19. ledna
Pardubická likérka je za poslední rok již třetí firmou v konkurzu
Společnost Kavona, která v Pardubicích již několik desetiletí vyrábí likéry a další alkoholické nápoje pod značkou Hobé,
je od této středy v konkurzu. Za posledního půl roku je to v Pardubicích v pořadí již třetí větší firma, která do něj upadla.
Před Kavonou to byly společnosti Stavitelství Č. CH. M. a JHS móda. V obou případech konkurz znamenal buď značné
snížení počtu zaměstnanců firmy, nebo úplné propuštění všech lidí. Bude se i v případě Kavony historie opakovat? Přijde i
zde téměř sto jejích zaměstnanců o práci? "Společnost Kavona v současné době zaměstnává devadesát dva pracovníků,
situaci v podniku jsme sledovali při podávání návrhu na konkurz a zatím není důvod se domnívat, že by chystali propouštění
jakéhokoliv počtu zaměstnanců," tvrdí zástupce ředitelky pardubického úřadu práce Petr Klimpl. Zároveň ale dodává, že
úřad není s firmou v posledních dnech v kontaktu. "Víme jen, že v době podání konkurzního návrhu nedlužili zaměstnancům
žádné mzdy ani nám neposlali dopis, ve kterém by nás informovali o plánovaném hromadném propouštění, proto také není
důvod navazovat s nimi bližší kontakt," vysvětluje postoj úřadu práce Klimpl. Lidé z podniku se však o svou práci bojí,
připouští totiž možnost, že výsledkem konkurzního řízení může být odchod několika z nich. Konkurz vnímají jako něco,
co může vést jedině k zániku podniku. Podobná situace
jako ve firmě Stavitelství Č. CH. M., kde přišli po konkurzním řízení o místo všichni zaměstnanci, podle Klimpla nenastane.
Podobnost s konkurzem v JHS módě však vidí, tento podnik musel propustit polovinu zaměstnanců, aby zůstal životaschopný.
"Stavební firma se dostala do konkurzu kvůli vypovězení zakázek. Pro lidi tak neměla práci, a proto je propustila, což nelze
se situací v Kavoně srovnávat. Kavona je v konkurzu kvůli předlužení stejně jako JHS móda, která musela z podniku
propustit polovinu lidí. Nechci z toho však nic vyvozovat," dodává Klimpl. Vyjádření vedení podniku ke vzniklé situaci
se nepodařilo získat. Ředitel likérky Ladislav Bachyňa nebyl včera k zastižení a nikdo jiný se ke konkurzu nemohl vyjádřit.
19. ledna
Práce na fasádě budou pokračovat
Zprávy, že okresní úřad zastavill opravy vnější fasády, přednosta Stanislav Panuš rozhodně popírá. "Práce byly přerušeny
pouze z důvodu nepříznivých klimatických podmínek. Peníze na dokončení ale máme. Část z nich je z rezervy našeho rozpočtu,
zbývající část spolufinancuje ministerstvo financí. Vše bylo s ním řádně projednáno, peníze byly potvrzeny, proto můžeme bez
obav investovat."
V loňském roce byly proinvestovány necelé dva milióny korun, celkově se předpokládá 6,8 miliónů. Opravy fasády by měly být
dokončeny do konce března. Odmítám kuloární řeči, že jsme se pustili do něčeho, na co nemáme. Takovou ostudu bych
nedopustil," konstatoval rezolutně Panuš.
18. ledna
Lihovar je v konkurzu
Akciová společnost Kavona, likérka působící do loňského září jako Hobé Pardubice, je od středy v konkurzu. "Návrh na
konkurz podala firma Kavona sama na sebe. Na jeho základě zahájil Krajský soud v Hradci Králové tuto středu s firmou
Kavona konkurzní řízení. Soud jmenoval konkurzním správcem Aleše Skořepu z Hradce Králové," řekla vedoucí
konkurzního oddělení Krajského soudu v Hradci Králové Ivana Lenhartová. Podle Úřadu práce v Pardubicích v podniku,
vyrábějícím ocet a destiláty, ke konci uplynulého roku pracovalo 92 lidí. Údaje o loňském hospodaření společnosti nejsou k
dispozici. Pololetí roku 2000 firma ještě jako Hobé Pardubice zakončila tržbami přes 29 milionů korun a ztrátou téměř 17
milionů korun. Neuhrazená ztráta minulých let se k pololetí 2000 vyšplhala zhruba na 221 milionů korun. Vlastní jmění
společnosti k uvedenému období dosáhlo takřka 478 milionů korun. Krátkodobé závazky činily bezmála 545 milionů
korun, přičemž zhruba 427 milionů korun vytvořily daňové závazky a dotace. Vyjádření ředitele Kavony se včera
získat nepodařilo. Aleš Skořepa přes sekretářku vzkázal, že zatím neví, že by byl konkurzním správcem tohoto podniku.
18. ledna
NFestival smíchu za dveřmi
Regionální divadla se zde představí v průběhu týdenního Grand Festivalu smíchu, který se koná v Pardubicích letos po druhé.
"Zhlédli jsme na čtyřiadvacet komedií, z kterých jsme vybrali ty nejlepší. Vybrali jsme i slovenské zvolenské divadlo, které se
představí v nesoutěžním doprovodném programu. Hlásily se nám letos i dva americké soubory, ale jejich představení pro nás
nebyla příliš vhodná," říká dramaturgyně festivalu Jana Uherová. Stejně jako loni bude festival rozdělen na část soutěžní, kde se
vystřídá osm divadelních souborů, a na doprovodnou část, jejíž představení se budou odehrávat na komorní a Hronovické
scéně a také v Domě U Jonáše. Tam se bude hrát loutková pohádka. Na hlavní scéně se pak po celý týden budou střídat
soutěžní představení. "Pozvali jsme divadla, která se sem jen tak nedostanou, třeba jihlavské nebo těšínské. Rozhodli jsme
se také pro ostravské divadlo, které se představí na Hronovické scéně s hrou Christophera Duranga Nepřemožitelní, kde
hlavní roli vytvořil Richard Krajčo, známý muzikant a moderátor," pokračuje Uherová. V soutěžní části se o titul komedie
roku utká osm známých i méně známých komedií, mezi nimi třeba představení Rychlé šípy aneb Hlídka malého skauta, s
kterým přijede Slovácké divadlo z Uherského Hradiště. Domácí Východočeské divadlo Pardubice bude zastupovat komedie
Eugena Labiche Slaměný klobouk. Každé představení bude mít svého garanta, kterým by měla být nějaká známá osobnost
nebo třeba primátor města, ze kterého divadlo pochází. "Na Grand Festival smíchu se chystají zatím čtyři primátoři a řada
známých herců, jako třeba Ljuba Skořepová, Jiří Lábus, Jiří Bartoška nebo Jana Hlaváčová," říká ředitel divadla Petr
Dohnal. Po celý týden budou opět vycházet Festivalové novinky, na jejichž tvorbě se letos budou podílet studenti z různých
vysokých škol. Studenti se svým kritičtějším náhledem by měli tvůrcům novin pomoci s celkovým pohledem na festival.
Pardubický Grand Festival smíchu začíná v Městském divadle 11. února a otevře ho vernisáž kreseb známého humoristy
Vladimíra Renčína.
18. ledna
Na oponu se již vybralo dvěstě tisíc korun
Hospodaření Východočeského divadla Pardubice za loňský rok skončilo téměř stejně jako předloni v kladných číslech se
ziskem přes čtyři sta tisíc korun. Divadlo každoročně dostává na svou činnost dotaci od pardubického magistrátu. Ta
činila loni zhruba dvacet šest milionů korun a i letos se bude pohybovat v podobné výši. "Příští rok počítáme s příspěvkem
dvacet šest milionů šest set tisíc, z čehož tři miliony bychom měli získat od kraje," řekl ředitel divadla Petr Dohnal. Kromě
těchto peněz dostává divadlo každoročně také státní dotaci, která je však podle Dohnalova mínění velmi nízká. "Ačkoliv tato
vláda prohlašovala, že kultura bude patřit k jejím prioritám, částka, kterou přispívá na divadlo, je směšná, není téměř v
rozpočtu znatelná. Jsme sice vděční za každou korunu, ale vláda se tím rozhodně chlubit nemůže. Na všech plakátech
uvádíme, že nás podporuje ministerstvo kultury, ale ta částka by normálně nezaplatila ani toto logo," uvedl Dohnal. Scéna
se připravuje na rozsáhlou rekonstrukci, která by měla začít v letošním roce. O tom, jestli se bude divadlo opravovat,
budou pardubičtí zastupitelé jednat na svém zasedání dvanáctého února."S rekonstrukcí počítáme a musíme na ni být
připraveni. Pokud se s ní začne, budeme v příštím roce hodně využívat ostatní prostory, jako je Kunětická hora nebo
zámek. A samozřejmě scénu v Hronovické a Anežku," sdělil dramaturg divadla Martin Fahrner. Na konci minulého
roku se také úspěšně rozběhla sbírka na novou oponu. Původní malovaná opona totiž shořela v roce 1931 a divadlo by nyní
chtělo nechat vyrobit její repliku. "Na kontě již máme kolem dvou set tisíc korun a doufáme, že se nám pomocí prodeje
pohlednic, symbolickým prodejem částí opony a dalšími akcemi podaří vybrat částku, za kterou bychom pořídili kvalitní
oponu," míní ředitel.
18. ledna
S Poseidonem uzavře město novou smlouvu
Novou smlouvu o sdružení s družstvem Poseidon schválili ve středu pardubičtí zastupitelé. Podpis nové smlouvy mezi městem a
družstvem si vynutil Státní fond rozvoje bydlení, který tak podmínil vyplacení téměř dvacetimilionové dotace na dostavbu
posledních šedesáti bytů v komplexu. Dosud vzniklo ve čtyřech obytných domech bytového družstva Poseidon celkem
244 bytů, posledních šedesát má být dostavěno do konce března.
18. ledna
Požár vznikl z nedopalku
Požár, který zachvátil v úterý odpoledne jednu z kanceláří pardubického magistrátu, zřejmě vznikl od nedopalku cigarety.
Úředníci přitom mají zákaz kouření v celé budově radnice. "Dnes tu byli vyšetřovatelé od hasičů a podle nich byl příčinou
požáru nedopalek z cigarety, který skončil v odpadkovém koši," uvedl tajemník pardubického magistrátu Jiří Šmaha.
Požár vznikl v kanceláři oddělení kultury magistrátu, kde podle tajemníka Šmahy pracují kuřáci. "Hrozí jim právní postih,
kouření je totiž povoleno pouze na nádvoří úřadu. Škála trestů je od napomenutí až po odebrání osobního ohodnocení
či výpověď. Vše je však nyní v šetření, takže přesně viníka ani trest, který ho čeká, neznáme," dodal Šmaha. Policie ve své
včerejší zprávě uvedla, že pravděpodobnou příčinou požáru byla závada na elektrickém prodlužovacím kabelu k
psacímu stroji. "To byla jen jedna z variant po prvním ohledání místa požáru," sdělil tajemník. Vyšetřovatel pardubických
hasičů Jan Hájek, který včera vyhořelou kancelář prohlédl, uvedl, že stále existují dvě varianty, jak mohl požár vzniknout,
pravděpodobnější je však podle něho, že plameny vyšlehly od nedopalku. "Sice jsme poslali na expertizu i elektrické kabely,
ale ty byly bez známky zkratu, měly ohořelou jen izolaci. Viděl jsem takových požárů už stovky, ohnisko bylo evidentně v
odpadkovém koši vedle jednoho z pracovních stolů," řekl Hájek. "Pracovnice se přiznaly, že v kanceláři kouřily, popírají
však, že by nedopalek odhodily do koše. Prokázat jim to je ale těžké, když vše v koši shořelo," dodal hasičský
vyšetřovatel Jan Hájek. Požár, který způsobil škodu za zhruba sto tisíc korun, se hasičům podařilo ve velmi krátké době
zlikvidovat. Při požáru nebyl nikdo z pracovníků magistrátu ani hasičů zraněn.
16. ledna
Na radnici hořelo
Včera krátce po šestnácté hodině se prohnaly třídou Míru jako blesk čtyři auta Hasičského záchranného sboru následována
městskou policií.
Jejich cíl byl nedaleko. Na Wernerově nábřeží se valil z oken pardubické radnice hustý dým. Následoval rychlý zásah a během
půlhodiny tak mohli nastoupit k ohledání místa požáru i vyšetřovatelé.
"Zatím nevíme od čeho požár vznikl. Je zde ohořelý stůl a nábytek, škoda příliš velká nebude," sdělil nám velitel zásahu npor.
Josef Formánek po návratu z místa požářiště.
V té době se dostavil na "místo činu" i primátor města Pardubice Jiří Stříteský.
"V celé budově je zakázáno kouřit, doufám jen, že k založení požáru nedošlo právě z nedopalku cigarety," konstatoval se
vší vážností při obhlídce začernělé místnosti, ve které sídlí kulturní odbor magistrátu.
Když se na místě dozvěděl, kdo požár objevil a nahlásil, poděkoval muži provádějícímu v těchto prostorách úklid za zachráněné
hodnoty a mohl jít v klidu za dalšími aktivitami, které ho ještě v tomto podvečeru očekávaly.
Od vyšetřovatelů Hasičského záchranného sboru i Policie ČR jsme se toho příliš nedozvěděli, neboť stále probíhalo ohledávání
místa požáru a naše přítomnost zde byla spíše na obtíž.
Dozvěděli jsme se však, že v případě rozšíření požáru do vyššího stadia by hrozil pardubické radnici vznik obrovské škody,
neboť mezistropy jsou zde ze dřeva a je pak dále pouze na fantazii, jak by vše pokračovalo.
Naštěstí však došlo k bleskurychlému zahašení, a tak vše odnesla pouze jediná místnost. U sousedních pak stačilo již jen
vyvětrat. Profesionálové se v tomto případě prostě nezapřeli...
16. ledna
Poslední premiéra v divadle
Poslední premiérou této divadelní sezóny byla na historické scéně Východočeského divadla v Pardubicích Labichova klasická
komedie Slaměný klobouk. Další premiéry se odkládají, protože divadlo se připravuje na rekonstrukci hlediště. Při sobotní
i nedělní premiéře podal excelentní výkon Milan Němec v roli rentiéra Fadinarda a s chutí mu sekundovala i Kristína Jelínková
jako kloboučnice Klára.
15. ledna
Voda způsobila apokalypsu
Počátek apokalypsy připomínala dunivá podzemní rána, která se v pondělí v 8 hodin 10 minut ráno ozvala v Pardubicích
v Polabinách u čerpací stanice Aral. Bezprostředně po otřesu vytryskl z okraje silnice mohutný gejzír vody, který s sebou
tlačil tuny písku do metrové výše a během několika sekund čtyřproudou silnici, která je společnou výpadovkou na Prahu a
Hradec Králové, zaplavila voda s pískem do výše asi 20 centimetrů. Lidé v třicetitisícovém sídlišti Polabiny a v centru
Pardubic se ocitli bez pitné vody. Příčinou byla havárie hlavního vodovodního řadu, který nevydržel tlak při pohybech
zeminy v promrzlé půdě. "Tady je všude samý písek a spodní voda hodně vysoko. Havárii jsme už odstranili, teď postupně
potrubí tlakujeme, odpoledne by měla zase téct voda všude ve městě," řekl Právu těsně před 10. hodinou pracovník
Vodovodů a kanalizací Pardubice s vysílačkou v ruce a ihned se omluvil, protože všichni pracovníci havarijní čety pracovali
ve zběsilém rytmu. "Není čas na filozofování, písek se musí rychle odstraňovat nebo zmrzne a budou tady duny až do jara,"
varovali se dělníci navzájem. Ke spěchu je poháněli i dopravní policisté. Hlavní průjezdní komunikace byla při odstraňování
vodní havárie zúžena na polovinu a především ve směru na příjezdu do Pardubic se tvořily dlouhé kolony aut. Gejzír vody
a písku naštěstí nebyl příčinou žádné havárie. "Trochu to byl zázrak. Podívejte se, kam až odletěl litinový kanálový poklop,
kde všude jsou tady roztroušeny betonové obrubníky," kroutil hlavou důchodce, jeden z desítek zvědavců, kteří si nenechali
událost uniknout.
15. ledna
Matshushita chystá nábor
Firma Matsushita Communication Industrial Czech, která začne v Pardubicích od letošního dubna vyrábět autorádia a
mobilní telef ony značky Panasonic, zahájí největší vlnu náboru nových zaměstnanců v polovině února. Tvrdí to pardubický
Úřad práce. Do dvou let hodlá firma zaměstnat celkem až patnáct set lidí. Pro Matsush it u nyní pracuje dvě stě lidí v
prostorách bývalé Tesly v Opočinku při zkušební výrobě autorádií. "V současné době firma rozšiřuje svůj personál v závodě
v Opočinku o třicet pět míst pro střední management. Hromadně začne firma podle našich zpráv zaměstnávat lidi až od
poloviny února letošního roku. Důvodem jsou podle mého názoru jejich zkušenosti z doby, kdy hledali pracovníky pro
podnik v Opočinku. Lidé v České republice totiž chtějí zaměstnání hned a nejsou zvyklí čekat, než podnik zahájí provoz,"
řekl zástupce ředitelky pardubického úřadu práce Petr Klimpl. V dubnu by měl mít první fungující závod v pardubické
průmyslové zóně tři sta zaměstnanců. Většinu z nich budou tvořit lidé z výrobny v nedalekém Opočinku. "Ke konci roku
2001 jsme měli přibližně dvě stě zaměstnanců. V den zahájení provozu nové továrny počítáme s nárůstem přibližně na tři
sta lidí. Naši současní zaměstnanci budou přesunuti do nových prostor, výroba v Opočinku nebude po zahájení provozu
nové továrny pokračovat, jedná se tedy o kompletní přestěhování výroby do nových prostor," uvedl šéf ředitelství
společnosti Matsushita Hiromichi Tomida. Kolik zaměstnanců bude nyní a v budoucnu pracovat pro výrobnu autorádií
a kolik pro výrobnu mobilních telefonů zatím nechce vedení společnosti prozrazovat. "Do pracovního poměru přijímáme
a budeme přijímat jen zaměstnance z České republiky, v současné době ve firmě v Pardubicích pracuje i několik japonských
manažerů. Zaměstnávání cizinců zatím neplánujeme," dodává Tomida. Japonská firma do nového podniku investuje téměř
3,3 miliardy korun. Továrna má být zkolaudována v březnu a otevřena začátkem dubna.
15. ledna
Odměna za dopadení zloděje
Odměnu tři miliony korun slibuje pardubická společnost Foxconn tomu, kdo poskytne informace vedoucí k odhalení pachatele
krádeže zhruba osmi tisíc holografických štítků a zároveň k jejich navrácení. Ztrátu štítků v hodnotě dvacet milionů korun
označujících počítače, které mají legální software, zjistila firma během inventury. Za informaci vedoucí pouze k zadržení
pachatele vypsal podnik odměnu půl milionu. Zprávu o vypsané odměně vyvěsilo vedení firmy na prosklené výplni dveří
osobní vrátnice v anglické i české verzi. "Prověřujeme zda se štítky neztratily například při cestě k nám mezi jednotlivými
dodavateli. Pokud ale byly odcizeny zde, pak je jasné, že hlavními podezřelými jsou zaměstnanci. Odměna má motivovat ty,
kteří si třeba něčeho všimli," řekl personální ředitel společnosti Foxconn Miroslav Gregor. "Odměna je vypsaná od pátku a
od té doby lidé volají. Ztrátu štítků zjistilo vedení podniku po inventuře a již 31. prosince minulého roku o
tom informovali policii. "Firma Foxconn oznámila zmizení zhruba osmi tisíc štítků poslední den minulého roku, případ jsme
začali šetřit jako krádež, ale není vyloučeno, že jde jen o účetnické nedorozumění," uvedla tisková mluvčí pardubické
policie Hana Fojtíková. Podle ní představuje ztráta štítků pro firmu penále od společnosti Microsoft, která je dodala, a
škodu minimálně dvacet milionů korun.
12. ledna
Město podpoří fotbal
Na mimořádné jednání Zastupitelstva města Pardubic se dostal materiál s názvem Zajištění fungování FK AS Pardubice.
Fotbalový klub se dostal do finančních těžkostí, mimo jiné tím, že jeden z třetinových akcionářů klubu, stavební společnost
ČCHM Pardubice, nebyl schopen plnit své závazky a v loňském roce před vyhlášením konkursu z klubu vystoupil. V
důvodové zprávě je uvedeno, že jako jediný akcionář plní svou úlohu firma EVČ Pardubice, s.r.o. Představitel této společnosti
Jiří Držmíšek vysvětloval, v jaké nepříznivé finanční situaci se pardubický fotbal nachází. Při první změně rozpočtu města na
tento rok bude tedy do ní zařazena i částka 1,6 miliónu korun na pokrytí části ztráty v roce 2001, pro tento rok pak
zastupitelé souhlasí s poskytnutím provozní dotace ve výši 1,175 miliónu korun. Město má však podmínku. Peníze dostane
pardubický fotbal pouze v případě, že se podaří sehnat hlavního sponzora klubu s jeho garancemi financování projektu
Fotbal 2000. Tyto garance by pak měly být předloženy zastupitelstvu při projednávání první změny rozpočtu.
Mimořádné jednání odhlasovalo ještě jednu záležitost, a to že město Pardubice navýší základní kapitál a.s. FK AS
Pardubice o více než 1,5 miliónu korun.
12. ledna
Úplatky za modré knížky se blíží k miliónu
Odhalené úplatky, za které měly pětačtyřicetiletá dorostová lékařka a o deset let mladší pracovnice územní vojenské správy
v Pardubicích obstarávat desítkám mladíkům modré knížky, zřejmě brzy přesáhnou milionovou hranici. Již na konci
loňského roku odkryli policisté obchody s modrými knížkami za sedm set tisíc korun. Tento týden pak obvinili další
čtyři muže, kteří si modrou knížku koupili. "Pokud bude případ postupovat tímto tempem dál, tak milion brzy
překročíme," sdělila mluvčí pardubické policie Hana Fojtíková. Případem se policie zabývá od listopadu loňského
roku, kdy byly z trestného činu přijímání úplatků a obcházení branné povinnosti obviněny jako první lékařka a
pracovnice vojenské správy. Obě ženy jsou od té doby ve vazební věznici. Kromě nich čelí na svobodě obvinění
dalších sedmadvacet lidí, kteří si modrou knížku koupili nebo pomáhali obchod zprostředkovat. Zatím poslední
obvinění v rozsáhlé kauze padla ve středu. "Modrou knížku si měli tentokrát koupit čtyři muži ve věku od
devatenácti do devětadvaceti let. Ten nejmladší uvedl, že v červenci loňského roku předal lékařce sedm tisíc korun.
Při říjnovém odvodu pak byl skutečně uznán nezpůsobilým k výkonu základní vojenské služby," uvedla Fojtíková.
Další tři muži částku, za kterou měli modrou knížku získat, neprozradili. "Odvolali se na výpadek paměti," řekl mluvčí.
Obvyklá cena, za kterou se osvědčení o nezpůsobilosti ke službě v armádě v Pardubicích kupovala, se v předchozích
případech pohybovala od pětadvaceti do padesáti tisíc korun. Kdy se vyšetřování podvodů s modrými knížkami uzavře,
policie neví. "Už na začátku jsme upozorňovali, že s modrými knížkami se mohlo podvádět pět až sedm let.
Zatím jsme se dostali do roku 1999," upozorňuje Fojtíková.
11. ledna
Srnojedy stojí za starostkou
Na přelomu letošního roku byla starostka Srnojed u Pardubic Marcela Nekvapilová obviněna z útoku na veřejného
činitele. Údajně fyzicky napadla policistu, kterého sama přivolala. "Žena začala na policisty křičet a vyhazovat je z domku,
ve kterém přistihla muže při demontáži zařízení. Vše nakonec skončilo jejím útokem na jednoho z policistů, do kterého
strčila tak razantně, že ztratil stabilitu a zastavil se až o před ním stojícího kolegu. V podvečerních hodinách bylo ženě
doručeno usnesení o zahájeném trestním stíhání pro trestný čin útoku na veřejného činitele," popsala případ a důvody stíhání
mluvčí pardubické policie Hana Fojtíková. Není to první případ, kdy se starostka Srnojed dostala do konfliktu se
zákonem. V říjnu roku 2000 byla obviněna, že neprávem pobírala sociální dávky. Kontrola pardubického magistrátu
zjistila, že starostka v době, kdy měla být na obecním úřadu, se starala o svou nesvéprávnou sestru a v době, kdy se
měla starat o pacienta, zase byla na úřadě. Starostka musela vracet dávky za pět let. Byly jejím jediným příjmem, protože
byla a je starostkou neuvolněnou. Dalo by se říci, že paní Nekvapilová nedělá Srnojedům dvakrát čest. Místní ji ale hájí a
problém vidí jinde. Obec se téměř přimyká k Pardubicím a přesto chce žít samostatně. Srnojedští jsou přesvědčeni, že
je to lepší a starostka prý svou práci umí. Vedení pardubické radnice jedná s řadou obcí a nabízí jim připojení. Pardubice
mají 92 tisíc obyvatel. Kdyby měly sto tisíc, daňový koeficient by jim umožnil nechat si z vybraných daní o dobrých 100
miliónů víc. O pardubickém primátorovi Jiřím Stříteském je známo, že jako ekonom vyznává především finanční
morálku. Na druhou stranu je ale pověstný tím, že podrazy netrpí, natož aby je připravoval. Patří do skupiny noblesních
starostů a primátorů. Navíc policie v Pardubicích nikdy netancovala podle toho, jak magistrát píská. Těžko lze jeho
či kohokoli jiného z vedení magistrátu beztrestně podezírat, že se snaží záměrně starostku Nekvapilovou diskreditovat, aby
místní zastupitelstvo ovládli jiní lidé, kteří na nabídku ke spojení a Pardubicemi přikývnou. Přesto se Srnojedy dostaly do
centra pozornosti před několika dny ještě jednou. Pardubičtí silničáři sněhovou kalamitu počátkem ledna zvládli. Jedinou
obcí, byť dočasně, odříznutou od světa, byly překvapivě Srnojedy. Jako městské části Pardubic by se jim to možná nestalo.
Alespoň někteří místní to tvrdí.
11. ledna
Městská policie bude jezdit na koních
Pardubice budou mít - stejně jako několik dalších českých měst - svou vlastní jízdní hlídku. Ve středu s tím souhlasila většina
zastupitelů.
O zavedení koní do služby v ulicích města i jeho odlehlých částech se rozhodovalo v krátké době po sobě již podruhé.
V prosinci minulého roku byla totiž částka na pořízení koní a další s tím spojené náklady zapracována do návrhu městského
rozpočtu na rok 2002. Tehdy se jednalo o téměř jeden milión korun. Na návrh zastupitele Václava Snopka (KSČM), který
považoval jízdní hlídku za zbytečnost a chtěl, aby se peníze raději ušetřily na jiné potřebnější akce, tato položka nakonec
při závěrečném hlasování z rozpočtu vypadla.
Primátor města Jiří Stříteský (ODS) tentokrát předložil zastupitelům samostatnou zprávu. Navrhoval, aby o zřízení jízdní
policie opět hlasovali a uvolnili na ni peníze z obecné rezervy města.
"Přepočítali jsme nákladovou položku a došli k číslu nižšímu," uvedl Jiří Stříteský k sumě 810 tisíc korun.
"Situace nazrála, abychom mohli o tomto bodu jednat ještě jednou. O ceně také ještě budeme jednat, i o ceně koní," dodal
primátor. Václav Snopek zopakoval, že jeho návrh na úsporu byl míněn vážně.
"Myslím si, že je to svým způsobem folklór," prohlásil s tím, že peníze se například mohly použít na úklid sněhu z
chodníků v době konání juniorského mistrovství světa, jejichž stav měl dělat městu ostudu. V debatě, která se vzápětí
rozproudila, kontroval primátor argumentem, že když může město přispívat na podporu fotbalu několika milióny korun
a na zápasy přitom chodí čtyři sta diváků, tak po městě mohou jezdit dva koně, na něž se budou dívat tisíce lidí. Slovo
si poté vzal Zdeněk Mareš (KSČM) a upozornil primátora, že čísla, která používá ohledně fotbalu, jsou zcela jiná. Na
druholigový fotbal chodí až dva tisíce fanoušků a finanční podpora města jde především na podporu mládežnického
sportu. Své ano jízdní hlídce zdůraznila Hana Tomanová (ODS) a připomněla, že její zřízení jednohlasně schválila
bezpečnostní komise města, v níž má své zastoupení i KSČM. Konečné hlasování dalo koním zelenou - 26 zastupitelů
pro ně zvedlo ruku, deset se zdrželo a jeden byl proti.
