14. května
Hokej se sledoval i v Pardubických restauracích
Mlčky sledovalo více než sto diváků druhou třetinu sobotního utkání českých hokejistů proti Švédsku, kterou dva speciální
projektory promítaly na stěny restaurace OK Centrum v Pardubicích. Bouřlivá atmosféra, kterou sál vybavený velkoplošnou
obrazovkou a několika televizory zažil při jiných sportovních přenosech, tentokrát chyběla. Jen popelníky na stolech se plnily
nervózně zamáčknutými nedopalky cigaret. "Lidi jsou trošku zaskočeni tím, jak nás Švédové melou. Ale při nedělním finále bude
nálada určitě lepší. Ten největší úspěch se tu bude slavit až zítra po finále," věřil Roman Bukač. Když se však útočník David
Výborný uvolní ve středním pásmu a řítí se ke švédské brance, fanoušci ožijí a sál varovně zahučí: "Jeď!" ženou diváci hráče
do gólové šance. "Ježišmarjá, to je ale koště," hodnotí pak neúspěšné zakončení jeden z diváků pod projekční stěnou. Přesto,
že zápas není rozhodnutý, nikdo si jinou možnost než účast České republiky ve finále, nepřipouští. "Lidé si začali zamlouvat
stoly na nedělní večer již po vítězství nad Slovenskem, semifinále nepovažují za překážku," uvedl číšník Tomáš Meduna.
Proměněné trestné střílení Viktora Ujčíka pak neznamenalo jen postup hokejistů do finále, ale také nápor v pardubických
restauracích na rezervaci míst pro nedělní večer. "Jen co dal Ujčík gól, tak jsem přijímali rezervace na neděli," uvedl Libor Čáň z
restaurace U Zelených, která instalovala televizor na chodník k venkovní zahrádce. V tribunu sportovního stadionu se proměnila
i nedaleká kavárna U Čtyř prstů. "Nabito jsme měli již na sobotní zápas a dnešní finále nebude jiné. Většinou k nám chodí
sledovat zápasy stálí hosté, kteří mají dlouho dopředu zamluvená svá oblíbená místa," uvedl majitel kavárny Jan Bezpalec.
"Hokej doma v televizi mě nebaví. Potřebuji si u zápasu pořádně zakřičet a také mít s kým oslavit vítězství," těšil se na finále
Marek Rompot. Ještě než finále začalo, vybrali diváci u Čtyř prstů na sázkách mezi sebou několik stokorun.
14. května
Zastupitelé schválí rozpočet stavby
Maximální sumu, kterou zaplatí pardubický Městský rozvojový fond za rekonstrukci tamního zchátralého zimního stadionu, budou
zítra schvalovat pardubičtí zastupitelé. "Zastupitelstvo města Pardubice jako jediný akcionář společnosti Městský rozvojový fond
Pardubice stanoví jako maximální výši nákladů na rekonstrukci zimního stadionu částku 305 milionů korun," stojí v návrhu
usnesení, které bude zastupitelům předkládat primátor Jiří Stříteský. Zastupitelé tak budou muset přehodnotit svůj verdikt
z konce loňského roku, kdy stanovili jako maximální částku 271 milionů korun. V této sumě však nebyly zahrnuty náklady
na úpravy venkovních ploch stadionu. "V sumě, kterou budou nyní zastupitelé schvalovat, je opravdu zahrnuto vše.
Rekonstrukce stavby, interiéry i parkoviště," uvedl ředitel Městského rozvojového fondu Aleš Kopecký. Důvodová zpráva,
kterou vypracovali úředníci magistrátu a dostanou ji před rozhodováním zastupitelé, však připouští, že cena bude ještě vyšší.
"Cena se ve skutečnosti poněkud zvýší o úroky z provozního úvěru, jako maximální výši je však možné schválit právě takto
sjednanou cenu díla," stojí ve zprávě. I přesto však bude hlasování jen formalitou. "Situace je natolik rozjetá, že musíme být
zodpovědní. Je to hodně peněz, ale za pět či deset let bychom zaplatili ještě více," uvedl šéf opozičních komunistů Václav Snopek.
Úvěr poskytne Městskému rozvojovému fondu společnost Metrostav, která rekonstrukci provede. Fond jej musí podle smlouvy
splatit do šedesáti dnů od kolaudace stavby.
14. května
Město chce čističku v Synthesii
Předběžný zájem o koupi obří čistírny odpadních vod v Semtíně v areálu Synthesie projevila pardubická radnice. Biologická
čistírna je majetkem Alliachem Synthesia, společnost ale nesplácí úvěr Konsolidační bance.
"Nemohu říci v této chvíli, jaký dluh tu je, ani kolik bychom měli za čističku zaplatit," řekl primátor Jiří Stříteský,
připustil však, že výše dluhu je v řádech stamiliónů korun. "Stavíme se k té částce jako k nedobytné pohledávce a jsme ochotni
jednat o takové ceně, o jakých se jedná u dalších nedobytných úvěrů u Konsolidační banky. Jednání tedy nepovedeme o ceně, ale
o procentech z ní," dodal. Podle radních by nebylo pro město přijatelné, kdyby se většinovým vlastníkem čistírny stala
Konsolidač ní banka. "Ta by mohla pohledávku prodat někomu, kdo by tlačil ke zdi a vydíral," vyjádřil obavy primátor. Čistírna
odpadních vod postavená v Synthesii v 80. letech byla podle odborníků poněkud megalomanským dílem, její kapacita je
využívána ze dvou třetin a provoz je drahý. "Město se na provozních nákladech podílí přibližně 100 milióny korun ročně, to je
vysoká částka. Byli jsme vždy proti tomu, aby ji vlastnila Synthesia, privatizace čistírny do rukou Synthesie nebyla právě
nejšťastnějším krokem," dodal náměstek primátora Jiří Razskazov.
Město Pardubice je významným akcionářem Vak. "Vlastníme sice 50 % akcií, ale hlasovací práva máme omezena na
35 %," informoval náměstek pardubického primátora Rostislav Šmahel, který odmítl tezi, že případná koupě čistírny by měla
okamžitý vliv na hledání strategického zahraničního partnera vodárenské společnosti. "Ve hře jsou tři firmy, ale jednání o
přistoupení strategického partnera není aktuálně na pořadu dne, město Pardubice není iniciátorem kroků, které by k tomu
vedly," ujistil Právo Šmahel.
12. května
Zelená brána před dokončením oprav
Do prvního června by měly být dokončeny stavební a restaurátorské práce na Zelené bráně. Generální oprava památky ovšem
nebrání návštěvníkům v obvyklé vyhlídce do okolí, neboť Zelená brána byla tradičně zpřístupněna od 1. května.
Podle slov jejího neoficiálního správce Jiřího Hněvsy bude možno v červnu ocenit výrazný návrat k původnímu stavu.
"Jednak by měly být odstraněny nevzhledné elektroinstalační skříně pod předbraním, jednak i pět novodobých svítilen z průjezdů,
jež budou nahrazeny zapuštěnými světly do chodníku," říká Hněvsa.
Všímavému oku neujde ani odstranění čtyř kabelů u jižní strany věže, které narušovaly vzhled do výše několika metrů. Podobný
osud měl i tlustý nepoužívaný kabel, jenž byl volně veden po západní stěně věže do zazděné střílny nad místem, kde se v dávných
dobách pohybovala padací mříž. Masivní rozvodná skříň elektroinstalace byla odstraněna i ve vnitřní části a nahrazena
mnohem menšími skříněmi zavěšenými na zdi s možností pozdějšího zamaskování.
"Významným počinem je rovněž očištění, oprava a konzervace pískovcových stavebních prvků, které agresivní ovzduší v
Pardubicích značně poškodilo," oceňuje Jiří Hněvsa a dodává:
"Některé investice do Zelené brány jsou vidět více a jiné méně. Mohu však potvrdit, že za posledních deset let bylo pořadí
oprav přísně stanovováno podle stavebního hlediska, což svědčí o zodpovědnosti a prozíravosti pracovníků, jež ji mají na
starosti." Dodejme, že Zelená brána má otevřeno denně kromě pondělí vždy od 9 do 12 a od 13 do 17 hodin. Děti do šesti
let v doprovodu a pedagogický dozor školních výprav má vstup zdarma. Nově byly zavedeny vstupenky s vyobrazením Zelené
brány a historickými údaji na jejich zadní straně.
12. května
Slavnosti perníku dostaly velkou dotaci
Zástupce kulturních agentur, klubů a pořadatelů společenských akcí v Pardubicích pobouřila výše dotace, kterou tamní
zastupitelé poskytli na jednodenní festival Slavnosti perníku. Agentura Tradice, která osmihodinový kulturní program na
pardubickém zámku připravila, získala z městské pokladny na slavnosti příspěvek ve výši dvě stě tisíc korun. Přitom na
podobný typ zábavy přispívají radní v Pardubicích obvykle mnohem nižšími částkami. "Na letošní Zámecké slavnosti pod
erbem zubra, které trvají od pátečního podvečera až do sobotní noci, nám magistrát přispěl šedesáti tisíci. Nestěžujeme si,
ale dvě stě tisíc korun na jednodenní akci je obrovský nepoměr," uvedl vedoucí skupiny historického šermu Zubři Pavel
Konvalina. Václava Mazala z agentury Avalon Publicite výše dotace zaskočila. "Pocit, že od města dostávají nízké dotace, mají
asi všichni organizátoři kulturních akcí. Ale příspěvek dvě stě tisíc na jednodenní program je až nestoudnost. Je to rozhodně dost
peněz na to, že v Pardubicích je řada firem, které perník vyrábí a na slavnosti tradičního výrobku mohly přispět." Štědrost města
překvapila také vedoucí pardubického Folkového klubu Delta Kláru Svačinovou. "Takový příspěvek považuji za silný
přepych." Dotace přesahující sto tisíc korun přiděluje magistrát především několikadenním akcím s mezinárodní účastí, pro
jednodenní festival to je částka neobvyklá. "Přiznávám, že dvě stě tisíc je částka relativně vysoká. Kulturní komisi Rady města
jsem však předložil řádnou žádost a výši příspěvku schválila jak rada, tak zastupitelstvo. Do třiceti dnů, tak jak to ukládají
podmínky pro poskytování dotací, předložím městu vyúčtování celé akce," řekl hlavní pořadatel Slavností perníku Aleš
Mokren z agentury Tradice. U jednorázových kulturních akcí může příspěvek města podle pravidel kulturní komise pokrýt až
polovinu nákladů. Tuto podmínku dotace pro Slavnosti perníku splňuje. Mokren totiž při podání žádosti předložil komisi
předběžný rozpočet na 830 tisíc korun. Zatímco na honoráře počítala agentura Tradice s částkou 100 tisíc korun, propagace
měla stát trojnásobek a režijní náklady, poplatky a ekonomické a právní služby ohodnotila agentura na 220 tisíc korun.
"Skutečné náklady byly nižší. Odhaduji je na půl milionu," sdělil Mokren. Náklady na pořádání jednodenních Slavností
perníku však za nezvykle vysoké považuje například kastelán
Kunětické hory Miloš Jiroušek, který na hradě pořádá dvoudenní festival historických řemesel a života ve středověku.
"Kunětické kralování trvá dva dny a zaplatíme za ně okolo sto šedesáti tisíc korun." Podobné ceny za kulturní akce s hudbou,
historickým šermem a ukázkami řemesel potvrdil i Pavel Konvalina. "Program podobný našim zámeckým slavnostem stojí
obvykle okolo sto třiceti tisíc. Proto mi cena za Slavnosti perníku připadá vysoká."
11. května
Krajský soud bude jedině v Pardubicích
Nový krajský soud bude s konečnou platností sídlit v Pardubicích. Žádné jiné místo pro samostatný soud nebo pobočku
stávajícího krajského soudu v Hradci Králové ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš nepřipouští. Chrudim, která ještě před
měsícem nabízela krajským zastupitelům pro soud budovu nynějšího finančního úřadu v Městském parku, se tak sídelním městem
krajského soudu nestane. "Varianty, že by krajský soud mohl sídlit jinde, než v Pardubicích, už neplatí. Ministr rozhodl, že
krajské správní soudy, které by měly začít pracovat od ledna 2003, zřídí výhradně v sídelních městech kraje a na stejném místě
budou i hlavní krajské soudy," uvedl hejtman Pardubického kraje Roman Línek. Vlastní pobočku krajského soudu by měl
Pardubický kraj získat nejpozději do dvou let. "Předseda hradeckého krajského soudu jmenuje v červenci místopředsedu,
který bude zodpovídat za zřízení pardubické pobočky. Jeho prvním úkolem bude vybrat třicet až čtyřicet soudců, kteří by v
Pardubicích pracovali," řekl Línek. Krajští radní již s pardubickou radnicí vybrali budovy, ve kterých by mohla pobočka soudu
ze začátku sídlit. Potřebám soudců nejvíce vyhovuje objekt bývalé reálky na Komenského náměstí, nebo nynější Zvláštní škola
v Klášterní ulici. "Rada města s tímto výběrem souhlasí. Přednost však dáváme bývalé reálce, která je nyní nevyužitá," sdělil
primátor Pardubic Jiří Stříteský. Na justiční palác, ve kterém by se měl po přechodném dvou až tříletém období krajský soud
usídlit natrvalo, chce kraj přestavět nynější budovu chemicko-technologické fakulty Univerzity Pardubice na náměstí Legií. "Pokud
univerzita postaví nové sídlo fakulty tak, jak zatím plánuje, bude objekt na náměstí Legií volný. Pro soud to je důstojná budova
na dobře dostupném místě," říká Línek.
11. května
Zařízení pro řízení křižovatek již v provozu
Speciální systém, který má na vybraných křižovatkách v centru zajistit bezpečný průjezd záchranářských vozidel, byl aktivován.
Provoz s napojením na semafory povolilo ministerstvo dopravy v dubnu. Pro instalaci tohoto zařízení
se rozhodl již před časem magistrát po vážných nehodách služebního vozu městské policie a hasičů. Speciální zařízení bylo
instalováno na dvě světelné křižovatky ve městě koncem minulého roku a od této doby byl systém testován bez přepínání
semaforů. Vozidlům s právem přednosti v jízdě je nyní umožněn volný průjezd křižovatkou na zelený signál. V ostatních
směrech budou mít účastníci silničního provozu červenou. Zařízení je namontováno na těžkých hasičských vozidlech a na
semaforech. "Při přiblížení záchranářského automobilu se spuštěným majákem k řízené
křižovatce bude vyslán signál, který identifikuje směr příjezdu vozidla a jeho oprávněnost k použití preference. Na semaforech
pak bude spuštěn speciální signální plán. Ten se zruší krátce poté, co vozidlo bezpečně projede křižovatkou," řekl pro náš
deník Jiří Hušek z investičního odboru Magistrátu města Pardubic. Aktivované zařízení se nyní musí po dobu jednoho roku
testovat. Po vyhodnocení zkušebního provozu bude ministerstvem dopravy rozhodnuto o povolení trvalého provozu.
Poté bude možno tento systém, který je v České republice namontován a zkoušen pouze v Pardubicích,
instalovat na další křižovatky a vozidla v republice. "Dosavadní zkušenosti z testování zařízení zkušebního provozu ukazují,
že systém plně vyhovuje našim požadavkům. Při průjezdech křižovatkami s tímto zařízením nedošlo zatím k žádným
kolizním situacím," vysvětluje Jiří Hušek. Cena vlastního zařízení umístěného na semaforech je 400 tisíc korun, systém ve
vozidle pak představuje částku 40 tisíc korun. Na moderní systém volného průjezdu záchranářských vozidel křižovatkou
přispěl půl miliónem korun okresní úřad.
10. května
Slavnosti perníku přilákaly davy lidí
Stovky návštěvníků přilákaly na pardubický zámek úterní Slavnosti perníku. Díky nim Pardubice dostály svému označení a
staly se hlavním městem perníku.
"Myšlenka uspořádat tyto slavnosti vznikala zhruba rok. Měli jsme pocit, že perník, ač je v souvislosti s Pardubicemi častokrát
zmiňován, tu nemá žádnou významnou akci, která by ho připomínala. Od letoška bychom chtěli zavést novou tradici a dodržet
ji, dokud se bude v Pardubicích perník péct," uvedl hlavní organizátor Aleš Mokren, jehož mile překvapil značný divácký zájem. Ten způsobil, že zámek doslova praskal ve švech.
"Takovou účast jsme nečekali a trochu nás to zaskočilo. Byly s tím spojeny menší nepříjemnosti, protože zámek přece jen není
nafukovací," dodal šéf pořádající agentury Tradice.
Návštěvníci tuto drobnou vadu na kráse mohli pocítit zejména při pohádce O perníkové chaloupce v podání loutkového divadla
HAD Hradec Králové. V tomto případě se i přes velkou snahu pořadatelů nepodařilo do přednáškového sálu zámku vtěsnat
všechny zájemce a někteří z nich museli zůstat před jeho branami.
Příležitostí pro pobavení malých i velkých však bylo na perníkových slavnostech habaděj. Už dopoledne mohli sledovat převoz
perníkových korunovačních klenotů z třídy Míru na pardubický zámek, během něhož došlo k přepadení kočáru s těmito
vzácnými symboly moci. Naštěstí ale všechno dobře dopadlo, a tak mohli s poctou perníkové koruně přispěchat nejen Pardubičtí
pozounéři, ale i skupiny historického šermu Benedikt a Rebels a folklorní soubor Jaro z Ústí nad Orlicí.
Do perníkové matriky bylo zapsáno třiadevadesát Jeníčků a Mařenek, z nichž nejstarším Jeníčkem byl Jan Hrouda (ročník
1926) a Mařenkou Marie Rousková (ročník 1927). Nejmladším Honzíkem perníkových slavností se stal Jan Slánský (ročník
1999).
10. května
Anošt do Přelouče nedopluje
Turistické lákadlo, výletní loď Arnošt z Pardubic, má za sebou půl roku existence. Přestože se plaví po Labi v okolí Pardubic již
od loňského října, teprve nyní její provoz dostává přesně daný rámec.
"Od prvního května funguje pravidelný provoz plavidla podle jízdního řádu," přiblížil včera hlavní změnu ředitel akciové
společnosti Pardubická plavební Michael Skalický.
"Od začátku plaveb do této doby to mělo status zkušebního provozu, kdy dotčené orgány a naše společnost musely
vyspecifikovat požadavky oblasti. Tento provoz tady nikdy nebyl. To znamená, že se řešilo osazení plavebními znaky, označení
podjezdných výšek, aby se loď vešla pod most při zvýšení vodního stavu, stanovily se průtoky, při kterých bude zastavená
plavba. Muselo se vytypovat místo, kam se loď schová v případě velké vody. Stavebně se dodělávaly přístavní můstky." Oproti
původním předpokladům zatím nebudou využívána přístavní mola ve Valech a Přelouči. Znamená to špatnou zprávu pro
valskou i přeloučskou radnici, které jsou akcionáři společnosti. Výletní loď se totiž do těchto míst nedostane.
"Po zimě se zjistilo, že plavební komora v Srnojedech je v tak špatném stavu - od doby postavení ve 30. letech nebyla
využívaná - že ji není možné používat. Ale bude snahou, aby na sklonku letošního roku došlo alespoň k dílčímu zprovoznění,
aby splňovala podmínky bezpečného plavebního provozu," říká ředitel. Podle Skalického došlo v průběhu zimy ke zvýšení
nánosu pod dolní plavební komorou.
"Loď tam nemůže projet, nehledě na to, že je zde ruční otevírání vrat. Byl určitý zájem, že by se nahradilo mechanickým, ale
tím, že tam došlo k nahromadění nánosů, tak se to oddaluje." Rýsuje se však možnost, že prohrábku dna a úpravy srnojedské
komory zajistí Povodí Labe. Tato společnost se na přelomu roku přetransformovala zpátky na státní podnik.
"Staví se k plavbě po Labi velice vstřícně. Bez jejich podpory by se to zdaleka nedařilo tak, jak se to daří," míní Michael
Skalický.
10. května
Rekonstrukce stadionu začne příští týden
V pátek přeberou pracovníci společnosti Metrostav, která bude rekonstruovat pardubický zimní stadion, objekt a během
několika dní zahájí práci. Celá rekonstrukce, která přijde pardubický magistrát na více než tři sta milionů korun, má skončit v
listopadu. Nyní zatím dělníci odstraňují z vnitřku stadionu sedačky, které má získat pardubický plochodrážní stadion. "Již
přebíráme staveniště, hotovi budeme v pátek. Poté začneme s bouráním, demontážemi. Abychom termín stihli, budeme
pracovat ve třech směnách. V průběhu několika týdnů nás bude vidět a slyšet čím dál více," uvedl tiskový mluvčí Metrostavu
František Polák. Rekonstrukce zastaralého stadionu na moderní víceúčelovou arénu má skončit 2.listopadu, poté má hala
projít jednoměsíčním zkušebním provozem. Na konci prosince a začátku ledna bude pardubický a královéhradecký stadion
hostit hokejové mistrovství světa hráčů do dvaceti let.
7. května
Koupaliště v neděli zahajuje
Druhou sezónu zahájí v neděli pardubické koupaliště v Cihelně, největší a jedno z nejmodernějších v Pardubickém kraji. Dodavatel,
firma Č.CH.M., která stavbu předala před rokem, ale stále ještě čeká od města milióny doplatků za rok sloužící investici.
"Rada města se před několika dny zabývala kontrolní zprávou, která měla hodnotit, zda dodatečné požadavky dodavatele jsou
oprávněné. Nezaujali jsme k tomu stanovisko, rozhodnout musí zastupitelstvo," řekl primátor Jiří Stříteský. On doplatek v
přibližně pětimiliónové výši podporovat nebude. "Jsem názoru, že věc je uzavřena a zhotovitel by neměl dostat ani korunu,"
řekl důrazně. "Původně Č.CH.M. od nás chtěla 7,9 miliónu za vícepráce. V prosinci jsme část zaplatili, uznali jsme některé chyby
v projektu, ale víc zastupitelstvo platit odmítlo," dodal náměstek primátora Michal Koláček. "Šlo o to, že na projektu nebyla
kanalizace v dostatečné kapacitě, nebyla nakreslena, a tedy ani kalkulována v nákladech, to jsme uznali," dodal náměstek primátora Jiří Razskazov. Velkorysá obnova
koupaliště v Cihelně přišla na 90 miliónů, původně zastupitelé schvalovali 60. Dlouhodobě má smlouvou s městem koupaliště
pronajato podnikatel Petr Ministr. "Byli jsme
s ním spokojeni, smlouva je platná i na letošek," řekl Právu Razskazov.
7. května
Král i královna museli jít pěšky
Král pardubického majálesu spolu s královnou se v sobotu v poledne netrpělivě rozhlíželi kolem. Marně čekali na královský
kočár, který je měl převézt až k vysokoškolským kolejím. Pořadatelé studentských slavností jen pokr čili rameny: Nedá se nic
dělat, musíte jít pěšky. "V minulých letech musel na náměstí kočár čekat třeba i hodinu a koně vždy znervózněli. Proto jsme je
pozvali až na poslední chvíli, ale program na Pernštýnském náměstí proběhl bez problémů a nemohli jsme déle čekat," řekl jeden
z pořadatelů pardubického majálesu David Audrlický. Královský kočár dohnal majálesový průvod až na mostě přes Labe.
"Myslím si, že pěší vycházka královskému páru jen prospěla. Alespoň se nepovyšovali na své poddané," řekl Audrlický. Ještě
před tím ale studentský král majálesu převzal z rukou prorektora Jiřího Cakla pomyslný klíč od univerzity a od pardubického
primátora Jiřího Stříteského klíč od městské brány, a tím i od celého města. Od té chvíle patřily Pardubice jen studentům, avšak
jenom na jeden den. "Doufám jen, že město dostanu zpět ve stejném stavu, jako je nyní," řekl pardubický primátor Jiří Stříteský.
Král s královnou mu slíbili, že na město dohlédnou. Na počest převzetí vlády nad městem studenty,
vystoupily na Pernštýnském náměstí mažoretky, taneční country skupina Ryengel i ochotníci. Moderování programu na
Pernštýnském náměstí se zhostil student čtvrtého ročníku ekonomicko-správní fakulty Petr Gros alias dvorní šašek.
7. května
V úterý na slavnosti perníku
Využít toho, že Pardubice jsou po staletí automaticky spojovány s lahodným perníkem, chce agentura Tradice, která na
sváteční úterý 8. května připravila první pardubické Slavnosti perníku.
"Poprvé se pouštíme do akce, která se poněkud vymyká tradici agentury Tradice, tedy pořádání čistě folkloristických akcí,"
řekl šéf agentury Tradice Aleš Mokren a pozval na pardubický zámek, kde bude centrum perníkového festivalového dění.
"Připravili jsme volbu královny perníku a její korunovaci, udílení perníkových glejtů, zpívání perníkových slavíků, pohádku O
perníkové chaloupce, setkání Jeníčků a Mařenek, vyhlášeni budou vítězové soutěží O perníkovou pantofli a O perníkové srdce.
To ovšem není všechno, pro příchozí bude uspořádána soutěž v pojídání perníku, návštěvníci se budou moci těšit i na četná
vystoupení. Na perníkové třeštění přijali pozvání například folková kapela Maruščiny jahody, country tance Ryengle, historický
šerm, folklorní soubor Jaro z Ústí nad Orlicí, dechovka Pernštejnka, standardní i latinskoamerické tance předvede Taneční klub
Life," dodal. Pořádání akcí agentury Tradice bylo před několika týdny námětem bouřlivé diskuse na zastupitelstvu, kde se část
zastupitelů zdráhala zdvihnout ruku pro 200 tisíc dotace na celoroční aktivity agentury Tradice. Peníze byly nakonec podmíněně
přislíbeny a Slavnosti perníku budou nejspíš ostře sledované. Podíl na nich ochotně přijalo například vedení Východočeského
muzea v Pardubicích, které spravuje zámek, další instituce a firmy jako Dopravní podnik. "Na slavnosti a ze slavností mohou
návštěvníci jet speciální Perníkovou trolejbusovou linkou - historickými trolejbusy. K jízdě opravňuje libovolný perník zastupující
jízdenku," upozornil Mokren. Podílí se i Střední průmyslová škola potravinářské technologie Pardubice, která by měla být
dvorním dodavatelem perníkových cen, hlavním partnerem akce je i město. Nejspíš nepůjde o výdělečný podnik, protože
vstupné je spíš symbolické. "Dospělí zaplatí zlaťák (20), děti měďák (10), a to umožňuje vstup do celého areálu zámku včetně
výstav Východočeského muzea. Slavnosti se konají za každého počasí, v případě nepřízně v sálech zámku."
7. května
Fontány na Karlovině budou zasypány
Tři vodní fontány na sídlišti Karla IV. v Pardubicích se tamní magistrát rozhodl zasypat zeminou a osázet okrasnými keři. Stejný
postup zvolili úředníci u rozbitých a neopravitelných fontán také v loňském roce. "Tím, že do fontán vysadíme keře, zabráníme
alespoň lidem, aby do nich vyhazovali odpadky," uvedl vedoucí úseku ochrany přírody pardubického magistrátu Petr
Veselovský. Zasypání bazénků je však pouze dočasné a vodotrysky by se měly na sídliště znovu vrátit. "Konečnou úpravu
provedeme současně s rekonstrukcí celého prostranství, na jehož využití máme již zpracovanou studii," dodal Veselovský.
7. května
O Ronal mají zájem i Pardubice
Pokud se společnost Ronal nedohodne s Hradcem Králové o výstavbě nové továrny na výrobu hliníkových kol pro automobily,
mohly by investici za jeden a půl miliardy korun získat Pardubice. Stavbě továrny v královéhradecké části Třebeš zatím brání
nesrovnalosti v územním plánu města a ekologické protesty tamních obyvatel. Ronal proto zvažuje nabídky od ostatních měst.
"V dubnu jsem navštívil současný závod Ronalu v Jičíně. Můj osobní dojem je ten, že pokud se Ronal s Hradcem nedohodne,
tak Pardubice jsou mezi dalšími zájemci hned na prvním místě," řekl náměstek pardubického primátora Michal Koláček. Obavy
z toho, že továrna na hliníková kola nepříznivě ovlivní životní prostředí, pardubičtí radní nemají. "Domnívám se, že ekologický
odpor obyvatel Hradce je pouze zástupný problém. Při prohlídce jičínské továrny jsem se přesvědčil, jak moderně je dnes
možné hliník zpracovávat," míní Koláček. Pro továrnu, ve které by pracovalo přes pět set zaměstnanců, by pardubický magistrát
nabídl Ronalu prostor ve stávající průmyslové zóně. Jednatel společnosti Ronal Jiří Hnízdo odmítl možnost postavit továrnu
jinde, než v Hradci Králové, jakkoli komentovat. Královéhradecký magistrát si možnost, že by Ronal odešel do sousedních
Pardubic, zatím
nepřipouští. "Zástupci Ronalu zatím nijak nenaznačovali, že by chtěli Hradec opustit. Ale víme o tom, že je řada jiných měst,
která by novou továrnu přivítala," uvedl náměstek primátora Hradce Králové Bedřich Koros. Mezi městy, která by si Ronal mohl
pro továrnu vybrat, se objevuje také Chrudim. "Tamní areál bývalé Transporty je pro podobnou výrobu vhodný. Lidé v
Chrudimi a okolí navíc mají dostatečné zkušenosti ze strojírenství. Kdyby Ronal nechtěl do Pardubic, určitě mu Chrudim
doporučíme," řekl Koláček. Spekulace o jiných místech pro továrnu však mohou být podle Koláčka jen jedním ze zákulisních
triků, která mají vyvinout větší tlak na hradeckou radnici.
4. května
Hejtmani jednali na Kunětické hoře
Poslední schůzku zemských vladařů zažil hrad Kunětická hora na konci patnáctého století, kdy zde v roce 1497 jednal tehdejší
král Vladislav Jagellonský. Na další setkání panovníků nad svěřeným územím čekal hrad více než pět set let. Včera odpoledne se
na Kunětické hoře sešli hejtmani a radní Pardubického a Královéhradeckého kraje. "Vladislav Jagellonský však spravoval
podstatně větší území než dnešní hejtmani," upozornil kastelán hradu Miloš Jiroušek. Vlády dvou sousedních krajů se na
společném zasedání sešly poprvé a podobné schůzky chtějí pořádat alespoň jednou ročně. "Vztah obou krajů je výjimečný a
termín Východní Čechy je pro nás stále společný. Chtěli bychom například oba regiony dohromady propagovat na zahraničních
výstavách, kde bývají vysoké poplatky za prezentaci," řekl královéhradecký hejtman Pavel Bradík. Zástupci obou krajů se
včera shodli také na tom, že okresní úřady by měly zaniknout v roce 2002 a tento termín by se již neměl měnit. "Konec
okresních úřadů je jasně daný zákonem a považuji za špatné s termínem posunovat jen proto, že někdo něco zaspal," prohlásil
hejtman pardubického kraje Roman Línek.
2. května
Pomůže město kraji s chodníkem?
Více než miliónem korun je ochotna přispět pardubická městská rada na výstavbu komplexu budov Krajského úřadu v
Pardubicích. Pokud rozhodnutí schválí zastupitelstvo, město upraví okolí krajského úřadu na své náklady.
"Okresní úřad Pardubice, který zastupuje na stavbě stát jako investora, nás požádal o pomoc. Je to symbolický podíl na
investici ve výši 1,1 miliónu korun. V podstatě jsme se předběžně zavázali vybudovat na Komenského náměstí nový chodník.
Jsme krajským městem a i takovýmto rozhodnutím bychom měli potvrdit, že si toho vážíme a míníme kraji pomáhat," řekl
primátor Pardubic Jiří Stříteský. Investice překračující hranici jednoho miliónu korun bude muset projít schvalovacím
procesem v městském zastupitelstvu a podle informací, které Právo zatím získalo, nebude podpora jednoznačná. "Důvody jsou
celkem jasné, jde přece jen o poněkud citlivou záležitost. Komenského náměstí bylo na náklady města kompletně rekonstruováno
před nedávnem, byla tu položena nová zámková dlažba, který ted asi bude muset pryč," připustil náměstek primátora Jiří
Razskazov. Zapátral v paměti a dodal, že k rekonstrukci náměstí včetně zeleně a laviček došlo v roce 1993. "Je třeba si
však uvědomit, že to bylo za jiné situace a nebylo tenkrát možné předpokládat, že právě tady bude krajský úřad. Jeho
výstavbou se tu mění dopravní situace a náměstíčko by mělo mít jednotný ráz, pro chodce se logicky propojit ve stejném
historickém stylu až na Pernštýnské náměstí," dodal náměstek primátora Rostislav Šmahel. Na diskusi o tom, zda město
novými chodníky přispěje k eleganci budov krajského úřadu, zda lze náměstíčko překopat znovu po osmi letech, mají pardubičtí
zastupitelé ještě dost času. Stavební práce na objektech kraje a jeho blízkého okolí by měly pokračovat až do letošního října.
2. května
Splavnění Labe do Pardubic je ohroženo
Občané, kteří se včera o třinácté hodině shromáždili před přeloučskou radnicí, by se dali spočítat na prstech jedné ruky. Výzva
královéhradeckého občanského sdružení Svoboda zvířat, kterou vyhlásilo proti splavnění Labe, toho dne více lidí neoslovila.
Připomeňme, že takřka za pět minut dvanáct vystoupilo toto sdružení proti splavnění Labe do Pardubic a za záchranu biotopů
na Slavíkových ostrovech. Podle slov jejich mluvčího Jaroslava Třasáka má do konce tohoto týdne Okresní úřad v Pardubicích
rozhodnout o odvolání Svobody zvířat proti rozhodnutí Městského úřadu v Přelouči ve věci umístění nového plavebního kanálu u
Přelouče.
Projekt splavnění Labe do Pardubic včetně kanálu Labe - Odra - Dunaj je přitom jednou z priorit Pardubického kraje.
Ekologové jsou zásadně proti jeho realizaci. A důvod?
"Výstavbou plavebního kanálu budou zničeny jedny z mála zbývajících lužních porostů a také biotopy poskytující útočiště celé
řadě druhů živočichů a rostlin, jimž hrozí vyhynutí," uvedl pro náš deník předseda sdružení Svobody zvířat Michael Kousal.
Podle ekologů žije v těchto biotopech třináct druhů chráněných a šest nechráněných ohrožených bezobratlých živočichů,
jedenáct typů ohrožených obojživelníků a plazů, sedmdesát druhů ptáků a 255 vzácných rostlin. V trase budoucího kanálu byla
zjištěna například i přítomnost chráněné kriticky ohrožené vydry říční.
Jako jedna z prvních podepsala petici pro záchranu Slavíkových ostrovů žena středního věku z Břehů u Přelouče. Motivovala
ji zejména obava z toho, aby v případě výstavby plavebního kanálu nebyl její domek ohrožen záplavami.
"Na slepé rameno Labe chodím stejně jako řada dalších Přeloučáků rybařit," svěřil se nám další účastník včerejší akce Ladislav
Veselý, jenž by si přál, aby Slavíkovy ostrovy zůstaly i nadále zachovány jako přírodní park.
"Jenže na to už je asi pozdě," dodal skepticky.
2. května
Dohoda o hale bude dnes podepsána
Dnes podepíší zástupci pardubického Městského rozvojového fondu smlouvu se společností Metrostav, která bude přestavovat
tamní zimní stadion na víceúčelovou halu. "V pondělí jsme smlouvu jen parafovali, definitivně ji podepíšeme ve středu. Firma však
již přebírá staveniště, stavět se začíná ještě tento týden," uvedl předseda představenstva Městského rozvojového fondu Zdeněk
Mareš. Oprava haly má být hotova do konce roku, kdy Pardubice hostí hokejové mistrovství světa juniorů. Její cena nemá
převýšit 305 milionů korun.
