15. května
Radnice chce ušetřit na MHD
Městská hromadná doprava v Pardubicích by mohla fungovat lépe než dosud a přitom by město ročně stála o dvanáct milionů korun méně.
Tak to alespoň tvrdí společnost Connex Východní Čechy, která nabídla městu pomoc při optimalizaci městské dopravy. Za svou práci chce
část z ušetřených peněz. „Město vkládá každým rokem do Dopravního podniku města Pardubic kolem sto třiceti milionů korun, což značně
zatěžuje městský rozpočet. Firma Connex nám nabídla spolupráci, v rámci technické podpory by pro nás měla zpracovat systém řízení a
činnosti Dopravního podniku a navrhnout jeho strukturu. Působila by tedy jako poradenská společnost,“ uvedl náměstek pardubického
primátora Jaroslav Deml. Podle něj chce firma zdokonalit dopravní trasy a grafikon dopravy, vyřešit by se měla i možnost přestupování
mezi jednotlivými linkami. Connex by dostal jen část z ušetřených peněz. „Žádné paušální platby by město neplatilo, pokud neuspoří,
nedostanou ani korunu,“ vysvětluje očekávání města náměstek Jiří Razskazov. Smlouvu s dopravní firmou chce město uzavřít na šest let.
Connex Východní Čechy je společnost se zahraničním vlastníkem. Ten provozuje v mnoha zemích Evropy linkovou autobusovou, železniční i
městskou hromadnou dopravu, a dokonce i přepravu metrem.
15. května
Toyota zahájila stavbu
V pardubické průmyslové zóně včera začal stavět svou halu v pořadí již druhý japonský investor. Společnost Toyoda Machine Works
zde chce vyrábět převodovky pro kolínský závod společností Toyota, Peugeot a Citroen. V Pardubicích proinvestuje firma dohromady
více jak dvě miliardy korun a městu přinese zhruba dvě stě padesát pracovních příležitostí. V závodě se začne pracovat v říjnu
příštího roku a v první fázi zde najde uplatnění zhruba sto lidí. "V následujících třech letech plánuje Toyoda investovat do výroby
převodových a nápravových součástek minimálně třicet milionů dolarů. Výstavba nové haly by měla být dokončena v prosinci 2003 a
předpokládaný termín zahájení výroby je říjen 2004," uvedl Jakub Mikulášek, manažer tohoto projektu z agentury CzechInvest.
Firma se hodlá v Pardubicích do budoucna rozšířit. "Tento projekt je pro Českou republiku perspektivní investicí. Ve druhé fázi,
kterou očekáváme v letech 2006 až 2007, hodlá Toyoda investovat dalších šedesát milionů dolarů a zaměstnat zhruba sto padesát
dalších pracovníků," uvedl japonský poradce CzechInvestu Susumu Mase.
Toyoda bude v Pardubicích podnikat prostřednictvím dceřiné firmy s názvem Toyoda Koki Automotive Czech Republic. Nová továrna bude
vůbec prvním výrobním závodem Toyody v kontinentální Evropě. "V první fázi by většina výrobků měla směřovat do našeho závodu v Polsku.
Později počítáme i s dodávkami do automobilky Toyota-PSA, která nyní vzniká v Kolíně," sdělil prezident Toyoda Machine Works Jošio
Junokawa.
14. května
Pardubice chtějí od státu obchvat
Obyvatele Pardubic trápí automobilová doprava. Městu hrozí v nejbližších letech totální kolaps, protože hlavní most Pavla Wonky
je v kritickém stavu a v Pardubicích úplně chybí obchvatové trasy. Lidem navíc znepříjemňují život zplodiny vozidel, která denně v
dlouhých kolonách popojíždějí centrem. Představitelé magistrátu se proto nyní odhodlali k zoufalému činu a společně s krajem a
Ředitelstvím silnic a dálnic České republiky chtějí přitlačit na vládu, aby rekonstrukci mostu i chystaný severovýchodní obchvat
města zařadila mezi akce státního rozpočtu a obě stavby tak uspíšila. "Dali jsme do usnesení zastupitelstva bod o tom, že požadujeme,
aby se oprava mostu a obchvat města zařadily mezi jmenovité akce státního rozpočtu, případně Státního fondu dopravní infrastruktury.
Vzhledem ke kritické situaci dopravy ve městě chceme prosadit jejich urychlené zahájení," řekl náměstek primátora Jaroslav Deml.
Požadavky zastupitelstva dostanou také Pardubický kraj a pardubické Ředitelství silnic a dálnic.
"Dopravní situace v Pardubicích je kritická a stát se může cokoliv, ani nemusí padat most, a na to pardubické zastupitelstvo poukazuje.
Kdy budeme most opravovat, ukáže diagnostika jeho stavu, v nejbližších dvou letech to však zřejmě nebude. Je otázka, zda půjde časově
sladit uzavření mostu a vybudování obchvatu, ale i to je možné," uvedl radní Pardubického kraje odpovědný za dopravu Miloslav Macela.
Společný tlak magistrátu, kraje a Ředitelství silnic a dálnic podle něho určitě může přinést uspíšení stavby obchvatu, i když je to
běh na dlouhou trať.
"Ideální by bylo, kdyby se postavil obchvat a potom by se opravoval most," míní krajský radní Macela.
14. května
Den muzejí tentokrát v neděli
Doposud si Mezinárodní den muzeí připomínali ve Východočeském muzeu v Pardubicích vždy v sobotu, tentokrát to ale bude až druhý
víkendový den.
"Letos připadá svátek na neděli, tak to na ni necháme," uvedl ředitel muzea František Šebek, který vždy před tímto svátkem muzejníků
svolává na zámek tiskovou konferenci a jejím prostřednictvím seznamuje veřejnost s novinkami a výsledky za uplynulý rok. Co se však
nemění, je to, že po celý den budou mít návštěvníci volný vstup do všech expozic a navíc se budou moci vydat na hlavní zámeckou věž,
která se jim po zdolání takřka dvou set schodů odmění netradičním pohledem na krajské město a jeho okolí.
Návštěvníci zámku budou moci také posoudit, nakolik oproti loňsku poskočila kupředu rekonstrukce celého památkového objektu. Ta
sice pokračuje menším tempem, než tomu bylo před rokem 2000, ale přesto je nyní, co muzeum spadá pod Pardubický kraj, snaha o
svižnější přístup. Jak uvedl František Šebek, peněz na opravy mají v současnosti k dispozici více, než tomu bylo v nedávných dobách
pod ministerstvem kultury.
Letos se jedná o devět a půl milionu korun. Za ně bude opraven mostek do hlavního paláce, část hradeb a pracuje se také na rekonstrukci
renesančního dřevěného stropu sálu ve druhém zámeckém podlaží. Nakolik jeho restaurování od loňského podzimu pokročilo, se včera mohli
novináři přesvědčit na vlastní oči. Veřejnost by jej pak měla v plné kráse spatřit v září, kdy zde bude otevřena další expozice, a to
numismatika.
Do kompletní rekonstrukce pardubického zámku ale přesto zbývá ještě několik let. Podle Františka Šebka, který si znovu částku před
nedávnem propočítal, bude potřeba ještě proinvestovat kolem 32 milionů korun. Při současných cenách, dodává vzápětí.
"Do konce roku 2007 by se to dalo zvládnout, to jsem ale optimista," bere s rezervou svůj odhad ředitel muzea.
S ukončením oprav budou otevřeny i všechny expozice, celkem jich bude devět, a muzeum bude mít k dispozici dva výstavní sály.
13. května
Toyota položí základní kámen
Automobilový průmysl se po celé 20. století obloukem vyhýbal Pardubicím.
Tradici v nejbližších dnech poruší japonská společnost Toyoda, která ve středu dopoledne slavnostním poklepem na základní kámen v
pardubické městské průmyslové zóně ve Starých Čívicích zahájí stavbu nového závodu na řadicí systém a volanty s elektronickými
ovladači pro osobní auta. "Japonci tomuto slavnostnímu aktu říkají Ground Breaking Ceremony. Společnost Toyoda Koki Automotive
Czech Republic, s. r. o., která tu bude stavět, je součástí mateřské japonské společnosti Toyoda Machine Works, Ltd. Firma bude
do výrobního areálu investovat zatím 21 miliónů amerických dolarů a vytvoří v první fázi stovku pracovních míst, v konečné fázi
pak zaměstná přibližně 300 lidí," informoval Právo mluvčí pardubického magistrátu Jaroslav Jonáš. Dalším slavnostním aktem bude
podpis kupní smlouvy na pozemky v čívické průmyslové zóně. "Smlouva mezi městem Pardubice a Toyodou bude podepsána v pondělí 19.
května v historickém sále pardubické radnice. Firma Toyoda touto transakcí získá do svého vlastnictví zhruba 10 ha pozemků a do
městské pokladny převede asi 45 miliónů korun," dodal Jonáš. Podpis této smlouvy přichází pro japonského investora ve vhodné době.
Cena totiž byla stanovena v amerických dolarech a kurs je pro Japonce v současnosti mimořádně výhodný. Přesto město nemíní spekulovat.
Automobilka Toyoda má kapitálově blízko k obří japonské automobilce Toyota a bude dodavatelem komponentů pro společnost PSA, která bude
majitelem obří kolínské automobilky a náměstek pardubického primátora Michal Koláček (nezávislý) je přesvědčen, že přítomnost Toyody v
Pardubicích probudí i následnou podnikatelskou aktivitu v regionu. Toyoda Koki je druhou japonskou firmou v pardubické průmyslové zóně.
O necelé dva roky ji předběhla společnost Matsushita, která zde vyrábí autorádia a mobilní telefony značky Panasonic.
13. května
Kayaba si dále rezervuje pozemky
Japonská společnost Kayaba Industry dosud definitivně nesdělila, zda v Pardubicích postaví svůj závod na tlumiče pro automobilový
průmysl. Firma město v minulých dnech požádala o prodloužení rezervace pozemků v pardubické průmyslové zóně o několik týdnů. Kayaba
si pozemky původně rezervovala do konce minulého týdne. „Vzhledem k prodloužení rezervace se domnívám, že šance Pardubic jsou poměrně
vysoké,“ řekl mluvčí magistrátu Michal Zitko. Pokud se Kayaba pro Pardubice rozhodne, získat by měla asi šest hektarů pozemků, na
kterých by investovala 15 až 20 milionů eur (471 až 628 milionů korun). Kayaba by se po firmách Matsushita a Toyoda stala třetím
japonským investorem ve městě.
Výstavba výrobní haly by mohla podle březnových předpokladů investora začít již letos v říjnu. Výroba by měla odstartovat v lednu
2005. V první fázi firma zamýšlí pouze montáž s asi stovkou lidí. Výrobky by měly směřovat zejména do kolínské automobilky Toyota-PSA.
12. května
Splodin z výfuků přibývá
Ačkoliv v minulosti Pardubice prosluly znečištěným ovzduším vinou velkých průmyslových podniků, v posledních letech ohrožují zdraví
obyvatel města exhalace z výfuků automobilů. Znečištění sice celkově klesá, ale zplodiny aut v něm mají stále větší podíl. Zdravotní
ústav, dříve Hygienická stanice, provádí měření základních exhalací již mnoho let a jeho zjištění jsou často alarmující. Dopady
automobilových zplodin na lidské zdraví se často podceňují, jsou však velmi vážné. "Vinou znečištění z automobilů umírá podle odhadů
ročně více lidí než při autonehodách," tvrdí Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha.
Jeho slova potvrzují i další odborníci. "Oxidy dusíku, které pocházejí z automobilových motorů, se stávají stále větším problémem.
Několik desítek tun emisí, které ročně vzniknou v Pardubicích na náměstí Republiky, nevyprodukuje často ani velká továrna. Z Pardubic
odchází podstatně víc škodlivin do ovzduší než ze zbytku kraje dohromady," uvedl nedávno vedoucí oddělení ochrany ovzduší České inspekce
životního prostředí v Hradci Králové Miroslav Rubeš.
Podle údajů Vladimíra Krajáka ze Zdravotního ústavu v Pardubicích bývá v centru města velmi výrazně překročena povolená koncentrace
oxidů dusíku pocházejících převážně z automobilové dopravy, a to až po třetinu sledované doby.
Počet aut za deset let výrazně narostl, naopak u velkých stacionárních zdrojů je vývoj podstatně příznivější. "Odsířily se
velké energetické zdroje, regulují se spalovací procesy a tím oxidy síry a tuhé látky. Ve velkých městech je největším problémem
doprava. Sice se měří emise a obnovuje se vozový park, ale došlo k absolutnímu nárůstu množství vozidel," sdělil Kraják.
Údaje o klíčové roli motorismu na znečištění ovzduší potvrzuje i vedoucí odboru dopravy magistrátu Vladimír Bakajsa. "Počet
registrovaných osobních vozů poklesl mezi lety 2001 a 2002 o deset tisíc, ale to byla zřejmě jen nepoužívaná auta. Doprava je
totiž naopak stále přetíženější, což musí zaznamenat i laik," uvedl Bakajsa.
12. května
Vedení města nedělá pro zlepšení dopravy vůbec nic
Přestože se měření znečištění ovzduší v Pardubicích provádí již mnoho let a stojí městskou pokladnu značné peníze, k žádným omezením
dopravy nebo zákazu dalších staveb, které dopravu zatěžují, zatím pardubický magistrát nepřistoupil. Kromě neustále zdůrazňovaných
obchvatů města a vymýšlení nových a nových tras vnitřních okruhů je město proti zahlcující automobilové dopravě prakticky bezbranné.
"Ročně platí magistrát asi čtyři sta tisíc korun jako příspěvek Státnímu zdravotnímu ústavu v Pardubicích, což zahrnuje i měření
znečištění ovzduší. Kromě toho si obvod Rosice hradí monitorování ovzduší stacionární stanicí, což ho vloni stálo asi tři sta padesát
tisíc korun, obdobnou částku bude za svou pevnou stanici platit dukelský obvod," vyčísluje cenu měření znečištění ovzduší vedoucí
oddělení ochrany přírody magistrátu Tomáš Kašpar. Připouští, že v dopravně exponovaných místech města exhalace z automobilů překračují
normy.
Miroslav Míča, vedoucí odboru životního prostředí pardubického magistrátu, však situaci za kritickou nepovažuje. "Podíl dopravy na
znečištění ovzduší roste, ale nějaká radikální opatření, jako třeba v Praze při smogové situaci, u nás nechystáme. S naší rovinnou
konfigurací terénu nedosahujeme zákonné limity, při kterých se vyhlašuje regulační smogový systém, i když ojediněle dochází k překročení
hygienických norem. Spíše se soustředíme na okružní systémy a obchvaty," řekl Míča.
Dopravní podnik vloni spustil další linku trolejbusu, která nahradila autobusy a odlehčila středu města. Vyřešení dopravy obchvaty města
je ale podle něj dlouhodobější záležitost.
"Výsledky měření mají sloužit především pro plánování, pro posunutí obchvatů dál od města i pro přípravu výstavby," říká Vladimír Kraják
ze Zdravotního ústavu v Pardubicích, dřívější součásti hygienické stanice.
Krajní variantou řešení vysokého znečištění ovzduší je zákaz vjezdu aut do města. Tuto možnost připustil před časem i primátor Jiří
Stříteský, který se inspiroval zkušenostmi z italského města Merano.
Žádná tvrdá omezení dopravy nebo staveb ale zatím Pardubice neuplatnily. Ve městě přitom vyrůstají další velké supermarkety s rozsáhlými
parkovišti. "Vyjadřujeme se ke všem stavbám na území města, velké stavební záměry procházejí i procesem posouzení jejich vlivu na životní
prostředí EIA. Zatím ale nevím o žádném případu, kdy bychom něco nepovolili," uvedl vedoucí oddělení ochrany přírody magistrátu Tomáš Kašpar. Podle něho město sleduje jen malé zdroje znečištění, velké má na starosti Česká inspekce životního prostředí nebo krajský úřad.
Na tom, že vedení radnice chybí odvaha a politická vůle k radikálnějším řešením či omezením dopravy v Pardubicích, se shodují hygienici,
ekologové i někteří městští úředníci. "Uzavření vjezdu automobilů do části města možné je, pokud si to někdo vezme na zodpovědnost,"
tvrdí Kraják.
Za odkládaný problém považuje dopravu v Pardubicích také předseda Strany zelených v Pardubickém kraji a bývalý náměstek primátora
Pardubic z počátku devadesátých let Jan Linhart. "O dopravě v Pardubicích se pouze mluví a nic zásadního se nedělá. Vhodná doba je pryč,
miliarda a čtvrt z prodeje akcií Opatovic, spořitelny a Semtína, která mohla zásadním způsobem řešit dopravní situaci v Pardubicích,
je utracená a není kde brát. Peníze se rozplynuly na koupaliště, zimní stadion, průmyslovou zónu. Co ale bude platná zóna, když se tam
nedostanete a lidem budou jezdit z areálu kolem domů nákladní auta? Přitom to všechna zastupitelstva měla jako prioritu, žádné s tím ale
nepohnulo," říká Linhart.
Svá řešení mají i ekologická hnutí. "Udělejte si co nejlepší hromadnou dopravu, aby byla co nejrychlejší a nejezdila nacpaná. Nedávno
jsem byl v Pardubicích a tak nacpané trolejbusy jsem viděl v Brně naposledy za totality. Jel jsem z Bohdanče, už tam byl vůz plný a pak
se ještě dovnitř začali rvát studenti, kterým skončila škola. S tím souvisejí i odstavná parkoviště na kraji města," navrhuje Martin
Robeš z brněnské ekologické organizace Děti Země, který se specializuje na dopravu.
Podle aktivisty je obchvat nejlepší řešení pouze za předpokladu, že má stejný počet pruhů jako stávající průtah. Tím se nezvyšuje
kapacita komunikace, i když se doprava obchvatem zrychlí. "Důležité jsou také cyklostezky, ale ne po chodnících, kde se cyklisté
proplétají mezi chodci a ohrožují je, ale na úrovni vozovky. Cyklisté chtějí jet rychle a měli by mít svůj pruh na kraji silnice,"
doporučuje Robeš.
Pochopení pro ekologické vize má i vedoucí odboru dopravy magistrátu Vladimír Bakajsa. "Město ustupuje dopravě, místo aby doprava
ustupovala lidem," připouští Bakajsa.
12. května
Jeden svět ode dneška v Divadle 29
V Divadle 29 se ode dneška až do pátku uskuteční pardubická část mezinárodního festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden
svět.
"Tato přehlídka se na celostátní úrovni koná letos již popáté a navštíví čtrnáct měst naší republiky včetně Prahy, kde je festivalová
nabídka nejrozsáhlejší," poznamenala Jitka Prokšíková ze společnosti Člověk v tísni, jež je hlavním organizátorem této největší přehlídky
s lidsko-právní tematikou v Evropě.
"Při výběru snímků jsme se snažili o co největší různorodost. Některé filmy hovoří o problematice práv dětí (Nisha, Děti za pár
šestáků, Dětští vojáci), jiné mohou poskytnout různé pohledy na stejný problém, jako je například palestinský Džanín, Džanín a
izraelský Můj terorista. Řada dokumentů se věnuje evropské problematice (Občan Krone, Reportáž z králičího kotce). Nechybí ani
zajímavé krátké filmy (Zvony, Free Dub, To jsme my)," informovala nás Martina Řezáčová, vedoucí Otevřeného klubu, zařízení občanského
sdružení Klub hurá kamarád, jenž je jako tradičně lokálním partnerem této přehlídky.
Pětidenní festivalový maraton bude v mekce pardubické alternativní scény slavnostně zahájen v 18 hodin.
"V Divadle 29 jsme se rozhodli Jeden svět pořádat už podruhé hlavně proto, že nám připadá pro akci tohoto typu vhodnější než klasická
kina. Vyhovuje nám komornější atmosféra tohoto místa i sál s odpovídající kapacitou, kde je možné pořádat řadu doprovodných akcí,"
podotkla Martina Řezáčová, podle níž se hned úvodní den mají diváci na co těšit.
Kromě holandského snímku Tancuj, Groznyj z roku 2002, který vypovídá o tom, jak se čečenské děti vyrovnávají s následky
dlouhotrvajícího ozbrojeného konfliktu, přijali do Divadla 29 pozvání ředitel společnosti Člověk v tísni Tomáš Pojar a válečná
zpravodajka z agentury Epicentrum Petra Procházková.
"Celý večer završí koncert skupiny Létající koberec," dodala vedoucí Otevřeného klubu, jenž má s promítáním snímků z archivu
společnosti Člověk v tísni bohaté zkušenosti.
"Otevřený klub začal uvádět tyto filmy poměrně záhy poté, co vznikl. Poprvé to bylo na podzim roku 2000," řekla Martina Řezáčová
a upozornila, že některé doprovodné akce se konají i mimo prostor "Devětadvacítky".
Jde především o dvě pozoruhodné výstavy, které jsou veřejnosti přístupny až do neděle 18. května. Ve foyer ČSOB Pojišťovny na
Masarykově náměstí jsou k vidění fotografie Ivy Zímové o Afghánistánu, ve foyer pardubické univerzity pak výtvarné práce žadatelů o azyl.
"Právě žadatelům o azyl bude patřit závěr pardubické části festivalu Jeden svět. Na páteční večer jsme kromě promítání dvoudílného
filmu Pevnost Evropa, jenž pojednává o jednom z nejpalčivějších problémů současné Evropy, ilegální migraci, připravili společně se
Správou uprchlických zařízení ministerstva vnitra besedu s jeho zaměstnancem Mogesem Taye Abebem na téma migrace a koncert
mnohonárodnostní skupiny Újezd. Tu tvoří žadatelé o azyl, kteří v současné době žijí v Pobytovém středisku v Červeném Újezdu,"
uzavřela rozhovor pro náš deník šéfka Otevřeného klubu.
9. května
Kapela Lucie zahájila turné v Pardubicích
Dějištěm prvního koncertu skupiny Lucie v nové sestavě bez Michala Dvořáka byla ve středu večer zaplněná Duhová aréna.
Kapela, jež letos slaví patnácté narozeniny, zahájila ve městě perníku své turné k aktuálnímu albu Dobrá kočzka, která nemlsá.
"V Pardubicích jsme měli premiéru proto, že někde jsme začít museli," vtipkoval David Koller, zpěvák a bubeník Lucie,
jež si na úvod svého vystoupení přichystala hit Daniela. Poté zahrála blok složený především z novinek, při němž se mohlo
zdát, že kotel natěšený na důvěrně známé pecky trošičku pohasíná.
Po přestávce se už ale rozpálil na plné obrátky. Lucie jako kdyby začala hrát ještě s větším nasazením a chutí. Její projev
byl bez Michala Dvořáka syrovější a přímočařejší, což má na svědomí také kytarista Tomáš Vartecký. Ten v Pardubicích potvrdil,
že je, jak se v hokejové terminologii říká, hráčem "s přímým tahem na branku".
"Hrálo se mi moc dobře," svěřila nám nová tvář Lucie, jež se v Duhové aréně objevila v sukni.
"Ušila mi ji sestra. Už jsem jednu takovou měl, když jsem ji sebral mé přítelkyni, která ji objevila v nějakém second handu.
Jenže když jsem jel po jednom koncertu Wanastowých vjecí tramvají, tak mi ji s celou taškou ukradli. Tak jsem si teď po šesti
letech udělal radost, že jsem si podobnou pořídil znovu," poznamenal Tomáš Vartecký, který se na tuto šňůru s Lucií připravoval
především s Robertem Kodymem.
"Z pardubického vystoupení máme příjemný pocit. Na to, že šlo o první koncert, jsme hráli docela dobře. Publikum bylo prima,
tak až zase bude mít možnost hrát v Pardubicích, určitě se sem budeme těšit," ujistil Robert Kodym.
"Nejdůležitější je přichystat se psychicky, což trvá déle než samotné zkoušení. Nejprve každý musí vymyslet, jak chce
koncerty pojmout. Poté je třeba sladit tyto představy tak, aby s nimi souhlasila celá kapela. Pak se může začít zkoušet,"
vysvětlil P. B. Ch., jehož těší, že letošní turné se obejde bez dramatických přesunů mezi jednotlivými městy.
"Kromě dvou větších přejezdů hrajeme obden, což je přesně to, co nám vyhovuje," konstatoval David Koller, který trochu
zalitoval, že premiéra turné nebyla po zvukové stránce úplně stoprocentní.
"Je velká škoda, že při rekonstrukci haly se do její akustiky asi moc peněz nedalo," posteskl si lídr Lucie, jež se zvukem
nebyla spokojena ani při svém předchozím pardubickém vystoupení na stejném místě před čtyřmi lety.
"Letos to bylo přece jen o trochu lepší, ale to je hlavně tím, že máme dokonalejší aparaturu," dodal frontman jednoho z klenotů
naší současné hudební scény.
I přes tuto drobnou vadu na kráse se však šou doplněná o kvalitní videoprojekci a světla vydařila také díky atraktivnímu
výběru předkapel.
Čest zahájit celé turné měla pardubická skupina Ready Kirken, která na domácí půdě společně s formací Support Lesbiens
rozhodně nezklamala. Hity východočeských muzikantů si v Duhové aréně prozpěvovala řada příznivců, což u "předskokanů"
nebývá příliš častým zvykem.
"Ready Kirken se nám ozvali už loni, že by s námi rádi vyjeli na turné, ale protože se tehdy žádné neuskutečnilo, domluvili
jsme se až letos. Je to jedna z nových kapel, která má ambice se posouvat někam dál. Protože jsem je před šňůrou ještě naživo
neslyšel a jejich melodické motivy se mi líbí, říkal jsem si, že bychom mohli zkusit, jestli návštěvníky našich koncertů zaujmou,"
podotkl pro náš deník David Koller, jenž se ještě před pardubickým koncertem stihl zajet s přáteli vykoupat na písník Mělice u
Přelouče.
"Tam ale tolik lidí jako na koncertu nebylo," žertoval dobře naladěný muzikant.
9. května
Královnu perníku korunoval premiér Špidla
Děti, horko, stánky s perníčky i s pivem, dechovka. To všechno čekalo návštěvníky, kteří včera zavítali na pardubický zámek.
Ve městě totiž už druhým dnem probíhaly Slavnosti perníku, které oslavují tuto tradiční pardubickou pochutinu. Na nádvoří zámku
stálo kromě klasických občerstvoven také osm stánků, které nabízely nejrůznější druhy zdobených perníků i formy a různá vykrajovátka
na medové dobroty.
V jednom z nich si děti mohly také vyzkoušet, jak se tvaruje perníkové těsto do dřevěných staročeských forem a za půl hodin už odcházely
se svým výtvorem upečeným v malé elektrické troubě.
Organizátoři si také vzali na pomoc známou pohádku O perníkové chaloupce. Mezi stánky stál zhruba metr vysoký domeček celý pokrytý
balenými plněnými perníky. "Poskytli nám je pardubičtí výrobci a je jich kolem pěti set. Na sluníčku se už hodně roztekly a říkám
každému, aby je neloupal, ale myslím, že je na konci děti stejně snědí," usmívá se duchovní otec celé akce Aleš Mokren.
V chodbě na vnitřním nádvoří lákají pořadatelé děti i rodiče ke stolku s matriční knihou a perníčky. "Perník je podle pohádky spojený
se jmény Mařenka a Jeníček. Každý, kdo nosí jedno z těchto jmen, dostane od nás Perníkový domovský list a dárkem zdobený perník," řekl
Lukáš Blažek, který hraje v lidovém souboru Karmazín a na Slavnostech perníku vypomáhá. Nejmladší účastník se podle matriky narodil před
pouhými dvěma lety, nejstarší Mařenka přišla na svět v roce 1936.
"Škoda, že se nejmenuji Maruška," lituje osmiletá Adriana Jelínková z Pardubic a dívá se se zalíbením na perníkového zajíce. Srdce
pořadatelů se nad ní ustrnulo a dárek dostala také, i když do pohádky nepatří.
Na rozpáleném vnitřním nádvoří zámku hrála ryčná dechovka, ale uvnitř rytířského sálu bylo příjemně chladno. Na stolech leželo osm párů
bohatě zdobených perníkových botiček. "Přinesly je perníkářky, které chtějí získat titul Královna perníku. Musely vyrobit jakýkoliv
škrpál - pantofel, botu, holínku nebo střevíček. O vítězce rozhodují svým hlasováním návštěvníci," říká Mokren.
Divákům se nakonec nejvíce líbily pantoflíčky Stanislavy Svatoňové z Liberce. Korunu jí na hlavu vložil premiér Vladimír Špidla
společně s primátorem Pardubic Jiřím Stříteským. Byla z perníku, stejně jako korunovační klenoty spočívající na perníkové podušce,
které dostala darem. "Jsem pouhá amatérka, perníky peču pro radost a pro děti," prozradila rozpačitá perníkářka. Premiér Špidla má
perník rád a rád se na perníkové výtvory dívá. "Mně se navíc líbí perníkářky," doplnil jej Stříteský.
7. května
Majetek armády přejde do rukou města
V rámci reorganizace české armády bude do konce příštího roku přemístěn z Pardubic do Jinců 46. dělostřelecký oddíl a uvolněné
nemovitosti převede armáda na město. Protože jde o urbanisticky velmi cenná území a město chce být na jejich převzetí a využití
včas připraveno, přišli si pardubičtí radní spolu s vedoucími příslušných odborů magistrátu v úterý 6. května odpoledne vojenské
areály prohlédnout.
Asi desetihektarový areál kasáren Tomáše Garigue Masaryka leží takřka v centru města na rozhraní sídlišť Višňovka a Skřivánek.
V době největší “slávy” v kasárnách pobývalo 1600 vojáků. Většina budov je sice dnes již v dezolátním stavu, nicméně například
jídelní blok byl nedávno zrekonstruován a vybaven nejmodernější technikou. Rekonstrukce stála 100 milionů korun a město rozhodně
tento objekt použije k původnímu účelu. Na využití celého kasárenského areálu nechá město zpracovat urbanistickou studii. “V této
části města připadá v úvahu pouze smíšená zóna s bydlením, občanskou vybaveností, sportovištěm a podobně,” říká náměstek primátora
ing. Michal Koláček.
Dalším velmi cenným územím, které vojáci předají městu, je rozlehlý areál cvičiště Chrudimka, který se dosud z jihu hluboko zařezává
do města a podstatně omezuje jeho rozvoj. Okrajem území v budoucnu povede jihovýchodní silniční obchvat Pardubic, o využití zbytku
například pro výstavbu rodinných domků nebo parkovou úpravu, rovněž rozhodne urbanistická studie. Součástí této studie bude také využití
současného parku vojenské techniky, který na cvičiště přímo navazuje.
Majetek dělostřelců přijme město s povděkem. Větší vrásky však radním dělají letci, kteří mají z Pardubic odejít do konce tohoto roku.
Na letišti je zatím smíšený vojenský a civilní provoz a řízení letového provozu i údržbu letištních ploch obstarává zatím armáda.
Přejde-li tato povinnost plně na město, odlehčí to městské pokladně o pěkných pár desítek milionů korun ročně.
6. května
Město patřilo studentům
Převzetím symbolických klíčů od města a Univerzity Pardubice začalo v sobotu dopoledne kralování studentů v tomto krajském městě.
Tradiční majáles pořádá tato vysoká škola od roku 1979, jeho hlavní náplní jsou velké koncerty v areálu vysokoškolských kolejí na
Stavařově. Obrozenecké nadšení studentů, popisované ve Filosofské historii Aloise Jiráska, zde sice chybělo, ale doba, ve které
se slaví tento svátek nyní, preferuje přece něco jiného. "Bohužel až nyní si uvědomuji, jakou zodpovědnost jsem po převzetí klíčů
od města i univerzity převzal," konstatoval bezprostředně po převzetí těchto cenných relikvií od náměstka primátora města Pardubic
Jiřího Razskazova a prorektora Univerzity Pardubice Jaroslava Jandy král majálesu Čábes I. z Krakovan, v civilu Jan Čábelka z pátého
ročníku Chemickotechnologické fakulty. "Při převzetí vlády sice začalo pršet, věřím však, že se jedná o kapky, které nám studentům
přinesou nejen dnes, ale i po celé studium potřebné štěstí," dodalo Jeho Veličenstvo. Královna Claudie z Přibyslavi, alias Klára
Štěpařová z druhého ročníku Fakulty humanitních studií, si postěžovala, že jí vlastně z tohoto kralování nevyplynula žádná
předpokládaná privilegia. Čeká ji prý celé sobotní odpoledne točení piva, za barem strávila v pilné práci i celou páteční noc.
Nestěžuje si však. Za středověk, kde by mohla být královnou se všemi výsostnými právy, by ale současnost nevyměnila. Prorektor
pardubické univerzity Jaroslav Janda zavzpomínal na bujarý majáles ze svých studentských let z roku 1968. Další už prý byly až
příliš organizované. "Je mi líto studentů, že jim do jejich svátku prší, ale jinak je krásné, když se mladí lidé dokáží na úrovni
bavit," dodal náměstek pardubického primátora Jiří Razskazov s tím, že je rád, že se tradice podobného typu v Pardubicích po roce
1989 obnovily a dobře fungují až do dnešní doby.
6. května
Mosty v Nemošicích se opět uzavřely
Nemošické mosty přes Chrudimku u Pardubic se ve čtvrtek znovu na dlouhou dobu uzavřely. Již vloni je řidiči nemohli několik měsíců
používat, neboť se opravovala část silnice na pardubické straně, což v kombinaci s rekonstrukcí části třídy S. K. Neumanna způsobilo
ve městě dopravní krizi. Nyní hrozí, že se bude stejná situace opakovat i nyní, kdy začínají velké opravy samotných mostů. Město i
zástupci Pardubického kraje však slibují, že dopravní kalamitu již nepřipustí.
„Provoz po nemošických mostech skončil ve čtvrtek 1. května v sedm hodin ráno a zavřené budou až do 14. prosince. Během té doby
opravíme všechny tři mosty,“ uvedl vedoucí odboru dopravy Pardubického kraje Ladislav Umbraun.
Již vloni byl přitom kvůli opravě komunikace průjezd přes mosty několik měsíců uzavřen.
„Obě opravy se nedaly pro technické obtíže spojit a musely se rozdělit na dvě části,“ vysvětlil Umbraun.
Minulý rok stála rekonstrukce v tomto místě Pardubický kraj téměř šestnáct milionů korun, letos by měly náklady na opravy dosáhnout
zhruba šestatřiceti milionů korun. Doprava se v Nemošicích odklání a povede Nemošickou ulicí na příjezdovou silnici od Chrudimi.
Loňskému dopravnímu chaosu se chce ale město vyhnout.
„V létě zahájíme další část rekonstrukce ulice S. K. Neumanna, ale tentokrát ji rozdělíme na dvě části, abychom zcela neodřízli provoz
po této komunikaci. Nejdříve se budou opravovat dva pruhy od krematoria směrem do centra a dva pruhy budou průjezdné, potom se to
vymění,“ popisuje průběh oprav jedné z klíčových městských tepen náměstek primátora Jaroslav Deml.
6. května
Špidla přijede korunovat královnu perníku
Premiér Vladimír Špidla přijede ve čtvrtek do Pardubic korunovat Královnu perníku. Vedle v pořadí již třetích Slavností perníku stihne
i diskusi s lidmi o vstupu České republiky do Evropské unie. Královnou, kterou ocení premiér, se stane ta perníkářka, která svede upéct
nejlepší perníkový škrpál. „Korunovace proběhne na zámku přibližně v 16.30 hodin. Zároveň budou perníkářkám a perníkářům předány
symbolické glejty opravňující k výrobě perníku. Od páté hodiny do šesté bude vnitřní nádvoří zámku patřit veřejné besedě premiéra
Špidly se všemi, kteří chtějí získat informace týkající se vstupu naší republiky do unie,“ přibližuje program druhého dne slavností
jejich organizátor Aleš Mokren.
Slavnosti perníku začínají na pardubickém zámku již ve středu. Celé odpoledne tu budou děti stavět obří perníkovou chaloupku,
vyzkoušejí si zdobení perníku nebo ruční vtlačování perníku do forem. Mezi šestnáctou a osmnáctou hodinou zpříjemní návštěvníkům
pobyt v místech provoněných zázvorem folková skupina Non Cua Canto.
Na středeční program bude vstup volný, vstup na čtvrteční Slavnosti perníku bude stát dospělé třicet, děti deset korun. „Od 16.50
hodin ale již nebudeme vstupné na slavnosti vybírat, a přijít tak může každý,“ dodává Mokren.
2. května
Počet obyvatel Pardubic neustále klesá
Za jediný rok se počet stálých obyvatel v krajských Pardubicích snížil o 700 lidí. Vlastně tak zmizela
nadprůměrně velká vesnice. Úbytek obyvatel s drobnými dočasnými výkyvy směrem vzhůru už trvá několik
let. Před rokem 1989 se Pardubice blížily ke stotisícové hranici velkoměsta, teď už nemají ani 90
tisíc. "Zatímco na konci prvního čtvrtletí loňského roku měly Pardubice 90 426 obyvatel, k 31. březnu
roku letošního jich bylo jen 89 732," uvedl přesná čísla mluvčí pardubického magistrátu
Jaroslav Jonáš. Podle odborníků vylidňování Pardubic není dáno sociálními nejistotami, nedostatkem
pracovních míst nebo nezdravým životním prostředím. Působí celý komplex dlouhodobých i momentálních
příčin, především osamostatnění některých obcí, či levnější pozemky pro bytovou výstavbu na venkově.
"Je to i otázka zákonů, občanství, podmínek trvalého pobytu a metod evidence obyvatel, která neodráží
přesný stav. Žijí tu velké skupiny lidí z východní Evropy a především z Asie, kteří prostě v evidenci
zahrnuti nejsou, přestože využívají všech výhod občanů města, počínaje dotovanou městskou dopravou,"
podotkl před časem náměstek pardubického primátora Jiří Razskazov (ODS). "Potěšující je alespoň
zjištění, že se letos v prvním kvartále narodilo více dětí - 162 oproti loňským 144. Podstatně více
lidí však zemřelo - 212 (loni 140). Dvaapadesát uzavřených sňatků je proti loňsku téměř polovina
(loni 98). Snížil se rovněž počet osob nově přihlášených k trvalému pobytu. Letos jich bylo 299,
loni 437. Prudce však také klesl počet osob odstěhovaných - 398 proti loňským 701, jinak by byla
celková bilance ještě smutnější," dodal Jonáš.
