12. června
Město vykupuje pozemky u Nemošic
Pardubický magistrát chce v nejbližší době vykoupit pozemky jižně od Nemošic po levé straně silnice na Ostřešany. Po jejich úpravě
by tam mělo vzniknout až sto čtyřicet pět parcel vhodných ke stavbě rodinných domků. Z celkem šestnácti hektarů zůstanou více než
tři hektary nezastavitelné a budou vhodné pro zahrady. Podmínkou projektu je, aby město vykoupilo všechny pozemky.
"Od několika desítek vlastníků budeme vykupovat za pevnou cenu tři sta korun za metr čtverečný. Zainvestujeme zde inženýrské sítě a
přístupové komunikace, což nás bude stát asi sedmdesát milionů korun. Připravené pozemky chceme novým majitelům prodávat minimálně
za osm set korun za metr čtverečný a zájem o ně již je," řekl náměstek primátora Michal Koláček. V lokalitě by měli stavět
individuální stavebníci, ale Koláček nevylučuje ani menší developerské projekty.
12. června
Rozestavěná hala se zbourá
Patnáct let rozestavěné sportovní hale na míčové hry v Pardubicích u Tyršových sadů zarazila v úterý poslední hřebík do rakve
rada města Pardubic. Respektovala rozhodnutí zastupitelstva, že na dostavbě této haly v majetku ČSTV nemá zájem, a vybrala si
už i novou lokalitu, kde od základu postaví vlastní novou halu. "Nechali jsme si odborem rozvoje a strategie vytipovat vhodné
místo. Rada souhlasí s tím, že naše nová hala bude stát v místní části Cihelna, v sousedství sportovišť Univerzity Pardubice.
Pokládáme za výhodné, že sportovní areály města a univerzity budou propojeny, umožní to i pořádání významných mezinárodních akcí,
bude to špičkový komplex," řekl náměstek pardubického primátora Jiří Razskazov (ODS). Pardubičtí rádní rozestavěnou halu
odepsali a odsoudili ke zbourání především proto, že se obávají, že by v případě její dostavby byly příliš vysoké provozní náklady.
"Hala, tak jak byla projektovaná v 80. letech, byla předimenzovaná. Počítáme, že na její provoz bychom museli z městského rozpočtu
doplácet 5 až 7 miliónů korun ročně. Nová hala by měla být provozně podstatně úspornější, chtěli bychom se vejít do dvou miliónů
provozních nákladů v roce," dodal Razskazov. "Mám jen ústní příslib, považujte ho tedy za neoficiální, že na místě rozestavěné haly
v Tyršových sadech vyroste hotel, který využije i sousední městské pozemky bývalých jatek a skladů zeleniny. Investor je připraven
na vlastní náklady rozestavěnou halu rozebrat," poznamenal primátor Pardubic Jiří Stříteský (ODS). Podle informací by stavba
nové haly v Cihelně měla město přijít na necelých 100 miliónů korun. "V žádném případě bychom to nefinancovali sami, počítáme s
příspěvkem státu i ČSTV. Město bude muset samozřejmě také něčím přispět, ale není to otázka letošního rozpočtu, stavět by se začalo
až v příštím roce a jsme připraveni si vzít i úvěr. Krajské Pardubice takovou halu nutně potřebují," dodal Razskazov.
12. června
Městské slavnosti zapojí celé město
Sebevědomé představy o kulturním povědomí občanů každoročně v červnu přiživuje město Pardubice. Pořádá už tradiční akci Zrcadlo
umění, do kterého se zapojují tisíce dobrovolníků. Zrcadlo, které rozezpívá a roztančí ulice a náměstí, je nedílnou součásí jarní
polovice pardubických Městských slavností. "Letos už potřetí Zrcadlo organizuje Kulturní dům Dubina spolu se Základní uměleckou
školou Polabiny. Před třemi lety tak obě instituce zareagovaly na Výzvu generálního ředitele UNESCO na podporu umělecké výchovy a
tvořivosti," řekl Právu Jaroslav Jonáš z pardubického magistrátu. "Záměrem pořadatelů je, aby město Pardubice žilo v třetím červnovém
týdnu uměním, a to od ranních až do pozdních večerních hodin a na nejrůznějších místech města. Každá umělecká disciplína bude vrcholit
v odpoledních nebo večerních hodinách svým galaprogramem. Pořadatelé opět vyzvali k účasti soubory zájmově umělecké činnosti, školy
všech stupňů, domy dětí, kulturní instituce. Opět je počítáno s účastí celé řady kolektivů od nejmenších dětí až po seniory," dodal Jonáš.
12. června
Dračí sezóna na zámku
V rámci jarní části Městských slavností Pardubice 2003 vyvrcholí roční projekt Unie výtvarných umělců pardubického regionu a
ZUŠ Polabiny nazvaný “5.350 kg dračích hlav a jedno tělo”. Projektu se pod vedením Saši Prokopové a Evy Jebavé zúčastnilo celkem
46 dětí a 12 dospělých, mezi nimi i profesionální výtvarníci z Pardubic, Prahy, Litomyšle, ale i z Kanady a Velké Británie. S
průřezem projektu se bude moci pardubická veřejnost seznámit na zámeckých valech.
Již od pondělí 16. června v mostní zámecké chodbě na jižním valu bude přístupná výstava fotografií, dokumentujících práce na
“dračím” projektu.
Počínaje pátkem 20. června bude na jižním zámeckém valu instalována výstava keramických objektů, dračích hlav, které v
průběhu projektu vznikly. Půjde jak o práce žáků ZUŠ Polabiny, tak profesionálů. Pozornost jistě vzbudí i expozice holí s
dračími hlavicemi, nainstalovaných tak, aby ve větru zvučely.
Vyvrcholením dračích aktivit pak bude Předslunovratový výpal na prvním zámeckém rondelu, který začne v pátek 20. června
ve 21 hodin (za soumraku). Žáci tanečního oboru ZUŠ Polabiny při něm předvedou rituální tanec kolem keramického draka chrlícího oheň.
Podle představ účastníků projektu by měly keramické objekty zůstat na valech po celou letní sezónu.
11. června
Vlaky zastavila nálož
Lidé cestující železnicí mezi Pardubicemi a Chocní se včera dočkali nemilého překvapení. České dráhy totiž musely na této hlavní trati
zcela zastavit provoz, protože na kolejích u Kostěnic ležela podomácku vyrobená nálož. Dálkové vlaky proto dráhy odklonily přes Hradec
Králové a Týniště nad Orlicí. Plný provoz se obnovil zhruba za hodinu, když již předtím jezdily vlaky jen po jedné koleji.
Podezřelý předmět nalezl dopoledne na kolejích nedaleko od silnice pochůzkář. "Šetří to policie a pražská zásahovka a bylo zjištěno, že
na kolejích ležela činná a funkční nálož. Je to podobný případ, jaký se nedávno stal v Praze a v Olomouci. Mohl by s nimi souviset,"
uvedl náměstek ředitele pro osobní přepravu z provozního ředitelství v Pardubicích Roman Moravčík.
Dodal, že nejdříve kolem místa nálezu jezdily vlaky sníženou rychlostí po jedné koleji, později se provoz zcela přerušil a odklonil přes
Hradec Králové.
Vlaky tak k nelibosti překvapených cestujících nabraly zpoždění v řádech desítek minut.
Výbušnina se na kolejích objevila bez předchozího varování. "Bylo to zcela bez ohlášení. Nálož byla kombinovaná, vyrobena z roznětky a
výbušniny, ke kterým byl navíc připojen kanystr s benzínem," popsal Moravčík nastraženou bombu.
Přibližně po šedesáti minutách se vlaky opět mohly vrátit na svou původní trasu, na hlavní spojnici Pardubic s Moravou. "Provoz jsme
museli úplně přerušit kolem poledne a potom znovu asi od čtrnácti do patnácti hodin, narušen byl ale už dopoledne," řekl Moravčík.
Policie je zatím na informace skoupá. "Na místo přijel policejní pyrotechnik z odboru Policejního prezidia. Ten neznámý předmět
demontoval a odvezl. Uvidíme, co ukáže expertiza," uvedla tisková mluvčí východočeské policie Iva Marková.
Obdobná nálož se našla v listopadu na železniční trati v Praze v Kyjích a v březnu na mostě v Olomouci, kde pachatel požadoval deset
milionů korun. "V Praze to také pachatel neoznámil, je to zřejmě podobný případ. Vypadá to, že jde o stejné lidi, pouze se přesunuli
na jiné místo," míní Moravčík.
Množí se také případy vyhrožování výbuchy, téměř vždy však šlo o planý poplach.
10. června
Rolníci protestovali
"Nesplněné sliby vedou sedláky do bídy", "Dost bylo politiky likvidace zemědělství" a podobné plakáty si včera přivezli zemědělci na
demonstraci do Pardubic. Dvě stě padesát farmářů a družstevníků z Pardubického kraje se rozhodlo na náměstí Republiky podpořit požadavky
agrární komory. Chtějí po státu, aby je odškodnil za propad cen zemědělských výrobků v loňském roce a nepříznivé počasí. Rolníkům se
také nelíbí podmínky, které pro ně budou platit po vstupu do Evropské unie.
Před pardubickým divadlem zemědělci vyslechli několik projevů, zatleskali a po hodině se rozešli. Na rozdíl od rolnických demonstrací
v Praze neskandovali žádná hesla ani neházeli shnilá vajíčka nebo rajčata. "Pokud nebudeme spokojení s výsledkem našeho jednání s
vládními představiteli, které je na programu dnes v Havlíčkově Brodě, budeme ve středu protestovat v Praze před úřadem vlády. To už
bude úplně jiná demonstrace," řekla Jarmila Vlasáková, ředitelka Krajské pobočky agrární komory v Pardubicích.
Rolníci totiž jen poklidně postávali v hloučcích a Vlasáková je musela na začátku několikrát vyzvat, aby přišli blíž k improvizovanému
pódiu na divadelních schodech.
Rolníci nejvíce kritizovali Evropskou unii a vstupní podmínky, které vyjednala vláda. "Požadujeme neodvolatelné záruky od vlády, že
splní vyjednané podmínky, tedy že z vlastních zdrojů doplní finance z unie tak, aby dosáhly výše padesáti pěti procent z dotací, které
dostávají zemědělci z Bruselu. Okolní státy tyto záruky mají, jen my stále ne," uvedl Josef Štěpanovský. Předseda chrudimské agrární
komory Jaroslav Kopista se bojí, že čeští rolníci již za pár let nemusejí existovat. "Jsem sedlák z Úhřetic a naše rodina žije na
statku prokazatelně od roku 1629. Jen po válce nás vyhnali komunisti. Nyní to vypadá, že mě vyžene naše vláda nebo německý či
holandský sedlák," řekl Kopista.
10. června
Strážník je stíhán
Trestní stíhání zahájili pardubičtí policejní vyšetřovatelé proti 32letému strážníkovi Městské policie Pardubice, který v polovině
dubna v parku pod pardubickým zámkem vystřelil ze služební pistole na volně pobíhajícího psa, desetiletého boxera. "Stíhání strážníka
bylo zahájeno sdělením obvinění z trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele," informovala v pondělí odpoledne mluvčí
pardubické policie Dana Dolanová. "Strážník mě vyzval, abych si psa vzala na vodítko. Dřív než jsem to mohla udělat, tak pes zaštěkal
a strážník okamžitě vytáhl zbraň a střílel," řekla Právu krátce po incidentu majitelka boxera Věra Mohylová. "Stála jsem za psem.
Kdyby střela neskončila v jeho těle, zasáhl by možná mě," postěžovala si Mohylová. Je to výjimečný případ, naposledy jsme zaznamenali
případ použití služební zbraně v nouzi někdy před sedmi lety, kdy na strážníka zaútočila doga. Strážník ve služebním hlášení uvedl, že
se cítil být psem ohrožen.
9. června
Slunovratu letos přálo počasí
Slunce vyžhavilo oblohu do běla a většinu návštěvníků čtyřiadvacátého ročníku folkového festivalu Slunovrat, který se před lety
přestěhoval ze Svojšic do Pardubic, do ruda. Po dva dny totiž vystavovali svá polonahá těla nemilosrdným slunečním paprskům. "Je to
neuvěřitelné, po dvou naprosto katastrofických ročnících, kdy nám počasí vůbec nepřálo, byl letošní Slunovrat překrásný. Festival si
konečně užili návštěvníci i pořadatelé," nadšeně rekapituloval folkový festival jeden z pořadatelů Pavel Major Vorel.
Pláštěnky a holínky konečně mohly zůstat na dně batohů a ke slovu přišly sluneční brýle a plavky. Návštěvníci tak chvilku poslouchali
hudbu a chvilku si chladili uondaný organismus ve vlnách bazénu.
"Pořadatelé nazvali letošní Slunovrat festivalem splněných přání a já s nimi vřele souhlasím. Kde jinde bych si mohl naživo poslechnou
Fleret, Nezmary nebo třeba Bokomaru a cáchat si přitom nohy v bazénu," liboval si Petr Hlavsa z Pardubic.
Vrcholem prvního večera bylo vystoupení valašské folkrockové formace Fleret. Osvědčenými hity, především hymnou Zafúkané, odvázaly do
té doby trochu zdrženlivé publikum. Folklorní heavy metal, jak popsal hudbu Fleretu jeden z návštěvníků, rozezpíval, roztančil a
rozskákal první více než tisícovku diváků.
Druhý den dorazily zbývající dvě tisícovky milovníků folku. Na výroční koncerty kapel Nezmaři a Žalman a spol. přijeli fanoušci od
Karlových Var po Ostravu. Pravděpodobně nejdelší cestu na Slunovrat absolvovali dva studenti z Moravy, Pavel Trnka a Zdeněk Hümmel,
kterým se podařilo vstoupit do areálu až v sobotu večer.
"Lístky jsme si zakoupili v předprodeji a pak jsme vyrazili na výlet do Rumunska. Dostopovat včas se nám už nepodařilo, ale alespoň
Žalmana ještě stihneme," unaveně rekapituloval cestu Trnka.
Aby posluchači u pódia nepodléhali únavě z vedra, snažili se jej moderátoři Jan Dobiáš a Radek Havel udržovat ve střehu. Po loňském
líbacím maratonu připravili organizátoři pro Žalmana Lohonku další překvapení. Na jeho stížnost, že se publikum při jeho koncertech
nebaví, zareagovali po svém po první písni se mu na podnět moderátorů tři tisícovky posluchačů vysmály. Jen lehce vyjevený Žalman
publiku pěkně poděkoval a na důkaz své přízně pro tentokrát nepovolal Medarda. Jeho koncert totiž začínal přesně s úderem půlnoci
a počátkem svátku patrona dešťových přeháněk.
6. června
Festival zahájí tradiční Pernštýnská noc
Folklorní soubory z celé České republiky i ze Slovenska, Polska a Lotyšska přijedou na Folklorní festival Pardubice - Hradec Králové,
který začne dnes Pernštýnskou nocí v Pardubicích. "Pernštýnská noc se koná letos již podvanácté a na její podobě se nebude téměř nic
měnit. Na Pernštýnském náměstí budou dvě velká pódia, na kterých se budou střídat folklorní soubory, a malé, šermířské jeviště. Mimo
to tu budou stát stánky krajkářů, dráteníků, keramiků, kteří budou lidem prodávat tradiční výrobky. K mání bude pochopitelně také
medovina či perník," přibližuje dnešní program, jehož začátek je naplánován na 20. hodinu, ředitelka Kulturního domu Dubina Romana
Šárovcová.
Ve stejný čas začíná také Folkování na Příhrádku, kde návštěvníkům postupně zahrají soubory Noncua Canto, Trdlo a Hradní duo. Na
komorní scéně v atriu radnice se zase představí Malá muzika Rokytka, pardubická Radost a Dupák z Hradce Králové. O půl jedenácté na
zámku zahrají společně slovácký Danaj a slovenská Detva.
"Vyvrcholením Pernštýnské noci bude koncert Zpívající brány. Od půl dvanácté bude u zámecké brány hrát soubor Danaj, na Příhrádku
Rokytka a pod Zelenou branou Karmazín," dodává Šárovcová.
Zítra se festival přesune do Hradce Králové.
V neděli se folklorní festival vrátí zpět do Pardubic. Na zámku se mezi 14. a 16. hodinou rozloučí soubory s diváky v pořadu
Rozmlouvání na zámku.
Nápad pořádat folklorní slavnosti ve východních Čechách se zrodil před dvanácti lety v hlavách Miroslava France a Aleše Mokrena.
"Přišlo nám tehdy líto, že je ve východních Čechách tolik aktivních folklorních souborů, přitom zde není žádná přehlídka. Všechny
ostatní festivaly se zaměřují buď na zahraniční, nebo moravský folklor," popisuje počátky festivalu Miroslav Franc.
6. června
Folkaři míří do Pardubic
Tisíce příznivců folku, country a trampingu i se svými ruksaky, kotlíky, celtami, kytarami a pravděpodobně také pláštěnkami a
holínkami dorazí dnes v podvečer na koupaliště v Pardubicích na Cihelně. V 19 hodin tu totiž začne v pořadí čtyřiadvacátý ročník
festivalu Slunovrat. Podle meteorologů si jako obvykle přivezou milovníci divoké přírody a táborových ohňů na svůj svátek déšť.
"Za celou dobu, co Slunovrat pořádáme, nepršelo jenom třikrát. Poprvé a pak na dvou výjimečných ročnících. Poslední dva roky bylo
počasí opravdu katastrofální. Zatím ale podle předpovědí soudím, že se přižene několik přeháněk. Na ty jsou trampové zvyklí, takže
by v programu neměly nastat žádné změny," říká pořadatel festivalu Michal Jupp Konečný. Na co se tedy mohou posluchači těšit? Dnešní
večer patří podle pořadatele rytmu a radosti pod pódiem. "Ojedinělý je projekt východočeských muzikantů ze skupin Poupata, Wild West
a Lokálka nazvaný Pocta Johnu Denverovi. Uskupení přinese skoro dvacítku písní legendárního country písničkáře, jehož skladby u nás
zdomácněly mimo jiné díky podání Žalmana, Wabi Daňka či Františka Nedvěda," láká potenciální posluchače Konečný.
Ještě dnes se na pódiu objeví také přeloučská kapela Gamba Blues Band, která propaguje blues u nás i v zahraničí a v České republice
náleží k nejlepším bluesovým formacím, či skupina Semtex. Čas před půlnocí bude patřit Fleretu.
"Je to s podivem, ale Fleret, který letos oslavuje dvacáté narozeniny, je na Slunovratu nováček. Přitom se rozhodně řadí mezi klasiky
folkrocku," míní Konečný.
Zítřejší koncert, který začíná už ve 13 hodin, je naopak tradičně zaměřen na poslouchání a zpívání. "Časné odpoledne patří
desítce nejlepších z více než šesti set účastníků, kteří na jaře zápolili ve dvaatřiceti regionálních kolech Konkursu Zahrady.
Odtud se probojovali na Slunovrat. Skupiny Bezefšeho nebo Modrá kref osloví ty, kdo ocení dokonalé zpívání. Milovníky trampské
muziky potěší kapely Hluboké nedorozumění, Falešná karta či vítěz Trampské Porty Lístek, nejmladší generaci zastupují dva čerství
vítězové Folkového kvítku - břeclavská skupina Rovnátka a brněnská písničkářka Lucie Faltýnková," přibližuje začátek druhého dne
festivalu jeho pořadatel. Po 16. hodině přijdou na řadu první známá jména - brněnská Bokomara, litvínovští Stráníci a dva vítězové
loňské Zahrady - ostravská trampská kapela Tempo di vlak a písničkář Jeroným Lešner. Před vystoupením největších hvězd festivalu
zahrají a zazpívají skupina Jarret, která nedávno slavila deset let existence, a domácí Poupata.
"Stejně jako Jarret a Poupata se do špičky tuzemské folkové a country scény už dávno propracovala šumperská kapela Happy To Meet,
která loni na Slunovratu představila formace nejmladších bubeníků a na letošek chystá podobné překvapení. Po několikaleté přestávce
se také na Slunovratu objeví skupina Hop trop," líčí nadšeně Michal Jupp Konečný, který zároveň stojí za festivaly Zahrada či Folková
růže.
Závěr festivalu patří folkovým legendám, čerstvě pětadvacetiletým Nezmarům, které nedávno opustila Pavlína Jíšová, a tak zpívají ve
čtyřech, plzeňský Cop a nakonec Žalman a spol.
Tradiční součástí bývalo také slavnostní předávání Výročních cen časopisu Folk & country, Zlatých klíčů. Protože ale časopis
slavnostně předal vítězům klíče již před týdnem v pražské Malostranské besedě, dozvědí se návštěvníci pouze jména vítězů.
"Bohužel, většina oceněných měla na termín, kdy se koná Slunovrat, jiné plány, proto se v Pardubicích neobjeví. Slavnostní
vyhlášení by tak nemělo smysl," podotýká Konečný. Za rok 2002 čtenáři vybrali v kategorii skupina roku Čechomor, jako zpěváka
Vlastu Redla a zpěvačku Zuzanu Navarovou, objevem roku se stali mladíci z kapely Tempo di vlak. Událostí roku byla zvolena
konkurenční Zahrada v Náměšti na Hané a nejlepší deskou nahrávka Já na tom dělám bratří Ebenů.
Jiné tradice ale zůstanou na Slunovratu zachovány. Festivalem bude opět provázet moderátorská dvojice Honza Dobiáš a Radek Havel,
objeví se i nejrůznější soutěže a hry. Po skončení obou programů, vždy zhruba kolem půlnoci, bude možné posedět, občerstvit se a
zpívat u malé scény až do rána.
Téměř legendární festival se odehraje v Pardubicích letos potřetí. Na okraj města se přestěhoval ze Svojšic u Přelouče, protože
místní amfiteátr už nedokázal splnit všechny technické a hygienické požadavky. Pardubický areál nabízí dnes příchozím táboření a
parkování na louce přiléhající ke koupališti v ceně vstupenky, je pamatováno také na úschovnu kol a batohů. Pořadatelé upozorňují,
že na Slunovrat mají psi vstup zakázán, stejně jako není povoleno vnášet dovnitř sklo.
6. června
Krajská televize se rozeběhne na podzim
Lidé v Pardubickém kraji možná už na konci roku budou moci sledovat vysílání krajské televize stejného typu, jakou je nyní TV Hradec
Králové. Na své by si přišli příznivci romantických seriálů, jako je například Luisa Fernanda, Barvy lásky, Labyrinty vášně či Manuela.
Zároveň by ale měli lidé příležitost sledovat pravidelné zpravodajství z kraje. Spuštění nového programu připravuje skupina vlastnící
televize Prima a Galaxie. "Jde o projekt krajských televizí, v jehož rámci v současné době pracujeme na vytvoření regionální televize
stejného charakteru, jako je v nyní již fungující TV Praha a TV Hradec Králové. Uvažujeme o tom, zda vysílání pardubické televize bude
provozovat RTV Galaxie nebo FTV Premiéra," sdělil generální ředitel Prima TV Martin Dvořák.
Ten už o projektu jednal s primátorem Jiřím Stříteským. "Zatím nic není definitivní. Máme od televize Prima informaci, že by se mělo
rozběhnout krajské vysílání jako Televize Pardubice. Krajské televizní kanály by měly postupně pokrýt celé území republiky. Běžel by
normální program, pouze zpravodajství by bylo vždy krajské. Nejedná se tedy o pardubickou městskou televizi, bude to krajská
záležitost," uvedl Stříteský.
Město nebude stát krajská televize nic, může ale poskytnout redakci určité prostory za řádný nájem. "Pouze pokud bychom chtěli
zařadit něco vysloveně městského, nějakou informaci, tak si ji zaplatíme," doplnil Stříteský.
V Praze a Hradci Králové provozuje regionální vysílání RTV Galaxie. "TV Hradec Králové a TV Praha vysílají svůj vlastní stejný
program, liší se však zpravodajské relace, které se věnují vždy informacím daného regionu. Jednou z vícero variant, o kterých se
uvažuje v případě pardubické televize, je stejná programová náplň, jakou mají tyto dvě televize. Regionální televize by se tak
lišily svými zpravodajskými relacemi, konkrétně zaměřenými na daný region," uvedla tisková mluvčí Prima TV Jana Malíková.
Krajská televize by podle Dvořáka měla mít atraktivní diváckou nabídku a zejména četné zpravodajské relace zaměřené na dění v
regionu. "Jde o to, poskytnout divákům vedle zábavy kvalitní informační servis zaměřený na události z jejich kraje. Jako důležitý
informační zdroj mají krajské televize velkou budoucnost. Diváci velmi ocení, pokud se vedle celoplošného zpravodajství zaměřeného
na informace z dění na národní a nadnárodní úrovni, objeví i kvalitní a obsáhlé zpravodajství z jejich nejbližšího okolí," míní
Dvořák.
Krajská televize by měla zahájit vysílání do konce roku, vše záleží na splnění technických předpokladů. "Pardubická televize se
bude vysílat terestricky, tedy vzduchem, a taktéž by se měla objevit v nabídce kabelových společností. Zpravodajství bude
připravovat místní zpravodajský tým," upřesnil Dvořák. Ten chce o projektu informovat také představitele Pardubického kraje, s
jinými městy regionu zatím jednání neplánuje. Začátkem června by se mělo obnovit rovněž vysílání místní pardubické kabelové
televize, které dosavadní provozovatel TV Pardubice Luděk Vondrouš v dubnu přerušil. Vstup dalšího místního programu na tom
ale nic nemění. "Lokální televizi Forcable spustíme v Pardubicích v nejbližších dnech tak jako tak," prohlašuje výkonná
ředitelka společnosti Forcable Renata Pešková.
5. června
Žlutý pes změnil svou tvář
Modré neony, na oranžovo natřené cihlové klenby, novotou vonící dřevěné stoly. Za barem, který trochu připomíná řídicí panel reketoplánu,
kmitají barmani. "Budete si přát?" ptá se s úsměvem dívka, která ani vzdáleně nepřipomíná vždy špatně naloženou výčepní z minulosti.
Pardubická hospoda Žlutý pes se přes zimu proměnila k nepoznání. Fotografie, které byly z dob rekonstrukce k vidění na internetu,
napovídaly mnohé. Velké rumiště, stodola bez střechy a výčep bez zdí. Po měsících oprav a přestaveb se na konci sídliště Cihelna
vyloupla hospoda, která připomíná z části bohatý klub pro solventní střední třídu a z části výletní restaurci.
"Rekonstrukce hospody byla finančně dost náročná. Jak se ukázalo, bylo potřeba opravit prohnilé krovy, zpevnit stěny, zcela
přebudovat sociální zařízení. Navíc jsme se rozhodli, že úplně změníme vnitřní dispozici objektu - nově jsme postavili zázemí pro
účinkující, přemístili bar, aby se k němu návštěvníci dostali hladce z každého místa, instalovali vzduchotechniku, změnili systém
vytápění, postavili nový vstup a šatnu," říká majitel Jan Jošt.
Majitel klubu je ztělesněním přísloví Není na světě člověk ten, aby se zavděčil lidem všem. To, co bude v budoucnosti zpříjemňovat
pobyt návštěvníkům klubu, napěnilo krev v žilách blízkým sousedům Žlutého psa a zdržovalo kolaudaci.
"Starousedlíci si stále stěžují. Jeden se bojí, že mu bude u domku hučet klimatizace, někdo slyší hudbu v bytě v podkroví, jiný trne
strachy, že mu budou muzikanti chodit močit přes plot na jeho zahrádku," smutně konstatuje Jošt.
Do hospody se vrátlo pivo ve skle, nerudnou výčepní vystřídala garda úslužných číšníků, cáry cigaretového kouře zmizely v útrobách
tiše pracující klimatizace. Všechno se jenom blýská. Přesto si někteří hosté stěžují, že už to není ono. "Měli by to předělat, jak
to bylo dřív. Je to jenom můj dojem, ale připadám si tu cizí. Dřív tady bylo útulno, teď je všechno nějak větší," stýská si Milan
Hromádko z Pardubic a pozoruje blikající televizor.
VČechách se tradičně úroveň restaurace určuje podle kvality nabízeného občerstvení, v Anglii je určující i kvalita toalet. Na ostrovech
by pravděpodobně získal Žlutý pes pět hvězdiček.
4. června
Rekonstrukce parku dokončena
Město Pardubice v roli investora převzalo ve středu 4. června od dodavatele do plného užívání zrekonstruované Bubeníkovy sady,
přibližně dvouapůlhektarový park v centru města na pravém břehu Chrudimky.
Během patnáct měsíců trvající rekonstrukce, která město stála necelých čtrnáct milionů korun, byla nově vytvořena síť cest, tak,
aby lépe odpovídala potřebám chodců. Cesty byly nově předlážděny, nové jsou i rozvody elektřiny, veřejné osvětlení a lavičky. Úplnou
novinkou pak jsou tři zemní svítidla, z nichž jedno osvětluje pomník někdejšího starosty Bubeníka, po němž dostaly sady jméno, a dvě
zespodu prosvěcují koruny stromů, což vytváří v nočním parku jedinečný světelný efekt. Některé přestárlé, poškozené a nemocné stromy
musely být odstraněny, jako náhrada za ně byly vysazeny stromy nové a okrasné keře.
Rekonstrukcí prošla také unikátní kašna architekta Petra Davida z roku 1993, jejíž krása a jedinečné řešení na sebe navazujících
vodních ploch jsou oceňovány i v cizině. Kašna získala nový akrylový nátěr a po jeho zaschnutí zhruba za deset dní do ní opět začne
tryskat voda.
Park je tedy až na nějaké drobné výsadby, které budou dokončeny na podzim, hotov. Jeho správa a údržba nyní leží na bedrech centrálního
městského obvodu.
4. června
Foxconn se bude nadále rozšiřovat
Pardubická společnost Foxconn, která patří mezi největší výrobce počítačů v Evropě, plánuje obří rozšíření závodu. Chystá se
vybudovat nový výrobní areál, ve kterém by mělo do roku 2006 najít uplatnění až tisíc pět set nových zaměstnanců. V současné
době pracuje pro investora z Tchajwanu na dva tisíce dvě stě lidí, za tři roky by tak jejich počet měl stoupnout až na tři
tisíce sedm set. "Je to skutečně obří projekt, který zahrnuje výstavbu nových provozů i rekonstrukci několika starších
administrativních budov, jídelny a dalších objektů. Vznikne celkem 1510 nových pracovních míst," řekla Jana Vohralíková z
pardubické společnosti Cheming, která pro Foxconn záměr zpracovala.
S rozsáhlými stavebními pracemi zřejmě Foxconn začne v průběhu příštího roku.
"Stavební práce pak budou pokračovat podle toho, jak se budou získávat jednotlivá stavební povolení," řekl zplnomocněný
zástupce společnosti Foxconn Jindřich Kubeček.
"Původní termín dokončení záměru byl naplánován na konec roku 2005, ale již nyní je jasné, že se to celé o něco zdrží.
Předpokládáme proto, že to bude až v roce 2006," dodala Vohralíková.
Projekt je nyní ve fázi příprav, v současné době probíhá i proces EIA, který zkoumá vliv stavby na životní prostředí.
Jakmile Foxconn rozšíří počet svých zaměstnanců na tři tisíce sedm set, stane se jasně největším zaměstnavatelem v Pardubickém kraji.
Nejblíže mu bude pardubická Synthesia, která nyní zaměstnává necelé tři tisíce lidí. Sehnat tisíc pět set nových pracovníků však pro
Foxconn nebude jednoduché. Pardubický okres totiž patří mezi regiony s nízkou mírou nezaměstnanosti, která se zde dlouhodobě pohybuje
kolem šesti a půl procent.
3. června
Aviatická pouť přilákala desítky tisíc lidí
Letadla ve vzduchu i na zemi obdivovaly o víkendu v Pardubicích desetitisíce lidí. Na třinácté aviatické pouti předváděli svoje umění
akrobaté na motorových letadlech i piloti české armády s bojovými letouny a vrtulníky. Do oblak se vznesly také repliky prvních
historických letadel a boje první světové války pak připomněli uskupení Létající cirkus. "Počet návštěvníků byl stejný jako v minulém
roce, tedy celkem za oba dny čtyřicet tisíc lidí. V sobotu se přišlo na letiště podívat pětadvacet tisíc zájemců o letectví. Bohužel
návštěvnost ovlivnilo počasí, nejdříve sobotní vedra, v neděli pak déšť," uvedl jeden z organizátorů Zdeněk Hurt.
Lidé nejvíce ocenili představení Létajícího cirkusu. "Původní nápad byl přiblížit lidem historické pozadí letectví. Nyní tato skupina
navázala na skutečné letecké cirkusy, které v Americe předváděly ve dvacátých letech boje první světové války," řekl moderátor aviatické
pouti Jan Brskovský.
Návštěvníky také zaujala ukázka záchranných prací s vrtulníkem.
Zájemci si mohli také zaplatit vyhlídkový let, například ve vzácném předválečném dopravním letounu Lisunov, který se vyráběl v
Sovětském svazu. "Je to jediný letuschopný exemplář na světě, v podstatě licenčně vyráběná Dakota a patří maďarským letcům," řekl
zakladatel aviatické pouti Jaroslav Janda.
V neděli pak letecký program doprovodili automobiloví kaskadéři.
Největší zájem pak byl o podpisy českých sedmi letců, kteří za druhé světové války sloužili v Anglii u královského letectva.
Lidé si mohli prohlédnout známý letoun Fokkker Dr.I Rudý baron, Albatros CV, který používala rakousko-uherská armáda, nebo z
modernějších například dvoumetrový italský bombardér Panavia Tornado, MiG 21 ve službých české armády či cvičné bojové letadlo
C159 Alca.
Aviatickou pouť pak doplnila řada atrakcí. Děti se mohly vyřádit v nafukovacím hradu nebo si vyzkoušet některou z her.
Dospělí zase mohli u stánků doplnit vybavení domácnosti. K dostání byly knihy, autoplachty nebo pánve, které nepotřebují olej. Kdo
měl zájem, mohl si u stánku objednat i výstavbu rodinného domku.
3. června
Dny chleba již zítra
Do Pardubic se zítra sjedou stovky pekařů a cukrářů prakticky ze všech koutů České republiky. Krajské město totiž bude ve výstavním
centru Ideon hostit již devátý ročník akce s názvem Dny chleba. Kvasnicemi, moukou a dalšími přísadami budou Pardubice provoněné až
do čtvrtka, kdy celá akce skončí vyhlášením výsledků soutěže Chléb roku. "Zatím nám přišlo více jak čtyři sta přihlášek. Akce je
spojená i s přehlídkou pekařských strojů a výrobků, takže se nám přihlásilo i necelých padesát vystavovatelů z této oblasti," řekl
jednatel Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů v České republice Stanislav Musil.
Dny chleba se pořádají v Pardubicích již devět let za sebou. "Poslední dobou zájem o tuto akci opět roste. V Pardubicích ji pořádáme
v souvislosti s tím, že je zde průmyslová škola potravinářských technologií. Ta se na organizaci také podílí a její studenti budou
předvádět rovněž své umění," sdělil Musil.
O chléb roku se bude soutěžit v různých kategoriích.
"Oceníme chléb upečený v takzvané průběžné peci a řemeslný chléb roku, který se peče v malé peci. Hodnotit se bude také
nejatraktivnější výrobek z pekařského těsta nebo nejlepší mouka a další věci," řekl Musil.
Zatímco ve středu se bude v Pardubickém Ideonu péct a vůně čerstvého chleba se ponese do okolí, na čtvrtek naplánovali organizátoři
také přednášky.
"Chystáme odborný seminář k otázkám technologie výroby a legislativy v souvislosti se vstupem do Evropské unie," uvedl organizátor.
Akce se měli zúčastnit i pekaři ze zahraničí, nakonec však nepřijedou.
"Rakouská škola z města Wels u Linze, která je obdobou pardubické potravinářské průmyslovky, se měla Dnů chleba také zúčastnit.
Nedávno nás však informovali, že nemohou přijet kvůli stávce dopravců v Rakousku," vysvětlil jednatel svazu Stanislav Musil.
3. června
V Rosicích by mohl být psí útulek
Záměr pardubického magistrátu postavit vedle veterinární kliniky útulek pro psy kvůli protestům lidí nevyšel. Město nyní jedná o
možnosti zřídit jej v Rosicích, kde by případně mohl být i hotel pro psy a další služby pro majitele zvířat. Ty by mohly provozovat
jak Služby města Pardubic, tak soukromé firmy. "Původně zamýšlené místo pro útulek jsme opustili kvůli odporu místních obyvatel, také
by to stálo hodně peněz. V Rosicích je rozsáhlý objekt, kde dříve choval zvířata výzkumný ústav, proto by to nemělo vyvolat u lidí
žádné protesty. Areál je tak velký, že by zde mohl být i hotel pro zvířata, jejichž majitelé odjedou na dovolenou či jsou dlouhodobě
mimo bydliště. Ten by mohly provozovat Služby města Pardubic nebo privátní firma," uvedl náměstek primátora Jiří Razskazov.
Město se nechtělo pouštět do sporu s obyvateli v okolí veterinární kliniky, přestože projekt útulku pro psy ve Štrossově ulici splnil
všechny zákonné požadavky. "Hluková studie obavy místních obyvatel nepotvrzovala, vydala se již územní rozhodnutí i stavební povolení,
ale nakonec jsme chtěli vyjít obyvatelům vstříc," řekl vedoucí odboru životního prostředí magistrátu Miroslav Míča.
Proti novému umístění psího útočiště nejsou ani představitelé rosického městského obvodu. "Považuji to za logický nápad, když bývalý
výzkumák končí. Nemyslím, že by to mohlo vyvolat nějaké nepříjemnosti mezi místními lidmi," míní tajemník sedmého městského obvodu
Jaroslav Kučera.
Kdy město útulek otevře, není dosud jisté. "Zatím jednáme s magistrátem, současnému nájemci areálu končí smlouva v září. Chov psů tam
je již léta, což je pro magistrát obrovská výhoda a mohli by přijít do hotového. Dovedl bych si tam představit i ordinace veterinářů,
psí hotel nebo salón pro psy, je to skutečně dost rozsáhlé," potvrdil majitel objektu bývalého výzkumného ústavu Jan Jošt.
3. června
Rozpaky nad spalovnou
Projekt na vybudování obří spalovny v sousedství elektrárny v Opatovicích, která má za několik let spasit celé východní Čechy od
skládkování odpadů, budí čím dál větší rozpaky. Zatím není vůbec jisté, zda se k projektu, který prosazují krajské úřady, připojí
obě téměř stotisícová města Pardubice a Hradec Králové. Právě mezi nimi má spalovna, které se brání obyvatelé v okolních obcích a
ekologové, stát. Jejich odmítnutí může tak ohrozit přidělení dotace Evropské unie, bez které se dvoumiliardový projekt v žádném
případě neobejde.
"Městský rozpočet si podíl na takové investici nemůže dovolit. Nikdo nás o nutnosti stavět spalovnu nepřesvědčil. Nikdo nám ani
nepředložil odpovídající finanční studii," řekla předsedkyně komise pro životní prostředí hradecké radnice Pavla Finfrlová.
Zdrženlivá je i tisková mluvčí hradecké radnice. "Magistrát města doposud neobdržel od autorů záměru žádnou konkrétní finanční
rozvahu či projekt. Proto se rada města ani zastupitelstvo problematikou spalovny odpadů nezabývaly. Můžeme rozhodnout až na základě
konkrétních požadavků," říká mluvčí magistrátu Petra Krátká.
Jasně se vyjádřit nechtějí ani v Pardubicích. "O spalovně v Opatovicích jsme mluvili s krajem jen zběžně, ale náš názor na ni ještě
nebyl formulován. O ekonomické účasti a podobných otázkách jsme vůbec nemluvili a ani zastupitelé k tomu nedostali zatím informace,"
uvedl primátor Pardubic Jiří Stříteský.
Na dvoumiliardové investici by se proto měly oba kraje podílet rovnoměrně a přispět by měla také obě krajská města.
Jednání zástupců obou měst se ale teprve uskuteční. "Tuto středu budeme mít první rozhovor na společném jednání s radou města Hradec
Králové, o kterém víme, že má ke spalovně záporné stanovisko," míní Stříteský.
Přitom právě aktivní spoluúčast obou velkých měst je pro získání peněz na výstavbu spalovny z fondů Evropské unie třeba. Bez ní by velký
komunální projekt mohl klidně skončit v šuplíku. Města a kraje se měly podělit i o náklady na zpracování projektové dokumentace, která
by měla přijít na zhruba čtyřicet milionů korun.
Pardubický krajský radní pro životní prostředí Petr Šilar, který má projekt spalovny na starost, připouští, že primátoři obou měst
nejsou o projektu dostatečně informováni.
Detailní ekonomická rozvaha projektu se prý ale teprve připravuje. "Na schůzce obou hejtmanů s primátory v půlce dubna bylo sděleno,
že bez obou krajských měst nemá projekt šanci na úspěch. Byli také seznámeni s postupem projektu," tvrdí Šilar.
Jak ale krajský radní tvrdí, dokáže si představit projekt i bez spoluúčasti měst. "My nechceme města vyblokovat, jsou pro nás důležitá,
ale vše záleží na tom, jak se podaří sehnat peníze. Kraje mohou třeba vytvořit akciovou společnost samy, na její založení stačí dva
miliony. Mohou zažádat o dotaci a akcie společnosti po nějakém čase městům nabídnout. Hlavní část investice totiž potáhne Evropská
unie s firmou, která bude energetické zpracování odpadu provozovat," vysvětluje Šilar.
3. června
Ovládne Connex Dopravní podnik?
Bývalí pardubičtí zastupitelé kritizují záměr magistrátu spolupracovat s firmou Connex na optimalizaci činnosti Dopravního podniku.
Největší autobusový dopravce v kraji přišel nedávno s návrhem, že v rámci technické podpory ušetří městu po dobu šesti let na hromadné
dopravě až dvanáct milionů korun ročně a za svou práci chce pouze část z uspořených peněz. Oponenti této myšlenky se obávají, že na
šetření doplatí cestující a že se Connex připravuje na převzetí dopravního podniku. "Stačí, když si dopravní podnik nepořídí každý rok
jeden autobus nebo trolejbus, a hned vznikne úspora až osm milionů korun. Každý rok by se mělo nakupovat deset nových vozů, aby se
obnovoval vozový park. Náklady městské dopravy také ovlivňuje četnost spojů a intervaly mezi nimi a zde by šetření nebylo na místě,"
uvedl bývalý náměstek primátora Rostislav Šmahel, který se na magistrátu věnoval právě dopravě.
Náměstek primátora Jaroslav Deml tyto výhrady odmítá. "To je účelově šířená dezinformace. Peníze dopravního podniku se nebudou omezovat,
ale zefektivní se činnost. Ušetřené peníze se budou investovat do nákupu autobusů a zařízení, které pomůže městskou dopravu lépe
vykonávat. Kvalita ale musí rozhodně zůstat minimálně stejná," říká Deml.
Kritici spolupráce magistrátu s Connexem také poukazují na skutečnost, že tato firma je soupeřem Dopravního podniku. "Myslím,
že není vhodné a správné, aby optimalizaci městské dopravy prováděl konkurenční dopravce, když je veřejným tajemstvím, že Connex
má zájem o dopravní podnik nebo především o získání městské hromadné dopravy v Pardubicích," poukazuje na možné zneužití důvěrných
interních informací provozovatele městské dopravy bývalý městský zastupitel za US-DEU Ladislav Koudelka.
Podobné obavy sdílí i bývalý ředitel dopravního podniku Roman Sodomka. "Connex je dravá firma, takže bych nevyloučil, že stojí o
pardubickou městskou dopravu. Ucházeli se i o menší města. Z větších jsou jediné Teplice, kde provozuje městskou dopravu soukromá
firma, které město pronajalo majetek a vozový park. Obvyklé to není ani v zahraničí. Že by ale dělal někdo něco zadarmo, jako třeba
Connex optimalizaci pardubické dopravy, tomu se musím smát," řekl Sodomka.
Magistrát žádné obavy z konkurenční firmy nemá. "Dopravní podnik má nezpochybnitelné představenstvo a valnou hromadu, žádnou
partyzánštinu na úkor obecního zájmu rozhodně nebudu dělat. Pokud Connex předloží rozumnou smlouvu, musí ji schválit představenstvo a
přijmout město. I po podpisu smlouvy musí všechny návrhy Connexu schválit představenstvo, nebo je může odmítnout. Pro město podpis
smlouvy neznamená předem žádný závazek," tvrdí Deml. Podle něj měl Connex k dispozici pouze obecně dosažitelné informace a na jejich
základě předložil městu nabídku.
Ke spolupráci Dopravního podniku s jeho konkurentem je skeptický i zastupitel za KSČM Václav Snopek. "Už léta se pracuje na přípravě
integrovaného dopravního systému. Ztratili jsme dva roky a teď někdo zase přichází s návrhem na optimalizaci Dopravního podniku.
Zatím s tím ale nejsem blíže seznámen," sdělil Snopek.
Ředitel společnsoti Connex Východní Čechy Petr Seidner nebyl včera k zastižení, proto se nemohl k záležitosti vyjádřit.
Odpůrci projektu rovněž namítají, že by bylo vhodnější řešit optimalizaci městské hromadné dopravy vypsáním řádného výběrového řízení.
"Neobcházel by se zákon o zadávání veřejných zakázek a zájem by jistě měly i další odborné poradenské firmy, a především vysoké školy
dopravního zaměření," tvrdí Šmahel a Koudelka.
Jaroslav Deml se však domnívá, že při této zakázce město podobnou povinnost nemá. "V tuto chvíli není výběrové řízení potřeba. Může se
stát, že dosažená úspora bude nulová, takže nevznikne potřeba platit. O tom, kolik procent z ušetřených peněz budeme Connexu platit,
stále jednáme," říká Deml.
Právníci však potvrzují výhrady bývalých zastupitelů. "Magistrát by zřejmě měl na podobnou zakázku vypsat výběrové řízení, ať již ji
bude zadávat město, nebo dopravní podnik. Postupovat by se mělo podle nejvyšší možné částky, kterou může dodavatel získat jako svou
odměnu. Až se dohodne výše provize, a mohla-li by teoreticky přesahovat dva miliony korun, musí magistrát zjistit podmínky obvyklé na
trhu a poptat se i dalších firem," uvedla právnička MF Dnes Dagmar Hartmanová.
U stavebních zakázek magistrát dokonce zpřísnil podmínky a chce kvůli vyloučení všech pochybností vypisovat zjednodušená výběrová
řízení již od půl milionu korun. Podle právníků je také velmi obtížné smluvně postihnout, jak se bude vyhodnocovat skutečná výše úspory.
I když dopravní podnik neuspoří nic, Connex může namítat, že peníze utekly jinudy a požadovat odměnu za vykonanou práci.
