28. února
Pardubické letiště loni úspěšné
Mimořádně úspěšný rok má zá sebou pardubické civilní letiště East Bohemian Airport (EBA). Jeho služeb využilo v roce 2000
celkem 6000 cestujících, což je dvojnásobek oproti roku 1999.
"Křivky stoupají i v dalších ukazatelích, například letištěm prošlo 122 tun zboží, což je o 22 tun více než v předchozím roce,
počet přistání a vzletů se zvýšil o 96 na 556," řekl ředitel EBA Vít Vavřina. Připustil však, že letos nebude snadné
dosáhnout alespoň srovnatelných výsledků. EBA v roce 2000 poprvé odbavila 14 charterových letů společnosti Fischer na
Mallorku, pro letošní rok však smlouva s CK Fischer nebyla podepsána. "Byli sice se službami a cenami u nás spokojeni, ale
cestovní kanceláře Fischer v Pardubicích a Hradci Králové nenaplnily zcela kapacitu letadel, nesehnaly vždy potřebných 160
lidí a boeingy Fischer Air pak musely ještě mezipřistávat v Praze," vysvětlil důvody neobnovení smlouvy Vavřina. Podle něj je
však možné, že mezeru po Fischerovi zacelí ruské dopravní společnosti a cestovní kanceláře. "Předběžný zájem z jejich strany
je, začínáme jednat o podmínkách," dodal. "Soustřeďujeme se víc na zajišťování cvičných letů pro ČSA, tento týden už je u nás
se svými Boeingy 737 zahájí také Travel Servis, a především očekáváme růst nákladní dopravy," odhadl výhled na letošní rok
Vavřina. Ke zvýšení cargo letů by měly přispět i firmy zahajující výstavbu a výrobu v průmyslové zóně, především
Matsushita-Panasonic. "Nejedna velká pražská firma využívá pro cargo raději naše letiště než pražské. Odbavení je podstatně
rychlejší a pro ně tak i lacinější," upozornil. Významnou investicí za zhruba devět miliónů korun se loni stalo rozšíření pojezdové
dráhy letiště z 15 na 23 metrů. Díky tomu mohou nyní v Pardubicích přistávat prakticky všechny typy letadel.
28. února
Signál v tísni od března
V první březnový den začne fungovat projekt připravený pardubickou městskou policií společně se záchranáři. Projekt nazvaný
Signál v tísni dává šanci vážně nemocným lidem přivolat si okamžitě pomoc nejjednodušším způsobem.
"Před telefon osoby připojené k systému je zapojen speciální přídavný přístroj ovládaný miniaturním dálkovým ovládačem.
Pouhým stisknutím tlačítka dálkového ovládání, které má ohrožená osoba stále u sebe, vyvolá signál na pultu centrální ochrany
městské policie. Sloužící strážník okamžitě vyšle na adresu ohrožené osoby záchranku s lékařem," vysvětlil princip Signálu v
tísni mluvčí pardubického magistrátu Jaroslav Jonáš. Lékař je během jízdy k pacientovi stále signálem spojen s městskou
policií, může si doplnit informace o charakteru onemocnění klienta Signálu v tísni. "Navíc městská policie na místo okamžitě
vysílá své vozidlo a strážník může v případě potřeby otevřít byt postiženého pro zdravotníky, po odvozu pacienta zase byt
zajistit a informuje o situaci příbuzného nebo známého, kterého si postižený dopředu sám určil," doplnil informace o průběhu
zásahu Signálu v tísni Jonáš. Žádosti na připojení na Signál v tísni od počátku března mohou zájemci podávat na sociální
odbor pardubického magistrátu, o zařazení zájemce rozhoduje lékař a zdravotní komise. Ta může i doporučit, aby pacientovi
s vážným onemocněním byl předřadící signální přístroj k telefonu poskytnut zdarma, popřípadě by zařízení v ceně 5000 korun
zaplatil. "Je možné, že ne všichni zájemci budou uspokojeni ihned po zahájení provozu. Od března začínáme se zkušebním
provozem s omezeným počtem hlásičů. Po odstranění případných technických problémů a chyb provoz rozšíříme," upozornila
však Dana Mánková z oddělení prevence a dohledu Městské policie Pardubice.
27. února
Rada Pardubicka se vyjádří k žádostem na změny hranic
Jedním z důležitých bodů, kterými se bude zabývat rada Pardubického kraje na svém zasedání 1. března, budou stále sílící
iniciativy občanů, žádající naléhavě změny krajských hranic.
Na tomto jednání chce rada Pardubicka formulovat své stanovisko k požadavkům na změny hranic kraje a předložit jej k
posouzení krajskému zastupitelstvu. Proto se zatím představitelé kraje k odstředivým a dostředivým tendencím obecních
zastupitelstev a občanských iniciativ vyjadřují dost opatrně. "Je podle mě až protiústavní měnit hranice v průběhu volebního
období, a tím v podstatě deformovat volební výsledky a vůli lidí," vyjádřil se pro tisk hejtman pardubického kraje Roman
Línek (4K). Radní však zjevně nemohou delší čas ignorovat jak odstředivé tendence a snahy lidí z Moravskotřebovska,
Jevíčska nebo Poličska přimknout se k moravským krajům, tak na druhou stranu propardubické nálady v Havlíčkově Brodu a na
Chotěbořsku, kde mnozí občané i místní politici nejsou spokojeni s příslušností k Jihlavskému kraji. "Termínem změny by mohl
být 1. leden 2003, kdy zaniknou okresy, ale argumenty hejtmana Línka nakonec chápu," řekl Právu k problému poslanec
sněmovny Miloslav Kučera (ČSSD), který byl už dvakrát zvolen na Pardubicku. Podle něj jsou jediným možným zákonným
řešením místní referenda a parlament by měl jejich výsledky vnímat, na jejich základě upravovat zákon o vyšších územně správních
celcích. "Hranice krajů vznikly kopírováním hranic okresů a další vývoj do optimální podoby je možný," podotkl poslanec
Kučera. Línek však logicky poukazuje na to, že získaná území by neměla v zastupitelstvu své představitele, a naopak na
odtržených by byli někteří řádně zvolení politici vlastně mimo svůj kraj.
23. února
Nemocnice nemá peníze na dokončení stavby
Otevření nového stravovacího provozu pardubické nemocnice, ke kterému by mělo dojít letos počátkem května, je ohroženo.
Na dokončení 300miliónové investice chybí posledních 30 miliónů korun. Okresní úřad, který v minulých dvou letech
financování stavby ze státního rozpočtu zprostředkovával, nemá letos vlastní rozpočet na investice, krajský úřad je závislý jen
na účelových dotacích z ministerstev. Statutární zástupce krajského hejtmana Michal Rabas (ODS) však slíbil jednat s
Ministerstvem financí o dofinancování stravovadla, na které nemocnice, která by měla v budoucnosti získat krajský statut, čeká
už 15 let. Stejné problémy s tím, že okres už investiční rozpočet nemá a kraj jej ještě nemá, a o všem rozhodují ministerstva,
stíhají podle ředitele pardubické nemocnice Jana Feřteka další investici, kterou je rekonstrukce gynekologicko-porodnického
pavilónu. Potřebnou dvacetimiliónovou dotaci má ředitelství nemocnice zatím jen ve formě příslibu.
23. února
Letošní festival bude ze dvou částí
Ve středu byla zahájena příprava 8. ročníku Městského festivalu Pardubice. Festivalový štáb se rozhodl doporučit městské radě,
aby se letošní ročník skládal ze dvou částí. Ta první se uskuteční od 18. do 22. června pod názvem Městské slavnosti, ta druhá v
tradičním termínu mezi Zlatou přilbou a Velkou pardubickou, tedy od 8. do 13. října 2001, ponese dosavadní název Městský
festival. Štáb rovněž doporučuje, aby se pod hlavičku festivalu nezařazovaly akce, které by se uskutečnily tak jako tak.
Festivalových pořadů tedy bude méně, ale budou výraznější a přehlednější.
Konkrétní program zatím sestaven není. Rozhodně však nebudou chybět tradiční stálice včetně velmi úspěšného ohňostroje. Stejně
jako loni bude s hudbou a stejně jako loni přinese několik překvapení. Určitě je na co se těšit.
23. února
Setkání starostů ohrozilo počasí
Sněhová vánice a hromy a blesky přivítaly včera v Pardubicích dvě stě osmdesát pět starostů měst a obcí Pardubického kraje, kteří
přjeli na setkání s krajským hejtmanem. Schůzka starostů začala ve třináct hodin projevem hejtman Roman Línek, ale ještě po
půl hodině do sálu přicházeli opozdilci, které zdrželo počasí a hledání místa na zaparkování. Na levé straně sálu seděli převážně
starostové z pardubického okresu a ostatní okresy si rozdělily zbytek hlediště na další tři části. Po hodině se začali první starostové
zvedat a
odjíždět domů. "Musím jet. Ve čtyři hodiny máme mimořádné zastupitelstvo," uvedl při odchodu ze sálu starosta Svitav Václav
Koukal. O plánovanou závěrečnou diskusi neprojevil
žádný ze starostů zájem, a tak se všichni rozjeli domů. "Doufám, že cesta domů bude lepší. Když jsme jeli sem, byla
chumelenice a závěje až k Chrudimi," uvedla starostka města Bystré na Svitavsku Hana Sejkorová, která ještě za stálého sněžení
odjížděla s kolegy z Poličky a Vítějevsi. Kolem třetí hodiny, kdy ze starostů už v Pardubicích nikdo nezůstal, najednou vysvitlo
sluníčko.
23. února
Na výstavě cestovního ruchu si vyberete i dovolenou
Na padesát vystavovatelů se od včerejšího dne prezentuje na výstavě cestovního ruchu Regionpropag v pardubickém Ideonu.
Třetinu vystavovatelů tvoří cestovní kanceláře se svojí nabídkou tuzemských, ale i zahraničních zájezdů, zbytek expozice dotváří stánky jednotlivých měst a okresních úřadů. "Jejich stánky
tvoří dominantu celé výstavy. Samotného zahájení, ve kterém se představil i folklórní soubor Perníček,
se účastnil primátor města Jiří Stříteský, ale i hejtman Pardubického kraje Roman Línek. Letošní, čtvrtý ročník Regionpropagu,
se od předchozích liší především v tom, že organizátoři odloučili výstavu Zdravý život od expozice cestovního ruchu tak, aby
Regionpropag byl zaměřen jen a jen na cestovní ruch.
22. února
Trolejbusy na Dubinu možná již letos
Ještě letos zřejmě budou trolejbusy jezdit i na pardubické sídliště Dubina. Pardubičtí zastupitelé totiž v úterý schválili ručení za
státní půjčku, ze které město zaplatí téměř polovinu stavby nových trolejí. "Když od státu dostaneme půjčku i dotaci, můžeme
začít v červnu stavět a v září by již trolejbusy jezdily po nové trase," uvedl ředitel pardubického dopravního podniku Dalibor
Haken. O tom, zda město získá ze Státního fondu životního prostředí půjčku 7,6 milionu korun a dotaci 3,8 milionu bude podle
Hakena rozhodnuto v březnu. Náklady na nové trolejové vedení budou činit celkem devatenáct milionů korun. Nová
trolejbusová trasa by začínala na křižovatce ulic Drážka a Dašická a pokračovala přes Drážku až k restauraci Signál.
Do budoucna připravuje dopravní podnik i trasu od konečné osmičky kolem penzionu pro důchodce s konečnou opět u Signálu.
22. února
Dočkáme se pěší zóny?
Automobily a trolejbusy městské dopravy, které dosud jezdí na hlavní obchodní třídě v Pardubicích, by mohly nahradit lavičky a
vzrostlé stromy. O přeměně třídy Míru na pěší zónu bez silniční dopravy uvažují pardubičtí radní již delší dobu a v letošním roce
chtějí na výstavbu pěší zóny vypsat urbanistickou soutěž. Ještě před jejím vyhlášením by se k záměru magistrátu měli ve veřejné
anketě vyjádřit obyvatelé Pardubic. "Přeměnu třídy Míru na pěší zónu doporučují i výsledky studie z loňského roku. Obchodní
život na hlavní třídě by omezení dopravy nemělo nijak ohrozit," uvedla vedoucí odboru rozvoje a strategie pardubického
magistrátu Pavla Pannová. Přesnou podobu, jak by v budoucnu mohla třída Míru bez automobilů vypadat, zatím radnice nemá.
"Než vypíšeme soutěž, chceme se lidí zeptat, jak si pěší zónu představují. Například zda si přejí ponechat na třídě Míru
trolejbusy, zda se mají na ulici vrátit stromy nebo jak by měla vypadat místa pro klidné posezení. Konečný projekt ale musí
vypracovat odborníci," říká Pannová. Přestože výrazné omezení dopravy ztíží zásobování obchodů a restaurací, jejich
provozovatelé se pěší zóny nebojí. "Ve světě jsou takové zóny běžné. Během ranního rozvozu zboží, které může končit například
v devět hodin dopoledne, se dá vše potřebné stihnout. Pak už ulice patří pouze chodcům," řekl vedoucí gastronomického
centra Žralok-Alfredo Pavel Beneš. Kromě historického Pernštýnského náměstí není ve středu Pardubic žádné další klidné místo
bez automobilů. "Bylo by jedině dobře, kdyby se centrum města rozšířilo. Jedno náměstí je v Pardubicích málo," soudí Beneš.
Do urbanistické soutěže
chce Pannová přilákat také architekty z ostatních měst. "Lidé z jiného města mohou k návrhu přistupovat s větším odstupem a
nadhledem."
22. února
V Trnové budou i nadále 2 zastávky MHD
Podnět k jejich úplnému zrušení podala nedávno Policie České republiky. Zásadně proti tomu byl starosta městského obvodu,
občané i dopravní podnik.
Na toto rozhodnutí ihned reagovala řada tamních obyvatel i starosta Městského obvodu VII. v Rosicích nad Labem.
"Policie České republiky dala podnět Magistrátu města Pardubic a okresnímu úřadu, aby dvě zastávky na křižovatce u restaurace
U Kalvodů byly zrušeny. Důvodem je podle policistů to, že autobusy, které zde zastavují, tvoří pevnou překážku v
průjezdnosti ulice Poděbradská, a komplikují tak dopravu," řekl Josef Škoda, starosta Městského obvodu VII.
Podle něj ale tyto zastávky slouží pro obyvatele jako přestupní stanice mezi trolejbusy a autobusy. Po jejich zrušení by museli
cestující chodit až půl kilometru na další přestupní zastávku.
Jan Škoda tak podal protest proti zrušení dvou přestupních zastávek. K němu se ihned přidal Dopravní podnik města Pardubic
i Správa a údržba silnic Pardubice. Na choulostivé téma se pak zanedlouho hovořilo na jednání, které svolal odbor dopravy
Magistrátu města Pardubic.
"Setkání se skutečně uskutečnilo a pro nás dopadlo dobře. Zastávky v Trnové se v žádném případě rušit nebudou," říká Škoda.
Podle slov Martina Hodného z Dopravního podniku města Pardubice začátkem března obě zastávky u restaurace U Kalvodů
podrobí úpravě.
"Musí se zde vybudovat speciální nájezd do zastávek tak, aby při nástupu cestujících nedocházelo k omezování silničního
provozu v Poděbradské ulici," říká Martin Hodný. Podle něj budou zastávky na dobu, kdy bude prováděna rekonstrukce,
zavřeny a přemístěny.
"Policie bude úpravy zastávek v tomto místě akceptovat. O změně v městské hromadné dopravě budeme včas cestující informovat,"
dodává Hodný.
21. února
Zastupitelé dali zelenou pro výkup pozemků
Jednohlasně, rychle a bez větších diskusí souhlasili včera pardubičtí zastupitelé s tím, že město začne vykupovat pozemky v
místech, kudy povede jihovýchodní obchvat Pardubic. Ten by měl odlehčit městu od těžké dopravy z průmyslové oblasti v Černé
za Bory, která se mu v současnosti nemůže vyhnout.
Náměstek primátora Rostislav Šmahel doslova uvedl, že finanční spoluúčast Pardubic na stavbě obchvatu požaduje ministerstvo
dopravy, stejně jako i po zdejších firmách, kterých se výstavba obchvatu dotýká. Vedení radnice s dvacítkou těchto firem již v
minulých týdnech jednalo a podle Šmahela většina z nich spoluúčast na důležitém dopravním projektu přislíbila.
"Mým přáním je od nich získat osm až deset miliónů korun," konkretizoval svou představu. Celkem by měl výkup pozemků
vyjít na zhruba 40 miliónů korun.
Zastupitelé zvedli ruku pro výkup pozemků ve spolupráci se zainteresovanými podniky a jejich předání státu před zahájením
stavby za symbolickou cenu sto korun za metr čtverečný. Město zaplatí ze svého i pořízení projektové dokumentace k územnímu
rozhodnutí a souhlasí s převzetím některých úseků státních silnic do místních komunikací.
Ředitelství silnic a dálnic České republiky předpokládá, že si stavba jihovýchodního obchvatu, jenž protne na polovinu
vojenský prostor rozkládající se podél řeky Chrudimky, vyžádá tři sta miliónů korun. Obchvat bude po celém úseku
připravován jako silnice 2. třídy, nebude tedy nutné zpracovávat dokumetaci podle zákona č. 244/1992 O posuzování vlivu na
životní prostředí (EIA).
"Dojde tím ke zkrácení doby přípravy stavby zhruba o rok a půl," tvrdí v důvodové zprávě předložené zastupitelům Rostislav
Šmahel.
21. února
Na 500 starostů se sjede do Pardubic
Pravděpodobně česká historie ještě neznamenala, že by se pod jednou střechou na jednání sešlo 500 starostů měst a obcí. Tento
nápad realizuje rada Pardubického kraje. Na čtvrteční odpoledne zve na společné zasedání přes půl tisícovky starostů ze všech
čtyř okresů kraje najednou. Údajně ne proto, aby se Pardubice dostaly do Guinessovy knihy rekordů bezkonkurenční
koncentrací starostů. "Tolik starostů pod jednou střechou se asi opravdu ještě nikdy nesešlo. Pozvali jsme je, abychom v
nejširším plénu projednali společné i místní problémy. Pro nás to bude podnětné a starostové, věřím, taky nebudou vážit cestu
zbytečně," slíbil už dopředu hejtman Pardubicka Roman Línek. "Pochybuji, že by se tady něco vyřešilo nebo že bychom se na
něčem shodli. Ale takovou akci si nenechám ujít," řekl Právu jeden starosta malé obce na Svitavsku, který žertem podotkl, že
by se na takové srocení starostů měly vypravovat zvláštní vlaky.
20. února
Socha Lenina prodána
Výsledek včerejší úspěšné dražby, do níž se nakonec zapojili pouze dva kupci, překonal očekávání pardubického primátora
Jiřího Stříteského.
Na opakovanou dražbu Leninovy sochy se včera do hudebního sálu pardubické radnice konečně dostavili vážní zájemci. Z
osmi z nich se z posledního příklepu ve výši čtyři sta sedm tisíc korun mohla radovat Libuše Sommrová z Brna.
"Chystáme muzeum totality," vysvětlila vítězka dražby a prozradila, že byla ochotna zaplatit za Lenina až 45O tisíc korun.
Včerejší průběh dražby nijak nevybočoval ze zkušeností licitátora Milana Vrány, který dokázal vyprovokovat dva vážné kupce
k souboji, kdy se přihazovalo i po pouhých tisícovkách až téměř na trojnásobek vyvolávací ceny.
"Tipoval jsem tak dvě stě tisíc korun," uvedl spokojeně primátor města Jiří Stříteský, jenž si nenechal dražbu ujít.
"Peníze půjdou do rozpočtu města na nějakou bohulibou činnost, jak zastupitelé uznají za vhodné."
Mezi největšími bojovníky o bronzovou sochu byl i starší muž, který si nepřál uvést své jméno. V jednu chvíli za ni nabízel i 402
tisíc korun, jak se nechal unést atmosférou souboje, přičemž na začátku dražby si vnitřně stanovil dvěstěosmdesátitisícový strop.
S prázdnou odjel také pražský podnikatel Fidelis Schlée, který si chtěl umístit plastiku do zahrady. Více než dvě stě tisíc korun
však za ni nebyl ochoten zaplatit.
20. února
Plánované centrum na Masarykově náměstí má zpoždění
Pardubičtí architekti se stále nemohou dohodnout s izraelskou společností Plaza na podobě obchodně zábavního centra, které by
měla Plaza ve spojení s tuzemskou firmou Mera vybudovat na Masarykově náměstí v Pardubicích. Přestože o stavbě moderního
komplexu v centru města měli zastupitelé rozhodnout již v únoru, odsunuli kvůli sporu o novou podobu náměstí svůj verdikt až
na duben. V novém komplexu, který by měl stát na rozlehlém prostranství před hotelem Labe a poliklinikou, by měly být obchody,
multikino, sportoviště, podzemní parkoviště i pětihvězdičkový hotel. Prázdnou plochu zatím město využívá jako placené parkoviště
a místo pro cirkusy a houpačky. "O podobě moderního centra máme jasnou představu. Požadujeme střídmou architekturu s
jednoduchými geometrickými prvky. Rozhodně nechceme komerční budovy ve stylu restaurací McDonald´s nebo stavby
inspirované Disneylandem. Výstavba výrazně ovlivní moderní centrum Pardubic na desítky let a tomu musí odpovídat i
architektonická podoba," uvedla vedoucí odboru rozvoje a strategie pardubického magistrátu Pavla Pannová. Společnosti Plaza
a Mera však podle Pannové zatím v urbanistických návrzích nerespektují vztahy nového komplexu k okolnímu prostředí. "Objem
navrhovaných budov ani dopravní napojení neodpovídají našim představám. Investor dává pochopitelně přednost obchodním
aktivitám. Pro nás však není rozhodující počet obchodů, ale výsledná podoba Masarykova náměstí," zdůrazňuje Pannová.
"Nemáme nic proti obchodnímu centru, klíčové ale je, jak bude vypadat," říká náměstek primátora Michal Koláček. Zástupce
firem Mera a Plaza, kteří by mohli poskytnout k plánované výstavbě informace, se nepodařilo zastihnout. Pannová však
potvrdila, že jednání o podobě moderního komplexu zatím na mrtvém bodě neuvázla. "Poslední schůzku jsme měli v pátek.
Včera jsem firmám poslala návrh termínů, do kdy mají přepracovaný záměr předložit, aby o něm mohlo zastupitelstvo v dubnu
rozhodnout. Další jednání se uskuteční zítra," uvedla Pannová. Požadavkům magistrátu již Plaza jednou ustoupila. "V prvním
návrhu umístil investor všechny aktivity pouze před hotel Labe a před poliklinikou mělo být obyčejné parkoviště. Nový projekt
už využívá celé prostranství," řekla Pannová. Lukrativní pozemky na Masarykově náměstí, nad kterými by měl celý areál
vzniknout, zůstanou i nadále v majetku města. Jejich pronájem investorům však musí schválit městské zastupitelstvo.
20. února
Ledová plocha již v provozu
Po více než pětiměsíční rekonstrukci, při které pardubický magistrát postavil nad původně venkovním kluzištěm novou halu, vyjeli
včera na zastřešený led první bruslaři. Přestože hala byla včera pro veřejnost otevřena od osmi do dvanácti hodin, vystřídalo se na
ledě podle Seidla jen několik bruslařů. Odpoledne již v hale trénovali hráči pardubických hokejových oddílů. Protože
zastřešené kluziště měla stavební firma dokončit již před několika týdny, bude muset pardubickému magistrátu zaplatit penále.
"V uzavřené smlouvě jsme na penále pamatovali a strhneme si ho při závěrečném vyúčtování," uvedl vedoucí investičního odboru
Jiří Čáň.
19. února
Pardubice se staly městem komedie
Pardubice jsou od víkendu hlavním městem divadelní komedie. Do města se sjelo z celé země několik profesionálních divadelních
souborů, které tu během týdne sehrají nejlepší veselohry loňského roku. První ročník Festivalu smíchu je v tuzemsku ojedinělou
přehlídkou, která zřejmě změní tvář a atmosféru města. Ulice již zaplavily plakáty s logem akce, kterým je šaškovský úsměv "
od ucha k uchu", představení se odehrají na několika scénách včetně obchodního centra v bývalém hotelu Grand. Úvod k zahájení
festivalu obstarala vernisáž výstavy kreslených vtipů z divadelního prostředí hodonínského kreslíře Dušana Grombiříka, při níž
lidé ve foyeru divadla popíjeli červené víno a poslouchali swingovou kapelu. Festival i jeho soutěžní část včera před zcela
zaplněným sálem zahájilo plzeňské divadlo J. K. Tyla s hrou Trouba na večeři francouzského autora Francise Vebera. Každý
večer ve Východočeském divadle diváci zhlédnou jednu soutěžní inscenaci, kterou uvede "garant" představení. Tím bude vždy
někdo ze známých divadelních osobností. Včera na pardubická prkna vystoupila nestorka českého herectví Ljuba Skořepová.
"Přála bych si, aby se po skončení festivalu vyrojilo co nejvíce literárních talentů se vztahem k divadlu. Dobrých veseloher je
opravdu málo, a když je mít nebudeme, český národ zdegeneruje," řekla herečka. Nesoutěžní představení začala již v sobotu
v obchodním centru Grand. Východočeské divadlo zde zahrálo klasickou pohádku Kocour v botách. V neděli odpoledne Grand
rozezněly muzikálové melodie opět v provedení pardubických herců Dagmar Novotné, Petry Janečkové, Milana Němce a Petra
Brychty. Muzikálovým evergreenům naslouchalo okolo stovky lidí. "Chceme, aby město festivalem ožilo. Nemá smysl přehlídku
uzavřít večer do zdí Městského divadla. Proto jsme se rozprostřeli i do Grandu a v příštích letech bychom chtěli město ještě více
využít," řekl ředitel Východočeského divadla Petr Dohnal. Festival rozšíří i další nesoutěžní inscenace na Hronovické scéně,
které jsou převážně pro děti a mládež. Proto začínají v dopoledních či brzkých odpoledních hodinách. "Očekáváme, že diváci
se festivalu podřídí. Doufáme, že čas si zorganizují tak, aby inscenace mohli zhlédnout už odpoledne," uvedla dramaturgyně
Východočeského divadla Jana Uherová.
19. února
Akcie Pardubické plavební jsou k mání
Akcie Pardubické plavební, která od října minulého roku provozuje na Labi říční loď Arnošt z Pardubic, si mohou zájemci
kupovat až do 21. února. Představenstvo společnosti totiž podle vyjádření ředitele společnosti Přístav Pardubice Michaela
Skalického se rozhodlo navýšit základní jmění nejméně o půl miliónu korun. Společnost Pardubická plavební je připravena
poskytnout stovku listinných akcií o jmenovité hodnotě 5000 korun. Podle informací Práva je o akcie zájem mezi podnikateli i
místními politiky. Ještě letos lze očekávat další emisi akcií.
19. února
Demolici zvládlo pět dělníků
Jen několik hodin potřebovala pětičlenná demoliční četa na zbourání starého obytného domu v Pichlově ulici v Pardubicích.
Protože dům stál v husté městské zástavbě, nemohl být odstřelen a dělníci ho bourali po částech speciálně upraveným hydraulickým
ramenem. Stržení domu, které začalo v sobotu ráno a skončilo ještě ten den odpoledne, ale předcházela čtrnáctidenní příprava.
"Nejprve jsme z domu vybourali všechny dřevěné části, jako je střecha a krovy. Podlahy ale musely v domě zůstat, protože
vázaly celou stavbu dohromady," popisuje přípravu stavbyvedoucí Michal Mlateček. Při bourání strhli dělníci nejprve zadní a
boční stěnu domu. "Tím vymezíme směr, kterým se budou hrnout vybourané sutiny. Musíme dávat pozor, abychom nepoškodili
okolní zástavbu a silnici před domem," vysvětluje Mlateček. Hromady cihlové suti neustále kropili vodou z požárních hadic
muži v přilbách a s šátky přes obličej. Podle stavbyvedoucího sníží vodní mlha prach z bourané stavby na polovinu. Atraktivní
podívanou sledovaly za provizorním zábradlím desítky kolemjdoucích.
19. února
Obchod v Polabinách nikdo nechce
Více než dva roky opuštěná samoobsluha na sídlišti Polabiny III v Pardubicích zřejmě zkomplikuje tamním radním plány o
zútulnění panelového sídliště. Lidé bez zájmu míjí prázdné výlohy a ze sídlištního náměstí se pomalu vytrácí život. "Obchod má
soukromého majitele a my tak nemůžeme jeho využití nijak ovlivňovat. Pokusíme se alespoň oživit rozlehlé náměstí u
obchodního střediska," neskrývá zklamání starosta samostatného městského obvodu Jiří Srbek. Posledním uživatelem
samoobsluhy byla společnost Delvita. "Žádný obchod tu neplánujeme. Snažíme se nyní objekt pronajmout nebo prodat,"
uvedla její mluvčí Karin Petrikovičová. Samoobsluhu uzavřela Delvita v době, kdy na okraji Pardubic vyrostly moderní
hypermarkety. Petr Červený z úseku urbanismu a architektury pardubického magistrátu se domnívá, že obchodní centrum se dá
zachránit. "Pokud se podaří okolní rozsáhlou plochu rozčlenit například odpočinkovými kouty nebo dětskými atrakcemi,
obyvatelé sídliště se na takových místech budou přirozeně zastavovat. A do míst, kde se schází lidé, se postupně vrací obchody i
různé služby," soudí Červený. Radní v Polabinách chtějí s úpravami velkého sídlištního náměstí začít již v příštím roce.
"V nejbližších dnech budeme mít hotový projekt na přeměnu rozlehlého prostranství. Pokud získáme od státu dotaci na
rekonstrukci sídliště, nestojí úpravám nic v cestě," uvedl Srbek. Vrátit život kdysi nevábným panelovým náměstím se radním v
jiných částech sídliště již podařilo. Na sídlišti Polabiny II je dnes malý park s lavičkami i květinovými záhony, malou tržnicí,
restaurací, obchody a poštou. V části Polabiny IV se zase bývalá požární nádrž proměnila v tréninkovou rampu pro začínající
bruslaře a jezdce na skateboardu.
19. února
Loni odhaleno přes sedm tisíc černých pasažérů
Téměř sedm a půl tisíce cestujících bez platné jízdenky odhalili v loňském roce revizoři pardubického Dopravního podniku.
"Zaměstnáváme nyní více revizorů, kteří za jeden měsíc stihnou zkontrolovat až pět tisíc autobusů a trolejbusů," uvedl referent
přepravní kontroly Karel Gančarčík. Trestu za jízdu načerno přitom unikne jen málokdo. "Tři čtvrtiny černých pasažérů pokutu
zaplatí. Od doby, kdy se poplatek za podání žaloby zvedl z dvacetikoruny na šest set korun, přibývá lidí, kteří se soudnímu
vymáhání chtějí vyhnout a raději zaplatí pokutu ihned," říká vedoucí oddělení kontroly Jitka Zmítková. Při vymáhání dluhů využívá
Dopravní podnik také soudních exekucí. "Movitý majetek jsme zatím nikomu nezabavili, ale soudem vyměřené srážky ze mzdy
nejsou vůbec výjimečné," upozorňuje Zmítková. Přestože Dopravní podnik zatím nezná přesný počet přepravených osob,
odhadují pracovníci kontroly, že bez placení cestuje v Pardubicích přibližně jeden člověk ze sta.
16. února
O víkendu bude demolice
Místní komunikace v ulici Pichlova bude od 7 hodin v sobotu 17. února do 19 hodin v neděli 18. února úplně uzavřena, a to v
úseku od třídy Jana Palacha po křižovatku s ulicí Železničního pluku.
Podle sdělení z pardubického magistrátu bude důvodem uzavírky zajištění bezpečnosti při demolici objektu čp. 1494 v Pichlově
ulici.
16. února
Rádio Kiss už i v Pardubicích
V úterý byl v Pardubicích spuštěn devátý vysílač rodiny Kiss rádií. Kiss 91.1fm je již čtvrtým vysílačem, který Kiss Radio za
posledních deset měsíců zprovoznilo a z velkých měst mu chybí jen Olomouc, České Budějovice, Ústí nad Labem a Hradec
Králové.
Kmitočtovou síť Kurná Hora - Kaňk 90.2 MHz/1kW a Poděbrady - město 91.1 MHz/100W po bývalém Radiu Styl získalo
Kiss Radio v licenčním řízení jako územní rozšíření licence rádia Kiss 98fm. Kutnohorská frekvence byla spuštěna začátkem
září 2000 jako samostatné rádio s formátem nejnovějších hitů vysílající z vlastního studia v Praze. Po několika týdnech byl Kiss
licenční Radou nucen samostatný program zrušit a nasadit do Kutné Hory pražský formát klasických hitů s odpojováky,
kterýžto stav trvá dodnes.
S využitím poděbradského dokrývače se v té době nepočítalo, v dalších měsících ale vyšlo najevo, že Kiss koordinuje 91.1
MHz na kótu Pradubice - TKB. Vše proběhlo úspěšně a tak mohl včera začít zkušebně vysílat pardubický Kiss 91.1fm, který
vysílá nezměněný program kutnohorského Kissu, s nímž je licenčně svázán. Stejně jako liberecký a táborský Kiss je tudíž i tento
odbavován ze pražské centrály Kissu.
Další vývoj Kissu v Pardubicích těžko předvídat, rozhodující budou licenční řízení, při kterých bude Kiss obhajovat svoji
licenci. Svoji pozici v Pardubicích novým vysílačem posílí reklamní síť RadioNet, ta dosud měla v tomto městě zastoupení pouze
přes Radio Profil.
16. února
Vlna nadšení v divadle
Východočeské divadlo v Pardubicích po sobotní premiéře muzikálu Williho Russella Pokrevní bratři doslova burácelo nadšeným
potleskem. Po delší době zažilo nádherné souznění hlediště a jeviště, které je největší odměnou pro herce a darem pro diváka.
Pardubičtí divadelníci v čele s hostujícím režisérem Petrem Novotným věnovali přípravě a nastudování tohoto titulu mnoho
soustředěné a kvalifikované práce. Odrazilo se to ve výrazně vykreslených postavách, ale i v hudební a výtvarné složce. Kde
hledat magickou sílu tohoto představení? V osobnosti autora? Ve strhujícím příběhu bratrských dvojčat, která byla násilně
rozdělena hned po narození, a přesto se k sobě stále vracejí? Odpověď je jednoduchá - v režijním receptu jevištní působivosti,
propracovanosti detailů, promyšleně a hlavně domyšleně vykreslené naléhavosti lidských osudů. Úspěchu přispělo vynikající hudební
nastudování Rudolfa Geriho, scéna Ivo Žídka souzněla s Novotného režijními záměry. V komplexu pěvecko-hereckých nároků
se nejdále dopracovali ve svých bratrských postavách Mickeye a Edwarda Tomáš Kolomazník a Petr Brychta. Přesvědčili o
všestrannosti svého talentu. Ale totéž platí i o mnoha dalších mladých představitelích. Obdivuhodnou figuru pak vytvořila v roli
matky pokrevních bratrů Johnstonových Jindra Janoušková. Trochu lehkomyslná, potrhlá, ovšem s velkým srdcem. Na menší
ploše se role adoptivní matky dobře zhostila Ludmila Mecerodová. Její Lyonsová střídá hysterii a uječenost ve složitých
gradujících stupních, její strach a zmatek nesou laciné ani nepřesvědčivé. Rytmicky a dějově jednotící roli vypravěče na sebe vzal
Jiří Kalužný, který si dokázal textu vzít a divákům rozdat víc, než bylo jeho povinností, a možná i víc, než se očekávalo od
jeho tradičně vysokého hereckého standardu. Pokud ke kladům přidáme i tanečníky, kteří mohli plně využívat prostor
jednoduché scény a zúročili poctivou choreografii Vladimíra Červa, dostaneme v součtu představení, které je rozhodně něčím víc
než zpestřením repertoáru na pardubické scéně.
