31. března
Nejpopulárnější herečkou je opět Petra Janečková
I když je divadelní ples vrcholem pardubické plesové sezóny, tentokrát musel ustoupit hokeji. Ples měl
začít v pátek v sedm večer , ale v tu dobu nebyl v sále téměř nikdo. Většina hostů dorazila až poté, co
Pardubice v dalším ze semifinálových zápasů porazily Třinec. Ti, kteří přišli dřív, mohli sledovat
utkání ve večerních šatech i v sále Ideonu, kde organizátoři promítali přenos zápasu na plátno.
„Většina lidí i pan primátor přišla hned po skončení utkání, takže jsme posunuli zahájení plesu
jen asi o půl hodiny,“ říká jedna z organizátorek plesu Jana Uherová.
Netradiční začátek měl i netradiční pokračování. Kromě hudby a tance hosté dražili předměty patřící
hercům divadla, sledovali přehlídku divadelních kostýmů nebo se zapojili do soutěže v poznávání ukázek
hudby z některých představení. „V tombole se výherci dočkali nejrůznějších recesistických, ale i
praktických cen, třeba fůry písku nebo dvanáctikilové uzené kýty. Jeden pán vyhrál také padesát
litrů piva, ale jak jsem se na něj dívala, nebyl z toho příliš nadšený,“ popisuje jednu ze situací
večera Uherová. V dražbě si šťastlivci naopak odnášeli kuriózní relikvie, například korkovou zátku
ze sbírky uzávěrů vinných lahví jedné z hereček nebo kus líčidla další divy. Dobrodružstvím se stala
také přehlídka divadelních kostýmů ze současných her. Pro ni muselo vzniknout živé molo, kdy se na
kolena čtyřiadvaceti sedících pánů položily desky. Chůze po nestejně vysoké, houpající se a rozjíždějící
se rampě nebyla pro předvádějící dámy nijak jednoduchá. Kolem půlnoci se všichni dozvěděli výsledky
ankety o nejpopulárnějšího herce a herečku pardubického divadla. Tímto titulem se mohou letos pyšnit
Jiří Kalužný a Petra Janečková. „Chtěli jsme, aby to nebyla jen klasická společenská akce. Vyzdobili
jsme sál divadelními dekoracemi a rekvizitami a vymysleli různá zpestření programu,“ vysvětluje
Uherová. Divadelní prvky nacházeli návštěvníci plesu všude. Za pódiem hudební skupiny stála scéna
z představení Ten, kdo utře nos, gejša či mušketýři se volně mísili s tmavými obleky a večerními
toaletami, mezi stoly stál trůn z hry Inés de Castro či vozík z Šumaře na střeše. Jen několik metrů
od Ideonu, v parčíku před klubem Ponorka, pulzoval zcela jiný svět. Nevázaní vlasatí milovníci skupiny
Vypsaná fixa užívali jarní noci, tráva voněla a na lavičkách proudila nenucená konverzace.
28. března
Radní si prohlédli letiště
Zhruba tři desítky městských radních, zástupců odborů magistrátu a starostů městských obvodů dnes
navštívily areál pardubického letiště. Důvodem zhruba dvouhodinového pobytu na letišti bylo jeho
plánované převedení z majetku armády do majetku města. Na konci letošního roku totiž v souvislosti s
rozsáhlou reformou české armády ukončí činnost zdejší letecká základna.
Od příštího roku přesto zůstane na pardubickém letišti asi 80 vojáků a 20 civilních zaměstnanců,
kteří budou zajišťovat chod letiště do konce roku 2005. Poté by měl být areál letiště převeden na
město. Jen pro srovnání lze uvést, že v současnosti pracuje na letišti přibližně tisícovka vojáků,
z nichž polovinu tvoří profesionálové, a dvě stovky civilních zaměstnanců. Leteckou techniku armáda
předá ostatním českým základnám.
V areálu letiště se nachází 189 budov, z nichž některé jsou ve zchátralém stavu. Při debatě se
stávajícím velitelem základny Josefem Radou zmínili městští radní svoje obavy o ekologické zátěže
v areálu letiště. Armáda však slíbila, že s odstraňováním znečištění zejména leteckým palivem bude
pomáhat. Pardubické letiště se rozkládá na zhruba 800 hektarech.
V blízké budoucnosti budou pardubické letiště využívat přechodně letouny ze základen v Čáslavi a
Náměsti nad Oslavou, kde bude armáda opravovat vzletovou a přistávací plochu.
28. března
Francouzské kulturní dny začnou v úterý
Tradiční Francouzské kulturní dny začnou 1. dubna v Pardubicích. Dvanáctidenní program je i letos
pestrý. Vystavovat bude fotografka Daniele Daillouxová v Domě u Jonáše, pozvání přijala skupina
Xeremia s francouzskými středověkými písněmi, protipólem bude rocková skupina Garage, promítat se
budou francouzské filmy, například Ráno v Benátkách nebo 8 žen. Pro ty, kteří vládnou francouzštinou,
je určeno například vystoupení povídkáře Jeana-Pierra Armanda, který bude vyprávět příběhy ze svého
života, do tajů divadelní mimiky a gest bude zavěcovat Jeff Guilbert. Všichni bez rozdílu si budou moci
zahrát petanque, pochutnávat si na francouzských specialitách podle receptů mistra kuchaře Hervého
Laurenta v restauraci Alfredo.
28. března
Radní mají obavy z rekonstrukce mostu
Přestože Pardubický kraj společně s Ředitelstvím silnic a dálnic uvažuje o rekonstrukci Wonkova mostu
přes Labe v Pardubicích v letech 2005 až 2006, už dnes to u pardubických radních vyvolává obavy.
Vyjádřili i pochybnost o výhodnosti rekonstrukce 180 metrů dlouhého mostu. Myšlenku na jeho snesení
a stavbu nového mostu nepovažují za nereálnou. "Začít by se mělo až za dva roky, ale už dnes je to pro
nás nepříjemná vize. Bude to obrovské trápení pro město, stav mostu je pro nás velká rána a už teď je
třeba uvažovat o tom, jak její dopad na dopravu a vůbec na život ve městě zmírnit," řekl Právu náměstek
pardubického primátora Jiří Razskazov (ODS). "Se stavem mostu Pavla Wonky jsem se průběžně seznamoval
už v minulosti. Rekonstrukce v 80. letech nebyla udělaná dobře a za daných podmínek možná ani nemohla
být. To, že most vydrží dalších padesát nebo sto let, to byl nesprávný předpoklad," potvrdil primátor
Pardubic Jiří Stříteský (ODS). "Je skutečně otázkou, zda rekonstrukce za 130 miliónů by byla výhodnější
než stavba nového mostu za 150 miliónů. Rozdíl v nákladech je tvořen především cenou za demolici
nynějšího mostu přibližně za 16 miliónů korun," připustil náměstek pardubického primátora Jaroslav
Deml (ODS). Podle něj je třeba ve dvou letech, po které bude muset most ještě provizorně ve velmi
omezeném provozu sloužit, hledat optimální řešení. "Stav Wonkova mostu je skutečně havarijní, když
je zevnitř mostu vidět trhlinami na Labe. Rozhodne ale kraj se Správou a údržbou silnic. Dnešní normy
jsou výrazně přísnější než před 40 lety, dnešní dopravní zatížení je nesrovnatelně vyšší, než když se
tento most přes Labe projektoval. Stavěl se tehdy zcela novou a neozkoušenou technologií," upozornil
Deml. Připustil, že projekt nového mostu by musel řešit řadu problémů, počínaje požadavky na podplavnou
výšku přes vyjádření architektů a památkářů, protože most by byl v blízkosti pardubického zámku, až
po řešení nájezdů, zejména v omezeném prostoru u Duhové arény.
28. března
Den otevřených dveří přilákal lidi
Kolem třetí odpoledne bylo včera na schodech Východočeského divadla nebývale rušno. Do jeho otevřených
dveří přicházely s jistou nadsázkou zástupy lidí. Prohlédnout si zákulisí divadla, kam běžný smrtelník
nemá šanci nahlédnout, chtělo za celý den téměř pět set návštěvníků. „Do Pardubic jsme se přistěhovali
teprve nedávno. Protože máme malé dítě, nemohli jsme zatím navštívit místní divadlo při večerním
představení. Zvnějšku mě ale lákalo, tak jsem se rozhodla, že si jej půjdu prohlédnout i zevnitř. A
je vážně moc pěkné,“ řekla jedna z návštěvnic Alena Kavičková. Průvod návštěvníků si mohl prohlédnout
divadlo téměř od půdy po sklep. Jevištní mistr Jan Vocásek zájemcům postupně ukazoval foyer divadla,
jeviště, zákulisí včetně šaten herců, technické zázemí pódia i divadelní klub, což hlasitě kv itovali
především muži. Většina žen a dívek naopak zvědavě okukovala vybavení hereckých šaten a vychutnávala
si pohled na divadlo z jeviště. „Normální člověk si nedokáže představit divadlo z této strany. Teď už
rozumím tomu, jak těžko se hercům divadlo opouští. Působí to skoro jako droga,“ nechala se atmosférou
divadla unést žena středního věku. Božena Kubová, jedna z početné skupinky důchodkyň, si nahlas
pochvalovala rekonstrukci divadla. „Do divadla v Pardubicích chodím přes třicet let, a nikdy jsem
si neuvědomila, jak je uvnitř hezké. V té šedi kdysi všechna krása zmizela,“ poznamenala. Protože
si divadlo umínilo, že pomůže pardubické nemocnici sehnat nových tisíc dárců krve, mohli návštěvníci
absolvovat kromě prohlídky také vstupní test dárce krve. Pět desítek osob nakonec testy prošlo a
přislíbilo přijít na transfuzní stanici. Zahanbit se nenechali ani členové hereckého souboru Martin
Mejzlík, Milan Němec, Petr Brychta, Ludmila Macerodová, Romana Chvalová či Petr Dohnal.
26. března
Městští strážníci začnou měřit rychlost
Rostoucí počet dopravních nehod se zraněním či úmrtím chodců vedl Městskou policii v Pardubicích k
přijmutí řady opatření. "Jednou z hlavních příčin vysoké nehodovosti ve městě je nedodržování
stanovené rychlosti projíždějících motorových vozidel," sdělil zástupce ředitele Městské
policie Pardubice Pavel Čejka. "Bezprostředně po skončení potřebných příprav proto přistoupíme k
reálnému měření rychlosti, zejména pak v místech, která jsme vytipovali jako riziková," dodal Čejka.
Není žádnou tajností, o která místa se jedná. Řidiči budou muset stahnout nohu z plynu zejména v
ulici Hradecká v úseku za mostem Pavla Wonky, dále pak i v ulicích Hlaváčova, Na Drážce, Dašická,
Sakařova, Kyjevská, Jana Palacha, Chrudimská, Nemošická, Teplého, generála Svobody v Rosicích,
Jiřího Potůčka v Trnové, Hradišťská v Ohrazenicích a Poděbradská, stejně tak i na Sukově třídě v
centru města. "Tento seznam samozřejmě nevylučuje možnost měření rychlosti i na jiných místech,"
upozorňuje Pavel Čejka. Stanoviště pro měření se budou během dne i několikrát měnit. Na řidiče,
kteří se dopustí překročení povolené rychlosti, zpracují strážníci oznámení o přestupku, které
bude spolu s fotografickým záznamem přestupku postoupeno správnímu orgánu. První, lze říci zkušební
měření rychlosti proběhne v ulicích města již v tyto dny, prozatím se zapůjčeným radarem od Městské
policie Brno. Vlastní radar by měl být zakoupen později, prozatím se zvažuje vhodný typ. "Účelem
celého opatření, které připravujeme, není zcela jistě vybírání pokut od neukázněných řidičů, ale
dosažení takového stavu, kdy bude na pardubických ulicích, zejména pro chodce, opět bezpečněji,"
konstatoval zástupce ředitele Městské policie Pardubice Pavel Čejka.
26. března
Dům v Palackého ulici má problémy se statikou
Rohový dům v Palackého ulici v Pardubicích, který je součástí výstavby z počátku 60. let a místní mu
kvůli stalinskému architektonickému stylu vždycky přezdívali kreml, je staticky vážně narušen. Město
Pardubice, protože dům byl zprivatizován, nepomůže jinak, než třistatisícovou půjčkou vlastníkům na tři
roky. "Tento dům byl do roku 2001 v majetku města Pardubic. O statickém narušení domu se jedná už od
roku 1964, opatření navrhovaná tehdejším Bytovým podnikem z roku 1970 se nikdy neuskutečnila," psali
vlastníci domu pardubickým zastupitelům v žádosti o finanční pomoc. "Dům se kroutí podle počasí a
ročních období, nejdou otevírat okna ani dveře, všude se objevují praskliny. Základy neodpovídaly
současnému dopravnímu zatížení, především těsné blízkosti autobusového nádraží," postěžoval si
jeden z majitelů bytů, který si nepřál být jmenován. "Do bytů zatéká. Podvedli nás, koupili jsme
zajíce v pytli," dodala sousedka z druhého podlaží. "Do generální opravy střechy jsme museli
financovat půl miliónu, opravy oplechování a zábradlí na střeše 100 tisíc korun. Náklady na statické
zajištění domů budou dalších 950 tisíc korun. Prosíme město jen o třetinu této částky," obracel se na
pardubické zastupitele Milan Černík, místopředseda Společenství vlastníků domu 2406 až 2409 v Palackého
ulici. "Pokud je mi známo, jedná se o první případ finančního příspěvku nebo půjčky z fondu podpory
bydlení na opravu domu, který není ve vlastnictví města. Mohl by vzniknout precedens, mohli bychom
projednávat desítky dalších podobných požadavků na investování do cizího majetku. Víc než půjčka není
v našich možnostech," ujistil náměstek pardubického primátora Jiří Razskazov (ODS). Na posledním
zastupitelstvu Pardubic padaly i jiné návrhy, včetně stotisícové nevratné dotace, protože někteří
zastupitelé cítili určitý podíl viny na prodeji domu, který se navzdory zdánlivé solidnosti a mohutnosti
po desetiletí pomalu propadá. Pro známé statické problémy ale podle Razskazova byla cena bytů snížena.
V domě je 48 vlastníků bytů. Každý z nich bude muset přispět na statické zajištění domu částkou téměř
20 tisíc korun.
25. března
Most Pavla Wonky se možná bude bourat
Osudem mostu Pavla Wonky vPardubicích se zabývala v těchto dnech i Rada Pardubického kraje. Tento
největší most přes řeku Labe již vykazuje delší dobu vysokou zchátralost, jeho konstrukce si pak
vyžaduje naprosto nezbytnou rekonstrukci. S tím souvisí i organizační opatření, která rada také
schválila. "V nejbližší době budou na tomto mostě instalovány dopravní značky, které omezí nosnost
mostu na 10 tun v případě jediného vozidla a na 32 tun celkem," prohlásil Miloslav Macela, krajský
radní zodpovědný za dopravu. Omezit by se měla podle něho ještě více kamiónová doprava, ta tu ale
prakticky, snad kromě dopravní obslužnosti, již nejezdí. "Městské hromadné dopravy se tato omezení
nijak nedotknou," podotkl Macela. Další opatření se podle krajského radního týká například
vypracování oponentního posudku k diagnostickému průzkumu, ustavení koordinačně řešitelského týmu
sestaveného ze zástupců Pardubického kraje, Správy a údržby silnic Pardubického kraje, města Pardubic,
Policie ČR a dalších subjektů. "Důležité je také vytvoření programu dílčích dopravně inženýrských
opatření souvisejících s případným uzavřením mostu a především vybrání zhotovitele stavby a zajištění
potřebných finančních prostředků. Rekonstrukce přibližně 180 metrů dlouhého mostu by stála více než 131
milionů korun, demolice a následná výstavba nové konstrukce je odhadována na 152 milionů korun,"
upřesnil částky, které se ještě nedávno pohybovaly až na hranici 200 miliónů (při známých nárůstech
úvodních a konečných cen však nic nadhodnoceného). Zahájení prací by mohlo začít již na jaře 2005,
termín dokončení je odhadován na podzim 2006. Již dnes je jasné, že pokud by se stávající most zboural
a stavěl se tu nový, bude tento s ohledem na lodní dopravu zcela určitě bez středového sloupu a jeho
světlost bude o nějaký ten metr vyšší.
24. března
Autosalon přilákal tisíce lidí
Od naleštěných motocyklů starých značek se odráželo slunce, majitel harleye láskyplně přejel rukou
svůj stroj, staří pánové obdivně vzdychali nad auty vyrobenými za první republiky a parta kluků se
přihnala k dalšímu autoveteránu. Z letošního Autosalonu v Pardubicích byla cítit nostalgie. Kousek
vedle obcházel podmračený majitel DKW z třicátých let svůj vůz. Když uviděl chlapce, kteří testovali
rukou kvalitu koženého obložení auta a tahali za směrovky, zbrunátněl. „Chceš to urvat, chuligáne,“
rozčílil se a vyhnal překvapeného mladíka od svého veterána. Pardubický Autosalon od pátku do neděle
přilákal na výstaviště Ideon muže i ženy všech generací. V bývalých lázních i okolo nich se procházely
stovky návštěvníků, mladých párů, rodin s dětmi i postarších důchodců. „Jsem tu už poněkolikáté a
pokaždé vyrazím i s manželkou. Ráno sice trochu reptala, ale jinak se baví docela dobře. Prošli jsme
si expozici veteránů i nových aut. Kam se hrabou moderní vozy na prvorepublikové skvosty,“ řekl muž,
který na pardubický autosalon přijel z Kostelce nad Orlicí. Nejvíc se mu líbily staré motocykly. Vedle
naleštěného harleye stály anglické motocykly značky BSA, české čezety či Jawy. Hlouček návštěvníků
obklopil výstavu východoněmeckých trabantů. Klasický šedobílý model by však mezi vystavenými kousky
diváci hledali jen těžko. K vidění byl kanárkově žlutý trabant-kabriolet, světle modrý exemplář,
který spíš než vůz připomínal pojízdnou hi-fi soustavu, či vyšperkovaný zářivě červený sedan, jehož
hrdý majitel se promenádoval okolo v červené sportovní soupravě. „Můj trabant se od všech ostatních
liší tím, že je vodou chlazený. Kdysi jich u nás bylo osmatřicet, dnes je pravděpodobně jediný
dochovaný exemplář ten můj,“ pyšnil se Jan Cimr, člen královéhradeckého Trabant klubu.
21. března
Divadlo dostane nový kabát
Pět firem se účastní výběrového řízení na obnovu venkovního pláště historické budovy pardubického
divadla. O tom, která z této pětice nakonec zakázku města získá, rozhodne rada příští úterý na svém
pravidelném jednání.
V rozpočtu města je na letošní rok vyčleněno 16,5 milionu korun na opravu fasády a další práce na
exteriéru kulturního objektu. Cena přitom vycházela z projektu, který zpracoval architekt Miroslav
Řepa, jenž se již předtím podílel na nedávné rekonstrukci a modernizaci divadelního interiéru.
Předložené nabídky všech pěti oslovených firem, které výběrová komise otevřela tento týden, se podle
náměstka primátora Jiřího Razskazova od této sumy příliš neodchylují.
Pokud bude dodavatelská firma příští týden radními vybrána, začne s obnovou fasády již v dubnu. Práce
se netýkají pouze nové fasády, ale i výměny oken, okapů a dalších prvků. V neposlední řadě půjde také
o restaurování původních maleb, které divadlo navenek zdobí. Celkový vzhled divadla by se tak měl
vrátit do podoby, jakou mělo na počátku 20. století, než prodělalo několik diskutabilních úprav.
Jednou z podmínek zakázky opravy venkovního pláště je, že stavební firmou nebude narušet chod divadla
a jeho představení. Na rekonstrukci čelní strany s hlavním vstupem proto dojde až během prázdninových
měsíců, kdy je divadlo uzavřeno.
Po dokončení "kabátu" divadla přijde na řadu jeho okolí. Zda se na úpravy Smetanova náměstí, na
němž se divadlo nachází, najdou ještě v letošním roce peníze, Jiří Razskazov neví.
"Budeme postupovat po domluvě s Městským obvodem Pardubice I," uvedl náměstek.
21. března
Obchvat je v nedohlednu
Začátek výstavby severovýchodního a jihovýchodního obchvatu Pardubic, které by v budoucnu měly
odklonit dopravu z přetíženého středu města, je zatím v nedohlednu. Dlouhé kolony osobních a
nákladních aut, škodliviny z výfuků a hluk z dopravy tak budou muset obyvatelé Pardubic snášet
minimálně ještě několik let. „Už při minulých komunálních volbách měla většina politických stran
mezi hlavními body programu výstavbu obchvatů, ale z pozice obyčejného občana se v tomto směru ve
městě vůbec nic nezměnilo. Pořád musí velké množství obyvatel Pardubic žít u silnic, po kterých
projíždí tisíce aut a jsou zde překračovány hygienické normy,“ uvedla předsedkyně Občanského sdružení
Pardubic - místo pro život Andrea Kynclová. Pardubická radnice, kraj i Ředitelství silnic a dálnic
slibují nové obchvaty už několik let. Kdyby se s jejich výstavbou mělo začít, si však nedovolí odhadnout
ani teď. „Je to běh na dlouhou trať a nepředpokládám, že by to bylo dřív než za pět let. Největší
problémy totiž budou s penězi a těch je nedostatek. Obchvaty jsou ale pro nás prioritou a chceme tomu
maximálně pomoci. Se všemi institucemi, které se na tom podílí, jsme nyní v otázce obchvatů ve shodě,
což by mohlo vše urychlit,“ uvedl náměstek pardubického primátora Jaroslav Deml.
20. března
Po topolech se budou kácet lípy
Po topolech v ulici kpt. Bartoše čekají na pily zaměstnanců Služeb města Pardubic, a.s., lípy po obou
stranách ulice Na Drážce v úseku od vyústění Husovy ulice po odbočku do sídliště Dubina u restaurace
Signál. Jde o dokácení torza bývalé aleje. "Celkem bude pokáceno 17 lip v havarijním stavu," informuje
ing. Petr Veselovský z odboru životního prostředí pardubického magistrátu. "Lípy jsou z velké části
proschlé s četnými dutinami v kmenech. Vzhledem k tomu, že podél silnice vedou inženýrské sítě a není
zde prostor pro založení nové aleje, nepočítáme v těchto místech s novou výsadbou."
Magistrát povolil toto kácení již v loňském roce. Podle povolení by měly být lípy skáceny v době
vegetačního klidu, tedy do konce března.
20. března
Rybník zatím nebude
V novém rybníku, který měl být součástí protipovodňové ochrany Pardubic v oblasti mezi Hůrkou a Bílým
předměstím, si lidé hned tak nezaplavou. Ačkoliv pardubičtí zastupitelé s plánem Povodí Labe na
vybudování jedné zavodněné a jedné suché nádrže letos v lednu souhlasili, nyní se ukazuje, že stavba
bude dokončena až za několik let. Povodí Labe na ni nemá peníze a navíc majitelé pozemků na místě
budoucího rybníku a poldru si navíc kladou tvrdé podmínky. Magistrát by vzniku nádrží rád napomohl,
protože budou chránit město a jedna z nich by mohla sloužit obyvatelům Pardubic jako rybník pro
rekreaci. „V první fázi protipovodňových opatření do roku 2005 se tyto nádrže neobjevují. Jsou sice
součástí širšího komplexu staveb, ale zatím na to nejsou peníze. Evropská investiční banka, která bude
financovat v nejbližších třech letech protipovodňovou ochranu, s nádržemi zatím nepočítá. Jak to bude
později, nechci spekulovat,“ uvedl tiskový mluvčí Povodí Labe Václav Jirásek. „Prozatím se s Povodím
Labe domlouváme, že by pořídilo alespoň projekty a na nich by se možná podílelo i město,“ uvedla
architektka Iva Lánská pověřená řízením odboru rozvoje a strategie.
Plány na vybudování nádrží komplikují i vlastníci pozemků. „Výhodou je, že plochy pod zavodněnou
nádrží vlastní z velké části město a další majitelé jsou vstřícní. Naopak u suchého poldru jsme opět
narazili na vlastníky, kteří mají velké požadavky,“ uvedla Iva Lánská. Také Václav Jirásek připustil,
že stavbu komplikují i vlastnické vztahy k pozemkům v místě plánovaných retenčních nádrží. Podle
výpisu z katastru nemovitostí vlastní rozsáhlé pozemky v místě budoucích protipovodňových opatření
společně Miloš Holeček, Karel Kovář a Jan Kovář. Poslední z nich byl v předchozím volebním období
zastupitelem města Pardubic, nyní je v zastupitelstvu městského obvodu IV Pardubičky. Kovář se již
s Povodím Labe střetl vloni při jednání o poskytnutí svých pozemků pro výstavbu protipovodňových
hrází. Donutil nakonec firmu k tomu, že upravila své plány tak, aby byly ochráněny jeho pozemky na
levé straně řeky. Kovář se tehdy hájil tím, že hájí zájmy veřejnosti a chce zabezpečit oba břehy
Labe proti povodním.
18. března
Exil si odvezl cenu
O víkendu se konal už třetí ročník nejdůležitějšího divadelního festivalu pardubického kraje "Zlom vaz" v Ústí nad Orlicí.
Pořadatelé letos připravili pro porotce koktejl namíchaný z celkem devíti her těch nejlepších krajových
souborů. Nominačních postupů na národní kola se dočkaly činohry v Poděbradech a Třebíči.
Byl mezi nimi i pardubický (a)MAŤÁK s představením Elektro, má lásko. Tato hra už má za sebou několik
úspěchů. V lednu se dialog královny Klytaimnéstry, Óresta a Chóru v podání Věry Pojmanové, Tomáše
Novotného a Evy Dolečkové probojoval mezi osm nejlepších dialogů republiky na dubnové národní kolo ve
Velké Bystřici.
Také z vyhlašovacího večera v Ústí nad Orlicí odcházeli tvůrci a představitelé hry Elektro, má lásko
ověnčeni cenami. Velkou cenu za velmi kvalitní herecký výkon získal představitel hlavní mužské role
Tomáš Novotný za postavu Óresta. Petr Kouba si odnesl cenu za sugestivní a nápaditou režii a cena
připadla i výjimečným kostýmům a atraktivní výpravě, pod kterou jsou podepsáni Iva Dolečková, Tomáš
Potůček a Jarmila Jíravová. Sugestivní herectví Václava Nováka slavilo úspěch ve ztvárnění role krále
Aighista a porotě se velmi líbila i vykalkulovaná a pragmatická postava Chrysostemis v podání Karolíny
Marišlerové.
Pardubičtí diváci mohou vidět antické drama Elektro, má lásko v divadle EXIL do národní přehlídky
ještě dvakrát. Nejdřív ve čtvrtek 3. dubna a pak v pondělí 5. května.
Pardubické divadlo EXIL mělo o víkendu ještě jedno želízko v ohni. Tentokrát hru Zuzany Novákové Blues
cynické holky na festivalu v Kostelci nad Orlicí. I tady se zadařilo a soubor si odvezl cenu za
výjimečnou hudební a pěveckou složku představení.
18. března
Poseidon přijel do Pardubic
Řecký bůh moře Poseidon se nevynořil z vln Labe. K bytovému komplexu nesoucímu jeho jméno a stojícímu
na pardubickém nábřeží Závodu míru přijel na korbě liazky, dobře obložen slamníky ve své železné kleci.
Jeho pískovcovou sochu přenesl zanedlouho mohutný jeřáb na betonový podstavec mezi domy. „Stěhovat menší
sochy není problém. Horší je, když váží přes dvě tuny. Tahle má kolem pěti. Všechny stroje, vysokozdvižná
ještěrka nebo jeřáb, musí být stavěné na takovou váhu. Tady také jeřáb musel přemístit sochu na
vzdálenost asi dvaceti pěti metrů, blíž jsme se kvůli schodišti nedostali,“ vysvětluje autor plastiky
Roman Kotrč. Poseidona vezli z ateliéru ve Velkých Popovicích, sochař sám bydlí v Praze.
Typický trojzubec dostal vládce moří až po instalaci na podstavec,
který nedlouho potom začali pomocníci obkládat barevným obložením.
Podle informací
„Ať se dívá na řeku, to bude jako socha
Svobody v New Yorku,“ povzbuzovali přihlížející sochaře a jeho pomocníky, když usazovali Poseidona na
lanech na podstavec. Nepřesvědčili je, mořský bůh se k Labi otočil zády a hledí do sídliště.
Pětitunová pískovcová skulptura je i s podstavcem téměř čtyři metry vysoká a včetně osvětlení stála
přibližně 700 tisíc korun. Město ji získalo spolu s komerčními prostory v přízemní etáži, které od
investora zmíněných čtyř domů za 39 milionů korun odkoupilo.
17. března
Topoly se budou kácet
Celkem 76 topolů po obou stranách ulice Kpt. Bartoše v Pardubicích bude v nejbližších dnech skáceno.
"Oboustranné topolové stromořadí podél silnice od nádraží do Polabin tvoří významný krajinotvorný prvek.
Alej však postupně dožívá a v loňském roce byla značně poškozena vichřicemi. Z některých stromů zbyla
jen torza, z jiných trčí pahýly nebo visí zlomené větve, " řekl Právu Jaroslav Jonáš, mluvčí
pardubického magistrátu. "S přihlédnutím k současnému zdravotnímu stavu stromořadí již nelze provést
žádná opatření, která by zlepšila zdravotní stav topolů a zajistila bezpečnost provozu na silnici i
přilehlé cyklistické stezce," dodal Jonáš. "Na základě zpracovaného odborného posudku a vzhledem k
tomu, že stromy při každém silnějším větru vážně ohrožují bezpečnost dopravy i chodců, budou ještě
letos na jaře skáceny topoly," potvrdil Petr Veselovský z odboru životního prostředí Magistrátu
Pardubic. "Podle plánu vysadíme po obou stranách silnice stovku nových lip, které postupně vytvoří
novou alej a opět budou plnit funkci krajinotvorného prvku," ujistil Petr Veselovský.
