle Koláčka i v případě, že zastupitelé návrh radních potvrdí a město
více než milionový dluh včas uhradí. Náměstek se totiž domnívá, že bude trvat ještě několik let, než bude letiště
soběstačné. "Naposledy jsme do letiště uvolnili z rozpočtu města čtyři miliony a další budou potřeba i v dalších letech,"
sdělil Koláček. Podle Andrlíka však soběstačné letiště zřejmě nikdy nebude. "V České republice hospodaří se ziskem jen
letiště v Praze - Ruzyni. Pardubické letiště je navíc v prozatímních prostorech a bude potřebovat nové. Určité dotace
proto budou potřeba stále," míní Andrlík.
13. března
Pardubická ODS o výletu vlády
Výjezdní zasedání české vlády v Pardubicích ještě v pondělí večer kriticky zhodnotila regionální rada ODS Pardubického
kraje. O zbytečném výletu hovořil vicehejtman a člen rady ODS Pardubického kraje Michal Rabas, který se části jednání
vlády účastnil. "Rada Pardubického kraje se na tuto návštěvu tři týdny poctivě připravovala a vláda si teď dala čas tři týdny
na to, aby se k materiálům vyjádřila usnesením. Severní Čechy dostaly 15 miliard, Zlín 5 miliard, Hradec příslib dálnice,
Karlovy Vary také nevyšly naprázdno. Jenom Pardubicím musely stačit mlhavé sliby," konstatoval Rabas.
12. března
Turnikety nevydržely nápor
Šest z osmi turniketů u místěných u hlavního vchodu u pardubické arény nevydrželo včera nápor diváků a muselo být ještě
před zápasem odstaveno z provozu. Tisícovkám návštěvníků museli pořadatelé vstupenky kontrolovat ručně. Přes
nečekanou technickou poruchu se všichni diváci dostali na místa v hledišti včas. Co výpady turniketů způsobilo,
pořadatelé nevěděli. "Pravděpodobně to byla porucha na elektrickém obvodu. O první přestávce však už turnikety
znovu fungovaly," uvedl pořadatel, který u vchodu kontroloval vstupenky. První turniket vypadl z provozu dvacet
minut před pátou hodinou. O deset minut později už fungovaly pouze dva. "Příchod všech diváků byl naprosto
bez problémů, nikdo se tu nehádal ani pořadatelům nenadával. Překvapilo mne, jak byli lidé diciplinovaní,"
uvedl majitel permanentní vstupenky Jiří Koblížek. Krátce před sedmnáctou hodinou pak více než osm tisíc
návštěvníků vidělo zcela nové světelné efekty. Dvě stříbrné koule zavěšené pod střechou arény navozovaly společně
s bílými světly iluzi, že na ledovou plochu sněží. Mezi problikávajícími světly pak jezdila velká maketa puku. Ještě
než obě mužstva nastoupila na led, se na ochrannou síť u severní tribuny promítalo velké logo pardubického klubu.
"Čekal jsem trochu větší show, ale na pražskou Slavii tohle koneckoců stačí. Věřím, že pořádný ohňostroj tady
uvidíme až při finále," řekl jeden z fanoušků před začátkem zápasu.
12. března
Vláda jednala v Pardubickém kraji nikoliv o Pardubickém kraji
Zatímco v některých regionech slibovala sociálnědemokratická vláda na svých výjezdních zasedáních pomoc za miliardy
korun, v Pardubicích byla na peníze mnohem skoupější. O to více ale rozdávali ministři na všechny strany úsměvy. Hejtman
Pardubického kraje Roman Línek od ministrů nežádal stamiliony. "Neměl jsem od zasedání vlády přehnané očekávání.
Ministry jsem upozornil především na nutnost vzniku krajské knihovny a Krajského soudu ," řekl hejtman. Vládu Línek
požádal o 40 až 50 milionů korun na rozšíření krajské knihovny. Pět milionů chtěl získat na vypracování projektu
dopravního centra a další prostředky na likvidaci skládky nebezpečného odpadu v Boru u Skutče na Chrudimsku,
která ohrožuje zdroje pitné vody. Příjezd vlády do Pardubic vlakem nebyl obvyklý. Pokud by totiž České dráhy
dokázaly vozit vlakem všechny své zákazníky tak, jako včera ministry na výjezdní zasedání do Pardubic, neměly by o
cestující nouzi. Pavel Tesař z tiskového oddělení přitom uvedl, že připojení dvou vládních vagónů k rychlíku Detvan
je běžná objednávka, která se obejde bez jakýchkoli mimořádných změn. Příjezd vlády na pardubické nádraží včera
ve čtvrt na jedenáct dopoledne obyčejný nebyl. Již půl hodiny před očekávaným příjezdem bylo v nádražní hale více
policistů a městských strážníků než v jiné dny. Občas zkontrolovali některým lidem doklady, ale v pohybu po hale a
všech nástupištích nikomu nebránili. Krátce před příjezdem rychlíku přelétl nad nádražím policejní vrtulník. Pak hlášení
z drážního rozhlasu oznámilo, že vlak přijede mimořádně na třetí nástupiště, jediné ze čtyř, které je nyní moderně
přestavěné, a vlak Detvan přesně podle jízdního řádu zastavil v Pardubicích. Zatímco ostatní cestující ihned odešli z
nástupiště a pokračovali ve své cestě do města, vláda se vítala se svými sociálnědemokratickými kolegy z regionu na
perónu slivovicí a těšila se z předaných perníkových srdcí. Výjezdní zasedání vlády v Pardubickém kraji včera kritizovalo
regionální sdružení ODS. Vládě vytýká zejména to, že jednala v Pardubickém kraji, ale ne o Pardubickém kraji.
"Deset procent času z jednání věnovala otázkám toho, jak je kraj koncipován a podobně, zbytek času byly politické,
společenské a jiné záležitosti," řekl Michal Rabas.
12. března
Aréna své jméno nedostane
Moderní víceúčelová hala, ve kterou se po rozsáhlé rekonstrukci přeměnil bývalý pardubický zimní stadion, si i před
zahájením vyřazovací části hokejové extraligy ponechá svůj název Aréna Pardubice. Hokejový klub společně s
pardubickou radnicí sice již několikrát uvedl, že po skončení světového šampionátu hokejových juniorů na přelomu
roku by hala měla nést jméno nového sponzora, ale původně dočasný název Aréna platí i před zápasy play-off. "Zatím
platí jméno Aréna Pardubice. Vůči partnerovi, se kterým jednáme, by bylo s ohledem na podnikatelské a obchodní
aktivity neseriózní nyní cokoli prozrazovat," tají jméno sponzora generální manažer klubu Zbyněk Kusý. Na vstupenkách
se tak stále objevuje zjednodušená silueta nové tréninkové haly připomínající široké a zaoblené písmeno A doplněná
nápisem Aréna Pardubice. "Chceme, aby to pro lidi byla Aréna a nikoli sportovní hala nebo zimní stadion," říká Kusý.
Pokud by to bylo potřeba, může se například na vstupenkách změnit název ze dne na den. Vstupenky se totiž nyní
tisknou z počítače přímo při prodeji u pokladny. "Umístit nové velké poutače s názvem sponzora by však trvalo o něco
déle," uvedl Kusý. Zda by se název mohl měnit ještě v průběhu série play-off, nechtěl Kusý jakkoli komentovat.
11. března
Žádná mimořádná opatření dnes město nečekají
Výjezdní zasedání sociálně demokratické vlády poznamená pondělní život Pardubic asi tolik jako setkání nejlepších
dostihových koní. Bezpečnostní opatření, která budou pracovní pobyt sedmnáctičlenného kabinetu doprovázet, se podle
mluvčí pardubické policie Hany Fojtíkové nebudou nijak výrazně lišit od zajišťování pořádku při Velké pardubické nebo
při plochodrážním závodu Zlatá přilba. Zda policie dostala pro
pondělní službu nějaké speciální úkoly od ochranky Úřadu vlády, nechtěla Fojtíková podrobněji komentovat. "Určitá
jednání stále probíhají," uvedla. Na dopolední příjezd vlády rychlíkem Detvan by měli rovněž dohlížet strážníci městské
policie, ale se zapojením do mimořádných bezpečnostních akcí nepočítají. To spíš se pokusí alespoň na čas vyklidit
nádražní halu od podřimujících bezdomovců. Za naprosto obyčejný den považuje pardubické
vládní pondělí ředitelka Služeb města Pardubic Lea Tomková. Úklid v městských ulicích bude podle ní naprosto stejný
jako v kterýkoli jiný den. Ani v sídle krajského úřadu, kde bude vláda zasedat, by návštěvníci při
běžném úředním dnu neměli pocítit žádná dramatická omezení. "Pouze budou kromě hlavního vstupu uzavřeny všechny
ostatní vchody. U hlavního vchodu pak bude přechodně namontovaný bezpečnostní rám," sdělil vedoucí sekretariátu
hejtmana Milan Novák.
Žádný jednoduchý a přitom razantní požadavek, jako by například mohla být rychlá výstavba dálnice do regionu, kraj
před vládu v pondělí na stůl nepoloží. Místo toho chce kabinet požádat o pomoc při řešení drobnějších úkolů. "Chceme,
aby náš kraj byl skutečně plnohodnotný a nebyl to jen chudý příbuzný těch ostatních," řekl zástupce hejtmana Michal Rabas.
Po kabinetu bude proto vedení kraje požadovat dořešení vzniku krajské knihovny, krajského soudu i samostatného studia
veřejnoprávního Českého rozhlasu. Po oficiální části jednání se jednotliví členové vlády rozjedou v podvečer na besedy po
celém Pardubickém kraji. Kolik lidí si ale například přijde v Pardubicích poslechnout Miloše Zemana či Karla Březinu, je
těžké odhadnout. Ve stejnou dobu totiž nabízí město svým obyvatelům i jiný program. V devítitisícové Aréně začíná utkáním
se Slavií play-off hokejové extraligy.
