28. července
Sídliště Závodu míru ochrání hráz
Na levém břehu Labe ve stočtyřicetimetrovém úseku od sídliště Závodu míru k mostu kpt. Bartoše budou
počátkem srpna zahájeny práce na zvýšení protipovodňové hráze. “Tato část hráze neodpovídá nově
přepočtené úrovni stoleté vody,” vysvětluje důvody této aktivity Ladislav Bouška z investičního
oddělení Magistrátu města Pardubic. Investorem akce je město Pardubice, které na ni v rozpočtu
vyčlenilo částku 1,518 milionů korun. Práce potrvají asi šest týdnů a během nich bude zcela
uzavřena cyklistická stezka, která po hrázi vede. "Až tato investiční akce skončí, bude
sídliště Závodu míru proti stoleté vodě plně chráněno,” dodává Ladislav Bouška.
28. července
Hodiny u Duhové arény zase půjdou
Pouliční hodiny před Duhovou arénou, jejichž ručičky jsou již delší dobu mrtvé a vyvolávají kritiku ze
strany veřejnosti, začnou opět ukazovat čas. “V pondělí 28. července zahájíme práce na jejich připojení
a myslím, že do konce měsíce budou v provozu,” říká Stanislav Novák, technik správy sportovních zařízení
Městského rozvojového fondu Pardubice, a.s.
Hodiny byly vyřazeny z provozu při rekonstrukci zimního stadionu. Projekt počítal s postavením nových na
jiném místě, a proto k nim nebyl zaveden elektrický proud. Nakonec ke vztyčení nových hodin nedošlo, tak
se MRFP dohodl s majitelem těch původních, že k nim proud zavede a oživí je.
25. července
Změny v MHD v souvislosti s uzavírkou Masarykova náměstí
Dopravní podnik města Pardubic a.s. upozorňuje cestující, že z důvodu úplné uzavírky Masarykova náměstí,
budou od pondělí 4.8.2003 od 8:00 hodin vedeny linky MHD po následujících odklonových trasách:
- linky č. 6, 8, 9, 12, 13, 28, noční provoz „A“ i „B“ a výpomocné spoje budou vedeny obousměrně
po třídě Míru. Zastávka U Grandu ve směru k Domu služeb bude rozdělena na autobusovou a trolejbusovou
a nahradí zastávku Nám. Republiky ve směru na Sukovu třídu. Obě zastávky Tř. Míru budou rozděleny na
autobusovou a trolejbusovou a nahradí zastávky Masarykovo náměstí.
- linky č. 3, 4 a 7 – na trolejbusových linkách budou nasazeny autobusy. Tyto linky budou obousměrně
vedeny odklonovou trasou po tř. Míru, Sladkovského ul. a po Sukově třídě. Obsluhují stávající
trolejbusové zastávky Tř. Míru, které nahradí zast. Masarykovo náměstí.
- linky č. 14, 16, 17, 23, noční provoz „B“ a výpomocné spoje budou obousměrně vedeny odklonovou
trasou po tř. Míru, Sladkovského ul. a po Sukově třídě. Tyto spoje obsluhují náhradní autobusové
zastávky Tř. Míru, které nahradí zastávky Masarykovo náměstí.
K dalším změnám v odklonových trasách provozu MHD bude docházet v souvislosti s postupem stavebních
prací.
25. července
Dočkáme se konečně čtyřproudé silnice do Hradce?
Obě východočeské metropole by měla během několika let spojit čtyřproudová silnice. Absolvovat
bezpečně a podle předpisů trasu z Pardubic do Hradce Králové za méně než patnáct minut, tak poté
nebude žádný problém. Na dokončení stavby si ale automobilisté počkají nejméně pět let. "Na
čtyřproudové silnici mezi Pardubicemi a Hradcem Králové se bude pracovat v návaznosti na výstavbu
dálnice D11, která je naplánovaná na rok 2007, takže spojka mezi oběma městy začíná být poměrně
aktuální," řekl šéf pardubické pobočky Ředitelství silnic a dálnic Bohumil Vebr.
Čtyři pruhy mezi Pardubicemi a Hradcem Králové by mezi oběma městy urychlily dopravu, cestování
by bylo podle odborníků i bezpečnější. "Dva pruhy v každém směru usnadní předjíždění a do jisté
míry zamezí kolonám. Každopádně je to pak bezpečnější, protože protijedoucí vozidla jsou oddělena
svodidly," uvedl technický náměstek Ředitelství silnic a dálnic v Pardubicích Jiří Jedlička.
Na širší vozovce se již pracuje, první čtyřproudový úsek, který vede mezi Hradcem Králové a
Březhradem, by měl být hotov ještě letos. "Na tomto úseku pracují naši kolegové z Hradce Králové.
Další na řadě bude část od Březhradu přes Opatovice nad Labem, kolem elektrárny až k nadjezdu u
Hrobic. Dokumentace na to je již zpracovaná. Nyní bude následovat výkup potřebných pozemků a další
procedury," vysvětlil Jedlička.
Podle něj by se na čtyřpruhu mezi Březhradem a Hrobicemi mělo začít pracovat v roce 2005 až 2006.
"Tato stavba přímo navazuje na přípojku na dálnici D11 mezi obcemi Sedlice a Opatovice nad Labem.
Současně by se mělo pracovat i na dalším úseku čtyřproudové komunikaci mezi Pardubicemi a Hradcem
Králové. Termín dokončení všech těchto staveb je naplánován na rok 2007," uvedl Jedlička. Jakmile
se řidiči dostanou po rozšířené silnici z Hradce Králové až k opatovické elektrárně, bude na řadě
úsek mezi Hrobicemi a Pardubicemi. Pak bude čtyřproudová vozovka mezi oběma velkoměsty úplná.
"Dokumentace na rozšíření stávajícího dvojpruhu na čtyřpruh z Pardubic k Hrobicím je již léta
hotová. Takže pak bude záležet už jen na penězích, jak rychle se celá akce dotáhne," sdělil náměstek.
25. července
Ssituace kolem staré reálky se komplikuje
Situace kolem staré reálky na Komenského náměstí, kterou město nedávno darovalo kraji, aby z ní nebo
na jejím místě vybudovalo krajskou galerii, se nyní zkomplikovala. Muzejní spolek v Pardubicích totiž
na ministerstvo kultury podal návrh na prohlášení této budovy kulturní památkou. K podání návrhu vedla
muzejní spolek skutečnost, že budova byla navržena a postavena významným východočeským architektem
Františkem Schmoranzem v roce 1863 a je dnes pravděpodobně poslední stojící stavbou tohoto architekta.
Ministerstvo kultury nyní dopisem upozornilo jak kraj, tak město, že do ukončení řízení je nutno
chránit věc před poškozením, zničením nebo odcizením a oznámit ministerstvu každou zamýšlenou i
uskutečněnou změnu jejího vlastnictví, správy nebo užívání. V praxi to znamená, že až do ukončení
řízení není možné její případnou přestavbu na galerii uskutečnit.
Pardubický kraj s prohlášením budovy za kulturní památku nesouhlasí. Ve svém stanovisku
upozorňuje na velmi špatný technický stav objektu a jeho problematickou využitelnost. Informuje
ministerstvo, že nechal zpracovat technický průzkum využitelnosti staré reálky, v jehož rámci bude
posouzena statika, vlhkost a územní poloha této bývalé školy.
Nyní zpracovává svoje stanovisko k návrhu muzejního spolku také město. Jeho vypracováním byl pověřen
odbor rozvoje a strategie. “Náš názor je obdobný jako názor kraje,” říká vedoucí odboru ing. Radek
Václavík. “S prohlášením staré reálky za kulturní památku nesouhlasíme.”
24. července
Další uzavírka značně zkomplikuje dopravu v centru města
Pardubický kraj chce za deset dní začít opravovat silnici na Masarykově náměstí v centru Pardubic.
Už nyní je jisté, že to řidičům způsobí velké problémy. Úřady se společně s policií dosud nerozhodly,
zda provoz na náměstí omezí pouze na dva pruhy, anebo silnici na dva měsíce neprodyšně uzavřou. Pak by
auta musela tento úsek komplikovaně objíždět.
Zatímco policie podle náměstka primátora Jaroslava Demla dává přednost úplnému uzavření náměstí,
protože bude kratší a bezpečnější, město se úplné uzávěry centra obává.
"Jsme rádi, že se tato komunikace opraví, dnes je to tankodrom. Chtěli bychom ale po dobu stavby jen
částečné uzavření komunikace, aby mohl probíhat alespoň regulovaný provoz. Dopravní inspektorát však
vyžaduje kvůli bezpečnosti a snadnosti organizace dopravy úplné uzavření silnice. Také bychom rádi,
aby problémy a trápení všech obyvatel byly co nejkratší. Nicméně poslední slovo má policie," uvedl
náměstek primátora Jaroslav Deml.
Úplné uzavření Masarykova náměstí by podle něj zkrátilo stavbu minimálně o tři týdny a lepší by byla
i kvalita stavebních prací. Zároveň by ale byly mimo provoz zastávky městské hromadné dopravy po obou
stranách náměstí. Trolejbusy by po dobu uzavírky musely nahradit autobusy, parkoviště před hotelem Labe
by bylo řidičům přístupné po provizorní cestě z betonových panelů.
Pokud by se město postavilo zásadně proti úplné uzavírce, mohlo by tak zcela zablokovat stavbu, na níž
má Pardubický kraj nyní v rozpočtu vyčleněné peníze.
"Opraví se úsek od křižovatky u Domu služeb až k jižnímu předmostí mostu Pavla Wonky a také odvodňovače,
chodníky a izolace mostu. V hlavním úseku Masarykova náměstí mezi dvěma světelnými křižovatkami bude
komunikace po celé délce uprostřed rozdělená dělicím ostrůvkem se zábradlím, které zamezí živelnému
přecházení chodců. Pro ně se zbuduje další přechodové místo. U obrubníků budou vnější pruhy sloužit
pro autobusy hromadné dopravy a budou dlážděné kostkami, vnitřní část vozovky pokryje asfalt,"
popsal rozsah rekonstrukce Deml. Od Plynostavu k mostu nahradí současnou dlažbu nový živičný povrch.
Investiční náklady celé stavby dosáhnou přibližně sedmnácti milionů korun.
24. července
Rada města je proti hypermarketu Lidl u hlavního nádraží
Městská rada nesouhlasí s výstavbou nového hypermarketu firmy Lidl v prostoru před hlavním nádražím
(vedle nedávno otevřené Hypernovy). Její rozhodnutí bude bráno v potaz jako stanovisko jednoho z
účastníků územního řízení.
“Neznamená to, že bychom byli zásadně proti výstavbě dalších hypermarketů,” upřesňuje usnesení rady
primátor města ing. Jiří Stříteský. “Je to spíš otázka jejich rozmístění. Všechny vznikají na sever
od železniční trati, což s sebou přináší zvýšení dopravy po městě a její koncentraci na poměrně malém
území. Přivítali bychom, kdyby někdo přišel se záměrem postavit hypermarket někde v jižní části města,
aby například obyvatelé Dukly a Višňovky nemuseli za nákupy jezdit přes celé město.”
V souvislosti s výstavbou nových nákupních center není bez zajímavosti výsledek ankety, která
proběhla na městských internetových stránkách. Zúčastnilo se jí 293 čtenářů. Devětadevadesát z
nich (34 procent) je přesvědčeno, že hypermarketů je ve městě příliš mnoho a že ničí drobné
obchodníky. Sto třicet osm účastníků ankety (47 procent) si myslí, že jejich současný počet je
přiměřený, a zbývajících 56 (19 procent) si přeje, aby jich bylo víc, protože by se dále snížily
ceny zboží. Výsledek této ankety je nutno posuzovat s vědomím, že se nejedná o reprezentativní
vzorek občanů města ani co do množství, ani co do sociologického rozvrstvení, nicméně určitou
vypovídací hodnotu přesto má. Pro doplnění informace je ještě nutné uvést, že v Pardubicích je
v současné době otevřena více než desítka super a hypermarketů významných světových obchodních řetězců.
24. července
Chystají se úpravy města pro vozíčkáře
Pokud jde o přístupnost, dopravu a podmínky pro vozíčkáře a postižené, mohly by Pardubice zřejmě
sloužit ostatním městům za vzor. Před měsícem dokončily České dráhy plně bezbariérové nádraží, nyní
připravuje magistrát společně s organizacemi postižených trasu přes celé město, která by umožnila
průjezd lidem na vozíku i nevidomým. Její průběh si bude moci každý zjistit na mapě a nedostane se
tak do nepřekonatelných obtíží. "Jednotlivé organizace daly své připomínky a návrhy, kde nejsou u
starých chodníků nájezdy, na nových se to dělá automaticky. Bezbariérová by měla být celá zóna od
nádraží až po Drážku a později až na Dubinu. Každý, kdo vystoupí z vlaku, uvidí, kudy se kam dostane.
Máme na to v rozpočtu připraveno půl milionu korun a úpravy bychom měli dokončit zhruba v říjnu. Pro
nevidomé se také na deseti přechodech vyznačí vyvýšené vodicí proužky," uvedl vedoucí odboru dopravy
magistrátu Vladimír Bakajsa.
Podle něj bezbariérové úpravy ve městě tímto neskončí, ale bude se pracovat i na dalších ulicích a
veřejných budovách. Vozíčkáři aktivitu města vítají. "Jsme v pracovní komisi, kterou magistrát ustavil
z úředníků odboru dopravy, sociálních věcí a stavebního úřadu a zástupců organizací postižených. Průběh
trasy by mohl být barevně zakreslený na informačních mapách umístěných po městě," říká Luděk Nevoral
ze sdružení SPID Handicap, které zajišťuje převoz postižených speciálně upraveným automobilem. Podle
něj budou Pardubice po dokončení celé trasy městem, které je na tom v dostupnosti pro vozíčkáře zřejmě
nejdále. "V tom jsou Pardubice určitě hodně vpředu," míní Nevoral.
To potvrzuje i Jaromír Krpálek z České abilympijské asociace. "Určité podobné trasy jsou v Liberci,
Brno připravuje projekt Město bez bariér. Tady to ale bude skutečně rozsáhlé," říká Krpálek.
22. července
Pardubice se neumějí moc prodat
"Pardubice se neumějí moc prodat," říká Iva Křivková z Rybitví. Myslí si, že dnes krajské může nabídnout
turistovi většinu atrakcí, které si může přát: od pardubického perníku přes zámek, dostihové závodiště,
historické centrum až po moderní nákupní zóny a střediska. Přesto zatím nepatří Pardubice mezi
turisticky zrovna vyhledávaná centra. "Poslední dobou se hodně změnilo i v propagaci a město má
co nabídnout včetně třeba kulturních a sportovních akcí. V rámci poznávacích zájezdů je ale stále
větší zájem o Hradec Králové nebo menší městečka ve východních Čechách, která mají nějakou
zajímavost. Pardubice jsou zakořeněné spíše jako průmyslové město, " míní například průvodce
brněnské cestovní kanceláře Radost Petr Forejt.
Kdo se od pardubického nádraží propracuje přes spousty obchůdku a nákupních center, restaurací
a kavárniček až k Zelené bráně a projde na Pernštýnské náměstí, opravdu se octne jakoby v jiném
světě. Na druhé straně rušné silnice a ulic, kde spěchají většinou prací vystresovaní lidé,
je totiž opravdu "klidová zóna". V běžné všední dny klidné, poloprázdné náměstí, kam chodí
lidé spíš na oběd, večeři nebo jen tak posedět na kávu.
Poslední pozůstatek středověkého opevnění města Pardubic, Zelená brána a vyhlídkový ochoz na
Zelené bráně, zajímá spíše školní zájezdy, které nelitují vystoupat schody a dozvědět se, že
v dnešní goticko-renesanční podobě pochází brána z druhé čtvrtiny 16. století po požáru města
1538 , že roku 1903 byla nad průjezdem západního průčelí umístěna plastika pražského sochaře
Bohumila Vlčka, představující vznik erbu půlkoně.
Největším lákadlem turistického centra je bezesporu zámek a přilehlý park.
První, co si každý při příchodu uvědomí je, že zámek se opravuje, protože hned u vchodu uvidí
pytle s cementem, nářadí a další stavební materiál, dělníky v montérkách.
V zámku zároveň sídlí Východočeské muzeum a galerie. Zámecký areál tak nabízí neustále několik
druhů výstav stálých i putovních. Původní panské sídlo z konce 13. století má mohutné a slavné
valové opevnění s hradbou a příkopem, rytířské sály, raně renesanční nástěnné malby.
Po zaplacení čtyřiceti korun vstupného má každý možnost prohlédnout si zámek buď sám, nebo s
průvodcem. Dozví se dostatečné podrobnosti o historii zámku a města.
K větší propagaci zámku i historického centra by přispěly nápadnější informační tabule. Stavby
kostela svatého Bartoloměje si totiž určitě všimne každý, o jeho historii se ale něco málo dozví
ze stručné, poměrně zašlé tabulky, a to je škoda. Zvláště když ve výloze informačního centra
nabízejí celou videokazetu s podrobnostmi o archeologickém průzkumu stavby.
Informační centra jsou podle turistických průvodců vizitkou každého města. V tomto případě se
to Pardubicím moc nepovedlo. Centrum sice sídlí na atraktivním místě a podle zeleného "íčka"
je k nepřehlédnutí i na rušné třídě Míru. Na dotazy odpovídá personál ochotně a bezplatně
věnuje přehlednou mapu města, kde jsou vyznačeny všechny zajímavosti i věci potřebné, včetně
například veřejných záchodků. Přesto centrum působí stísněným dojmem a připomíná kancelář chudé
cestovní agentury, která se snaží vtěsnat všechno, co potřebuje a využít každého prostoru.
Město velikosti a významu Pardubic by si jistě zasloužilo mnohem reprezentativnější prostory.
Takhle totiž informační centrum přitáhne spíše ty, kteří si chtějí koupit vstupenky na nějakou
kulturní akci, než turisty, kteří se chtějí něco o městě dozvědět.
Máte raději dostihový sport nebo v parných dnech raději zajdete na koupaliště? Podle některých
průvodců jsou právě koupaliště na Cihelně, Duhová aréna a dostihové závodiště turisticky nejvíce
vyhledávaná sportoviště, kam lidé míří ani ne tak za sportem, jako spíše podívat se na atrakci.
Zatímco dostat se dovnitř arény nebo si prohlédnout dostihové závodiště vyžaduje dávku štěstí
a nebo musí být zájemci domluveni předem, koupaliště na Cihelně je v parných dnech doslova
obležené a po nedávno dokončených opravách mu není co vytknout.
22. července
Informační centra budou asi dvě
Turistům a návštěvníkům Pardubic budou asi brzy nabízet své služby dvě různá informační centra v samém
středu města. Přestože pardubický magistrát chce otevřít vlastní informační středisko a dal firmě
provozující současné informační centrum výpověď z městských prostor a končí s ní spolupráci, její
majitel Luděk Šorm se této činnosti vzdát nehodlá. V říjnu tedy zřejmě nastane situace, že v
Pardubicích budou informační centra dvě: jedno městské a druhé soukromé. Ani jedno z nich však
nejspíše nebude sídlit na původním místě. Nynější provozovatel městského informačního centra Luděk
Šorm zatím nechce o svých plánech podrobněji mluvit. "Raději počkáme, až budeme mít podepsané
smlouvy. Dosavadní prostory ale musíme na konci září vyklidit, protože jsme dostali výpověď.
Městský rozvojový fond údajně hodlá toto místo lépe komerčně využít. Budeme však fungovat dál,
i když v zásadně jiném rozsahu služeb a v jiných prostorách, nicméně pod stejným názvem," sdělil Šorm.
Centrum bude podle něj poskytovat více specializované informace. "Budeme sloužit tomu, kdo o to
bude mít zájem a kdo nám za to zaplatí. Zatím musíme sloužit naprosto všem a přitom nám radnice
bezplatné služby neplatila," vysvětlil Šorm.
Podle představitelů magistrátu nebude fungování dvou informačních středisek velkým problémem.
"Proti konkurenci nic nemáme, naopak, je to velice zdravá věc. Když budou v Pardubicích dvě
informační centra, tím lépe," uvedl náměstek primátora Jiří Razskazov.
Pro provozování městského informačního centra chce město zřídit novou příspěvkovou organizaci
a nyní ve výběrovém řízení vybírá jejího vedoucího. "Časem se může vytvořit speciální subjekt
nebo můžeme infocentrum k něčemu přičlenit. Název by měl být co nejvíce v duchu původního, tedy
Městské informační centrum, ale s určitou obměnou, protože ten současný má pan Šorm v různých
podobách zablokovaný," vysvětluje Razskazov.
Kde bude městské infocentrum sídlit, není dosud jisté. Jeho nový šéf by si měl podle Razskazova
sám vybrat, jaké místo by vyhovovalo nejlépe. Může zůstat v současných prostorách, ale město má
také nabídku od Městského rozvojového fondu na přestěhování do nové budovy na třídě Míru. "Hlavně
by ale informační centrum mělo fungovat jako všechna normální centra u nás. Musíte tam dostat
vyčerpávající informace o všem, co se v Pardubicích děje, mělo by být schopné zajišťovat i
ubytování a průvodcovskou službu," vyjmenoval požadavky magistrátu Razskazov.
Nové městské informační centrum bude dostávat od města ročně jeden milion korun, doposud to
bylo o tři sta tisíc méně. Tato částka se může časem snížit, neboť infocentrum by mělo mít
výnos z prodeje vstupenek do divadla i na sportovní akce.
18. července
Magistrát porsazuje výstavbu parkovacího domu i přes odpor obyvatel !!
Ačkoliv pardubické sídliště Dubina trpí nedostatkem parkovacích míst, vedení třetího městského obvodu se postavilo proti výstavbě
parkovacího domu, který by zajistil garáže pro několik stovek aut. Pardubický magistrát se však rozhodl odpor místní části
nerespektovat a soukromému investorovi vydal souhlas s pronájmem pozemku. Budoucnost projektu ale ohrožuje nezájem obyvatel
Dubiny, což stavební firma přičítá kampani místní radnice, a v případě neúspěchu chce obvod žalovat. Starosta třetího
pardubického obvodu Miloš Růžička tvrdí, že proti výstavbě parkovacího domu není, ale ne ve vybrané lokalitě. "Zastupitelstvo
obvodu s pronájmem plochy naproti Pergole pro parkovací dům nesouhlasilo. Máme zde vhodnější místa pro tyto účely, třeba za
parkovištěm u Penny Marketu. Rada města ale přes naše stanovisko pronájem pozemku investorovi schválila, vlastníkem pozemku je
magistrát. Dalším krokem bude územní a stavební řízení," uvedl Růžička.
Přes odpor místní části příprava stavby pokračuje. "S investorem jsme již podepsali smlouvu na pronájem pozemku po dobu výstavby a
má také smlouvu o budoucí smlouvě na prodej pozemku po kolaudaci parkovacího domu. Všechno schválila pozemková komise i odbor
rozvoje a strategie," řekl vedoucí odboru správy obecního majetku pardubického magistrátu Ivan Růžička. Parkovací dům postaví
soukromá firma ve své režii, město se na něm finančně nepodílí. Vzniklé garáže chce investor rozprodat místním obyvatelům. "Je
to složitá situace, pokud by se nenašlo dost zájemců, asi by se vůbec nestavělo," domnívá se vedoucí odboru.
Magistrát stavbu parkovacího domu na Dubině podporuje. "Na Dubině je podle studie Doprava v klidu deficit šesti set parkovacích
míst. Byla by škoda nevyužít situace, kdy existuje konkrétní investor," míní architektka Iva Lánská z odboru rozvoje a strategie
magistrátu.
Celkově by mělo ve třetím obvodu takto vzniknout asi čtyři sta parkovacích míst. S postojem radnice Dubiny není spokojen ani
investor. "Místní starosta udělal v obvodu antikampaň a tvrdí, že parkovací dům tam stát nebude. Nemůže sice stavbu zablokovat,
ale způsobil, že nemáme na garáže klienty. Lidé se bojí, že jde o nějaký H-systém. Jinde máme před zahájením stavby mnohem víc
zájemců," uvedl jednatel společnosti Rybák - Stavby Písek Petr Rybák, který o výstavbu parkovacího domu usiluje již od minulého roku.
"Pokud to kvůli tomu nedopadne, jsme rozhodnuti podat na místní úřad trestní oznámení na náhradu škody. Studie a další věci nás už
stály asi tři sta tisíc korun," dodal Rybák.
18. července
O výletní loď se stará početný personál
Ačkoliv se výletní a restaurační loď Arnošt z Pardubic vydává ze svého kotviště v centru města jen na krátké plavby po Labi, ve složení
posádky si nezadá s daleko většími loďmi. O chod sedmadvacetimetrového plavidla se stará mimo kapitána ještě lodník, vrchní, kuchaři,
servírky, zaměstnanci letní terasy na břehu
a houf brigádníků. „Lidem se zdá, že je na lodi dost personálu, aby zvládl všechny povinnosti s přehledem, přesto práce na palubách i
mimo ně je pořád hodně. Proto si třeba náš kuchař udělal lodní zkoušky a teď běhá mezi kuchyní a kapitánským můstkem. Když je třeba,
pomáhám také já jako servírka nebo myju nádobí,“ přiznává provozní lodi Soňa Biathová, která brázdí Labe již třetí sezonu.
„Nikdy bych si nemyslel, že budu péct cukroví a také uvazovat loď ve zdymadle,“ dodává se smíchem Martin Škroch, kuchař a lodník zároveň.
Loď s pětasedmdesáti místy na dvou palubách jezdí zhruba dvakrát denně po proudu do Srnojed a také na oblíbenější trasu směrem ke
Kunětické hoře do Brozan. „Zdymadlo na trase do Kunětic mají rádi děti i dospělí. Líbí se jim, jak se loď houpá. My v kuchyni ale
chytáme skleničky a nádobí, aby se nic nerozbilo,“ líčí jeden z lodních kuchařů.
Jednou za měsíc loď vyplouvá na nejdelší trasu do Přelouče. „Sedmihodinová plavba do Přelouče a zpět je náročná. Pasažéři mohou ráno
nastoupit, vzít si s sebou kola, vystoupit v Přelouči, prohlédnout si okolí a večer se s námi zase vrátit do Pardubic,“ říká kapitán
lodi Václav Polák.
18. července
Galerie slaví padesátku
Desítky tisíc návštěvníků prošly za padesát let, po které v Pardubicích existuje Východočeská galerie, jejími chodbami a zákoutími.
Ředitelka Hana Řeháková by si mohla letos na oslavu jejích padesátin připít šampaňským. Galerie je ale místem klidu a tichého
rozjímání, a tak se slaví poněkud jinak.
"Na oslavu jsme připravili výstavu, na níž se snažíme každé desetiletí existence galerie přiblížit návštěvníkovi prostřednictvím
tří obrazů, grafik nebo plastik, jež jsme v té době získali, a stručnou charakteristikou každého období," vysvětluje ředitelka galerie.
Východočeská galerie měla rozhodně z čeho vybírat, neboť se v současnosti v jejích sbírkách nachází přes patnáct tisíc předmětů.
Disponuje tak dokonce rozsáhlejšími sbírkami než Galerie moderního umění v Hradci Králové. "Ačkoliv u galerie se samozřejmě nemůže
kvalita sbírky poměřovat kvantitou. Od padesátých let ale galerie aktivně začala sbírky rozšiřovat a dařilo se jí získat řadu
kvalitních děl," říká ředitelka.
Pokud je člověku padesát let, začíná rekapitulovat svůj dosavadní život. V případě velké galerie není padesátka žádný věk,
bilancovat je ale možné také.
Východočeská galerie si za dobu své existence prošla mnohými neobvyklými eskapádami. "Minulost galerie je poněkud paradoxní.
Například v šedesátých letech se naše sbírka rozšířila o mnoho zajímavých exponátů, ale až na konci šedesátých let jsme mohli
vystavovat v opravených výstavních prostorách zámku. V sedmdesátých letech se sice ředitel soustředil především na díla
reprezentující realistický socialismus, zajistil ale zase galerii výstavní prostory. Například dům U Jonáše, který se tenkrát
kompletně zrekonstruoval. Každé období v historii mělo své," popisuje životní příběh největší krajské obrazárny Hana Řeháková.
Za pýchu galerie považuje ředitelka stálou expozici věnovanou výtvarnému umění 19. a první poloviny 20. století. "O exponáty z
této sbírky mají zájem i prestižní galerie. Tak jsme například v současnosti zapůjčili dva Mánesovy portréty na velkou výstavu do
Prahy, některé obrazy Václava Radimského jsou nyní na výstavě v Hradci Králové. V době oslav jsme tak naši výstavu velkorysým
způsobem obměnili," konstatuje Řeháková, která má v oblibě kromě stálé expozice také sbírku moderního umění z druhé poloviny
dvacátého století.
Východočeská galerie se dnes může také pochlubit velmi rozsáhlou sbírkou obrazů Karla Malicha, širokou kolekcí Reynekova grafického
díla či početnou sadu obrazů Jaroslava Gruse. Podle ředitelky jsou právě díla prověřených klasiků 19. století mezi návštěvníky
nejoblíbenější.
Představa, že je Východočeská galerie jenom sterilní výstavní prostor, kde je potřeba našlapovat po špičkách, ředitelka odmítá.
Galerie přece není jenom obrazárna.
"Na konci šedesátých let například pořádala galerie velké výtvarné sympozium Artchemo, na němž umělci zkoumali využití umělých
hmot ve výtvarném umění. V devadesátých letech se zase s velkým úspěchem setkala výstava plastik na zámeckých valech, kde si mohli
lidé prohlížet díla pod otevřeným nebem," vyjmenovává Řeháková.
Specialitou pardubické galerie je její péče o děti, jež přicházejí na výstavy. Pracovnice galerie Petra Lášková přišla s nápadem
přiblížit výtvarné umění malým návštěvníkům. Zrodily se tak tři knihy, které dětem hravou formou zpřístupnily plastiky Moroa od
Karla Nepraše či Okřídlenou postavu od Věry Janouškové a obraz Jiřího Sopka Modrá jezdkyně.
"Děti si nebudou pamatovat faktografické údaje a ani je příliš nezaujmou. Pomocí těchto knížek se ale začnou o umění zajímat a
jednou jim bude připadat samozřejmé jít na výstavu do galerie," uzavírá ředitelka galerie.
16. července
Dům hrůzy končí
Necelé tři měsíce existence má před sebou nájemní dům v Češkově ulici v Pardubicích, kterému město přezdívá dům hrůzy. Činžovní dům,
do něhož se během let nastěhovali převážně problémoví uživatelé, neochotní respektovat základní pravidla, jakými jsou placení
nájemného či udržování pořádku, se od podzimu změní v ubytovnu s jasným ubytovacím řádem. Kdo jej nebude respektovat, bude nucen
odejít. "V současné době jsou v plném proudu práce, které zlepší prostředí v domě. Bude tam zavedeno ústřední topení, teplá voda a
podobně. Budou však také pevně stanoveny podmínky, za jakých zde lidé budou moci bydlet," řekla vedoucí bytového odboru Daniela
Dosoudilová.
V domě jsou čtyři desítky obecních bytů. Několik, převážně původních nájemníků, má nájemní smlouvy na dobu neurčitou, za byty platí
a nejsou s nimi problémy. Pečlivě za sebou zamykají dveře svých příbytků a bydlení zde nazývají očistcem. "Těm nabídneme jiné byty v
městských domech," ujistila Dosoudilová.
Nikdo si netroufá odhadnout, kolik lidí v "domě hrůzy" vlastně žije, nebo spíš přespává. Na chodbách a společných sociálních
zařízeních je patrné velmi nešetrné užívání. Na hluk a výtržnosti se stěžují lidé z širokého okolí. "Zeptejte se firmy, která
dělá rekonstrukci. Přes den postaví zeď a ráno není," říkají úředníci.
Do rekonstrukce město investuje přes šest milionů korun. Zlepší komfort bydlení, ale také zpřísní podmínky. "Bude tam 24 hodin
denně recepční služba, návštěvy budou povoleny pouze do 22:00, nájemné se bude platit předem a podobně," shrnula vedoucí.
11. července
Bezdomovci obtěžují obyvatele
Problém počtu bezdomovců a jejich rostoucí agresivita začíná v posledních dnech pardubickým strážníkům přerůstat přes hlavu.
Stěžují si, že zákon jim nedává možnost účinnějšího zásahu. "Zřejmě teplé počasí přilákalo do Pardubic nezvykle vysoký počet
bezdomovců, z nichž někteří se v poslední době na veřejnosti chovají zvlášť odpudivým způsobem. Stahují se na frekventovaná
místa, jako například před vchody do velkých obchodních domů, kde nevybíravě žebrají o peníze od kolemjdoucích občanů. V
případě odmítnutí často následuje sprška nevybíravých nadávek a byl zaznamenán i případ hozené invalidní hole," postěžoval
si zástupce ředitele pardubické městské policie Pavel Čejka. "Kdyby alespoň darované peníze směřovaly na nákup potravin, ale
v mnoha případech je za ně zakoupen laciný alkohol, jehož účinky vyvolávají odpor občanů," decentně popsal drsnou situaci
Čejka. "Strážníci se snaží o korekci chování podnapilých, ale v současné době také zaznamenávají větší výskyt mladých a
zdravých lidí bez domova. Jako příklad problémového chování této skupiny lidí lze uvést pardubický případ známého
bezdomovce, který napadl pracovníka Českých drah a kopl jej do obličeje. Z místa činu uprchl a ani přivolaní strážníci
městské policie jej už nedostihli. Napadený muž byl převezen do nemocnice k ošetření a případ byl předán ke správnímu
řízení. Těžko mi někdo odpoví na otázku, jak lze účinným způsobem postihnout bezdomovce," posteskl si mluvčí pardubických
strážníků Čejka. Situací nejsou nadšeni ani vedoucí pracovníci pardubických hypermarketů, protože se obávají poklesu tržeb.
"Lidé si stěžují a žádají, abychom s tím něco dělali. Co můžeme dokázat my, když muži zákona bezmocně rozhazují ruce a tvrdí,
že tady nemohou hlídkovat nepřetržitě," řekl Právu Jiří Růžička, marketingový pracovník jednoho z pardubických supermarketů.
11. července
Fotbalový klub se musí o sebe postarat sám
Mezi fanoušky kopané vyvolal zklamání postoj zastupitelstva města, které na svém posledním zasedání odmítlo uvolnit z rezervy
města částku 10,5 milionu korun potřebnou na rekonstrukci letního stadionu, aby splňoval alespoň nejnutnější podmínky pro druhou
fotbalovou ligu.
"Někteří lidé nás teď obviňují, že se k fotbalu chováme macešsky, ale opak je pravdou," říká náměstek primátora Jiří Razskazov.
Podle jeho dalších slov město předem deklarovalo, že stejně jako jiným vrcholovým sportům (basketbal, hokej a atletika) bude
fotbalu hradit náklady na energie a ze sportovního fondu bude přispívat na mládež podle jasných pravidel stanovených sportovní
komisí. Tato částka činí zhruba 500 tisíc korun ročně.
"Žádný jiný sport nebyl tak často probírán v zastupitelstvu jako právě druholigový fotbal," říká Razskazov.
"Kolik usnesení o mimořádných příspěvcích na činnost profesionálního klubu zastupitelstvo přijalo, si již dnes netroufám odhadnout.
Důvody byly vždy stejné: na spadnutí je smlouva se strategickým partnerem, který bude investovat do stadionu a do fotbalu, jenom musí
být klub oddlužen a zabezpečen do budoucna."
Na základě těchto planých slibů obdržel fotbalový klub nad rámec všech pravidel od roku 2000 do dneška 6,5 milionu korun,
tolik žádný další sport nikdy navíc nedostal. Výmluvné je srovnání příspěvků na jiná sportovní odvětví. Tak na dostihy přispívá
město ročně 220 tisíc korun, na plochou dráhu 200 tisíc, na juniorku 100 tisíc. Na skutečně slavný a uznávaný turnaj Czech Open,
kterého se každoročně zúčastňují tisíce šachistů z celého světa, dává město 200 tisíc korun.
Často zmiňovaný hokej nedostává na extraligové mužstvo od města ani korunu, roční příspěvek 6,2 milionu na nájemné Duhové arény
je určen mládežnickým kategoriím, 600 tisíc dostaly hokejistky TJ Tesla, milion Krasobruslařský klub. Přitom hokejisté platí za
užívání arény a ledových ploch celkem jedenáct a tři čtvrtě milionu korun ročně. Ani profesionální basketbalový klub nedostává
přímo žádné městské dotace, roční příspěvek zhruba 800 tisíc je určen na energie.
Vedle mimořádných dotací pro profesionální klub však město nemálo investovalo do fotbalového stadionu. V letech 2000 až 2002
to bylo celkem 13,2 milionů do rekonstrukce stadionu, montované tribuny, ozvučení apod. Aby však stadion splňoval parametry
stanovené fotbalovým svazem, musí se do něj investovat dalších několik desítek milionů (sedačky pro 8 tisíc diváků, rozšíření
hlediště, umělé osvětlení, koridory pro hosty a domácí, místa pro novináře a pro televizi apod.). Pro sezónu 2003/2004 se městu
za významné pomoci fotbalového klubu sice podařilo usmlouvat taková opatření, která by stála "pouze" 10,5 milionu korun, ale co dál?
"Když jsme se ptali, jak dlouho bude takový stav postačovat, nebo jestli budeme muset platit další peníze například na nesmyslné
rozšíření hlediště pro takový počet diváků, který nechodí ani na nejlepší zápasy první ligy, nebyl nám fotbalový svaz schopen
odpovědět," přibližuje jednání náměstek Razskazov.
"Zastupitelé se proto rozhodli, že za situace, kdy není jasná další koncepce, částku 10,5 milionů korun ze své skromné rezervy
neuvolní. V době, kdy fotbalový klub dluží hráčům a zaměstnancům výplaty, státu dluží odvody, takže není jasný jeho další osud,
by to bylo nezodpovědné mrhání penězi." Zastupitelstvo však zároveň rozhodlo o investování 2,3 milionu korun do nutných oprav
hlavní tribuny, elektrorozvodů apod. a dalších 3,5 milionu do výstavby nových šaten pro mládež v Ohrazenicích, kde bude v příštím
roce za 12 milionů korun vybudován umělý trávník. Zastupitelé měli rovněž na zřeteli, že v nejbližší době bude muset město investovat
30 milionů do atletického stadionu a další desítky milionů korun si vyžádá výstavba haly pro míčové sporty.
"Netroufám si soudit, kdo je zodpovědný za neutěšenou finanční situaci klubu," říká Jiří Razskazov.
"Ale mám za to, že se kolem fotbalu i za peníze klubu dosud pohybovalo mnoho nadšenců, ale málo profesionálů manažerů v
pravém smyslu slova."
Druhou ligu tedy Pardubice zatím neuvidí. Klub ji bude hrát v Hradci Králové a město mu pomůže vyjednat co nejlepší
podmínky a přispěje mu na náklady s tím spojené. Pokud fotbalisté získají hodnověrného strategického partnera a budou mít
jasnou strategii do budoucna, je podle Razskazova město připraveno o osudu letního stadionu znovu jednat. Ale starat se musí
hlavně management oddílu. Představa, že město bude řešit jeho problémy finančními injekcemi na úkor zdravotnictví, školství,
kultury, bydlení, dopravy, sociální politiky a ostatních sportů, je představa nereálná.
11. července
Protipovodňová ochrana Pardubic se již buduje
Těžké stroje konečně začaly budovat protipovodňovou ochranu přímo v Pardubicích. Povodí Labe tak pokračuje ve stavbě protizáplavových
zábran, kterou zahájilo již vloni u Brozan. Za dva a půl roku by si tak obyvatelé Pardubic měli přestat obávat nebezpečí velké vody.
Ochrana města a nejbližšího okolí bude stát okolo čtvrt miliardy korun, peníze poskytne půjčka Evropské investiční banky, správce toku
platí pouze náklady na přípravu staveb. "V povodí Labe jsou Pardubice strategické město. Kromě něj není proti povodním zásadně chráněno
ještě Ústí nad Labem, tam je však ohrožení podstatně menší. Pardubice chceme kompletně ochránit před stoletou vodou, vyšší ochrana se
neřeší ani jinde v Evropě," uvedl nedávno generální ředitel firmy Povodí Labe Hradec Králové Tomáš Vaněk. Povodí Labe připravuje na
ochranu Pardubic před záplavami komplex protipovodňových opatření. "Museli jsme nejdříve přesně vypočítat, co se stane v Kuněticích a
Rábech nad Pardubicemi, když postavíme hráze na pravý a levý břeh Labe ve městě. Nemůžeme omezením koryta tyto obce ohrozit. Podle
modelu nastala k úprava výšky hrází nad hladinou předpokládané stoleté vody a vyšla také potřeba prohrábky dna řeky," vysvětlil
vedoucí odboru inženýrských činností Povodí Labe Marián Šebesta.
Již vloni začalo budování hrází stavbou Brozanské hrázky. "Na pravém břehu již stavíme svodnou hráz z Brozan, která vede až k jezu v
Pardubicích. Hotová bude již v letos, i když část terénních úprav a osázení zelení zasáhne i do příštího roku. Další etapa se
intenzivně připravuje," uvedl Šebesta.
Na pravém břehu by se měly zvýšit hráze nebo vyrůst nové také mezi jezem a železničním mostem, o územní rozhodnutí již Povodí Labe
požádalo. Zároveň v této lokalitě probíhá biologický průzkum.
Při přípravě stavby narazil investor na mnoho problémů, vlastnictví některých pozemků musel rozhodovat až soud. "Teoreticky bychom
mohli tuto akci stavebně zahájit už letos, nejpozději však z kraje příštího roku. Na tomto břehu zbývá ještě ochrana Rosic, ale do
roku 2005 ji zatím nebudeme řešit, pouze ji připravujeme projekčně," popisuje plán správce toku Šebesta.
Na levé straně řeky patří do protipovodňových opatření i Chrudimka. Povodí Labe chce vbrzku požádat o územní rozhodnutí na tuto stavbu.
Následovat by mělo zvýšení hráze nad soutokem s Chrudimkou. "Samostatně je připravená prohrábka koryta Labe, tedy jeho snížení a
vyrovnání nad jezem až po ústí řeky Loučná. To se ukázalo bezpodmínečně nutné pro ochranu Rábů a Kunětic. Poslední stavbou je
prodloužení hráze na pravém břehu z Brozan do Rábů, aby voda při povodni hráz neobtekla a nezaplavila Pardubice z druhé strany,"
řekl Šebesta.
Pro Pardubice je rychlá ochrana města před záplavami velmi důležitá. "Město se snažilo Povodí Labe s přípravou staveb maximálně
pomoci, chceme protipovodňovou ochranu co nejvíce urychlit a usnadnit," doplnila architektka Iva Lánská z odboru rozvoje a
strategie pardubického magistrátu.
9. července
V Rábech bude perníková chaloupka
Pardubice by mohly ještě v závěru letošní turistické sezony nabídnout návštěvníkům atrakci v podobě tradiční perníkové chaloupky.
Toto výletní místo pro rodiče s dětmi v Rábech pod Kunětickou horou má připomenout, že město je proslulé právě výrobou perníku.
"Uvažujeme o tom, že bychom provoz zahájili víkendem na podzim," řekl ředitel Informačního centra města Pardubic Luděk Šorm.
"Předpokládáme, že by to mohlo vytvořit takovou popularitu, aby od příštího jara mohla fungovat třeba každý víkend," dodal Šorm
s tím, že na uskutečnění dětské pohádky pracuje již několik let.
Záměrem nemá otřást ani to, že pardubická radnice od podzimu zřídí vlastní infocentrum pro obyvatele i návštěvníky města kvůli
nespokojenosti se střediskem, jež s jejím finančním přispěním provozuje Šorm.
Ten je totiž odhodlán provozovat své centrum i bez podpory radnice a na financování perníkové atrakce použít soukromé zdroje.
"To je důvod, proč to potřebujeme spočítat tak, aby to bylo rentabilní," uvedl. Město se ke zřízení chaloupky podle něj v
minulosti stejně stavělo spíše odmítavě, naopak okolní obce měly více pochopení.
Zmíněný objekt již existuje, jde pouze o úpravy, způsob využití a již zmíněné úhrady nákladů. "V objektu vznikne místnost,
která bude tímto způsobem upravena, včetně chlívku Baby Jagy," prohlásil. Samozřejmostí bude též perník, upomínkové předměty
a občerstvení.
